B3
Civilizace na území Egypta

Motto: Dalajláma: Pokud něco nevnímáme, ještě to zdaleka nemusí znamenat, že ona věc nebo jev neexistují.

Renee Friedman, vedoucí expedice v Hierakonpoli, provádí vykopávky předdynastické doby a od ní máme některé infromace v dílech A3, B3.

Od roku 3600 př.n.l. vývoj pokročil. Vývoj probíhal kontinuálně, k nějakému kvalitativnímu zvratu zatím nedošlo. Nezdá se, že by v údolí Nilu šlo o dalekosáhlý počátek zemědělství. Malé lokální skupiny si osvojily jen zahradnickou techniku. Jsou doklady, že došlo k obchodování i se vzdálenými zeměmi - například léčivý lapis lazulit - modrý kámen se dovážel až z Afganistánu. Nože se stále ještě vyráběly z pazourku.





Dynastie 1. a 2.
V 1. a 2. dynastii vývoj kultury i technologie pokročil. Stavělo se z hliněných cihel, vyráběly se hliněné nádoby, pokročil vývoj společenské struktury. V dílu A3 je u vedeno, že zakladatelelem a sjednotitelem Egypta byl panovník Narmer.

[Verner-Pyramidy] : Nové vykopávky na pohřebišti Umm-el-Káb u Abydos dokládají, že před Narmerem byla ještě řada předchůdců, kteří jsou spolu s ním zařazeni do t.zv. 0. dynastie sahající alespoň 300 roků před Narmera.

Vládci 0.,1.a 2. dynstie byli pochováni v nekropoli v Um el-Káb v 1,5 km od Abydu v poušti ve vybudovaných hrobkách. V hrobkách byly uloženy artefakty pohřební výbavy, kterou si mohli dovolit jenom panovníci.

Jak takové hrobky vypadaly ukážeme na obrázku z pohřebiště U el-Káb západně od Abydos. Na obrázku vidíme, že oproti Narmerově hrobu je tato hrobka okázalejší. Nicméně je provedena ze dřevěných trámů a ze sušených cihel. Na snímku:"
A - Komora se sochou panovníka
B - Přístupové schodiště
C - Vedlejší pohřby - služebnictvo a pod.
D - Dvůr
Kolem staveniště bylo nashromážděno velké množství importované keramiky ze Syropalestiny.
Nejstarší královské pohřebiště se stalo nejsvětějším místem v Egyptě a stalo se poutním místem. Během Nové říše a Pozdní doby zde tisíce poutníků zanechávaly velké množství obětní keramiky. Amélineau tvrdí, že bylo přineseno na 8 000 000 nádob. To množství se zdá vysoké, ale bylo to za 2 000 let.

Nejsvětějším místem je Džerova hrobka, považována za místo posledního odpočinku boha Usíra. Bylo nalezeno Usírovo lože z černé žuly Egyptské muzeum. Hned se objeví otázka, kde se vzal ten žulový sarkofág, když 1. dynastie pracovala jen s hlínou. Vykopávky zjistily, že ho do pohřební komory nechal umístit panovník 13. dynastie Chendžer ( 1700 let př.n.l.).

Pátrání po artefaktech
Budeme pátrat po artefaktech v královských hrobkách v nekropoli Abydos, abychom si vytvořili obraz o úrovni sledovaného období.
Bylo nalezeno množství slonovinových a dřevěných předmětů, mnoho rozdílných typů keramických nádob, 200 vinných amfor importovaných do Egypta z Kanánu a až z Avganistanu. Jak již bylo řečeno, bylo nalezeno velké množství keramiky z celého období starověkého Egypta, takže je nemožné určit, co je původní a co je z následujících období. To ovšem platí pro hrobku panovníka Dena. V dalších hrobkách byly nálezy původní nebo původně dovezené. Je otázka, kdy se objevil kov jako zlato nebo měď.

V hrobce posledního panovníka 2. dynastie Chasechemueje se našel archeolog Petrie mnoho kamenných a měděných nádob se zlatým uzávěrem.
A tady se nabízejí otázky:

1. Jak byly kamenné nádoby s úzkým hrdlem vyrobeny
2. Kdy přišly do Egypta kovy a odkud

Ad1. - jiné vysvětlení není než je uvedeno v dílu A9.
Ad2. - Zlato se v přírodě nacházelo v ryzí podobě, nebylo třeba technologického procesu pro jeho výrobu
S mědí to už je jiné. V 1. dynastii Egypťané do Palestiny vyváželi zemědělské výrobky, jak dokládají egyptské nádoby v Palestině. Domů z Palestiny dováželi výrobky z mědi a naučili se sami měď vyrábět z měděné rudy na Sinaji.

A tady dochází k určitému zlomu.

[M. Verner, Pyramidy]: Egypťané měli přes Palestinu styky mnohem dále na východ, do Sumeru, Avganistanu, Indie. Výskyt těchto cizích prvků se zdál být tak nápadný a náhlý, že vedl některé badatele k dnes již překonané doměnce, že civilizace přišla ze Sinaje, ale Egypt civilizovali příslušníci západoasijské kultury a vytvořili t.zv. dynastickou rasu. Vědci si totiž nebyli schopni vysvětlit prudký rozmach Egypta na počátku historického věku..

Tímto děkuji profesoru Vernerovi, že podpořil naše závěry o původu civilizace v Egyptě - že stopy vedou na východ.

----- Mojmír Štěrba -----