Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Civilizace


15
Možnosti zániku a obnovy civilizací

Ve společnosti homo sapiens

Dostáváme se do období ptáků, obratlovců, savců a primátů a na obzoru se rýsuje člověk dnešního typu. Komě člověka homo sapiens se našly stopy a kostry dalšího z rodu člověk. Uvedené nálezy zasahují do Darwinovy teorie o evolučním vývoji druhů.

Pozn. ml = milionů let

Jsme na začátku pleistocénu (dříve čtvrtohor) před 2,6 ml.

Zde podle Darwinovy evoluční teorie se malí savci dlouho krčili ve stínu dinosaurů, až po jejich konci se začali explozivně množit a vyvíjet. Někteří z těchto živočichů - primáti - žili na stromech a po milionech let sestoupili jejich potomci na zem a začali novou existenci.

Je tu ale mnoho nejasností. Proč jejich příbuzní raději zůsali na stromech a stali se z nich lidoopi a tam žijí dodnes? Kdo je mezi primátem a člověkem?

Dosud není známo, kdy se oddělily vývojové linie řádu primáti a stal se z nich rod člověk.
S rodem člověka, jako by se roztrhl pytel na celém světě.
Uvažovalo se, že nejranější předkové člověka pocházejí z Afriky, ale každý nový nález vnáší do lidského rodokmenu zmatek.
Rasy vzniklé evolučním vývojem Zdá se, že se Homo erectus objevil na různých místech planety na počátku pleistocénu v podstatě současně. To ovšem znamenalo, že se lidé rodu člověk od počátku lišili. Určité skupiny lidí v určitých oblastech se lišily ve fyziologických vlastnostech, jako je barva kůže, ochlupení, tvar lebky, velikost kostry. Dále to byly rozdíly ve schopnostech nebo charakteru. Dodnes tyto rozdílné znaky zůstávají jako kriteria příslušnosti k rase, příslušné oblastem, které přetrvávají dodnes. Odtud se odvíjí i jejich označení, příslušné světadílům - Asie - žluté, Amerika - rudé, Evropa - bílé, Afrika - černé.

  1. Před 3,2 ml to byl Australopithecus - slavná Lucy - o němž se předpokládalo, že vynalezl vzpřímenou chůzi.
  2. Homo rudolfensis , dnes pokládaný za prvního představitele rodu Homo.
  3. Další Homo erectus - člověk vzpřímený před 2 ml rozšířený na více kontinentech.
  4. Další Homo erektus v Číně u řeky Jang-ce před 1,9 ml. Tím se posunul i předpokládaný okamžik osídlení do Asie.
  5. Další Homo erectus nalezen v Indonézii, osídlil před 800 000lety indonéské ostrovy. Příslušníci tohoto druhu žili ještě před 300 000 lety. Proč ale vymřeli?
  6. Další Homo steinheimensis před žil v Německu před 300 000 - 200 000 lety, pokládaný za předchůdce Neandrtálců, který nebyl praotcem člověka. Dokázal přežít 250 000 let v podmínkách doby ledové, 3× delší dobu než Homo sapiens.
Poznámka:
Uvedené dělení není výsledkem politických ani národnostních střetů, ale je to stav starý jako lidstvo samo. Došlo samozřejmě k určitému promíšení ras s místními odchylkami, ale i tak se každá skupina hlásí ke své rase. Projevuje se to tvořením komunit, používáním svého jazyka, dodržováním prastarých zvyků.
Ke smíšení ras, t.zv. multikulturalizmu, nikdy nedošlo ani za 2 miliony let a nedojde k němu ani nyní, protože jde o proces, který vychází z historických kořenů, který není možné změnit nějakým usnesením.


Přechod do pleistocénu čtvrtohor má svoje odlišnosti od druhohor a prvohor

V prvohorách a druhohorách byl vývoj typický klimaticky příznivým vývojem s rozvojem života, který byl po určitém období ukončen globálním vymíráním. To proběhlo pětkrát.
Po přechodném období v terciéru došlo k vývoji jiného charakteru. Stabilní příznivé klima se změnilo ve střídavá období chladná a teplá, t.zv glaciály a interglaciály.
Ve skutečnosti to znamenalo rozvoj civilizací a likvidaci civilizací. V tomto případě se hovoří o územích, která podléhala zaplavování a obnažování celých oblastí na Zemi, ve kterých se rozvíjel život v příznivých podmínkách. Viz díly seriálu Civilizace1 až Civilizace7. Podle zkušeností z druhohor, v příznivých klimatických podmínkách explozivně kypěl život, není důvod pochybovat o tom, že život i nadále kypěl v příznivých podmínkách interglaciálu a dal možnost vzniku lidské civilizace.

V nových podmínkách pleistocénu civilizace vznikaly a zanikaly v určitých oblastech Země, nikoliv globálně

Katastrofy přicházely nejen od moře, ale byly i na pevnině následkem kosmických událostí, vulkanické činnosti.

1 NgoroNgoro
První událostí na začátku pleistocénu byla erupce sopky v africké Tanzánii. Její důsledky zasáhly celý africký kontinent. Po vulkánu zůstala obrovská nezatopená kaldera Ngorongoro, největší na světě, se stěnami výšky 600 m. Podle odhadů původní sopka měla výšku kolem 5000 m, takže účinek musel být grandiózní. Pro představu k podobné erupci došlo zničením Santorínu ve Středozemním moři roku 1627 př.n.l. Při porovnání mohutnosti musela být energie schopná vyhodit do vzduchu horu Kilimanjaro, po které by zbyla kaldera jako na obrázku č.2.
Kráter NgoroNgoro Takže sotva se člověk po slezení se stromů postavil na nohy, dostal první ránu. Tím byla různou měrou zasažena celá Afrika. Není známo, jak byla postižena populace, ale jak bylo uvedeno výše, člověk se nezávisle vyvíjel ještě v dalších oblastech. Pokud již tehdy existovala v této oblasti nějaká civilizace, mohla být smetena beze stopy.

2 Dopad planetky Eltanin
Krátce po začátku pleistocénu došlo k dopadu planetky Eltanin do Bellingshausenova moře v jižním Pacifiku nedaleko Chile. Pro orientaci uvádím mapu místa impaktu.
Planetka eltanin Planetka měřila 5 km,to je asi 1/3 planetky Chicxulub, která vyhladila dinosaury na celém světě. Při impaktu do hlubokého moře došlo k vlně megatsunami výšky až 360 m, která se převalila v několika vlnách přes jihoamerické pobřeží a spláchla všechno živé. Kráter byl lokalizován 5 km pod hladinou podle zvýšeného výskytu iridia. Účinek byl lokalizován zejména na jižní Ameriku.

Jak to probíhalo :
Impakt planetky Eltanin podstatně ovlivnil v době pádu jihoamerický kontinent. Bylo to v době začátku pleistocénu, kdy probíhalo intenzivní vrásnění And v podobě intenzivní vulkanické činnosti. Bylo způsobeno podsouváním desky Nasca pod jihoamerickou desku. Zdvih Kordiller začal na konci křídy a pokračoval až do začátku pleistocénu. Pád planetky podnítil rozsáhlou vulkanickou činnost, která měla za následek devastaci rozsáhlých území. Došlo ke zdvižení západních a východních Kordillier a mezi nimi vznikla náhorní plošina šířky 500 km Altiplan, na které se nacházejí pozůstatky po dávných kulturách.

Jak to probíhalo v Tiahuanaco a Puma Punku na Altiplanu
V době, kdy v Africe australopitekus slézal se stromů, na Altiplanu vzkvétala kultura s mohutnými stavbami s dokonalým technologickým provedením.
Puma Punku-rozházené kvádr Puma Punku-zasypané kvádry Řezáno v pravém úhlulu Vrtání do andezitu Obrábění povrchu Geometrické tvary
Po katastrofě došlo k devastaci Puma Punku, bloky staveb byly rozházeny po planině (obr.4),
mnoho z nich bylo zasypáno vrstvou zeminy podle radaru až 4 m vysokou (obr.5).
Řezání kamenných kvádrů bylo provedeno s přesným pravým úhlem, vnějším i vnitřním (obr.6 a 9).
Vyvrtání otvoru do andezitového bloku tvrdosti 8 Mohsovy stupnice jiným nástrojem než diamantovým není možné, přesto bylo provedeno (obr.7).

Tiahuanaco není tak zdevastované jako Puma Punku. Stavby jsou poškozené, ale jsou na svém místě. Další podrobnosti by přesahovaly rozsah tohoto dílu. Další informace je možné získat v dostupné literatuře, které je velké množství.

Kdy bylo Puma Punku obydlené, kdo byli jeho obyvatelé, kdy postavili tak velké stavby a jakou technologií ?

Plošina Altiplan byla dlouhou dobu po ktastrofě neobydlená. Obyvateli plošiny Altiplan jsou Aymarové od 1500 let př.n.l., ale neměli centrální stát, ten měli až Inkové. Podle jejich bájí Puma Punku vzniklo přes noc a vytvořili ho giganti, kteří přeměnili obyvatele v kameny, když ti odmítli přijmout bohy domů.
Aymarové odmítají, že město postavili Inkové, ale dávno před jejich příchodem město postavili obři.
Ten mýtus má svoje kořeny. V oblastech Peru a Bolívie a na mnoha jiných místech byly nalezeny kostry původních obyvatel, viz díl obři.
Bohužel oficiální průzkum obřích lidí se neprovádí z obavy, aby archeologové a vědci nepřišli o práci.
Problém je v tom, že se oficiální vědecky doložený výzkum nalezených artefaktů neprovádí a ty jsou uchovávány v tajnosti v muzeích a depozitářích nebo likvidovány. Pokud se přece jen výzkum bude provádět a dospěje se k zjištění, že na počátku pleistocénu žil druh člověka homo sapiens gigantus schopný tvořit technologicky dokonalé stavby, byl by to velký problém pro Darwinovu teorii o evolučním vývoji druhů.
Nalezené kostry Obří lebka



Další událost v pleitocénu

Erupce supervulkánu Toba na ostrově Sumatra 74 000 let př.n.l.

Třetí událostí pleistocénu byla erupce sopky Toba na Sumatře. Měla rovněž lokání působnost zejména v Indonéském souostroví, kde napadlo v okruhu 1000 km 8 m popela a způsobilo oblastní katastrofu se silným vlivem na celou zeměkouli. Mohlo to způsobit globální vymírání, ochladilo se o 5° až 15 °, došlo k polární zimě, kyselé deště kyseliny siřičité zničily veškerou vegetaci.
Erupce nastala v probíhající době ledové, což ještě prohloubilo sopečnou zimu. Zasáhlo to i vývoj člověka homo sapiens , který byl v této oblasti v počátečním stádiu vývoje. Vymřela velká část populace, zůstali pouze ti nejodolnější jako genetický základ nové generace lidstva. I když došlo k poslednímu velkému vymírání, nezasáhlo to celou planetu Zemi.

Na začátku pleistocénu jsme dospěli k poznání, že podle nálezů artefaktů "rodu člověk", vývoj probíhal izolovaně a v různých částech Země docházelo k diferenciaci "druhu člověk homo" díky nerovnoměrným podmínkám vývoje. Na jedné straně vznikly ty nejnáročnější stavby, které dodnes obdivujeme, na druhé straně dodnes lidé žijí v době kamenné.

Ta nerovnoměrnost byla způsobena jednak:
střídáním klimatu , odvodňovámím a zaplavováním oblastí, srážkou s planetkou nebo erupcí sopek-perm.


----- Příště budeme pokračovat v pátrání po historii civilizací -----

----- Mojmír Štěrba -----



loe