Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Civilizace


12
Možnosti zániku a obnovy civilizací

Příběhy člověka s dinosaury

Spolu s badateli Klausem Donou, Reinhrdem Habeckem s podporou Střediska vědeckého výzkumu (UAM) a odborníků z Univerzidad de Madrid a dalšími badateli budeme hledat, jestli se mezi dinosaury mohli nebo nemohli objevit primáti, jestli se objevil nebo neobjevil člověk, jestli mohl nebo nemohl. Jestli nalezené stopy a artefakty byly z období dinosaurů. Závěrem se dovíme překvapující zjištění.

Pozn. ml = milionů let


Pohledy paleontologů a geologů

V minulých dílech prvohory a druhohory jsme popsali prvohory a druhohory pohledem paleontologů a dospěli jsme k poznání, že život na Zemi má úžasnou schopnost obnovy od jednoduchých živočichů až po dinosaury a primáty. Pro rychlou orientaci jsem vytvořil tabulku, která zobrazuje časovou posloupnost událostí a co se v těch obdobích odehrávalo. Zobrazuje, kdy byl rozvoj od nuly, kdy navazující bouřlivý rozvoj života a kdy období vymírání viz tabulka.

Pohledy badatelů, hledačů lidských stop

Hledání stop člověka v různých vrstvách hornin, které tam nepatří. Mary Leakeyová objevila v Tanzanii stopy lidského předka Australopiteka, které vznikly před 3,5 milionem let. Podle tradičního pojetí jsou tyto stopy nejstarší.
Tady dochází k rozporu s nálezem Mary Leakeyové, protože byly nalezeny jiné zkameněliny, které posouvají jejich existenci o miliony let zpět do minulosti.
Dochází ke dvěma možnostem:
- Buď bude prokázána jejich pravost, posunou člověka o miliny zpět do minulosti nebo
- zpochybní paleontologické představy o délce průběhu historie Země.

Nálezy stop člověka v minulosti

Zkameněliny stop se vyskytují po celém světě. V tomto dílu uvedu alespň ty nejdůležitější, u kterých bylo možné získat dokumentační materiál z výzkumu svědectví.
Nejdříve uvedu ty nejznámější, které byly veřejně publikovány, potom budu společně s uvedenými spolupracovníky předkládat dokumenty a jejich vyhodnocení:
  1. Dr. G. Burrughs nalezl zkamenělé otisky nohou u Mount Vermon v Kentucky (USA) v geologické vrstvě staré 250 milinů let.
  2. Ve Fisher Canyon v nevadském Pershing County byl nalezen zkamenělý otisk sandálu z vrstvy před 160 až 195 miliony let.
  3. Dle Moskevských novin byla v Turkmenistánu nalezena trojprstá zkamenělá stopa a hned vedle ní zkamenělá stopa lidská v geologické vrstvě staré 150 milionů let.
  4. Zkamenělé otisky tříprstých stop a stop pětiprstých se našly ve vyschlém řečišti Paluxy River u Glen Rose v Texasu.
  5. Mabel Meistrová s manželem objevila ve státě Utah 43 mil severozápadně Delty fosílii roku 1968. Rozměr podrážky 32,5 cm, šířka 11,3 centimetru z vrstvy staré 230 milionů let.
  6. Zkamenělá lebka zarostlá do kusu uhlí z dolu Macoupin County z vrstvy před 286 až 320 miliony let.
Zatím se budeme zabývat hodnocením zkamenělých stop, artefakty, nářadí budou následovat.

Příběh stop v řečišti řeky Paluxy
Zkamenělé stopy Tři prsty topy Tři prsty topy Profil šlápoty Stopa

Spisovatel Klaus Dona zkoumal stopy člověka a dinosaurů. Byly nalezeny zkamenělé stopy člověka a dinosaurů na dně vyschlé řeky Paluxy u Glen Rose v Texasu. Nebyly to jednotlivé stopy, ale byly tam řady stop (obr.1). Stopy byly vytvořeny ve vápencové hornině a měly délku 38 cm (obr.2). K tomu byli přizváni vědci, aby to posoudili. Prohlásili, že stopy byly vytvořeny uměle, aby bylo dosaženo senzace. Hledači těchto stop byli kreacionisté, kteří svými nálezy potvrzovali svou teorii o historii člověka. Náhlý příval vody odtrhl v roce 1908 vrstvu vápence a odhalil další otisky nohou. Oba druhy šlépějí se nacházejí ve stejné gologické vrstvě. Na obr.3 je provedeno nařezání šlépěje na plátky, aby se zjistil profil šlápoty vytlačený patou a částí chodidla. Na obrázku 11 jsou zobrazeny řezy po rozřezání stopy, aby bylo možné vyhodnotit průběh stopy ve vrstvě. Stopy se nacházejí 100 milionů let od současnosti v období Jura druhohor po čtvrém vymíraní při obnově života.

Kdo má chuť a vytrvalost, může se jít na stopy podívat, ale není to snadná cesta divočinou. Klaus Dona se k nebezpečné cestě přece jen odhodlal a přesvědčil se o celé věci na vlastní oči. Pan Klaus Dona stopy navštívil a osobně je proměřil.

Komentář :
Na stopách a skále byly provedeny další výzkumy. Narozdíl od artefaktů a nářadí zůstávají stopy beze změny na stejném místě, nelze je přesunovat, nelze s nimi kšeftovat, nelze je upravovat. Výzkum se může nadále trvale provádět s využitím moderních vědeckých prostředků. Problém je v tom, že z oficiálních míst je minimální snaha o vědecky fundované a nezávislé šetření. Podle evoluční teorie jsou všechny nálezy označeny za podvrh. Evoluční teorie je pořád jen teorie, která se může, ale nemusí vždycky prokázat.

V tomto příběhu nenacházím mnoho slabých míst. Nález je řádně zdokumentován, šlápoty jsou dodnes na svém místě s možností dalšího výzkumu nejmodernějšími vědeckými metodami.
Nález silně potvrzuje možnost soužití člověka s dinosaury před více než 65 miliony let.

Nálezy artefaktů
S nálezy artefaktů je to podstatně složitější. Je možné je přesunovat a upravovat a to často vede k jejich falsifikaci za účelem obchodování a k tomu často docházelo. Typickým příkladem je soubor kamenů z peruánské Icy.

První příběh z Icy

Jak to bylo se soškami, které našel a vlastní dr. Cabrera a uchovává je ve svém muzeu

Klaus Dona dr. Cabreru navštívil a po opakované návštěvě dr. Cabrera povolil fotografování a natáčení sbírek. Všechny natočené materiály jsou k dispozici ve velkém rozsahu. Uvedu hlavní výsledky zkoumání sošek. Sbírka obsahuje 12 000 sošek s námětem koexistence člověka a dinosaurů. Z těch tisíců kamenů vyberu několik typických, ke kterým se vyjádřili oficiální odborníci. R. Cabrera se zajímal o mutantní kameny, to znamená stejné kameny s některými jinými vlastnostmi, které nebylo možné zaměnit s falzifikátem. Pokud by dr. Cabrera dal příkaz k vytvoření nových falzifikátů, nemohl získal nový původní materiál. Jakékoliv další vyrobené artefakty nebylo možné rozeznat od původních. Za dr. Cabrerou přišli vědci, kteří chtěli vědět, jestli kameny nechal vyrobit, nebo je našel. On řekl, že je našel. Šli s ním na skalnatou poušť a řekl, že na této poušti provádí vykopávky a další kameny našel. Začali kopat na několika místech a uspěli. Našli tam kameny se stejnými podivnými řezbami jako ve sbírce.

Je otázka, jestli vymřeli dinosoauři před 65 miliony let a člověk a dinosauři žili společně. Na obrázku 7 je tajný sklad nalezných kamenů, do kterého Cabrera nikoho nepouštěl, o kterém nikomu neřekl, nalezené kameny ze skladu nikdy neprodával. Až před svou smrtí povolil Klausu Donovi fotografovat a natáčet. V Peru je muzeum, jehož část byla zničena při velkém zemětřesení. Po smrti dr. Cabrery jeho dcera pečuje o sbírku a hledá peníze na přestavbu malého muzea.

Tolik příběh Klause Dona, který navštívil sbírku v Ica, ale provedl i vykopávky v poušti, kam ho dovedl dr. Cabrera. Archeologové však všechny objekty považovali za falzifikáty. Prohlašovali, že motivy rytin jsou příliš moderní na to, aby mohly být vytvořeny v dávné minulosti. Jako ukázku uvádím několik takových rytin.

Druhý příběh z Icy

Dinosaurus pojídá člověka Operace dinosurem Pozorování slunce Sklad kamenů
Na Cabrerovu radu se Maria del Carmen a Felix Arenas Marsical rozhodli, že budou v okolí Icy sami pátrat po dosud neobjevených kamenech. Peruánský lékař doufal, že případné nové nálezy prokážou pravost alespoň některých artefaktů, které po dlouhá desetiletí nakupoval.
Oba španělší badatelé Cabrerovo pozvání přijali a v roce 2002 se vydali do Ocucaje, což je oáza mezi městy Nazca a Ica. Právě odtud měly pocházet první exempláře lékařovy "kamenné knihovny". Určitou podporu obdrželi badatelé od španělských archeologů a peleontologů ze Střediska vědeckého výzkumu v Madridu (CSIS) a od několika odborníků z Univerzidad Autonoma de Madrid. Dobrou zprávou bylo, že se k týmu připojil Basilio Uchuya, rolník z Ocucaje. Muž, který podle medií většinu kamenů pro dr. Cabreru sám zhotovil.
Prohlásil: Udělal jsem to pro svou ochranu. Kdybych přiznal, že jsem kameny našel, zatkli by mě kvůli vykrádání archeologických památek.
Průběh cesty popsali Španělé ve svém cestovním deníku:

První část cesty jsme urazili v džípu, pak jsme zastavili a pokračovali pěšky směrem na Cerro Norte. Naši průvodci byli vyzbrojeni lopatami, rýči, motykami a dalšími nástroji. Bsilio Uchuya se domníval, že hledání v této lokalitě nepovede k úspěchu. Rozhodli jsme se, že budeme v práci pokračovat. Kopali jsme řadu dní, ale nic jsme nenašli.
Pak jsme si všilmli jeskyní pod vrcholem Cerro Norte. Došli jsme ke vchodu a tam jsme objevili stopy po lidských aktivitách. Znovu jsme kopali a v hloubce 2 m jsme našli kameny zarostlé ve skále (obr.18), podobné těm, které zdobily exponáty Cabrerovy sbírky.
Nalezené kameny Nalezené kameny - rytiny


Kameny byly dopraveny do Španělska, kde se jimi začali zabývat. Vědci nestačili žasnout. Vlastní kameny byly obklopeny sedimenty z různé doby, takže bylo těžké určit stáří hornin i kamenů.
Kameny byly velmi staré, přesahující jakoukoliv současnou představu o historii člověka, který rytiny s dinosaury vytvořil.

Závěrem nezbývá než dát slovo odborníkovi na fozílie:

Dr. Zillmer: Zkamenělé pozůstatky lidí, které nezapadají do evoluční teorie, musí být prohlášeny za padělky. Pokud by byl nález uznán za autentický, zhroutily by se veškeré představy o historii lidstva.

----- Příště budeme pokračovat v pátrání po historii civilizací -----

----- Mojmír Štěrba -----



loe