Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Civilizace


16
Možnosti zániku a obnovy civilizací

Homo sapiens vládne světu

Tentokrát půjdeme ve stopách člověka druhu Homo Sapiens Sapiens sledovat jeho boj s přírodními živly, které často ohrožovaly civilizaci



Návrat homo sapiens do jeho civilizací

Vstupujeme do období, ve kterém si člověk začíná tvořit civilizace s jejími vzestupy a pády. Pády již nebudou globální, ale lokální. Začínáme na vrcholu doby ledové před 20 000 lety a budeme sledovat vývoj a pády vznikajících civilizací. Bude to v podmínkách postupného ústupu doby ledové, při současném působení kosmických, vulkanických, klimatických a společenských událostí.
Události budeme sledovat tak, jak po sobě následovaly:

  1. Vrchol poslední doby ledové před 20 000 lety
    V té době byla Země řídce osídlena, podle odhadu v Evropě žilo asi 20 000 lidí. V říši člověka Homo sapiens doposud neexistovala společenská uskupení. Krátce před tímto obdobím vyhynuli poslední neandrtálci z rodu Homo Neanderthalensis, kteří před tím žili 250 000 let, důvod jejich zániku není známý.
    Člověk Homo Sapiens Sapiens podstupoval tvrdý boj s nelítostnou přírodou v malých kmenových skupinách s domovem v jeskyních, byl to člověk Kromaňonský. Přes tvrdé přírodní podmínky ve společnosti velkých zvířat jako mamut, vytvořil významné svědectví o stavu tehdejší přírody a obyvatel v jeskynních malbách (obr. 2 a 3).
    Zalednní Země Vytvořil člověk Kromaňonský Vytvořil člověk Kromaňonský
    Podle mapy 1 zalednění, nebyla velká část Země zaledněna a byly vytvořeny mnohem příznivější podmínky pro rozvoj společností v jiných oblastech než v Evropě. Jiné civilizace z té doby, které možná existovaly, dosud nejsou známé, ale artefaktů po nich bylo nalezeno velké množství, zatím neidentifikovaných.
    Začal zánik tehdejší společnosti, jak ji známe . Důvody nejsou známé.

  2. Vymírání do období před 15 000 lety
    Přestože se po vyvrcholení posledního glaciálu začalo podnebí oteplovat, začalo velké vymírání velké zvěře jako mamutů, srstnatých nosorožců a j., ale i člověka, po vyvrcholení doby ledové. Lidská populace Evropy se do doby před 15 tisíci lety během posledního glaciálu snížila až o 90% a lidské osídlení se udrželo jen v nejjižnějších částech evropského kontinentu.
    Doposud není známo, proč k tak velkému poklesu života došlo. To je druhé velké vymírání Homo Sapiens Sapiens po výbuchu supervulkánu Toba na ostrově Sumatra.
    Civilizace, jak ji známe dnes, v té době není dosud známá. Došlo k zániku podstatné části populace Homo Sapiens Sapiens.

  3. Civilizace Göbekli Tepe 10 800 let př.n.l.
    Je to první civilizace mimo území Evropy s vysokou rozdílnou úrovní. Vznik této civilizace je zahalen tajemsvím. Podle nálezů v Göbekli Tepe se prolínají 2 civilizace s rozdílnou úrovní. Na jedné straně jsou nalezny artefakty vytvářené primitivními kamennými nástroji lovců a sběračů potravin, na druhé straně jsou nalezeny zbytky staveb z dokonale opracovaných kvádrů s rytinami zvěře tehdejší doby.
    Civilizace Göbekli Tepe Civilizace Göbekli Tepe Göbekli Tepe katastrofa
    Podle geologických a archeologických nálezů došlo ke kosmické katastrofě pádem asteroidu. Klima se prudce ochladilo a došlo k t.zv. malé době ledové, k mladšímu driasu.
    Došlo k zániku tehdy nejvyspělejší civilizace.


  4. Potopa světa 7 500 let př.n.l.
    Potopa světa Události, o kterých vyprávějí kroniky společností na celém světě, nejsou jen předmětem mýtů. Podle výzkumu Alexandra a Edith Tolmanových z Vídeňské univerzity, podle jejich rozboru vrtů grónského ledovce došlo k potopě 7 500 let př.n.l.
    Série dopadů velkých těles do oceánu byla doprovázena řadou menších pevninských kolizí. Následkem toho došlo k zaplavení obydlených oblastí vlnou tsunami. Tím byla zničena řada civilizací.

  5. První návštěvnící přišli z východu 6 000 až 4 000 let př.n.l.
    Sundaland Teplota po první potopě opět poklesla, hladina oceánů se snížila a po teplé vlně nadále stoupala a oblasti, které byly doposud na suchu, se začaly zaplavovat vodou z tajících ledovců. To byl důvod ke stěhování národů. Byl postupně zatopen pás šelfů kolem Jihočínského a Jávského moře tvořícího zplavenou pevninu Sundaland (obr. 8). Zaplavovaní obyvatelé s sebou brali výdobytky v civilizaci dosažené, které nespláchla voda: jako nástroje, myšlenky a všechny kulturní vymoženosti a náboženské symboly.
    Takto zanikla další civilizace, která poskytla východiska pro vytváření civilizací nových na indickém a arabském kontinentu jako Mohendžodaro nebo Sumer.

  6. Na počátku byl Sumer 4 000 - 2 000 př.n.l./Dr. Vojtěch Zamarovský/
    Sumer Sumerský klínopis Sumerský ziggurat Nejstarší nálezy potvrzují, že Mezopotámie v povodí řek Eufratu a Tigridu byla osídlena dávno před příchodem Sumerů. Živili se lovem, sběrem a začínajícím pěstitelstvím, neznali písmo. Byli to semité.
    Jak stoupala voda v oceánu, přicházeli do jižní Mezopotámie noví obyvatelé z východu. Na scénu vsoupili, začali přicházet od roku 4 000 př.n.l. Byli bílé pleti, černovlasí, neznámé rasy. Přinesli s sebou písmo (obr. 10), jazyk sumerský, odlišný od semitských jazyků, bohatýrskou poezii o boji proti divokým nájezdníkům. Vytvořili bájný Epos o Gílgamešovi, mýtu o potopě stěta. Přinesli nové formy obživy - rolnictví, chov dobytka, sadařství, zahradnictví, zavlažování, rybolov, řemeslnictví a obchod, zrodilo se umění. Žili v městských státech, které měly společnou kulturu a společné náboženství. Společně udržovali kanály, příkopy, čerpadla. Z dob prvních sumerských městských států pocházejí zikkuraty, stupňovité stavby a chrámy, (na obr. 11) Innanin zikkurat v Uruku.

    Sumer nebyla jenom úspěšná společnost. Ve svém vývoji docházelo k válkám mezi městy o moc a boj proti vnějším semitským útočníkům. Sumer se takto vyčerpal a po letech úspěšné existence, v letech 4000 až 2000 př.n .l., založil v následujících letech amorejský vojevůdce Sumuábum a jeho následovník Chammurapi novou říši jménem Babylónie. Tím skončil samostatný stát Sumer a památky po něm byly nemilosrdně beze zbytku zlikvidovány.

    První lidská civilizace začala příchodem nových obyvatel, Sumerů, od východu po zaplavení jejich domovů. Úspěšně se rozvinula na jedinečnou společnost s písmem, básněmi, sochami a mohutnými stavbami. Civilizace nezanikla pádem asteroidu a výbuchem vulkánů, ale výbuchem vlastních nesvárů, bojů o moc a vládu. Tak zanikli první histroricky známí stavitelé měst, v nichž se lidé změnili z kočovníků na usedlíky a vstoupili z barbarství do civilizace.

  7. Nové civilizace na obzoru 4 000 - 1 000 př.n.l.
    Doba, kdy vznikaly první státy v historii planety Země. Národy prosperovaly a upadaly podle toho, jak se jim dařilo zajišťovat přístup ke zdrojům energií. Kolem let 3200-3000, 2200 a 1200 př.n.l. došlo k událostem, které mají globální dopad, kdy došlo k vlně sucha, dešťů, vybuchl vulkán Théra a došlo k náhlému propadu životní úrovně a znalostí. Systém pozbývající své funkčnosti je nereformovatelný, čeká ho zásadní propad a dojde ke kolapsu společnosti.

    Civilizace v povodí Nilu - říše faraonů

    Ve 4. tisíciletí docházelo ke stěhování populace z vysychající západní pouště do údolí Nilu. Vznikají lokální ekonomická spektra s rozvíjejícím se hospodařením, vzniká kamenná architektura. Ke zrodu prvního teritoriálního státu dochází na začátku 3. tisíciletí sjednocením Horního a Dolního Egypta. V polovině 1. tisíciletí př.n.l. se vlády nad Egyptem zmocňují cizí vládci. Historie Egypta byla přerušovaná kolapsy s nástupem nových vlád až do úplného zániku státu.

    Stará říše 2 700 - 2 200 př.n.l.
    V té době má stát zhruba 1 milion obyvatel, disponuje vyspělým písmem, propracovaným daňovým systémem a je schopen akumulovat značný ekonomický potenciál. Vznikají monumentální pyramidové komplexy v lokalitách Abusíru, Sakkáře a Gíze.
    V průběhu 23. století je stát postupně vyčerpáván růstem byrokracie, dochází k zásadnímu zhoršení klimatu a k zániku Staré říše.

    Střední říše
    Po dvou stoletích ekonomického a politického propadu vzniká nestabilní stát, který se opírá o provinční rodiny. Po vládě krátce vládnoucích králů severní část Egypta dobývají 1630 př.n.l. Hyksosové, asijské kmeny z Libanonu.
    K pádu slabého státu přispěla erupce vulkánu Théra ve východním Středomoří, která měla devastační účinek na celou oblast. Snadného vítězství dosáhli Hyksosové novým typem zbraní v podobě jezdectva.

    Nová říše 1 520 - 1 069 př.n.l.

    Vznikla skutečná velmoc tehdejšího světa, která dokázala vyrovnat klimatickou změnu kolem roku 1200 př.n.l. V té době byl dovršen přechod moci od panovníka ke kněžím, zástupcům Amona na zemi.
    V roce 1200 př.n.l. došlo k mohutnému ochlazení v oblastech severně od 30. rovnoběžky. Bylo to způsobeno mohutným dopadem meteorických rojů a zasáhlo obyvatelsvo hladomory. Došlo k velkým etnickým proměnám. Obětí byl pád mykénské civilizace a Tróji. Došlo k invazi mořských národů a libyjských kmenů od západu do Egypta. Tím skončila Nová říše. Dochází k postupnému rozpadu egyptského státu a moc přechází do rukou kléru a cizích nájezdníků.

    Pád egyptské civilizace způsobily současně všechny události, kterým nedokázala odolat ani mohutná říše po 2000 letech trvání.
    Jednak to byl vnitřní úpadek společnosti, k tomu působila klimatická změna s hladomory následkem pádu roje meteoritů, jednak vpád mořských národů. Následkem toho se Egypt dostal do cizích rukou - řeckých a římských.


  8. Harapská civilizace - Mohendožaro - 2 500 - 1 500 př.n.l.
    Harapská civilizace Netrvala tak dlouho jako civilizace egyptská, přesto vytvořila vyspělou kulturu své doby a měla písmo a další vymoženosti :
    - stavba domů z pálených cihel, budování sídelních center v pravoúhlých půdorysech,
    - města s rozvody vody, kanlizace a lázně,
    - nejsou známy hrobky s pohřební výbavou, společnost se jeví jako sociálně vyrovnaná bez boháčů a chudých. Bylo by zajímavé se o tom dočíst, jinde nic takového není. Bohužel to písmo.
    Písmo není dodnes rozluštěné - pokoušel se o ně Dr. Bedřich Hrozný, ale marně. Nejsou zprávy o sociální stratifikaci společnosti.
    Jak Harapská civilizace vznikla, není známo. Byla to říční civilizace, závislá na toku řeky Indus. Velká řeka opustila svoje koryto a s ním zanikla civilizace Mohendžo-Daro. Řecký filozof Aristobulos našel při cestě do Indie v dnešním Pakistánu tisíce opuštěných měst a vesnic.

  9. Civilizace Středozemního moře kolem roku 1 630 př.n.l.
    Ve 3. a 2. tisíciletí došlo k mohutnému rozvoji středomořské oblasti. Zaveden byl hrnčířský kruh, vyráběla se luxusní keramika, stavěly se paláce. Kolem roku 1630 př.n.l. došlo k událostem, které postihly celý svět. Došlo k výbuchu vulkánu v souostroví Théra (Santorín), které bylo zcela zničeno, z vesmíru padaly na Zemi mraky meteoritů, hořely paláce, byly zničeny cvivilizace ve Středozemním moři jako Minojská kultura, Kréta. Sopka théra Kráter Santorín Výbuch vyvolal i obrovské vlny tsunami s výškou až 35 m, které zdevastovaly pobřeží Kréty. Výbuch vytvořil sloup popela asi 35 km vysoký a celkový objem vyvržených sopečných produktů se odhaduje na 63 mld. m3. Jen na samotném ostrově se nachází asi 60 m silná vrstva tefry a podobné, i když mnohem menší vrstvy, se dají nalézt v celém Středomoří.
    Kvůli své bouřlivé minulosti a blízkostí k obydleným oblastem je zapsána do tzv. Decade Volcanoes - seznamu 16 nejnebezpečnějších sopek světa.

    Obraz tehdejší doby zachycuje Bible - morové rány v Egyptě-voda v Nilu se proměnila v krev, ryby lekly, z mraků padala krev-nastalo velké umírání. Nastal dobytčí mor, který vyhubil hospodářská zvířata, nastala epidemie vředů a neštovic. Mojžíš přivolal tmu dolů z nebe. Planeta Venuše se ztratila z oblohy.
    Podobný obraz se objevuje v hinduistickém eposu Mahambháráta, který popisuje ohnivé koule padající z nebe.

Tak vstoupil člověk Homo Sapiens Sapiens do světa svých civilizací. Od začátku byl spojen s tvrdým bojem o přežití. Civilizace vznikaly a zanikaly následkem přírodních živlů na Zemi, nad zemí a pod zemí, vesmírných živlů na nebesích a následkem neustálých bojů jednoho člověka proti druhému, které probíhají dodnes.


----- Mojmír Štěrba -----



loe