Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

A3
Civilizace na území Egypta

Motto: Dalajláma: Pokud něco nevnímáme, ještě to zdaleka nemusí znamenat, že ona věc nebo jev neexistují.

Nová kultura v údolí Nilu
Od roku 3600 př.n.l. se vytvářela nová kultura s centrem v Hierakonpolis později Abydos a Nakáda s hrnčířskou výrobou z hlíny, výrobou piva v keramických kádích, pivní keramické džbány. Stavěly se rozsáhlé stavby s ohradou ze dřeva a sušených cihel a docházelo k centralizaci moci. Až do roku 2700 let př.n.l.nebyla v Egyptě používána měď, pro řezání se používal pazourek-křemen-chalcedonit. Další informace na B3

Ke sjednocení horního a dolního Egypta došlo kolem roku 3100 př.n.l.

Dynastický Egypt
Všeobecně se uvádí, že sjednotitelem byl král Meni Narmer, zakladatel 1. dynastie.

[Verner-Pyramidy]:Před Narmerem byla ještě řada předchůdců, kteří jsou spolu s ním zařazeni do t.zv. 0. dynastie sahající alespoň 300 roků před Narmera.

Narmer

Narmerova paleta je symbol sjednocení Horního a Dolního Egypta. Je vidět, že se faraon Meni s odpůrci příliš nemazlil. Tím skončil archaický Egypt a začala doba dynastických panovníků, kteří svoje sídlo přesunuli po sjednocení Egypta do budoucí Memfidy. Podle Vernera docházelo ke sjednocení ještě v nulté dynastii, ale zase docházelo k dělení a Narmer byl asi tím definitívním sjednotitelem.

Hrob Narmera Ohrady Hierakonpolis
Na obrázku je dvoukomorový hrob panovníka Narmera , zakladatele 1. dynastie. Hrobka odpovídá předdynastické tradici, byla nalezena v Hierakonpolis, centru nulté dynastie. Je patrné, že hrobka je vystlaná sušenými cihlami a rákosem. Ani zdaleka se neblíží honosným hrobkám v pyramidách ve 4. dynastii.


Nejsou zjištěny náznaky, že by při nadzemních i podzemních stavbách byly použity kamenné kvádry. Rozvíjela se stavba přízemních mastab a ohrad ze sušených cihel, dřeva a rákosu. Tato technologie se rozvíjela a neměla jednotný princip. Byla rozvinuta výroba hliněné keramiky. Po výrobě kamenných artefaktů ani památky. Nejsou doklady o tom, že by v této oblasti existovaly měděné nástroje. Kromě rozvalin se nedochovaly žádné stavby nebo dokumenty.

Nejsou doklady, že by v období 1. a 2. dynastie existovaly pyramidy nebo nadzemní stavby z kamenných kvádrů.

Uvedené letopočty odpovídají skutečnosti, protože bylo možné použít metodu C14. Podle vykopávek nebyl použit při stavbách ani při výrobě artefaktů kámen, pouze destičky, zvané palety, které byly z břidlice a snadno se štípaly. Bylo nalezeno množství slonovinových a dřevěných předmětů, 150 malých destiček s krátkými nápisy, mnoho keramických nádob a 200 amfor importovaných z Kanánu (Palestiny). Jednalo se o hliněnou keramiku. Poprvé se objevily hieroglyfické znaky písma.

Králům 0., 1. a 2. dynastie byly v Abydu vystavěny obrovské ohrady z nepálených cihel ukrývající kultovní místa, zatímco samotné hrobky těchto panovníků byly umístěny dále na severozápad, směrem do pouště. Takový je pohled na prehistorický Egypt od roku 3100 do roku 2 700 let př.n.l. Nevidíme ani náznak kultury, která by byla schopna vytvořit stavby pyramid ze 3. a 4. dynastie. Spolu s faraony 1. a 2. dynastie se přesuneme do oblasti Memfisu budoucího sídla a pohřebiště kolem Sakary.
Další informace v dílu B3

Závěr
Podle uvedených dokumentů nevyplývá, že by se egyptská kultura vyvíjela z původní nízké nilské kultury, ale byla importována i s vědomostmi, na základě kterých se potom rozvíjela. Podle výzkumů se zvýšila kulturní úroveň v údolí Nilu v 1. a 2. dynastii v letech 3000 až 2700 př.nl. V Abydu se objevují hrobky prvních skutečných panovníků. Objevují se i počátky písma, rozvíjí se zahraniční obchod, ale na počátku dynastického období nejsou známky velkých kamenných staveb.


Co o tom praví staroegyptské písemnictví?

Máme dva historické dokumenty, o kterých se zmíníme, Palermský kámen a Turínský papyrus, kde konkrétně sami Egypťané mluví o tom, že jejich kultura je daleko starší, mluví o prehistorických vládcích a mluví o tisících a tisících letech před dynastickým Egyptem. Takže tato informace příchází od nich, samotných Egypťanů, a my nevíme, jak ji interpretovat, protože se na ni díváme špatným způsobem.

Kněz a historik Manehto (305 až 282 př.n.l.) rozčlenil předdynastickou historii na deset božských a kněžských dynastií od roku 20.970 př.n.l. do roku 3.100 př.n.l., kdy začíná dynastický Egypt. Události jsou zachyceny na papyrech: Turínský, Harrysův, Huniferův, kde se odrážejí biblické události od stvoření světa až po potopu. Dokumentační materiál je mohem rozsáhlejší, ale pro potřebu tohoto článku se budeme pohybovat v uvedeném prostoru. A tady dochází k prvnímu zádrheli.

Uvedená historie vychází z bájí a pověstí, které mohou mít historický základ, ale neumíme je posuzovat z historického hlediska. Nedokážeme je zatím prokázat a sledovat vývoj v časovém kontextu. My můžeme sledovat události, které vycházejí z nálezů staveb, artefaktů, ty se však časem mohou protnout s bájnými událostmi, které buď potvrdí, nebo vyvrátí.

Příště se podíváme do Sakáry, kde došlo k zázračnému přechodu z doby sběračů a lovců do doby stavitelů podzemních a nadzemních paláců z kamenných kvádrů.

----- Mojmír Štěrba -----