Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

15
Záhady pokračují

----- Návrat do Údolí Nilu -----

V minulém dílu aktualne14
jsme se dověděli o pyramidě v Abu Rawash kde se nachází a jaké zvláštnosti se kolem ní vyskytují. Pyramidu navštívila řada egytologů, ale nedostalo se jí takového archeologického výzkumu jako pyramidám na plošině Gíza i když se jednalo o panovníka 4. dynastie. Dnes je možné pyramidu navštívit se zvláštním povolením, nachází se mimo turistické trasy.
Z egyptologů krátce zkoumali Perring, Lepsius, Petrie, Chassiant a Lacau, ale ani jeden z nich žádné souhrnné výsledky nepublikoval. Soustavný archeologický výzkum provedla švýcarsko-francouzská expedice pod vedením Michaela Valloggia v roce 1995. V součané době Abu Rawash navštívili egyptologové Miroslav Verner, Mark Lehner a Zahi Hawass.
Pravděpodobně nejčerstvější informace přináší soukromý badatel Brien Forrester, který navštívil pyramidu v dubnu 2019.



Prohlídka zajímavých míst pyramidy.
Tmavé stavební kameny Použití malty
Na obrázku 1 je část stavby z vápencových kvádrů. Při podrobném pohledu si všimneme, že spodní část má přirozenou barvu vápence, ale ve vyšších vrtvách je barva tmavá, jakoby zakouřená. Je předpoklad, že před 12 000 lety došlo k ohromnému působení horka, které způsobilo ztmavnutí zejména horních částech pyramidy.
Na obrázku 2 je část stavby vytvořená z malty. Jak jsme poznali na plošině Gíza, byla sádrová malta používána k vyplňování malých prostor mezi kvádry, ale nikoliv jako stavební bloky. To by mohlo svědčit o tom, že byla použita ke stavbě pyramid nebo jejich částí metoda profesora Davidovitse, která je popsaná v dílu 9 geopolymery.

Rozdíl je v tom, že metodou profesora Davidovitse byly vytvářeny bloky, kdežto terasy na obr. 2 jsou celistvé což svědčí o jiné technologii.

Na obrázku 3 je zcela neobvyklý strmý zděný průchod do paramidy, ve kterém směrem dolů nejsou patrné ztmavlé kvádry. Z toho je patrné, že pyramidy nebyly hromady kamení, ale účelově zděné stavby uvnitř celé pyramidy. Ty vidíme na obrázku 4, ve vyšších vrstvách stavby jsou ztmavlé kvádry. To nasvědčuje na vnější působení vysoké teploty.
Sestupný průchod Tmavé kvádry Vložený kvádr Na dalším obrázku 5 je žulový kvádr vložený mezi kvádry vápencové. Všimněte si, jak je žulový kvádr precizně opracovaný narozdíl od vápencových kvádrů, které jsou opracované nepřesně. Takovéto vložené žulové kvádry jsou na mnoha místech pyramidy.
Vypdá to, že jsou do sebe vklíněny dvě různé technologie, jako by ve vrstvě nad žulovým kvádrem byl jiná stavba z jiné doby. Takovéto prolínání je vidět na mnoha dalších místech pyramidy.

Na obrázku 6 můžete vidět celkem dobře opracované vápencové kvádry, vložené do skalního podloží. Samozřejmě, než byly vloženy, musela být ve skále vyhloubena široká sestupná chodba, která potom byla obezděna. Ovšem takováto stavba vyžadovala náležitou techniku, protože představa, že to prováděli pomoci měděného dláta a doleritové koule je zcela iluzorní. Na obrázku 7 je vidět tu hloubku a rozměry prostoru jádra pyramidy, které bylo pravděpodobně vytvořeno v době předdynastické a sloužilo k jiným účelům než pohřebním. V době dynastické sloužilo králům ke svým obřadům nebo bylo později využíváno jako lom nebo různě upravováno. Hloubka sestupné chodby je 21 m, délka chodby je 49 m, šířka 4,5 m. Na konci chodby je prostor 23×10 m, který je egyptology považován za pohřební komoru.
Na obrázku 5, je pohled na stavbu s různou technologií s mnoha nápisy v pyramidě viz obrázek 8. Na prvý pohled to nejsou hieroglyfy, ale texty z různých období.
Kvádry ve skále Jádro pyramidy Nápisy Nápisy Nápisy Nápisy Opracovaný žulový kvádr
Na obrázku 9 je vidět množství malty použité zřejmě při opravách nebo rekonstrukci. Na obrázku 10 je vidět naprostá nesourodost použité technologie. Podkladová římsa je z drobných kamenů, na ní je stavba z větších kvádrů a v popředí jsou zbytky mohutných kvádrů, z nichž některé jsou žulové. Na obr. 11 je mohutná komora považovaná egyptology za pohřební komoru. Žádná rakev nebo pozůstatky nebyly nalezeny. Na obr. 12 je takový žulový kvádr s opracovaným povrchem v geometrickém tvaru, vyžadující náročné technologické prostředky.


Jaké byly přístupy k pyramidě
Mapa Abu Rasash Mapa Džedefre Mapa Džedefre Shrnu několik údajů o poloze pyramidy Radžedef-Džedkare:

- P. leží 8 km severně od pyramidového pole v Gíze
- P. leží 8 km západně od současné polohy řeky Nil viz obr. 13. Jenomže za léta se tok řeky změnil a podle knihy 'Walking the Nile' od Levison Wood tehdy Nil protékal těsně kolem pouštního území - vyznačeno červeně, které bylo vyvýšeno, na kterém je pyramida. K tehdejšímu toku Nilu byla vzdálenost od pyramidy 2000 m viz obr.14
- Podle Valloggia je ve vzdálenosti 1200 m malý vápencový lom. Není známo, jestli sloužil k výstavbě pyramidy. Nejsou nelezny stopy od lomu k pyramidě.
- P. leží na skalisku 150 m nad úrovní řeky Nil, ze kterého jsou vidět pyramidy v Gíze viz obr. 16.
Pohled na pyramidy v Gize
- Podle Valloggia severovýchodním směrem vede vzestupná cesta délky 1700 m. Není známo, jestli sloužila k rituálním účelům nebo k přepravě materiálu.
- Vzdálenost pyramidy od kraje pouštní oblasti směrem východním je 1400 m.



Jak a odkud bylo možné stavební materiál dopravovat

Přeprava vápence
- Podle egyptologů byla pyramida postavena z vydolovaného kamene pod pyramidou. Na obr. 15 je detailní záběr z Google earth. Vpravo je červená čára oddělující vrchol skaliska vlevo, na kterém byla pyramida postavena a vpravo východním směrem jsou patrné kolmé svahy pahorku, který se dá obtížně zdolat i bez vápencosvých bloků.
Koment
To je velmi odvážná představa. Pyramida byla vysoká 65 m, strany 106 m a takto mohutná pyramida měla být postavena nad velkými dutinami popsanými na obrázku 3 a 7 z vytěženého materiálu. Objem pyramidy byl 250 000 m3, objem vydolovaného materiálu byl 15 000 m3 včetně zářezu pro loď. Materiál by ani zdaleka nestačil na stavbu a musel být z větší části dopraven z vnějšího lomu.


- Doprava vápence z vnějších zdrojů
Na obrázku 14 je ve vzdálenosti 1200 m malý vápencový lom. I kdyby se tam těžil vápenec pro pyramidu, není patrné, kudy by se kvádry dopravovaly. Nějaká cesta od lomu k pyramidě nebyla zatím nalezena. Jediná vzestupná cesta byla vybudovaná ze severní strany na obr. 14, ale není zřejmé, k jakým účelům sloužila, jestli byla ceremoniální nebo přepravní pro kámen. V tom případě není patrné, kde by se kámen těžil, v okolí cesty se nenachází žádný lom.

Přeprava žuly
Jak bylo uvedeno, pyramida měla žulový obklad do výšky 12 m. K tomu byly použity dvoutunové kvádry z červené žuly, zřejmě z Asuánu. Jak bylo uvedeno v dílu přeprava, do Gízy se přepravovalo na lodích do přístavu v Gíze. Pro pyramidu Radžedefa se muselo dopravovat ještě o 8 km dále. Vzdálenost k tehdejšímu Nilu byla 2000 m. V Gíze se předpokládá vybudované přístaviště 500 m od Cheopsovy pyramidy a vzestupná cesta.
Zde nebylo možné vybudovat přístaviště blíže než 2000 m od pyramidy, protože k řece západním směrem navazovala pahorkovitá pouštní oblast. Tolik zeměpisné údaje.

Přehled nálezů o kterých se egyptologové nezmiňují.
Na základě nálezů se pokusím vymodelovat jak a kdy mohla být pyramida vybudována.
  1. Opálené horní části stavby - svědčí to působení žáru. Viz obr. 1 a 4.
    Jak k tomu mohlo dojít?:
    Začalo to vesmírnou událostí
    V období 10 900 a>ž 10 340 př.n.l. došlo ke kataklyzmatu způsobeném nárazem komety, která vstoupila dovnitř sluneční soustavy blízko slunce, rozpadla se na kusy a ty se dosaly na orbitu Země, kde jejich pády způsobily ničivé požáry na všech kontinentech, které trvaly několik set let. Popel se dostal do atmosféry, přikryl slunce a způsobil nukleární zimu, nasalo období Younger Drias - Malá doba ledová. Několik set let probíhalo bombardování Země úlomky komety, vysoká teplota 2500°C, odpařování vody, tání ledovců, dlouho trvající deště, zem se pokrývala popelem a sutí, došlo k potopě světa. Kromě toho se odehrávaly mohutné sluneční erupce, které produkovaly plazmatické plyny, ovlivňující faunu i flóru na Zemi.

    K další katastrofické události došlo kolem roku 7553 př.n.l. která mohla odstartovat definitivní zátopy Sundalandu, mohla spustit fázi oteplování, která vedla přibližně o 1500 let později ke zborcení laurentinského ledovcového příkrovu a k náhlému vylití tisíců kubických kilometrů vody do světových oceánů. podrobněji viz potopa.

    Stavba proběhla pravděpodobně ještě před uvedenými událostmi.

  2. Nejednotná architektura - svědčí to o stavbě v různých historických obdobích.
    Na obrázcích je patrná rozlišnost architektonických stylů. Jednak to byly různé způsoby stavebních postupů stavby skládáním kvádrů na obr. 10 a vedle toho na obr. 2 zděné monolitické komplexy. To neodpovídá stavebním postupům ve stejné době. Bylo to odvislé od technologické úrovně doby.
  3. Nestejnorodé stavební kvádry - vápenec kombinovaný s červenou žulou. Viz obr. 5.
    Takovéto žulové, precizně oparacované kvádry je možné nalézt po celém staveništi pyramidy. To souvisí i s nemožností takové kvádry přepravit po nerovném terénu a vzdálenosti do výšky 155 m. neodpovídá to technologickým prostředkům 4. dynastie. Kvádry byly přepraveny v době předdynastické, protože ani v další dynastické době k tomu nebyly prostředky.
  4. Nejednotná stavební technologie - odlévané dlouhé kvádry obr. 2, kvádry spojovány s podložím obr. 6, využití množství malty obr. 9.
    Na obrázku 2, 6 a 5 jsou patrny části stavby s různým typem a úrovní materiálu, které byly budovány v delším časovém období, pravděpodobně v době předdynastické. V době dynastické , kromě aktivity Radžedefa nebyly prováděny žádné stavební práce, snad v době Římské. Ale spíše se stavba již od starověku rozebírala. Čili to, co je odkryto tam zůstalo od původních stavitelů.
  5. Hluboké jámy a široké, strmé chodby - nemožnost provedení ručně měděným dlátem viz obr. 3 a7.
    Hluboké jámy se zcela odlišují od jam, které byly vytvořeny na na plošině Gíza. Zejména jejich prostor-šířka a hloubka. Chodby 23×10 m × výška 21 m činí 5000 m3. Když budeme předpokládat stejné množství materiálu u šikmých hlubokých chodeb, tak vytěžený materiál měl obsah 10 000 m3. Tento objem je podobný podzemním šachtám na plošině Gíza, ovšem tím není řečeno, že to bylo vytvořeno pomoci měděného dláta a doleritové koule.
    Ovšem pyramida výšky 65 m se stranou 106 m měla objem 250 000 m3. Vydolovaný materiál činí 6% z objemu pyramidy. Zde teorie že ke stavbě pyramidy sloužil vydolovaný materiál je na vodě. Takže tyto teorie egyptologů nejsou podložené ani experimentem ani výpočtem.
  6. Množství nápisů na stěnách - důkaz působení různých kultur viz obr. 8.
    Není známo, jestli pocházejí nápisy z doby výstavby nebo byly provedeny dodatečně v průběhu času. Zřejmě je to důkaz, že po jejich provedení nebyly žádné stavební práce provedeny. Nelze dohledat v jakém jazyce jsou nápisy..
  7. Geometricky obrobená žula - viz obr. 12, podrobnosti aktualne14
    Tento problém je rozebnán podrobně v dílu 14. Směřuje to k závěru, že geometrické opracování kvádru nebylo provedeno v době dynastické, protože nebyl nalezen jediný důkaz. Samozřejmě to vede k různým spekulacím, ale zatím se žádná neblíží k reálnému zjištění.
  8. Špatná dostupnost pyramidy - od hladiny Nilu je stoupání 9% až 30%, podle toho, kudy vedla dopravní cesta, které je nepřekonatelné i pro současné automobily
    To navazuje na předchozí odstave c.Zatím nebyly nalezeny žádné stopy po přepravních cestách po kterých se dopravovaly na strmé skalisko několikatunové kvádry. Visí ve vzduch představa, že to mohly být prostředky, které dokázaly překonat vzdálenost i terén
  9. Obložení stěn žulou do výše 12 m. To navazuje na kapitoly o těžbě a přepravě žuly z Asuánu. Zde je obtížnější terén než je v Gíze.
Více se do tohoto dílu nevešlo. Až budou další poznatky, tak se zase ozvu.

Jaký byl vývoj pyramidy?
Z uvedeného přehledu nálezů je patrné, že stavba pyramidy probíhala podstatně delší dobu, než uvádějí egyptologové. Tudíž nepostavil ji pouze faraon Radžedev, ale byla stavěna a bořena mnoha pokoleními v době dynastické i předdynastické.
Jaká je skutečnost? Moje závěry nejsou o nic více fantastické než závěry egyptologů, protože přímé důkazy nemá nikdo. Závěry v tomto seriálu však zahrnují popis skutečností, které oficiální věda vědomě nebo nevědomě opomíjí.


----- Mojmír Štěrba -----