TD Cheops stavitelem?

Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

22
Až na vrchol pyramidy ..

V minulých dílech aktuálně 18, 19, 20 a 21 jsme sledovali experimenty, které měly dokázat od samého začátku - jak kvádry vznikaly, jak se přepravovaly po souši a na lodi a jak se opracovaly. Dostali jsme se do Gízy na úpatí pyramid, ale to nejtěžší - kvádry, včetně pyramidionu, vyzvednout do výšky vrcholu 146 m je před námi.

Všechny experimenty ztroskotaly již ve výšce 12 m při stavbě minipyramid na základě naivních představ egyptologů a ještě k tomu při použití moderních prostředků, které staroegyptští kameníci nepoužívali.

V dílu aktuálně 21 jsme sledovali, jaké byly možnosti opracování. Experiment byl proveden, ale byly použity brusné kameny smirek a pazourek, o kterých není známo, kde se v tehdejším Egyptu vyskytovaly resp. těžily.

Ani tentokrát nebyl experiment proveden v podmínkách starověkého Egypta. Dokázal pouze teoretickou možnost, nikoliv skutečnou technologii.

Nyní vzhůru na pramidu
Ale jak? To nikdo neví. Existuje řada teorií a hypotéz o různých rampách, které nyní nebudeme zobrazovat a popisovat až na jednu, která byla objevena při výzkumu lomu HATNUB, 300 km jižně od Gízy. Zatím neexistuje žádný nález stavebních památek, který by cestu nahoru prokazoval.

Opracované kvádry máme na úpatí pyramidy a nezbývá, než vytvořit stavbu, která by umožňovala přesun kvádrů až na vrchol.

Rampa Otvory v rampě O další experiment se pokusila výprava do opuštěného lomu HATNUB na alabastr, který se ve starém Egyptě používal k vytváření soch. Kámen byl vytahován z lomu po rampě, vytvořené jako průsek cesty skálou na povrch, viz obr. 20. Na okrajích cesty byly nalezeny otvory o průměru 75 cm, obr 21. Tedy nebyla to postavená rampa, ale upravený průsek ve skále.

Sloup v otvorech Lano kolem sloupu Do otvorů byly vkládány dřevěné sloupy, fiktivně zobrazeno na obr.22. Kolem sloupu upevněném horizontálním sloupem obtočili lano, které bylo připojeno k taženému kvádru, obr.23.


Vlečení kvádru Výtah s lanem Do lana kolem sloupu byli zapřaženi dělníci, kteří ze dvou stran rampy tažením kvádr posouvali. Před kvádrem dělník rozhazoval nilské bláto, viz obr.24. Dělníci táhli z obou stran, na každé straně táhly 2 skupiny, třetí postupně přecházela dopředu k dalšímu sloupu, obr.25.

Rampa na Chfu pyramidě Rampa na pyramidě Podle archeologa a kameníka Oliviera Lavigne mohl být tento princip použitý i na Cheopsově pyramidě, viz obrázek 26 a 27. Avšak rampa nebyla vytesána do skály, ale byla postavena ze suti a cihel. Do rampy byly zasazeny kůly. Rampa mohla mít sklon až 22°, do kterého bylo možné podle egyptologa Livigne vytáhnout i těžké bloky do Královy komory a nakonec i pyramidion na vrchol pyramidy.

Tolik podle představy archeologa Oliviera Livigne.


Komentář:
Rampa k pyramidě Je to vemi odvážná hypotéza.
- Jediná testovací rampa byla postavena při stavbě minipyramidy egyptologem Dr.Jošimurou. Podle obr. 28 je patrné, že rampa měla stejnou šířku jako strana pyramidy a na její stavbu se spotřebovalo více materiálu než na samotnou pyramidu z důvodu stability, viz obr.28.
Představa úzké rampy, jako na obrázku 27 podle Livigne, je nereálná, musela by být z betonu, aby nespadla.
- Dalším problémem jsou 3/4 m široké sloupy + příčné zajišťovací trámy, kterých bylo na rampě 30. Takové stromy v Egyptě nerostly a přeprava tak mohutných stromů na tehdejších lodích, např. z Libanonu, vzdáleném 800 km, je těžko představitelná. Zatím nebyl objeven žádný nález dokládající existenci přepravy tak mohutných stromů
- Dalším problémem je kladka, která tímto uspořádáním vznikla. V době Cheopse nebyla kladka známá.
- V simulačním programu jsme vypočítali interval 24 minut pro přepravu jednoho obkladového kvádru. Představa, že by v daném intervalu proběhlo komplikované vlečení kvádru až na vrchol, je těžko představitelná.

Musíme vzít v úvahu, že je to představa egyptologa a kameníka Lavigne, která nebyla v praxi vyzkoušena.

Další text je vhodný pro zainteresované čtenáře

Výpočet vytažení kvádru na vrchol
Simulační výpočet návaznosti těžby
Tabulka návazností jenotlivých kroků výstavby - parametry:
Tabulka výsledků - Rychlost tažení : Vzhledem k tomu, že nebyl proveden experiment vytažení kvádru do svahu 22°, vycházíme z údajů kameníka Burgose o tažení kvádru podle experimentu - ten změřil rychlost 35 m/hod.
Sklon - výzkumníci uvedli, že pomocí lanového tažení kolem sloupů bylo možné na pyramidu vytahovat kvádry na rampě ve sklonu 22°.
Délka rampy - Stavebníci museli vytáhnout 15cti tunové obkladové kvádry až do výšky 146 m. Na rampě bylo nutné vybudovat cestu s řadou 20 kůlů po 20 m po obou stranách, viz obr.29.
- Jedna souprava zabírala délku 40 m + 20 m na střídání + 20 m mezi soupravami = 80 m.
- Délka rampy = výška pyramidy 146 m/sin22° = 390 m + nájezd 10 m = 400 m. Výpočet odpovídá počtu kůlů.
Rampa k pyramidě - Počet dělníků v jedné soupravě je převzatý z obrázku 26, to je 60.
- Počet dnů přepravy 1 kvádru - rychlost tažení 35 m/hod, doba přesunu 1 kvádru 400/35 = 11,42 hod. tj. 0,96 dvanáctihodinového dne.
- Počet souprav na rampě - na rampu se vešlo 400/80 = 5 souprav.

Podle výpočtu by muselo současně po dobu 27 let být přetahováno 30 souprav, to znamená, že 1 rampa by nestačila, ale muselo by být 6 ramp, aby přetáhli 100.000 kvádrů při 12 hodinové pracovní době po dobu záplav až do výše 146 m. Celkový počet tahačů by byl zokrouhleno 1.800 při intervalu přesunu 24 minut.


Údaje platí pro zvolené parametry simulace, při kterých každý kvádr musel projít procesem výroba-přesun-plavba-opracování-přetažení na pyramidu v intervalu 24 minut.
Zainteresovaný čtenář si může zvolit jiné prametry do simulačního programu a dosáhnout variantního řešení hodnoceného experimentu.

Závěrem uvádím komplexní postup alternatívního řešení, umožňující podle volby fáze spuštěním uvedených programů
zadat volbu

----- výroba-přesun-převoz lodí-opracování-vytažení -----

Výroba kvádru
Přesun kvádru
Převoz lodí do Gízy
Opracování na úpatí pyramidy
Vytažení na vrchol pyramidy

V dílech aktualne18,19,20,21 a 22 jsme sledovali vývoj těžby, přepravy opracování a vlečení obkladových kvádrů na pyramidu v časových intervalech, vypočítaných simulačním programem na základě parametrů změřených při experimentech.

Byl to pokus o reálné modelování jednotlivých kroků v podmínkách, které však neodpovídaly těm původním. S uznáním lze kvitovat, že tentokrát nešlo o podvod jako v minulosti, i když jsme se nevyhnuli určitým hypotézám mimo experiment, které nebylo možné ověřit.



Přesto experimenty ani zdaleka neprokazovaly skutečný průběh stavby, zejména časový, který jsme podrobně sledovali v simulačním programu pomocí výpočtů s použitím parametrů získaných při experimentech.

Dospěli jsme k závěru, že staroegyptští stavitelé používali technologie a fyzikální zákony, které jsou nám zatím neznámé. Ve zkoumání budeme pokračovat dále s nadějí, že se některé problémy technologických záhad objasní.


----- Mojmír Štěrba -----