TD Cheops stavitelem?

Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

19
Záhady kolem Cheopse pokračují

V minulém dílu Cheops opět na scéně jsme předložili základní informace o výzkumu archeologa Talleta. Uvedli jsme několik poznatků, které přinesla jeho expedice. Podrobně jsme rozebrali jeden z nich, průběh přepravy kvádrů z lomu Tura do přístavu pod Gízou včetně variantního Výpočtu přepravy kvádrů.
Zhodnocením údajů Talletovy expedice jsme dospěli k velmi závažným výsledkům:
Aby přepravili 100 000 kvádů z Tury do Gízy za 27 leté vlády Cheopse, muselo být neustále v provozu 93 lodí a ty by musely každých 24 minul odplouvat s nákladem kvádru z Tury do Gízy.
Zde nastává požadavek, že kvádr musí být:
vyroben, opracován, přepraven do přístavu, naložen a na lodi převezen. To bude předmětem zkoumání tohoto dílu s využitím experimentů, které proběhly na experimantálním stanovišti ve vápencovém lomu v El Džarf.

Kvádry pro převoz, podle parametrů expedice Talleta, musí být vyrobeny a potom naloženy na loď a přepraveny
V uvedeném výpočtu jsme uvedli, že musí být v provozu 93 lodí a v intervalu 24 mintut musí být kvádry vyrobeny, aby bylo možné přepravit 100 000 obkladových kvádrů za dobu vlády Cheopse 27 let.

Nyní budeme řešit navazující resp. předcházející proces - jakým způsobem byly kvádry vyrobeny, v jakém časovém období a potažmo, jak mohla být pyramida budována. K řešení tohoto problému pozval egyptolog Tallet ke spolupráci kameníka a architekta specializovaného na starověkou kulturu Francka Burgose. Založili v El Džarf experimentální stanoviště v místě bývalého starověkého vápencového lomu, 300 m od tábora archeologů.

Vyvstala základní otázka - jak mohly být kvádry vyrobeny a každých 24 minut naloženy na loď a odvezeny.

Jak to probíhalo:
Na scénu vstoupil kameník a architekt specializovaný na starověkou kulturu Franck Burgos, obr.1. Kameník strověké kultury Vytvoření místa kolem kvádru Nejdříve provedl přípravné práce. Nedokončený blok umožnil Franckovi pochopit, jak staří Egypťané blok vytvářeli. Kolem bloku vytvořili prohlubeň, byla to taková pracovní místa, metr široká, jak říká:
co 1 metr, to jeden den pro tesání měděným dlátem, obr.3.
Vyznčení místa lomu tesání kvádru Označil kolem skalního místa prostor jako pracovní zónu pro tesání, obr.2. Dělníci pracovali 8 dní, 8 hodin denně, obr.4. Práce měděným dlátem je velmi pomalá, proto skálu polévali vodou, obr.5, kámen byl drobivý, tesání šlo 5× rychleji než do suchého vápence. Každou půlhodinu museli kameníci brousit měděné dláto doleritovou koulí, obr.5b. Kolem vyznačeného kvádru vytvářeli prohlubně, které sloužily k uvolňování bloku. Kameníků bylo 5, 4 z nich tesali, jeden odnášel suť a přinášel vodu.
Komentář:
O polévání kamene nikde není zmínka v žádném starověkém textu ani basreliefu, ani v historii. Znamenalo by to u každého tesaného kamene mít sud s vodou. Než vytesali dvoutunový kvádr o rozměru 1,5×1×0,5 m, spotřebovali 300 l vody.

Máčení kvádru Tesání měděným dlátem Broušení měděného dláta

Následovaly dny práce - den druhý, den třetí ... až den osmý. Postupně se prohluboval příkop kolem a osekávaly stěny kvádru.

Po 8 dnech došlo k vylamování, obr.8a.
Den druhý Den třetí Vylamování kvádru Den osmý Osmý den byl kvádr hotov, dělníci provedli vylomení kvádru od skály a nakonec pomocí páčidel uvolnění, obr.7. Kvádr je hotový Den osmý


Jaké byly poznatky z experimentální těžby
1. Podle Burgose by staroegyptští kameníci vytesání dvoutunového kvádru stihli s 5 kameníky při použití vody za 5 dnů, vzhledem k jejich rutině při práci s měděným nářadím.
2. Při tesání kvádrů ve vápencovém lomu docházelo k odpadu, který se rovnal hmotnosti vytvořených kvádrů. Odpad bylo možné využít ke stavbě ramp nebo k usnadnění přesunu kvádru. U Cheopsovy pyramidy při tvorbě 2,5 milionů kvádrů by stačil na 2,5 milionů suti, odpad by stačil k vytvoření rampy až na vrchol.

Komentář:
1. Pan Burgos zapomněl na množství vody, které bylo pro každý kvádr třeba, pokud by platila teorie namáčení kamene. Při tesání 2,5 milionů kvádrů při stavbě Cheopsovy pyramidy by to znamenalo přísun 2,5 milionů 300 litrových barelů z Nilu do lomu 50 m nad úrovní Nilu. Jelikož těžba byla nepřetržitá, nenašly se stopy po přepravě vody ani způsob její dopravy.
2. Pan Burgos prováděl experiment s těžbou průměrné velikosti 2 tuny. V lomu Tura se však vytěžilo 100 000 15cti tunových kvádrů a navíc musel mít leštěné povrchy s tolerancí strojního obrábění 0,254 mm.
3. Při dalším zpracování musíme počítat s nepřesností, že experiment proběhl s těžbou 2 tunových kvádrů a těžba a tehdejší přeprava probíhala s 15cti tunovými kvádry.

Nyní se zastavíme u zjišťování, jak navazuje těžba kvádrů na jejich přepravu lodí
Na začátku tohoto dílu je uvedeno:
Aby přepravili 100 000 kvádů z Tury do Gízy za muselo za dobu 27 let vlády Cheopse být neustále v provozu 93 lodí a ty by musely každých 24 minut odjíždět s nákladem kvádru z Tury do Gízy. Tomu musí předcházet produkce kvádrů.

Další text je vhodný pro zainteresované čtenáře.

Výpočet návaznosti výroby kvádrů na jejich přepravu z lomu Tura do Gízy

Základní parametry výpočtu

  1. Na 1 kvádru pracovali v experimenu 4 kameníci + 1 pomocník (doprava suti, dodávka vody).
  2. Doba vytěžení kvádru s použitím vody je 8 dnů experimentu, podle Burgose by to egyptští kameníci zvládli za 5 dnů.
  3. Podle odhadu pana Burgose by Staroegypťané stihli těžbu 1 kvádru za 5 dnů při 5 kamenících.
  4. Počet pracovních hodin denně v experimentu 8 hodin.
  5. Původně až 12 hodin za světla, práce za tmy se nepředpokládá, nejsou známy zdroje osvětlení.
  6. Roční doba u těžby není omezena povodněmi Nilu ve třech měsících, ale může se pracovat po celý rok. V tom případě by to znamenalo těžbu na sklad v 9 měsících mimo povodně. Budeme prověřovat obě varianty - za 12 měsíců a za 3 měsíce. Zatím nejsou poznatky o velkokapacitním skladování kvádrů.
  7. Pokud by skladování bylo umožněno, usnadnilo by to nakládání v krátkých intervalech, vypočítaných 24 minut.
  8. Spočítáme, kolik pracovních skupin by muselo pracovat, aby za 27 roků vytvořili 100 000 kvádrů.
  9. Volbou paramterů budeme hledat režim, při kterém by produkce těžby odpovídala plavebním intervalům.
Výpočet návaznosti těžby

Tabulka hodnocení Hodnocení výpočtu
Provedl jsem programový výpočet těžby kvádrů a jejich transport.
Parametry výpočtu odpovídají výzkumu egyptologa Talleta.


Provedl jsem vyhodnocení návaznosti výroby a přepravy. V 1. řádku tabulky varianta 1 je srovnávací výpočet experimentu egyptologa Talleta. V 2. a 3. řádku jsou varianty výroby kvádrů, ve 4. řádku je varianta přepravy lodí(v tabulce žlutá).

Varianta 1 - experiment Talleta s 365 dny výroby 8 pracovních dnů po 8 hodinách s 5 kameníky, denně pracovalo celkem 54 skupin, 271 kameníků a interval výdeje bylo 71 minut.
Pro porovnání to byla varianta experimentální tvorby kvádru podle egyptologa Talleta.


Varianta 2 - v reálu s 365 dny výroby, denně 12 hodin s 5 kameníky. Celkem 51 pracovních skupin, 254 kameníků a interval výdeje kvádru byl 71 minut.
Výroba kvádru 1,5×1×0,5 m trvala 8 dnů 8 hodin denně. Tato varianta se blíží k experimentální. Je předpoklad, že nebyly kratší směny než 12 hodin denně, využívali všechen čas za světla. Proti tomu lodní přeprava požaduje interval přísunu kvádrů každých 24 minut. Tedy produkce by v tomto režimu nestačila dodávat kvádry a nedošlo by k návaznosti. Výroba by byla rozložena na celý rok na sklad. Ze skladu by se potom mohlo odebírat v intervalu 24 minut.

Varianta 3 - v reálu se 120 dny výroby, denně 12 hodin s 5 kameníky. Celkem 154 skupin, 772 kameníků v intervalu 24 minut. Výroba je v souladu s přepravou.
Došlo k souběhu intervalů, ale za cenu trojnásobného zvýšení počtu kameníků, aby to stihli za kratší období 120 dnů.

Je patrné, že počet kameníků je podstatně menší, asi 10×, než počet lodníků. Je to způsobeno tím, že doposud bylo sledováno vlastní zhotovení kvádru. Další nárok byl na přepravu a opracování. O tom bude v příštím dílu.

Realita experimentu egyptologa Talleta
Došlo k určitému pokroku. Kameníci sice vytvořili kvádr měděným dlátem, ale o hmotnosti 2 tun. Skutečná hmotnost obkladového kvádru byla 15 tun. V současnosti se zatím nepodařilo obkladový kvádr včetně dokonalého oparacování povrchu vytvořit ani moderními nástroji. My se o to pokusíme alespoň simulací pomocí programu.

Zvolím parametry: 27 roků, 100 000 kvádrů, 12 pracovních hodin za den, 365 dnů výroby, počet dnů výroby jednoho kvádru 8 kameníků:
Výsledky: počet pracovních skupin - 82 počet kameníků celkem 650 Výdej kvádru každých x minut = 70.956 *********************************************** Zaokrouhleno nahoru - výdej kvádru každých x minut = 71 ***********************************************
Zvýšil jsem počet kameníků, počet dnů výroby na 8. Výsledek je, že interval předání kvádru zůstal stejný, ale zvýšil se celkový počet kameníků na trojnásobek a počet skupin se zvýšil o 30. Interval zůstal stejný 71, tímto nebyl splněn požadavek na snížení intervalu na 24. Je možné zadat jiné parametry, např. dobu výroby za rok a sledovat, jak se mění interval a počty kameníků.

Zainteresovaný čtenář má možnost zadat vlastní parametry, jestli se dostane k souladu intervalu a za jakých okolností.

Tím se dostáváme k závěru. Hodnota intervalu výroby a výjezdu lodí je v řádu desítek minut. I když je to napjaté, lze to splnit, ale za podmínek, které zcela neodpovídají reálu. Příště budeme pokračovat ve zkoumání náročného procesu přepravy a opracování kvádru. Zatím jsme na poloviční cestě. Ani tento experiment egyptologa Talleta zcela neodpovídá historické skutečnosti.


----- Mojmír Štěrba -----