Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

12
Z kterých lomů pochází stavební kámen

----- Návrat do Údolí Nilu -----

Při stavbě chrámů, hrobek, cest, soch, pylonů, obelisků bylo použito mnoho kamenného materiálu. Doposud jsem uváděl kolik kamene bylo vytěženo a dopraveno. Nyní uvedu přehled lomů ze kterých se na místo stavby kámen dovážel a k čemu se kámen používal, který navazuje na simulační model.

Byl proveden rozsáhlý geologický výzkum lomů na Americké univerzitě v Káhiře, Norský geologický výzkum a průzkum dalšími expedicemi. Publikovali rozsáhlý dokumentační materiál ze kterého vycházím. Je to pro stručné doplnění simulačního modelu.

Podle toho je možné usuzovat na použitou technologii, podle chemického složení zjišťovat, na jakou vzdálenost se kameny dovážely a jak byly zpracovávány.



Použití kamenů
  1. Stavební kameny byly použity v architektuře a stavbě.
  2. Drahokamy a drahé kameny byly tvarovány s dokonalým mistrovstvím ve výrobě šperků.
  3. Okrasné kameny byly použity v řemeslných a dekorativních architektonických prvcích.
  4. Utilitářské kameny byly používány pro tvorbu domácích nástrojů, včetně trubkových vrtáků, rovných pil, kotoučových pil, soustruhů a leštiček.
Lomy kamene Lomy kamene Na mapě 1 je povodí Nilu od Středozemního moře až k prvnímu kataraktu za Asuánem. Lomy kamene Pro přehlednost uvádím mapy Starého Egypta, kde se nacházely lomy použitého kamene. Na mapě 1 je uvedeno měřítko vzdáleností od Středozemního moře až po bývalé katarakty nad Asuánem, kde dneska začíná Asuánská přehrada.
Třeba si uvědomit, že pro dopravu neexistovala přímočará dálnice nebo železnice. Plavba po Nilu probíhala různými zákrutami čímž se skutečná vzdálenost zvyšovala oproti přímé trati. Během stavebních pracích bylo nutné ze Sinaje dovážet rudu a to probíhalo po pozemních komunikacích v drastických pouštních podmínkách.

Pozn.
Těžba nerostů není v rozporu s technologií aglomerace. Těžba pro aglomeraci byla méně náročná, nemusely být vytěženy velké kvádry, stačila suť, ze které se reaglomerací vytvářel kámen potřebné velikosti a tvarů.


Dále postupně uvedu nerosty - kde se těžily - kde a kdy k čemu byly použity
Místo těžby je možné najít na přiložené mapě.
V Egyptě bylo nalezeno více než 200 starověkých lomů od doby 3 500 let př.n.l. až do Římského období. V tomto dílu jsou uvedeny nejdůležitější lomy ve kterých se masivně těžilo pro výstavbu. Drahokamy, okrasné kameny a utilitářské kameny se těžili převážně v dolech nebo v povrchových nalezištích.

STAVEBNÍ KÁMEN

Alabastr velmi měkký kámen tvrdost 2,5-těžba: Hatnum al-Minia.
Používal se se jako stavební kámen i jako okrasný kámen pro výrovu džbánů, váz, soch.
  1. Doplňky stavby chrámů v Karnaku, Luxoru v období Nové říše 1545-1080 př.n.l.
  2. Chrám v Edfu v Ptolemaiovském období 323-30 př.n.l
  3. Dendera 2600-30 př.n.l.
  4. Abu Simbel 200 km jižně od Asuánu 1280 př.n.l.
Pískovec
Pískovec Gebel el-Sila tvrdost 6,0-těžba: Gebel es-Silsila v povodí Nilu. Vyskytoval se po obou stranách Nilu od Edfu až k Asuánu a v menším mětřítku až k Abu Simbel.
T.zv. zelený pískovec se těžil ve Wádí Hammat a užíval se k výrobě ozdobných předmětů a soch. Díky dobré dosažitelnosti z Luxoru na lodích byly veškeré stavby v Luxoru a Karnaku v době Nové říše byly prováděny z pískovce.
  1. Stavba chrámů a sloupů v Karnaku a Luxoru v období Nové říše 1545-1080 př.n.l.
  2. Chrám Esna 55 km jižně od Luxoru v Ptolemaiovském období 323-30 př.n.l.
Čedič - bazalt
Čedičové nádvoří je lávová vyvřelina tvrdosti 8.
Těžil se v oáze Fajům a tvořil základní materiál pro základy staveb. Na východ od Velké pyramidy se nachází bazaltové (čedičové) dláždění. Je tvořeno z čedičových bloků 1 m vysokých. V dobách středověku bylo rozebíráno na stavbu mešit, proto tam vidíme mezery. Na odkrytých kvádrech vidíme řadu řezů způsobených pilou.

Bazaltickou horninou je dolerit. Doleritové koule byly používány k opracování žulových produktů jako kvádry, sochy, obelisky. Byly nalezeny v žulovém lomu v Asuánu.


Vápenec
Vápenec Vápenec Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina, vznikl v druhohorách v období křídy před 90 miliony let, ale i v třetihorách. Podle toho dochází k různé konzistenci vápence od měkkého až po po tvrdý křemičitý vápenec. V převážné míře (nad 80 %) je složena z uhličitanu vápenatého (CaCO3) tvrdosti 3 až 4. Na prvním snímku je výbrus ukazující nahodilou orientaci fosilních ulit, numulitů. Na pravém snímku je vzorek vápence z Velké galerie v Cheopsově pyramidě. Na snímku jsou patrna vlákna a bublinky, které se dovnitř kamene nemou dostat jinak než umělou tvorbou. O tom je psáno v dílu A11 Geopolymery
Vápenec se těžil převátžně v povodí Nilu v mnoha různých podobách s různými geologickými vlastnostmi.
Vápenec se těžil ve vápencové oblasti především pro stavbu pyramid, mastab, chrámů, soch a další architektonické aplikace v prvních dynastiích Staré říše až do počátku Střední říše počínaje 11. dynastií, kde se těžil pískovec v pískovcové oblasti. Vápenec se těžil kromě velkých lomů na plošině Gíza po obou stranách Nilu od Gízy až k Luxoru. Jednalo se o malé lomy pro místní potřebu.

Pro pyramidy 4. dynastie se vápenec těžil převážně na plošině Gíza v blízkosti stavby:

Vápenec tvrdý - šedý, tvrdost 4
Vápenec na plošině Gíza který se těžil na plošině Gíza v horní vrstvě formace Mukattam. Z tvrdého vápence je hlava Sfingy, která nebyla pokryta pískem přesto je ze Sfingy nejlépe dochovalá. Vápenec tvrdý je odolný proti působení vody. Těžil se v lomech lámáním, o tom je v dílu 10 Těžba vápence. Složení vrstev vápence na plošině Giza je uvedeno v dílu 23 lomy

Vápenec se těžil i v Sakáře pro stavbu pyramid. Nacházel se tam střídavě ve vrstvách tvrdého a měkkého vápence. Z tvrdého křemičitého vápence se stavěla např. Veserkafova pyramida z nepravidelných kvádrů, ke stavbě Džoserovy pyramidy se používaly pravidelné kvádry z měkkého reaglomerovaného vápence viz B13.

Vápenec měkký - slínový, tvrdost 3
Vápenec Vápenec měkký těžil se v údolí Wádí pod plošinou Gíza. Velmi podléhá působení vody, což je vidět na těle Velké sfingy, kdy tělo bylo v dávné minulosti erodováno tekoucím proudem vody. Na levém obrázku jsou patrny vrstvy, které jsou erodované, zatímco hlava zůstala netknutá. Ne každý vápenec byl stejně citlivý na vodu. Na pravém obrázku je procentuálně zobrazena citlivost zobrazená na Velké Sfinze. Nejvyšší vrstvy mají největší odolnost vůči vodě směrem dolů se citlivost zvyšovala, až v údolí Wádí se vápenec působením vody rozmělnil na kaši. Tento vápenec nebyl vhodný na lámání kvádrů, ale byl vhodný pro tvorbu aglomerovaného vápence, ze kterého se mohly vyrábět kvádry libovolných velikostí a tvarů. To prokázal prof. Davidovits viz díl 11 geopolymer. Prof. Davidovits na důkaz proveditelnosti odebral ve Wádí vzorek, který se za 24 hodin ve vodě rozpadl a mohl se použít k výrobě geopolymeru.

Vápenec se těžil také v Amarně za vlády Achnatona 1350 př.n.l. Byly vytvořeny stovky vápencových soch, jedna z nich byla busta královny Nefertity. Jestli sochy byly vytvořeny tesáním nebo modelováním reaglomerací nechám na posouzení odborníků.
Část staveb byla provedena z pískovce, který byl po zničení města použit pro ochranné zdi.

Vápenec bílý - jemný, tvrdost 3,5
Vápenec měkký se těžil v lomu Tura na pravém břehu Nilu 18 km od Gízy, viz mapa. Používal se k obložení pyramid 4. dynastie. Na obrázku je zbytek obložení na západní straně Cheopsovy pyramidy. Podrobně je proces popsaný v dílu 22 obložení.
Během stavby Cheopsovy pyramidy bylo vylámáno 100 000 kvádrů hmotnosti 15 tun, opracovány a přepraveny do Gízy.

Žula - růžová tvrdost 8
Růžová žula Těžila se téměř výhradně v lomech v Asuánu. Ve Staré říši se používala jako stavební materiál při stavbě pyramid. Těžba a transport je popsán v dílu 18 Těžba žuly.

Začala se těžit již ve 3. dynastii za faraona Džosera. Pohřební komora je vytvořena z červené žuly z Asuánu. Rozsáhlá těžba vypukla ve 4. generaci při stavbě pyramid. V následních dynastiích došlo k ůtlumu těžby žuly, kdy se žula používala ke stavbě pohřebních komor, nikoliv vlastní pyramidy.
Ve Střední říši počínaje králem Amenemhetem se stavěly pyramidy z hliněných cihel a vápencové suti.

Břidlice
Břidlice Narmerova paleta z břidlice je sedimentární hornina vzniklá metamorfózou prachovce tvrdosti 7. Břidlice je vrstvena a náchylná k loupání, je metamorfovanou horninou obsahující velká, náhodně rozdělená nerostná zrna. Byla těžena v lomu ve Fajúmské oáze a v Wádí Hammat ve východní poušti. Těžila se již v nulté dynastii ke zhotovování kosmetické palety. Jedna z nich je na pravém obrázku, byla nelzena v Hierakonpolis - t.zv. Narmerova paleta. Je to doklad dávného, možná i předdnynastické těžení tohoto kamene.

Sádrovec
síran vápenatý je hornina tvrdosti 2
, zahříváním se z něho vyrábí sádra, která se používá jako pojivo ve směsi s vodou.
Těžila se v lomu ve formaci MAÁDÍ, jižně od údolí Wádí pod Gízskou plošinou. Používal se jako činidlo do geopolymerického cementu pro tvrdnutí.

DRAHOKAMY

Tyrkys
Tyrkys Lom na tyrkys modrý kámen tvrdosti 6, těžba na Sinaji v Será bit el-Chálim. Sloučenina mědi a hliníku společně s pyritem. Tyrkys má tu vlastnost, že když není dostatečně vykrystalizován, ztrácí svůj lesk a nemůže být jako drahokam používán. Přesto byl ve 4. dynastii těžen v ohromném množství. Tyrkys se nacházel ve dvou modifikacích - vlastní drahokam tyrkys a jeho modifikace mafkat-chryzokol pro potřeby výroby mědi. Vyhledávaným nerostem byl tyrkys ale těžen byl i mafkat-chryzokol, který neměl lesk drahokamu, vhodný pro výrobu mědi. Podle prof. Davidovitse byl těžen i pro účely jako činidlo při aglomeraci pro regulaci tvrdnutí směsi.
Tyto rudy obsahující arzenik vydávají při zahřátí nad plamenem pronikavou vůni česneku a cibule. Podle Hérodotova textu se uvádí:Egyptským písmem na pyramidě napsáno, kolik spotřebovali dělníci ředkve, cibule a česneku .. stálo to šestnáct talentů stříbra ..
Tato částka představuje výdaje na těžbu arzénové rudy, tepelně zpracovávané, proto ten pach, používané při stavbě.
Uvedený údaj tím uvádí, kolik se při stavbě pyramid spotřebovalo mědi - tedy měděné rudy.

Na pravém obrázku jsou reliefy ve Wádí Maghaře jako důkaz přítomnosti pracovníků Cheopse na Sinaji, kteří tam těžili.
  1. Těžba od Staré říše, používán k doplňování relikvií až do vyčerpání ložiska za vládce Ramsesse II.
  2. Používán k výrobě klenotů a intarzií do pohřební výbavy vádců.
  3. Intezivní těžba byla za faraona 12. dynastie Amenemheta III.
  4. Ve velké míře byl použit k výzdobě chrámu Hathory v Dendeře.
  5. Intenzivní těžba byla v době stavby pyramid. V případě aglomerace kamene byl použit jako činidlo ke ztvrzování vyrobeného kamene.
  6. Tyrkysová ruda se těžila v různých odstínech společně s pyritem a byla zpracovávána přímo na Sinaji.
  7. Později v Řecko-Římské době po roce 1000 př.n.l. se kyz železný používal k výrobě železa.
Malachit uhličitan měďnatý- tvrdost 4.
Malachit
Těžil se v lomech na Sinaji. Tento nerost se používal spíše jako drahokam a zejména jako zelený pigment při výrobě různých ozdob. Spolu s dalšími nerosty obsahujícími měď jako mafkat, olivenit (arzeničnan měďnatý) byly používány k výrobě mědi.



Ametyst
Ametyst
Ametyst se těžil z lomu jižně 10 km jižně od Asuánu zejména v době 18. dynastie pro artefakty pro pohřbívání faraonů v Údolí králů. Ozdoby s ametystem byly nalezeny v pohřební výbavě Tutanchamona.




Zlato
Zlato
Zlato se těžilo a používalo ve spojitosti drahými kameny pro výrobu šperků.
Zdrojem zlata byly doly ve východní poušti mezi Nilem a Rudým mořem. Viz mapa.

1. Těžilo se již od doby ranně dynastické nebo předdynastické.
2.Mnoho zlata je v pohřebních komorách

OKRASNÉ KAMENY

Diorit
Dioritová mísa Dioritová mísa
je intermediální hlubinná magmatická hornina obsahující hlavně plagioklas (zejména andezin) a Fe-Mg minerály tvrdosti 8,5. Patří do okrasných kamenů, ale také do Utilitářských kamenů pro výrobu nářadí k opracování kamenů.

1.Diorit je velmi pevná hornina. Diorit se po vyleštení též používal na trvanlivé předměty.
Dioritové nádoby se našly mezi 40 000 nádobami v Džoserově pyramidě. Znamená to, že byly opracovány materiálem tvrdším než diorit v době před 3. dynastií.
2.Diorit se používal k zhotovení nástrojů pro opracování žuly. Čím byl samotný diorit opracovný není známé, protože diamant nebyl k dispozici.

Anortozitická rula

Anorzitická rula tvrdost 8,5
. Miska je vyrobena 3000 let př.n.l. z jednoho z nejtvrdších druhů kamene. Těžila se 10 km jižně od Asuánu v nepříliš velkém množství.
Připojený komentář v katalogu:Její stěny jsou obdivuhodně tenké a zřasení okrajů působí tak přirozeně, že kdo by netušil, že je z kamene, považoval by ji za výrobek z měkkého materiálu.

Travertin
Travertin-pevninský vápenec je pevninský pórovitý vápenec tvrdosti 3, který nevznikl sedimentací v mořích, nýbrž na pevnině. Vyráběly se z něho keramické výrobky jako misky. Na obrázku jsou zobrazeny travertinové nádobky jako pohřební výbava královny Chentkaus III., ženy krále Raneferfa z 5. dynastie 2400 let př.n.l. Nádobky nalezli archeologové expedice Českého egyptologického ústavu.
Travertin se těžil 10 km jižně lomu Tura, dále na několika místech v povodí Nilu jednotlivě až k Amarně

Travertin se těžil v oblasti vlády 5. dynastie v Abusíru

Uvedený díl není kompletní analýzou lomů, ale navazuje na uvedený seriál, ve kterém se popisuje práce v lomech, možnosti těžby, množství vytěženého a prostavěného kamene. Dopňuje všeobecné informace o vlastnostech kamene a místech, kde se kámen těžil.

----- Mojmír Štěrba -----