Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

14
Záhadná pyramida

----- Návrat do Údolí Nilu -----

V tomto seriálu mají hlavní slovo pyramidy na plošině Gíza a další objekty, jejichž technologická úroveň vysoko přesahuje možnosti doby kamenné.
Jedním takovým objektem je jádro pyramidy v Abu Rawásh, která zahrnuje artefakty, jejichž technologická úroveň vysoko přesahuje dobu 4. dynastie, které je stavba pyramidy připisována.



Kde se záhadná pyramida nachází?
Je to nejsevernější pyramida 7 km severně od plošiny Gíza na těžko dostupném skalisku u vesnice Abu Rawásh ve výšce 150 m nad údolím Nilu. Pro porovnání pyramidy v Gíze jsou 50 m nad údolím Nilu. Současná vzdálenost zdálenost pyramid od hlavního toku Nilu je 9 km. Historické prameny uvádějí, že vzdálenost přístaviště od pyramid byla 500 m, jak ukazují záběry např. Cesta vzhůru. Zřejmě byly vybudovány kanály k přístavišti.
V obou případech museli dělníci zdolat prudké stoupání. V případě Gízy bylo stoupání 8,6% a v případě Abu Rawásh to bylo stoupání 150/500*100 = 30%. To je prudké stoupání, které nedokážou zdolat ani současné automobily. V silniční dopravě se stoupání přes 10% považuje za nebezpečné a je označeno značkou.

Na obrázku 1 je pohled na vršek skaliska se zbytky stavby, na horizontu jsou v dálce vidět pyramidy v Gíze. Na obrázku 2 je samotný vršek skaliska se zbytky pyramidy na kterém není patrné, kde končí skála a kde začíná pyramida. Stavitelem má být syn Cheopse Radžedef. Pyramidu zkoumala řada egyptologů, podrobně ji prozkoumala a popsala švýcarsko-francouzská expedice pod vedením Michaela Valloggii v roce 1995. Původně se předpokládalo, že pyramida byla nedostavěna.
V poslední době výzkumníci došli k závěru, že pyramida byla dokončena. Měla výšku 66 m, strany základny 106 m, sklon stěny 52°velikost jako Mykerínova pyramida.

Pyramida Abu Raváš Pyramida Abu Raváš na skalisku

Spolu s výzkumníky se podíváme co z pyramidy zbylo.

Nabízí se otázka proč byla pyramida zbořena, jakým způsobem byla zbořena, kam se poděl materiál, po kterém nejsou žádné stopy. Podle Valloggia dnes pyramida dosahuje výšky 12 m a do této výšky dosahovalo obložení stěn z červené žuly a nad ním pokračoval vápenec. A tady začíná přihořívat. Žulové kvádry museli přepravit z Asuánu, vzdáleném 900 km a v poslední fázi vytánhout kvádry po prudkém svahu do výšky 150 nad hladinou Nilu. A nebylo jich málo, podle Valloggia bylo ze žulových kvádrů provedeno obložení pyramidy do výšky 12 m. Několik pečlivě opracovaných bloků červené žuly nalezených před východní stranou pyramidy jsou předmětem dalšího zkoumání matematickými metodami, která provedl inženýr Christopher Dunn. O tom je dále smostatný odstavec.

Pokusím se shrnout nevysvětlené otázky a na základě dalších průzkumů nastínit možná vysvětlení.

Čím se pyramida liší od ostatních?
1. Pyramidu postavil prvorozený syn Cheopse Radžedef. V době 4. dynastie měl dostatek místa na planině Gíza nebo jižně od planiny Gíza pro stavbu vlastní pyramidy, přesto volil neobvyklé místo na skalnatém pahorku, vzdáleném od pyramidy svého otce.
2. Podle nálezů archeologů stavěl z vápencových kvádrů, pohřební komora a obložení byly postaveny z bloků červené žuly.
Na obrázku 3 vidíme, že to nebyly malé vápencové kvádry. Hned se vynořila otázka, odkud kvádry pocházejí. Pyramida se vypíná na skalnatém výběžku do výšky 66 m od zákldny, v okolí není patrný žádný vápencový lom. Nehledě k tomu, že kolem pyramidy byla postavena 2,5 m silná ohradní zeď z vápencových kvádrů. Na obrázku 3 v pozadí vidíme černé skalní podloží, pravděpodobně čedičové, na kterém je vrstva vápencové horniny. Na snímku 4 je na horizontu pohled do údolí Nilu z vrcholku pyramidy směrem ke Káhiře a Gíze a prostor kde stála pyramida s rozhozenými žulovými nebo vápencovými kvádry nebo jejich součástmi. Není patrný prostor pro lom vápencových kvádrů.

Pyramida Abu Rawásh evokuje řadu dalších otázek, my se spolu s inženýrem Dunem zastavíme u jedné - opracovaný žulový kvádr. Pyramida Abu Rawash na skalisku Pyramida Abu Rawash na skalisku


3. U těch rozhozených kvádrů se zastavíme
Inženýr Christopher Dunn dostal licenci k průzkumu pyramidy Abu Rawásh a ve své knize 'Ztracené technologie stavitelů pyramid' podrobně popisuje průběh a výsleky měření.
Uvedu stručný průnik dokumentem a provedu stručný popis jednotlivých fází a výsledku měření.

Pyramida Abu Rawash na skalisku Při prohlídce horní části pyramidového objektu inženýr Dunn okem zušeného konstruktéra objevil kvádr z červené žuly, který měl mimořádně kvalitní opracování. Na obrázku 5 je vidět poloha kvádru (v kroužku) a dlouhá průrva v zemi ve směru sever-jih (v elipse). Kvádr byl odlišný od těch, které bylo možné spatřit na Gízské plošině. Všimněte si tmavé horniny podloží vpředu i v pozadí na obrázku, o kterém již byla zmínka. Na obrázku je dlouhá průrva v zemi.

Pyramida Abu Rawash na skalisku Na snímku 6 je detail opracovaného kvádru, který je podložený, zřejmě někoho dříve zaujal (pravděpodobně egyptologa W. Petrieho). Na prvý pohled je patrné křivkové opracování povrchu i přesné opracovaní stěn kvádru, jak kdyby byl ukrojen nožem. Povrch je hladký, jako by byl strojně obrobený ale nikoliv plochý, ale je konkávního-vydutého profilu. Zajímavé je, že hladký konkávní povrch je zakončen dalším konkávním poloměrem v místě odlomení od jiné části.

Pyramida Abu Rawash na skalisku Na snímku je detailní záběr povrchu. Vytvořené drážky musely být vytvořeny pomoci řezných nástrojů tvrdších než křemen. Tyto drážky zanechal jeden jediný řezný hrot, který byl veden velkou kotoučovou pilou. Je zřejmé, že drážky byly vytvořeny jedním posuvným hrotem, nikoliv třením sypaného písku. Můžeme tvrdit, že drážky vyryté do kamenných materiálů jsou výsledkem řezných oprací, jež musely být v té době velmi dobře známy.
To dokazují záběry z chodníku před Cheopsovou pyramidou v dílu technologie 1 Řezání tvrdého kamene

Pyramida Abu Rawash na skalisku Inženýr Dunn provedl výpočet poloměru řezného kotouče pily (obr. 8). A označil jako délku tětivy=1,441 m B jako výšku oblouku=0,035 m. Poloměr kotouče = 7,3 m, průměr 14,6 m. Podobných parametrů 'superpily' bylo použito u razícího šítu při ražení tunelu pod Lamanšským průlivem. Ten zanechával otvor ve skále o průměru 8,2 m. Podrobný popis průběhu vrtání v Abu Roásh je uveden v knize 'Ztracené technologie stavitelů pyramid'.

Pyramida Abu Rawash na skalisku Na obrázku 9 je schéma průběhu řezání drážků. Ve fázi A je vytvoření kombinovaného oblouku s odlomením kamene. Ve fázi B byl proveden řez rovnoběžný se spodní plochou bloku, ve fázi C došlo k posouvání řezu. Podrobný popis je v uvedené knize inženýra Dunna.



Stroje, které prováděly opracování povrchu žulových kvádrů se však nikde nenašly. Přesto zůstaly opracované artefakty, které prokazují, že k jejich opracování došlo. Uvedené důkazy je možné považovat jako nepřímé.

Nám nezbývá, než vymodelovat stroj, který mohl takové artefaky vytvářet.

Pyramida Abu Rawash na skalisku Nedaleko místa, kde žulová deska leží, se nachází úzký příkop dlouhý 37 m a hluboký 9,5 m, obr. 5 a 10. Aby se řezný kotouč nemusel zvednout do výšky 4,5 m nad zemí, mohl k tomuto účelu být použitý uvedný příkop. Z technického hlediska není o nic pravděpodobnější myšlenka, že prázdný příkop nedaleko od nedokončené pyramidy Abu Rawash původně sloužil pro usazení spodní poloviny obřího poloměru kotouče. (viz obr.11)

Pyramida Abu Rawash na skalisku Na obr. 11 je superpila instalovaná v příkopu v Abú Rawash. Na obvodu kotouče je nanesený řezný materiál, ale jaký to byl je i nadále neproniknutelným tajemstvím.
Zde je zohledněna inženýrská stránka věci, která je v tomto masivním měřítku naprosto zásadní a logicky musí zahrnovat metody a nástroje odpovídající účelu.

Abu Rawash navštívili egyptologové Mark Lehner a Zahi Hawass, kteří nadále tvrdí, že komplikovaně obrobené povrchy žuly vytvořili šikovní kmeníci s měděným dlátem doleritovou koulí.

V tomto dílu je uvedena řada záhad kolem pyramidy Abu Rawásh, které doposud nebyly objasněny. Já jsem se zaměřil na jednu, která se dá matematicky, geometricky a technicky popsat. To jsem učinil na základě výzkumu Christophera Dunna. Další záhady, ke kterým se vrátím někdy příště, ještě čekají na jejich objasnění nebo alespoň pokus o objasnění.




----- Mojmír Štěrba -----