Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Civilizace


11
Možnosti zániku a obnovy civilizací

Zánik a obnovy v druhohorách

Spolu s paleontology, badateli a Univerzitou Sorbona v Paříži, Univerzitou Yohanesbug a Roayal Tyrrell Museum v Kanadě budeme sledovat, jak probíhal přechod života do světa dinosaurů a jak to skončilo. Jestli se mezi nimi mohli nebo nemohli objevit primáti, jestli se objevil nebo neobjevil člověk, jestli mohl nebo nemohl.

Pozn. ml = milionů let


Přešli jsme do říše dinosaurů

V minulém dílu jsme došli v prvohorách k tomu, že život má úžasnou schopnost obnovy od jednoduchých živočichů až po dinosaury, primáty a člověka. Sledovali jsme živočichy, kteří byli schopni přežít celé prvohory a vstoupit do ráje divokých zvířat v druhohorách.

V tomto dílu budeme sledovat dinosaury a zkoumat, jestli se mezi nimi neobjevil člověk -

jestli to bylo nebo nebylo možné.

Budeme hledat odpověď na tuto otázku
Strom života v  triasu Nová biodiverzita O několik let později po permské hekabombě se vyvinula zcela odlišná biogenzita. Na souši se po vyhynutí čtyřnožců vyvinou plazi, obratlovci, dinosauři a savci. Na počátku triasu před 250 ml, se strom života opět bohatě vyvinul (obr.1,2) a již po 26 milionech let vznikla řada nových živočichů v moři, ve vzduchu a na zemi.
To dokazuje, že Země je schopná produkovat různé formy života.
Suchozemská fauna v triasu Mořský život Létající pteorosauři Útočící predátoři


Přechod PERM => TRIAS
Na konci permu se život prakticky zastavil, začalo se od nuly. Začalo období druhohor trias. Život se diverzifikuje do nejrůznějších forem. V oceánu se pohybují mořští plazi. Opět se objevují koráli, četní jsou amoniti podobně jako ježovky a hvězdice. Ve vzduchu poletují první pterosauři. Na souši se objevují opancéřovaní býložravci (obr.3,4,5,6).

Vzniká Atlantik Vyhynutí Obří dynosauři Mořský predágtor
Přechod TRIAS => Jura
Před 200 miliony let, na počátu jury, se se Evropa a Afrika oddělily od amerického kontinentu a vznikl Atlantský oceán (obr.7). Na Zemi nastává období silné sopečné činnosti. Začíná období druhohor Jura. Došlo ke čtvrtému hromadnému vymírání (obr.8), při kterém došlo k vyhynutí 80% živých tvorů na souši ve vzduchu i v moři. Tyto události jsou ukázkou úžasné schopnosti Země vyprodukovat nové formy života. Dinosauři přežili, savci přežili.

Krátce po triaském vymírání se objevují obří dinosauři, jejich kosti jsou uloženy v muzeu Johanesburg. Největšími živočichy, jaké se kdy pohybovali na Zemi byli sauropondi. Život na konci permu se zcela obnovil (obr.9,10).
Zivot vstupuje do období křídy. Završil se proces dovršení rozevření Atlantiku. Objevují se ve větším počtu ptáci a první primáti. Živočichové nabývají největších rozměrů, na zemi jsou to tyranosauři (obr.9), ve vzduchu vládnou největší létající živočichové všech dob - pterosauři, v moři zuřiví mořští predátoři (obr.10). Dinosauři vládli světu 160 milionů let, to znamená, že k jejich vzniku došlo po 26 milionech let v polovině triasu.

Konec KŘÍDY
Kontinenty na konci křídy Sopečná činnost Kontinenty se podobají již těm dnešním, avšak Indii (obr.11), která dosud není připojena k asijskému kontinentu, zachvátí mimořádně silná sopečná činnost připomínjící situaci na Sibiři v permském vymírání. Sopečné výbuchy pokračovaly po několik tisíciletí. Stalo se to před 65 miliony let.(obr.12)

Povodí s nálezy dinosaurů Vrstva iridia Na západě Kanady vykopali paleontologové tisíce koster dinosaurů (obr.13). To vědce přivedlo na myšlenku, že k vyhynutí došlo náhle. Paleontologové identifikovali vrstvu dinosaurů a vrstvu savců. Mezi nimi je vrstva prachu 3 cm silná, který se usazoval po dobu 10 let. Vrstva obsahovala velké procento iridia (obr.14). Vědci usuzují, že iridium nepocházelo z vulkanické činnosti, ale z jednoho zdroje, v tomto případě asteroidu.

Poloostov Yucatan Dopad asteroidu Kráter Vymření V osmdesátých letech přišla nová teorie, že na Zemi dopadl asteroid (obr.17). Každý kráter byl vědci pečlivě prozkoumán a datován, ale žádný neodpovídal podmínkám dopadu. Až nakonec kráter objevili hledači ropných nalezišť nedaleko mexických břehů u poloostrova Yucatan (obr.15). Kráter měl průměr 166 km ve stáří 66 milionů let (obr.16). Asteroid se téměř vypařil a vymírání proběhlo téměř okamžitě (obr.18). Úlomky byly vymrštěny na nízkou oběžnou dráhu a ty dopadaly na zem, teplota se zvyšovala, nastala tma. Nemohla proběhnout fotosynéza a rostliny hynuly. Došlo k zemětřesení síly 13 a obří vlna tsunami zlikvidovala veškerý život v moři.

Co zůstalo po katastrofě?
Vymřelo 95% všech druhů živočichů a rostlin a zůstali jen savci. Dinosauři vyhynuli, dnes jsou jejich jedinými potomky ptáci. Savci, kteří přežili 5. hromadné vymírání, byli velcí jako myš. Těm se podařilo pod zemí přežít. V podstatě celý životní cyklus živočišné říše začínal od nuly, resp. od myší.

Jak to probíhalo po katastrofě?
Budeme zkoumnat, jak rychle probíhá vývoj nových druhů po katastrofě. Jedná se o nejstarší období třetihor paleocén, 66 až 56 ml před současností.
První přeživší byly myši Pantodont Čelisti pantodonta Strom života v třetihorách Strom života v třetihorách Strom života v třetihorách Craig Scott z Roayal Tyrrell Museum v Kanadě a jeho tým, zkoumali živočichy, kteří následovali po nich. Pokud jde o savce z tohoto období nacházeli pouze zuby. Podle nich poznali, čím se živočichové živili. Podobaly se zubům ježka, který chroustal brouky s tvrdým krunýřem (obr.21). Avšak fosílie, které objevili svědčí o tom, s jakou rychlostí se vyvíjely a rostly využívajíce stanovišť dinosaurů.
Do 10 ml po katastrofě se vyvinul pantodont, podobný hrochům (obr.20). To ukazuje na rychlost vývoje druhů. Neuplynulo dalších 10 ml a savci dosáhli velikosti dnešních slonů a nosorožců.
Poznámka:
Z toho plyne, že druhy živočichů se za 10 milionů let vyvinuli téměř do dnešní podoby. Již v období křídy se objevili podle webu prirodovedci.cz UK první primáti a opeření ptáci. Při uvedené rychlosti obnovy života nejsou vyloučeny další formy života. Pokud byli potvrzeni primáti, není vyloučeno, že při té rychlosti vývoje se vyvinuli např. lidé, kteří při katastrofě na konci křídy mohli vyhynout s ostatními savci.


Znovu se ukazuje, že Země je schopna vyprodukovat nové formy života. Na počátku byla myš a z ní vzešel nový rozvětený strom života, zahrnující savce, obratlovce, plazy a ptáky (obr.22).

Nálezy a dokumenty z prvohor a druhohor
Doposud jsme s odborníky sledovali nálezy a horniny jako svědky života v prvohorách a druhohorách. Svědectví nám zprostředkovávali paleontologové a geologové podle vrstvení hornin, podle nálezů zkamenělých pozůstatků a stop z dávných dob.

Existuje však řada nálezů artefaktů a stop, které nezapadají do nálezů paleontologů. Byla vydána řada publikací na toto téma, dokonce byla uskutečněna výstava 487 stop a artefaktů, které se nacházejí pralelně se stopami paleontologů. Na základě těchto stop je možné usoudit, že život v dávné minulosti mohl probíhat trochu jinak, než je oficiálnně prezentováno.

Spisovatel Klaus Dona uspořádal světovou výstavu 487 artefaktů nalezených zarostlé v horninách, uložených v muzeích. V příštím dílu se pokusím některé z těch nálezů zařadit do historického kontextu a hledat další možnosti interpretace vývoje života.
K lepší orientaci jsem vytvořil tabulku, která zobrazuje časovou posloupnost událostí a co se v těch obdobích odehrávalo. Zobrazuje rozvoj od nuly, navazující bouřlivý rozvoj života a období vymírání. Průběh prvohor, druhohor





----- Příště budeme zkoumat artefakty a stopy nalezené v horninách -----

----- Mojmír Štěrba -----



loe