TD Cheops stavitelem?

Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

18
Cheops opět na scéně

Pokračují pokusy o objasnění stavby Cheopsovy pyramidy. Každý rok přijíždí egyptolog Pierre Tallet a hledá důkazy o technologických postupech stavby Cheopsovy pyramidy. Předkládá nové poznatky o technologických procesech stavby.
Vychází ze rčení:
„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment".
Budeme sledovat průběh poznání a v případě nejasností se budeme ptát, jak pokusy probíhaly a jak dopadly.

Hlavní téma našeho seriálu - technologie stavby Cheopsovy pyramidy
V tomto seriálu jsme prezentovali modely jednotlivých technologických fází:
- těžba resp. tvorba a opracování + přeprava vápencových kvádrů
- těžba žulových kvádrů v Asuánu + opracování žuly + jejich přeprava
- stavba královy komory - přeprava a úprava těžkých žulových kvádrů
- stavba obložení pyramidy + přeprava kvádrů z lomu Tura

V seriálu byly probrány různé pohledy renomovaných autorů na stavbu pyramid na plošině Gíza. Žádný z nich ale nepředkládá nezvratné důkazy a reálný dynamický model v čase, vycházející se zjištěných údajů - jak to probíhalo v tehdejším reálu. Pokud se údaje pohybovaly v určitém rozmezí, umožním čtenáři vytvořit vlastní model podle jím zadaných parametrů, které do výpočtového formuláře zadá.

Jediné, co je stoprocentně prokázané, je, že Cheopsova pyramida a další pyramidy na plošině Gíza stojí a podstatně se odlišují od ostatních pyramid a že Cheopsova a Chefénova pyramida byly obloženy leštěnými 15cti tunovými kvádry z bílého vápence s přesností strojního obrábění 0,254 mm, obr.9,10. Dnes je možné většinu parametrů přesně změřit nebo vypočítat.
Obkldy Zbývající obkldy Původně obložená pyramida Nadále probíhá archeologický průzkum a jeho výsledky se pokusím zhodnotit v tomto dílu s využitím zveřejněných dat a umožním čtenáři zhodnotit, co bylo nebo nebylo fyzikálně možné. Předložím vlastní pohled.

Na televizním kanálu ČT2 byl uveden 14.6.2021 francouzský dokument "Svět faraona Chufua".
Stejný proces byl uveden v pořadu BBC "Rozluštěné poklady - Cheopsova pyramida" ČT2 10.11.2017, podle kterého došlo k velkému objevu.

Uvedený pořad "Rozluštěné poklady.. " je popsaný v dílu 22 Obložení a Stavba. Oba uvedené díly obsahují jednak pohled BBC na výsledky expedice a v neposlední řadě podrobný rozbor technologického procesu některých fází stavby pyramidy.
Zde k tomu přidáváme francouzský pohled na Talletovu expedici.

Dokument sleduje archeologickou expedici egyptologa P. Talleta, který se pokouší duplikováním dřívějších pracovních postupů prokázat, jak se stavěla pyramida. Ale není sám.
Další pokusy jsme v tomto seriálu sledovali vždycky s renomovanými odborníky, kteří svůj model považovali za nejpravděpodobnější. Bohužel, vždycky se ukázalo, že experiment neodpovídal době stavby a proběhl s použitím dnešní technologie - tedy jednalo se podvod např. Stavba mini, přesto byl vždycky neúspěšný.

Budeme porovnávat poznatky s tím, co již bylo uvedeno v předcházejícících nebo souběžných expedicích, prezentovaných v tomto seriálu.
Existuje celá řada dalších teorií o vzniku a účelu pyramid, které přesahují rozsah tohoto seriálu.

Budeme sledovat, jaké poznatky Talletova expedice přinesla

Wádí El Džarf Galerie ve skále Galerie ve skále Galerie ve skále - vnitřek Na začátku tohoto příběhu je nález papyru z doby faraona Chufeva. Egyptolog Tallet provádí výzkum v archeologických vykopávkách ve Wádí El Džarf na břehu Rudého moře jihovýchodně od Gízy, viz obr. 1. Toto místo je překladištěm vytěžené měděné rudy, obr.2, 5, 6, která se převáží loděmi přes Rudé moře 50 km z dolů na Sinaji. Odtud je dále převážena do Gízy - 150 km západně po poušti k Nilu a odtud na lodi 200 km do Gízy. Ve Wádí El Džarf je galerie v podzemních jeskyních ve skále, obr.2,5,6, ve kterých se uchovávají součásti lodí pro přepravu měděné rudy.

Útržky papyru Kartuše Chufeva 1 - Byly nalezeny útržky papyru mezi dvěma kmennými bloky, obr.3, na kterém byly uvedeny údaje o pohybu skupiny dělníků, která pracovala pro Chufua. Po důkladném restaurování papyru byly zjištěny další informace o průběhu stavby Chufeovy pyramidy.
2 - Informace o přepravě vápencových bloků z lomu Tura na stavbu pyramidy. Přeprava jednoho bloku lodí trvala 2 až 3 dny se skupinou 40 lodníků.
3 - Identifikována informace, že doba vlády Cheopse nebyla jen 20, ale minimálně 27 let.
4 - V El Džarf byla nalezena galerie komor vydlabaných ve skále, ve kterých byly uchovávány součásti přepravních lodí.
5 - Prokázáno experimentem uměleckého kameníka, architekta specializovaného na starověkou kulturu Franka Burgose, že opracování kvádrů bylo prováděno pomocí vody měděným dlátem, ale nikoliv doleritovou koulí, ale pomocí tvrdého pazourku.
6 - Na zdech jeskyně vyhloubené do skály byla identifikována podle archeologa Talleta kartuše Chufeva,obr.4.

Komentář:
Zastavíme se u přípravy kvádrů a jejich lodní transport z lomu Tura do přístavu pod plošinou v Gíze. Původně se doba stavby Cheopsovy pyramidy uvádí 20 roků a doba přepravy kvádru se uvádí 2 dny.
Z nalezenho papyru vyplývá, že doba stavby pyramidy je 27 roků a doba přepravy kvádru až 3 dny, každé plavby se účastnilo 40 lodníků. To je suché konstatování, ale nikde se neuvádí, jak by to ve skutečnosti probíhalo v reálném čase v návaznosti na dobu těžby kvádru, jeho naložení, plavbu, vyložení a přepravu na staveniště pyramidy. Zde se o to pokusím předložením výpočtu variant.
Záklaní otázkou je:
- kolik lodí musí denně provést cyklus přepravy a
- v jakém intervalu budou lodi následovat
.

Výpočet
Parametry:
- Doba vlády faraona - min. 20 roků podle Turínského seznamu, podle Manetha 63 roků a podle nalezeného papyru nejméně 27 roků. Podle toho je patrné, že doba vlády je velmi nejistá a tím se také mění pohled na tehdejší dobu.
- Denní pracovní doba - 12 hodin za světla, 24 hodin celodenně
- Počet dnů plavby za rok - 4 měsíce - 120 dnů(doba záplav), 12 měsíců 365 dnů (po celý rok)
- Počet dnů převozu 1 kvádru - 2 dny, 3 dny

Toto je rozptyl parametrů, který vychází ze současného stavu archeologického výzkumu. Pro přehled uvádím tabulku výpočtu v krajních mezích parametrů - výpočet potřebného počtu lodí a intervaly odjezdu lodí.
Tabulka možností
Z výpočtu je patrné, že převoz se konal vždy s určitým počtem lodí v provozu a počtem lodníků.
Při pravděpodobných parametrech je potřebný počet lodí 62 až 125 a doba výjezdu každé lodi je 18 až 24 minut. Abychom si udělali představu o tom, jak obtížné bylo kvádry opracovávat a přesunovat, uvedu v příštím dílu experimenty uměleckého kameníka. Ať bude zjištěn výzkumem jakýkoliv stav parametrů, je možné provést výpočet průběhu přepravy spuštěním programu Výpočet.
Čtenář si může zadat jakoukoliv kombinaci parametrů a zjišťovat, jak by průběh přepravy proběhl podle jeho parametrů.
Pokud volby "odklikne", provede se výpočet podle nálezu na papyru.

Kvádry pro převoz musí být vyrobeny a potom naloženy na loď a přepraveny
V uvedeném výpočtu jsme uvedli, kolik lodí musí být v provozu a v jakých intervalech musí být kvádry vyrobeny, aby bylo možné 100.000 obkladových kvádrů přepravit.

V příštím dílu budeme řešit navazující problém - jakým způsobem byly kvádry vyrobeny a v jakém časovém období a potažmo, jak mohla být pyramida budována. K řešení tohoto problému pozval egyptolog Tallet ke spolupráci kameníka a architekta specializovaného na starověkou kulturu Franka Burgose. Založili v El Džarf experimentální stanoviště v místě bývalého starověkého vápencového lomu, 300 m od tábora archeologů. Provedli časově sledovanou těžbu kvádru pomocí měděného dláta a doleritové koule.




----- Mojmír Štěrba -----