Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Civilizace


10
Možnosti zániku a obnovy civilizací

Zánik následkem přírodních událostí

Spolu s odborníky a Geologickou službou ČR a Univerzitou Sorbona v Paříži budeme sledovat, jak probíhal vývoj a zánik civilizací - společenství rostlin a živočichů od počátku prvohor až dodnes. Budeme pátrat po tom, jaké poučení nám to přináší pro dnešní dobu.

Pozn. ml = milionů let
V následujících dílech uvedu možnosti a možné příčiny zániku a možnosti obnovy civilizací:

Nabízí se 3 základní příčiny:
- Zánik následkem vesmírných událostí
- Zánik následkem přírodních událostí na Zemi
- Zánik následkem vývoje společnosti směřující k zániku

Vývoj civilizací
- resp. společenství rostlin a zvířat, na jehož konci byl člověk

Vznik a vývoj probíhal v neustále se opakujících cyklech - vývoj a zánik. Vývoj však neprobíhal řádově v rámci tisíců, ale desítek milionů let. Zánik mohl nastat okamžitě, nebo též mohl trvat tisíce a miliony let. Teoreticky mohly mezi kolapsy existovat vyspělé kultury velmi vhodných životních podmínkách, často lepších než jsou dnes, přičemž jedna z těch posledních může být právě ta naše.
Zánik civilizací nikdy neproběhl až t.zv. do nuly, vždycky zůstalo nějaké procento živočichů a rostlin, ze kterého se znovu vyvíjelo nové společenství. Většinou mělo jiný charakter. O tom svědčí i nálezy, které po zániku zůstaly. Nálezy je možné časově zařadit do geologických období a podle jejich charakteru, komu patřily.

Největším tajemstvím a záhadou zůstává sám život
Jaké jsou tři hlavní teorie o našem původu:
1. Existence stvořitelského boha,
2. Život se dostal na naši planetu z vesmíru v hotovém stavu,
3. Život se vyvinul z neživé hmoty během milionů let - včetně člověka.

Záhadný však nezůstává jen vznik života, ale i hromadné vymírání druhů rostlin i zvířat, které se během milionů let neustále opakovalo. K prvním třem velkým vyhynutím došlo v prvohorách před 570 až 250 miliony let. Budeme hledat, jak k tomu docházelo a jaké byly okolnosti.

Začneme v prvohorách před 570 miliony let.

KAMBRIUM, ORDOVIK

Mapa Prvohory-kambrium ordovik  před 485 ml ordivik před 450 ml ordovik chobtnice
  1. Po jednobuněčných starohorách dochází v prvohorním kambriu za 56 ml k vývoji podmořských živočichů a rostlin (obr 1).
  2. Před 485 ml následuje období ordovik. Pevninu tvořila Gondwana, pevnina byla pustá, veškerý život se vyvíjel v moři, ledovce neexistovaly, hladina oceánu byla o 600 m níže než dnes, teplota vody byla o 4°C vyšší, než je nyní. Podmínky byly příznivé pro vývoj mořských živočichů. Oceány ukrývají první ráj na Zemi. Explodoval život. Postupně se objevili korýši, ryby (obr. 2), hlavonožci a podmořské kapradiny (obr.3). Dále se život vyvíjel k úplné dokonalosti (obr.4).

    ordovik ordovik zánik Docházelo ke snižování a zvyšování teploty o 2°C, tvořily se a zase ubývaly polární čepičky. Až jednou z neznámého důvodu se teplota oceánu snížila o 4 °C. Toto ochlazení stačilo k tomu, aby rozvrátilo život na planetě. Mořská voda se vypařovala a v podobě deště dopadala na pevninu, kde se hromadila v podobě ledu (obr. 5). Došlo k nástupu první velké doby ledové. Teplota stoupla o 2°C, led začal tát a tato dvojitá klimatická změna stačila k úplnému rozvrácení života. Během vymírání došlo k zániku 85% živých tvorů, které postihlo mořskou faunu. Teplomilné organismy začaly migrovat k rovníku ze severu i z jihu, až došlo v oblasti rovníku k přeplnění a jejich vyhynutí (obr. 6).

    Poučení:
    K prvnímu zániku došlo na konci prvohorního ordoviku před 440 ml. Celé období ordoviku probíhalo stříavě se zvýšením a snížením teploty o 2 °C s rozvojem života. To můžeme považovat za přiměřenou cirkulaci, která probíhá i dnes. Jakékoli další vychýlení však může způsobit zánik. Není to katastrofický scénář, ale historická relita, která platí i dnes.


    Jaké mohly být důvody?
    Např. proměnlivá činnost slunce viz Milankovičovy klimatické cykly. Nevypadá to, že by první zánik byl způsoben kosmickou událostí. Příznivý vývoj trval 40 milionů let, vlastní zánik trval relativně kratší dobu, řádově stovek roků. Je to ponaučení i pro současnou civilizaci, která může zaniknout tak rychle jako ta historická.

    Vidíme, že i malé výkyvy teploty nahoru i dolů, které Země nedokáže tolerovat, mohou mít až katastrofické následky.


    Mapa Prvohory-kambrium zachrana  před 445 ml zachrana před 440 ml zachrana před 440 ml

    Kdo se zachránil?
    Na konci ordoviku bylo málo živočišných druhů schopných uprchnout z prostředí krajně nepříznivého do prostředí přijatelného pro život. Byly to např.spirálovité tzv. loděnky, které jsou jedny z mála živočichů, kterým se podařilo překonat změnu prostředí. Přežily v larválním stavu v ulitách(obr. 6,7), proud je unášel a ve vhodném prostředí se z některých larev narodili jedinci schopni samostatného pohybu (obr. 8, 9.), který jim umožňoval záchranu, jiní zahynuli.

    Poučení:
    Přežijí jedinci, kteří jsou schopni se přizpůsobit klimatickým změnám a založit novou generaci života, často odlišnou od té, ze které vzešly. To platí i pro nás.


    Kostnaté ryby
    Mezi několika druhy, kterým se podařilo uprchnout, byly kostnaté ryby. Kostnatá ryba si najde osobitou cestu. Její potomci dají vzniknout všem obratlovcům, kteří na světě existovali. Na souši by se nepohyboval žádný dynosaurus a na obloze by nelétal žádný pták. Nebyl by žádný savec a žádná lidská bytost by nemohla vyprávět příběh života. Přeživší potomci jsou ti, kteří znovu objevili Zemi.
    Mezi jednotlivým obdobím vymírání se život objevuje v podobě miliard forem, které tvoří bohatě rozvětvený strom života. Několik desítek milionů let po ordovickém kolapsu vstoupili živočichové přeživší období silur do nové éry DEVON.

    Poučení:
    Kteří jedinci to jsou? Podle posledních výzkumů jsou to ti, kteří mají genetické předpoklady a vhodnou fyzickou strukturu pro překonání i krajně nepříznivého prostředí.


    DEVON
    Období DEVON před 419 ml Vznikl nový svět s novou kořistí a novými predátory. Ryby se rozrůznily do různých velikostí. Jedna z největších ryb a největší predátor je dounglases (obr. 10), patřila do druhu pancířnatci. Byla predátorem na nejvyšším stupni, mohla se živit všemi nižšími druhy ryb.

    Nové kataklyzma
    Nové kataklyzma Nové ktaklyzma Životem na Zemi otřáslo další kataklyzma. Tentokrát se scénář další katastrofy začal odehrávat na souši. Doposud skály pokrývaly kapradiny a první stromy, které vyvolávají velké kontinentální deště. Ty odplavují organické zbytky až do oceánu. Tyto živné látky způsobují, že ve vodě klesá hadina kyslíku(obr.12,13). Zhoršení ještě způsobuje celkové ochlazování a silná sopečná činnost. Zdroje potravy pro všechny mořské živočichy se ztenčují. Potravní řetězec je zcela zpřetrhán po celé délce až na konec. Nepřežije i pancéřnatý superpredátor, nemá co žrát.

    Další vyhynutí
    Nové ktaklyzma Vznikají obojživelníci Devonská krize způsobila vyhynutí tří čtvrtin mořských druhů. Avšak na Zemi se dobře daří lesům. Ty se staly nevyčerpatelnou zásobárnou potravin těm, kterým by se podařilo zaplnit lesy. V mělkých vodách žije určitý druh ryb, které mají ploutve vystužené. A právě potomci těchto ryb projdou vývojem a zrodí se obojživelníci. Kyž zmizí potrava pro přežití, nezbývá živočichům změnit prostředí.To přimělo ryby učit se chodit po pevné zemi, aby se vyhnuly vymírání. (Obr.14). Otevírá se nová kapitola života.

    Vznikají čtyřnožci podobající se leguánům.

    Nové ktaklyzma Vznikají obojživelníci Vzniká rostlinstvo Nový kongtinent PANGEA Tiktaalik, potomek kostnatých ryb, který přežil v ordoviku, se vydal na souš. Má žábry, aby přežil ve vodě, a ploutve, ze kterých se vytvořily nohy. Jeden druh ryb, který překonal druhé vymírání, vynořil hlavu nad hladinu a vydal se na souš, protože neměl ve vodě co žrát, (obr.16). Dalším vývojem se otevírá nová kapitola života, jsou to předkové plazů, savců a dynosaurů. Díky fotosyntéze se vyvíjejí stromy a vzduch se naplňuje kyslíkem a kvete pozemský život (obr. 17). Pevniny se před 254 ml spojují, vzniká nová pevnina PANGEA a vytváří se nový prostor pro život.
    A přesto je tento svět odsouzený k zániku.

    PERM
    Sibiř Stolová hora Kataklazma Vymírání Permské vymírání. Nastalo kataklyzma, které tento ráj proměnilo v peklo na miliony let
    Vše začalo na území dnešní Sibiře před 250 miliony let. Stolové hory (obr. 20,21), formovaly po desítky tisíc let lávové proudy. Byly vyvrženy miliony kilometrů krychlových lávy a tím byla ovlivněna celá planeta. Obdobná scenerie se nachází na dnešním Islandu. Permská krize vyhubila 95% všech druhů až do posledního jedince.

    Příběh permského vymírání
    Přechod do období TRIAS Fosilie omodonta Ompodont Přeživší ježovky
    Příběh permského vymírání je uložen ve vrstvách perm-trias. Spodní vrstva (červená) obsahuje množství fosilií, horní (modrá)bez fosilií(obr. 24), jako by život vymizel. Přesto se na nalezišti Univerzity v Nankingu v Číně našly stopy živočichů, kteří přežili. Našly se fosilie omodonta Hindeodus Parvus, které přežily a staly se symbolem přeživšího nového života. S ním jsme se setkali již v ordoviku před 450 miliony let - omodont na obr. 25 jsou jeho kosterní pozůstatky.

    Ukázalo se, že život je schopen se adaptovat na nepřátelské prostředí. Mění se DNA a organizmus nové prostředí přijímá jako své. Na obr.27 je přeživší zárodek ježovky, který přežil katastrofu permu. Zárodky na konci permu se nacházejí v triasu 3× zmenšené následkem změny DNA, které přežily celé prvohory jako ježovky a trilobiti. Na obr. 28 v pravé ruce ježovka z permu (prvohory), v levé ruce ježovka z triasu (druhohory).
    Na začátku triasu (druhohory) se rozmnoží do dalších tisíců druhů a vytvářejí nový svět. Není vyloučeno, že jedním z těch druhů bude člověk 29 a 30. Z trosek minulosti povstávají nové světy. Masivní vymírání se týká celé planety Země.

    Prvohory, příběh života a smrti
    Život vznikal a zanikal. Z odolných jedinců vznikal život nový. A to trvá až dodnes. I dnes existují ložiska magamtu, např. Yellow stone sopka, ostrov Island, které mají stejné zárodky jako v permu. Stačí, když celosvětové fluidum - elektřina bude mít výpadek a máme tu permské kataklyzma. Máme výhodu, že víme, jak to vypadá.
    Doufejme, že přežije zárodek, který dá vzniknou dalším druhům nebo opět člověku.

    -----Příště se vydáme do druhohor a budeme pátrat po vývoji a zániku života před 250 až 64 miliony let. -----

    ----- Mojmír Štěrba -----