16
O čem Encyklopedie starověkého Egypta nehovoří

Pohled na Egyptologii podle publikace
'Encyklopedie starověkého Egypta' Autory knihy jsou čeští egyptologové Miroslav Verner, Ladislav Bareš a Břetislav Bakala.

Co obsahuje Encyklopedie:

Stručný přehled dějin starého Egypta,
Historie egyptologie,
Chronologická tabulka hesel s jejich vysvětlením.

Pro zájemce o staroegyptskou kulturu je to neocenitelný podklad pro rychlou orientaci při studiu i když tam bohužel mnoho důležitých hesel chybí, které si laskavý čtenář musí dohledat jinde.

Knihu jsem podrobně prozkoumal a zjistil, že v mnoha případech citace u příslušného hesla neodpovídá archeologickým nálezům ať v muzeích nebo přímo na nalezištích. To mě přivedlo k tomu, abych citaci hesla porovnal s příslušnými archeologickými nálezy s příslušným komentářem a doufal, že mně autoři podají vysvětlení. Uvedené případy se vyznačují tím, že v oficiálních dokumentch je zveřejněna pouze část, ta "korektní" a druhá část je vypuštěna nebo pozměněna.

Spolu s historiky budeme sledovat klíčové události, které změnily chod dějin Egypta.

Uvedu tabulku, ve které bude v levém sloupci citace t.zv. "korektních" informací a v pravém sloupci modrým písmem bude nález s dokumentací o nálezu, který není z hlediska egyptologů žádoucí a často je zamlčován. Je třeba podotknout, že v Encyklopedii není řada dalších tiutlů, které v tomto dílu nemohu komentovat, protože v encyklopedii nejsou. Autoři si s tím příliš hlavu nelámali.

Poř.	Citace položky, strana	Archeologický nález
1	Hrnčířství, str. 212 Výroba nádob z pálené hlíny doložena od neolitu. K výrobě sloužily dva druhy hlíny: 1. Nilská s obsahem oxidu železa, barvy červené až hnědé, vypalovaná při teplotě 600-800°C 2. Slínová s vyšším obsahem vápníku, vypalovanám při teplotě 850-1000°C. Tímto způsobem nebylo možné opracovávat a vytvářet vázy s úzkým hrdlem z tvrdého kamene.	Porfyrová váza z Egyptského muzea z předdynastické doby, tvrdost 8,5 Mohsovy stupnice - nelze opracovávat jiným prostředkem než diamantem. O měděných dlátech nemůže být ani řeč, protože porfyrová váza má tvrdost 8,5 a měděnými nástroji můžeme opracovávat kámen do tvrdosti 3 Mohsovy stupnice. Poznámka: V Džoserově pyramidě bylo nalezeno 40 000 nádob, mnoho z nich bylo z tvrdého kamene, hrnčířský kruh bylo možné použít pouze za předpokladu, že byla známá pasta, ze které po ztuhnutí byl tvrdý kámen. Podrobnosti jsou v dílu 9 nádoby. Další nádoby s úzkým hrdlem z tvrdého kamene jsou uloženy v muzeu Louvr
2	Kolo str. 253 Kolo bylo ve starém Egyptě doloženo v hrobce Kaemhesetově v 6. dynastii, šlo o kolo deskové, nikoliv s loukotěmi, ta byla doložena až v 18. dynastii 1 543 př.n.l. Byla použita u lehkých dvoukolových vozíků. Kolo bylo známé již předdynastické době podle nálezu rotačního disku z doby 3 150 let př.n.l., ale zřejmě zapomenuto až do nového objevu v 18. dynastii.	Dalším exponátem, kterého si všimneme, je rotační disk z předdynastického období 3 150 př.n.l.nalezený v hrobce královského prince Sabua, syna krále Adžiba z 1. dynastie v Sakkaře, uložený v Egyptském muzeu v Káhiře. Disk je z břidlice s jemně modelovanými tvary, jako kdyby byl z měkké hlíny, ve skutečnosti je z kamene tvrdosti 7. Bohužel, jak jsme uvedli v předchozích dílech, pakliže artefakt nemá vysvětlení, nenápadně zmizí někde v depozitáři, jako se to stalo i s tímto exponátem.
3	Str. 264, 287 Turínský královský papyrus obsahoval seznamy panovníků od 1. dynastie do počátku nové říše. Manehtónovo rozdělení egyptských vládců na 30 dynastií se dodnes používá. Jiné rozdělení dnešní egyptologie neuznává, seznam předdynastických králů současná egyptologie neuznává i když je na papyru uveden. Manehtón byl velekněz a historik z 3. století př.n.l. Bohužel z historických záznamů egyptologové vybírají pouze informace, které považují za "korektní" a ty ostatní označí za falsifikát nebo za mýtus.	Královský papyrus popisuje seznam králů v době dynastické i předdynastické. Kněz a historik Manehto (305 až 282 př.n.l.) rozčlenil předdynastickou historii na deset božských a kněžských dynastií od roku 20.970 př.n.l. do roku 3.100 př.n.l., kdy začíná dynastický Egypt. Palermská deska Palermská deska obsahuje seznamy králů po obou stranách, počínaje králi před desítkami tisíc let. Poslední z nich Hór předal vládu prvnímu králi dynastického Egypta Menimu.
4	Str. 450 Stéla hladu Skalní nápis na ostrově Sáhel u Asuánu. Pochází zřejmě z doby Ptolemaia V. z roku 200 př.n.l. Děj je však umístěn do doby krále 3. dynastie Džosera, kdy měl nastat sedmiletý hladomor, neboť se nedostavovala nilská záplava. Na radu velekněze Imhotepa nechal Džoser vybudovat chrámy bohu Chnumovi. Nakonec Džoser vydal dekret, v němž bohu a jeho kněžím věnoval území na jih od Asuánu a bůh Chnum mu pak přislíbil životodárnou záplavu. Když připustíme, že stéla byla vytvořena po 2 500 letech (jaký byl motiv?), tak v encyklopedii byl uveden jeden text v rozsahu 2600 znaků. Po důkladném průzumu profesora Davidovitse bylo zjištěno, že část textu v rozsahu 650 znaků byla věnována popisu postupu výroby umělých kamenů.	Stéla hladu na ostrově Sáhel u Elefantiny z doby faraona Džosera. Obsahuje velké množství údajů týkajících se výroby umělého kamene. Z celkového počtu 2 600 hieroglyfů se 650, tedy čtvrtina, týká popisu hornin, nerostných látek a jejich zpracování. V podstatě je to popis postupu výroby umělých kamenů.

Které klíčové události to byly?

Výroba nádob z tvrdého kamene byla artefaktem, který nás provází celou historií a je němým svědkem o kultuře doby, ve které byly nádoby vyrobeny. Výroba nádob z hlíny svědčí o době dynastické, výroba tvrdých nádob svědčí o velmi pokročilé technologii, která bohužel v době dynastické není doložena.Uvedené artefakty byly nalezeny, proto nezbývá než vzít na vědomí, že byly vytvořeny v době předdynastické.
Kolo je bezpochyby produktem, který měl podstatný vliv na přepravu a manipulaci s těžkým materiálem. Zde se dostáváme do absurdní situace. Ty největší nadzemní stavby, jako jsou pyramidy, se odehrávaly v době Staré a Střední říše, kdy kolo nebylo známo a využíváno a s vynálezem kola v Nové říši se stavby přesunuly do přízemí nebo podzemí a pro použití jako lehkých dvoukolových vozíků. Přitom nalezené artefakty nalezené na začátku doby dynastické znázorňují velmi pokročilé kolo na hřídeli, které známe dnes jako součást strojů.
Co z toho plyne? Kolo bylo využíváno v době předdnynastické a umožnilo ty mohutné stavby realizovat.
Výhrada egyptologů, že nebyly nalezeny písemné dokumenty nemá opodstatnění. Na uvedeném dokumentu jsou útržkovité zprávy tom, že seznam králů sahal desítky tisíc let př.n.l.
Nezbývá vzít na vědomí, že zprávy v Královském papyrusu existují a dokumentují dobu dávno před dynastickým obdobím Egypta
Stéla hladu je zcela autentický dokument o výrobě umělých tvrdých kamenů a z nich vytvořench artefaktů.
Tato stéla dokumentuje hluboké znalosti starých Egypťanů, které byly zdrojem tvorby i těch nejkomplikovanějších artefaktů z tvrdých hornin, které můžeme starým Egypťanům závidět.
Dnes je to předmětem výzkumu a hlavně snahy o nalezení technologie v hrobu velekněze a lékaře Imhotepa.

Toto je krátký výčet o předdnynastické kultuře Egypta. Zároveň odpovídám na výhrady egyptologa Marka Lehnera, že neexistují žádné doklady o době předdynastitcké Egypta. Jsou ještě další dokumenty, ale tyto uvedené se vztahují k Egyptologické encyklopedii. Příště bude pokračování

----- Mojmír Štěrba -----

16O čem Encyklopedie starověkého Egypta nehovoří

16
O čem Encyklopedie starověkého Egypta nehovoří