Cheops stavitelem?

Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

7
Na dno šachet a do tunelů

Na dno šachty jsme se přeci jen dostali. Doposud jsme naráželi na mříže šachet zamčené.

Doposud navštívené oblasti dutin východně od pyramid
4. Velká Sfinga: Horní vstup-vyzděná šachta hluboká 18 m, dolní vstup-chodby 1,5×0,1 m. Voda nezjištěna. Oba vstupy navštívil Zahi Hawass, viz Šachta od Sfingy
5. Osiridova šachta Umístění 250 m od Sfingy k Chefrénově pyramidě. Hloubka 29 m na dně voda viz. Osíridova šachta
6. Přístupné komory, šachty zamřížované viz Přístupné šachty

Šachty a další stavby na plošině Gíza
V našem seriálu byl podrobně proveden popis různých technologií těžby kamene v lomech, přepravy a stavby do nadzemních staveb. V literatuře se podzemní práce prezentují okrajově nebo vůbec, jako by šlo jen o snadný problém. Prostě se konstatuje, že byla vytvořena šachta pro potřeby např. pohřbu a hotovo. Výzkumníci gízské plošiny (Hawass, Lehner, Forester, Awyan, Collins a další...) zjistili, že šachet na gízské plošině jsou stovky.

Někteří egyptologové (Hawass, Lehner) předpokládají, že šachty byly vytvoženy dynastickým Egyptem a sloužily jako hrobky.
Další výzkumníci (Awyan, Collins, Forester ...) připouští, že šachty byly využity též jako hrobky, ale dokazují, že původně byly vytvořeny tunely, ve kterých proudila voda pod pyramidy a ty byly adaptovány jako hrobky dynastickou civilizací.

Technologie budování podzemních šachet a chodeb
Po shlédnutí záběrů šachet do podzemí se dostáváme k otázce technologie těžby a stavby v podzemí. Technologie budování šachet a tunelů se podstatně liší od budování pozemních staveb. U šachet se materiál odváží, u pozemních staveb se těží v lomech a přiváží. A v tom je právě problém.
V dílu B4 Sakara-Džoser jsem provedl orientační výpočet množství materiálu vytěženého a prostavěného v areálu Džoserovy pyramidy a dospěl jsem k výsledku, že vytěženého materiálu bylo cca 2× více, než se prostavělo na Džoserově pyramidě. Kam se vytěžený materiál ztratil není známo. Neví to ani profesor Verner, jak uvádí v knize Pyramidy. Jak se tak ohromné podzemní prostory vytěžily pomoci měděného dláta nikdo neví ani v Sakaře ani na plošině Gíza.

Jak to mohlo probíhat:
1. Vyměření základů - podle obrázků kolem 2×2 m až 3×3 m.
2. Měděným dlátem probíhá rozrušení kamenného podkladu uvolnění kamenných kvádrů (vysekání kusů skály).
3. Naložení do vaků nebo košů nebo upevnění lana na větší kusy.
4. Ruční vytažení nákladu na okraj šachty - neexistovaly kladky. Možná si pomáhali kulatinou (ale to by již byla kladka).
5. Na povrchu proběhlo opracování kvádrů pro stavbu hrobky.
6. Přeprava-spuštění kvádrů na místo stavby hrobky.
7. Stavba hrobky s výstavbou komor, to znamená další vysekávání skály a vynášení materiálu.

Průzkum šachet a tunelů
Šachty jsou hluboké minimálně 30 m, zbytek je zasypaný pískem. Ze šachty vystupují horizontální tunely na třech úrovních - uprostřed šachty, na dně a po dnem (viz obrázky 1 až 6). Nepodařilo se zjistit, že by Zahi Hawass prováděl průzkum tunelů, proto se obracím na výzkumníky Yousefa Awyana a Briena Forestera, kteří výzkum provádějí.
Šachta ze dna Šachta-zamrizovaný vstup
Na obr. 1 stojí výzkumníci Awyan a Forester s kameramanem na dně šachty, a pohledem nahoru jsou vidět postranní stěny a v nich postranní vstup do horizontální dutiny. Na obr. 2 je zamřížovaný vstup do šachty, a nabízí se otázka, jak se výzkumníci do šachty dostali když je vstup zamřížovaný? Odpověď je jednoduchá. Do šachty vstoupili chodbou z jiného vstupu, který jim byl přístupný, ale museli se protáhnout otvorem na obr. 3.
Šachta ze dna Šachta-zamrizovaný vstup
Chodba na obr. 3 je na úrovni podlahy šachty, ale nevypadá, že by sloužila k běžnému průchodu lidí, bylo možné jen prolézat a tou se výzkumníci dostali na dno šachty. Komora 1 na obr. 4 je pod úrovní podlahy šachty. Další komora 2 z ní navazuje a v ní je voda obr. 5. Komora 2 obr. 5 vypadá jako osvětlená, zřejmě je přívod světla přes další šachtu nebo přímo do vstupních dveří z boku a tvoří třetí úroveň.
Druhá komora Do komor 1 a 2 se podíváme spolu s výzkumníky shora. Začíná to u zamřížovaného vstupu obr. 7. Za ním je komora, ze které je další průlezový vstup obr.8 (v červeném oválu). Rozhodně návštěva podzemních prostor není pro návštěvníky ve vyžehleném oděvu. Na pohled je to zděná resp. omítnutá komora, na které se nenacházejí žádné malby, ozdoby nebo písmo.
Druhá komora Třetí komora s vodou
Při pohledu na podlahu obr. 9 vidíme 2 vstupy do šachty menších rozměrů cca 1×1 m a vpravo ve stěně průchod do dalšího tunelu. Šachty jsou propojeny navzájem. Když se podíváme na obr. 10 tak vidíme, že všechny tunelové objekty nejsou ve skále, ale jsou zastřešeny stavbou z docela slušných kvádrů, odhadem jednotunových. Vypadá to jako malá pyramida.
Problém je v tom, že takovéto kvádry nemohly vzniknout odštěpováním měděným dlátem při hloubení šachet, ale byly vytěženy v lomu a potom přepraveny na místo stavby. Tímto vznikla další spotřeba kamenných kvádrů se kterou jsem nepočítal při výpočtu spotřeby kamene na stavby chrámů a pyramid v dílu A23-lomy.
Druhá komora Třetí komora s vodou
V uvedených komorách se nenacházejí žádné malby, ozdoby nebo písmo a nenašly se žádné nálezy pohřbů. Jestli tam je voda nevíme, mohla by být v komoře 2, ale tam jsme se až nedostali, byli jsme v šachtě nad komorou. Podíváme se na stěny komor, tak jsou velmi důkladně zahlazeny, jakoby omítkou. Komory, které jsme navštívili, měly velmi dobrou stavební úroveň, šachty a tunely byly ve stavu po vytěžení bez úprav.

Pan Awyan tvrdí, že dynastičtí faraonové tyto stavby nikdy nepostavili, ale sdědili od předdynastických tvůrců. Podzemí je protkáno sítí tunelů vzájemně propojených přes stovky šachet, které jsou trojúrovňově spojeny s jádrem pyramid. Některé z nich jsou použity pozdějšími dynastickými Egypťany jako hrobky.

Závěr:
Prošli jsme soustavou šachet, komor a tunelů ve vybrané lokalitě, v dalších lokalitách to probíhá obdobně. Jestli a jak jsou lokality vzájemně propojeny tunely ještě nevíme. Zjišťujeme, že tunely existují podle obrazové dokumentace. Ověřili jsme propojení tunelů ve sledované soustavě a zjistili jsme, že existuje. Bylo to v rámci jedné lokality, ale nikoliv v globálním měřítku plošiny Gíza, včetně napojení na pyramidy.
Tvorba stovek šachet měděným dlátem a jejich propojení se nezdá reálná.
V žádné komoře, kromě šachet Osiridovy a Sfingy, nebyly nalezeny známky pohřbívání, nákresy obrazů a písma. Předpokládám, že v jiných komorách se našly.

Pokud existuje soustava tunelů, potom se pokusím zjistit jaké mohlo být jejich využití. Pravděpodobně to nebyla jenom kratochvíle vládců. Ale to bude námětem dalšího dílu.



Na plošině Gíza je množství staveb v souvislosti s budováním pohřebních komor resp. tunelů a tunelových komor. Pokud to prováděl dynastický Egypt, tak to přesahuje možnosti zdrojů na plošině Gíza v návaznosti na díl A23-lomy modelu.


----- Mojmír Štěrba -----