17
Možnosti zániku a obnovy civilizací

Civilizce až do dnešních dnů

V dílech Civilizace 10 až Civilizace 16 jsme dospěli do dnešních dnů. Prošli jsme od prvohor přes druhohory, třetihory až do dneška pět hlavních velkých vymírání a jejich charakteristiky.
Jak to časově probíhalo, je patrné z následující tabulky: Vymírání a podrobný přehled vymírání je na Hromadná vymírání. My si všimneme toho, jaké byly důsledky.

Denně se vyskytuje otázka: Kdy a jak skončí naše civilizace. Na toto téma napsal egyptolog pofesor Miroslav Bárta několik knih s tématem Příběhy civilizace ....

1. Každá civilizace je definována v čase a prostoru, to znamená kdy a kde.
2. Civilizace se nevyvíjejí lineárně, ale skokově v duchu přerušovaných rovnováh.
3. Pokud civilizace spotřebovává více energie, než je schopna vyprodukovat, spěje ke kolapsu.
4. Civilizace roste a upadá prostřenictvím svých vnitřních procesů.
5. Ty faktory, které stojí na začátku vzestupu, jej nakonec přivedou ke krizi - stále vzrůstající mandatorní výdaje. Růst byrokracie je nejprve pozitivní, poté spotřebovává více energie, než produkuje a neúnosně komplikuje řízení státu.
6. Když civilizace ztratí svou vizi, implicitní právo a hodnoty, zaniká.

Profesor Bárta hodnotí převážně společenskou stránku, kterou měl možnost sledovat v egyptské historii. Uvádí závažné okolnosti vzniku a zániku civilizací. Pokusím se rozšířit pohled o další procesy, kterými civilizace Země procházela od začátku existence života a nadále prochází.

prvohory - prvohory
1. ordovik - ochlazení vody o 4° C - vymření 85% živočichů a rostlin v moři
2. devon - kontinentální deště, nízká hladina kyslíku, odplavení živných látek do moře, ochlazení, sopečná činnost
   - vymření 75% rostlin a živočichů
3. perm - permské kataklyzma - kilometry krychlových m3 lávy na celé Zemi
   - vymření 95% živočichů a rostlin na zemi i ve vodě
   druhohory - druhohory
4. jura - silná sopečná činnost
   - vymření 80% živočichů a rostlin
   
5. křída - silná sopečná činnost, pád asteroidu, vysoká teplota, tma, ztráta fotosyntézy
   - vymření 95% rostlin i živočichů

Na scénu vstoupil člověk - Homo Sapiens Sapiens a přinesl další aspekty pádu civilizací - společenské. Společenské pády civilizací nebyly tak rozsáhlé a okamžité, byly ale častější a často je zapřičinil vedle přírodních jevů, právě člověk.

6. Doba ledová před 20 000 lety
   - Evropa byla řídce osídlena - kolem 20 000 obyvatel.
   - Polovina Evropy byla pod ledovcem, život byl těžký, počet obyvatel začal klesat.
7. Před 20 000 - 15 000 lety, došlo k oteplování.
   - Vymírání fauny a lidí až na malé skupinky lovců a sběračů.
   - Důvod není známý - existuje mnoho nedoložených teorií.
8. Civilizace Göbekli Tepe 10 800 let př.n.l. Göbekli Tepe
   - Objevila se civilizace se smíšeným obyvatelstvem - na jedné straně lovci a sběrači a současně s nimi stavitelé náročných staveb.
   - Zánik byl způsoben pádem asteroidu a silnou sopečnou činností.
   - Došlo k prudkému ochlazení, které mělo za následek dramatický pokles počtu obyvatel a návrat k nomádskému způsobu lovu. - Podíl lidského faktoru na zániku není známý - výzkum pokračuje.
9. Potopa světa 7 500 př.n.l.
   - Na Zemi již existovaly společenské útvary.
   - Došlo k sérii dopadů velkých vesmírných těles do oceánu. Následkem toho došlo k zaplavení obydlených oblastí vlnou tsunami. Tím byla zničena řada civilizací.
   - Současně došlo k zaplavování oblastí stoupající vodou z tajícího ledu. Vznikl kanál La Manche, Británie a Irsko přestaly být součástí kontinentu, zmizela Beringie. Klimatické změny přicházely rychle.
10. První návštěvníci 6 000 až 4 000 př.n.l.
    - Zánik způsobilo zvýšení hladiny moří, zaplavení velkých obydlených území. zatopení civilizací
    - Vznik nových civilizací migrací ze zatopených území, průměrné teploty byly o 3° C vyšší než dnes.
11. Civilizace v povodí Nilu - Egypt
    - Stará říše 2 700 až 2 100 př.n.l.
    - Zánik Staré říše byl způsoben především změnou klimatu, nedocházelo k nilským záplavám, vypukla vlna hladomorů.
    - Navazoval zánik vyčerpáním nárůstem byrokracie a ústřední moc nebyla schopná kontrolovat společnost a říše se zhroutila. Bylo to za vlády Pepiho II. 2150 př.n.l.
    - Střední říše 2 000 až 1 520 př.n.l.
    - Zánik - území zejména Egypta dobyli Hyksosové,
    erupce vulkánu Théra ve východním Středomoří zdevastovala celou oblast,došlo k hladomoru.
    -Nová říše - Zánik Nové říše 1 520 až 1 069 př.n.l.
    Zánik - změna klimatu kolem roku 1 200 př.n.l.- prudké snížení teploty, bylo způsobeno pádem meteorických rojů - hladomory.
    - Vpád mořských národů a Egypt se dostal do cizích rukou - perských, řeckých, římských,
    - dovršen přechod moci od panovníka ke kněžím, nastal rozpad státu.
12. Civilizace kolem Středozemního moře po roce 1 630 př.n.l.
    - Vzkvétala Minojská kultura na Krétě - luxusní keramika, luxusní paláce.
    - Zánik - výbuch vulkánu Théra v souostroví Santorín, k zemi padaly mraky meteoritů, hořely paláce, přišla vlna tsunami, byly zničeny civilizace ve Středomoří.
    - Kolem roku 1200 př.n.l. došlo ke kulturnímu kolapsu následkem rozsáhlého sucha, hladomoru na různých místech světa. Na středním východě zanikla Chetitská říše.
13. Civilizace prvního tisíciletí př.n.l. - Evropa a Středomoří.
    - Severně od Alp od 9. století př.n.l. byly náčelnické společnosti v čele s vládcem.
    - Řecko
    - Kolem roku 1150 př.n.l. byly zničeny všechny městské komunity následkem velmi silného ochlazení v Řecku a na středním východě.
    - Po kolapsu mykénské civilizace nastal v Řecku temný věk. Od 9. stol. př.n.l. se formovaly městské státy - polis - s četnými válečnými střety.
    - V 6. století př.n.l. došlo k vzestupu měst Athény, Sparta, Korint. Solónovy reformy - lidská práva, na základě majetku - zaveden "ostrakismus", sklony k tyranii trestány vyhnanstvím.
    - Klasické období Řecka 4. stol. př.n.l. - vrchol vývoje demokracie - Perikles, Sokrates, Platón - konflikt se Spartou, peloponéská válka - dlouhé boje vedly k celkovému vyčerpání.
    - Nástup Filipa a Alexandra Velikého 336 př.n.l. - Helénistické období - dobytí přední Asie Alexandrem Makedonským. Řecko se stalo koloniální mocností.
    - Po smrti Alexandra Makedonského 323 př.n.l. rozpad Řecké říše, Helénistické království absorbováno během 2. století př.n.l. Římskou říší.
14. Civilizace prvního tisícíletí n.l.
    Řím
    - Osada v Římě byla založena v 8. století př.n.l. jako království etruského krále Superba.
    - Roku 475 př.n.l. se stal Řím republikou - vznik lidového shromáždění, vůdcem byl tribun lidu.
    - V době 206 př.n.l.došlo ke katastrofě, podle Livia se objevila 2 slunce, jedno z nich byla kometa.
    - Z nebe padaly kameny, došlo k neúrodě a hladomoru.
    - Císařství od roku 27 př.n.l. do roku 476 n.l. Prvním císařem byl syn Caesara Augustus.
    - V roce 100 n.l. za císaře Trajana dosáhla Římská říše největší rozlohy.
    - Roku 395 n.l. došlo k rozpadu na Západořímskou a Východořímskou říši - Byzanc.
    - K rozpadu došlo vnitřním rozkladem a ztrátou obilnice v severní Africe obsazením Vandaly a následkem ochlazení.
    - V roce 410 n.l. vyplenili Řím Vizigoti, 429 n.l. se Vandalové usídili v severní Africe.
    - V roce 476 n.l. byl sesazen poslední západořímský císař Romulus Augustus a vlády nad Římem se ujal velitel germánského vojska.
15. Středověk - doba temna, krutých válek a hladu
    - Na počátku temného středověku v šestém století n.l. nastala katastrofální neúroda obilí, Evropu stíhal hlad.
    - V roce 542 n.l. zasáhla Středomoří pohroma ve formě epidemie moru -
    epidemie začala v Egyptě a vyrazila na zhoubnou pouť Evropou.
    - O hladomorech píší i čínští kronikáři, neúroda a nemoci postihly celou Asii.
    - Hlad a nemoci napadly i jihoamerický Teotihuacán, podílely se na jeho zániku.
    - Dlouhé zimy, deště, sněhové vánice i v Mezopotamii a snížení úrody trvaly až do konce 6. století n.l.
    Co to způsobilo?
    - Došlo k strašlivému zemětřesení a výbuchu sopky Rabaul na Nové Guiney, spojené s pádem kometárních částic, ze země se uvolnil hořící a explodující metan a kysličnk siřičitý uvolněný ze dna oceánů. Uvolněný plyn se v podobě "suché mlhy" rozšířil na celé Zemi a způsobil následné snížení teploty a zastavení růstu rostlin.
    Podle kronikářů padal z nebe déšť a ze země šlehaly plameny.

    Poznámka autora:
    Pod mořským dnem je uloženo obrovské množství metanu ve formě metanhydrátu CH4•5,75•H2O v tuhé formě. Velké množství je zejména v t.zv. permafrostu nebo v pobřežních šelfech. Při zahřátí se uvolňuje plynný metan, který při zapálení hoří nebo vybuchuje. K tomu může dojít při pádu meteoritu, zemětřesení nebo zahříváním v souvislosti se zvyšováním teploty. K takové explozi došlo v blízkosti přímořských šelfů s katastrofálními následky. Viz obr. 4.

    - V roce 1178 n.l. došlo podle kronikáře Gervase z Cantenbury v Anglii k události, kdy se měsíc rozdělil na dva kusy a šlehal z něj plamen. Na zemi došlo k mohutným požárům a došlo k velkému stěhování obyvatel.
    Podle astronoma Hartunga došlo ke srážce astronomického tělesa s Měsícem s následným dopadem částí astronomického tělesa na Zemi, které způsobilo rozsáhlé škody.
16. Novověk - na konci tunelu - tma
    - Tambora je v současnosti nečinný stratovulkán, který se nachází na severu indonéského ostrova Sumbawa. Vrcholovou část tvoří mohutný kráter o průměru 7 km, jehož nejvyšší stěna dosahuje nadmořské výšky 2 850 m.
    Tambora je známá svojí erupcí z roku 1815, jejímž následkem zahynulo přibližně 100 000 lidí, a je proto považována za jeden z největších sopečných výbuchů zaznamenaných v historii lidstva. Vzhledem k velkému množství sopečného popela, který se dostal vysoko do atmosféry, došlo následující rok, zejména na celé severní polokouli k výraznému ochlazení podnebí (tzv. sopečná zima). Rok 1816 bývá označován jako rok bez léta.
    - Sluneční bouře v roce 1859, rovněž známá jako Carringtonova událost, byla silná geomagnetická bouře v roce 1859 během 10. slunečního cyklu. Výron koronální hmoty ze Slunce zasáhl zemskou magnetosféru a vyvolal jednu z největších zaznamenaných geomagnetických bouří. Erupce v sluneční fotosféře byla pozorována a zaznamenána anglickými astronomy Richardem Christopherem Carringtonem a Richardem Hodgsonem.
    Studie z roku 2012 ukázala, že sluneční bouře této intenzity by v dnešní době způsobila moderní civilizaci problémy ve velmi širokém spektru, až k úplnému kolapsu, přičemž je 12% šance, že se podobná událost stane mezi lety 2012 až 2022.
    - Krakatoa - erupce 1883 n.l. inspirovala Karla Čapka k románu Krakatit.
    Vznikla sebezničením stejnojmenného ostrova při nechvalně proslulé katastrofální erupci roku 1883, kterou doprovázely obří pyroklastické proudy a čtyřicetimetrové tsunami, jež v oblasti zahubilo více než 36 000 lidí.
    Na stejném místě se časem vynořil nový vulkanický ostrov, Anak Krakatoa („Dítě Krakatoy“). Vzniklý sopečný kužel vysoký 338 m se při nevelké erupci 22. prosince 2018 sesunul a způsobené tsunami zahubilo přes 400 lidí. Celková výška ostrova se snížila na 113 metrů.
    
    - Tunguzský meteorit 1908
    
    byl mimořádně silný výbuch, ke kterému došlo 30. června 1908 nedaleko řeky Podkamenná Tunguska v prostoru centrální Sibiře, v dnešním Krasnojarském kraji. Událost je připisována výbuchu přilétnuvšího kosmického tělesa s rozměry 50 až 190 metrů (záleží na hustotě, rychlosti, kompaktnosti a úhlu dopadu), které vybuchlo ve výšce asi 5 až 10 km nad zemským povrchem. Exploze byla natolik silná, že v oblasti přibližně 2150 km2 vyvrátila a přelámala víc než 80 milionů stromů.
    
    
17. Sopky v současné době a blízké minulosti
    - Na Islandu v roce 2010 sopka Eyjafjallajökull, byl ohrožen letecký provoz, došlo k uzavření vzdušného prostoru v celé Evropě.
    - Na tektonických zlomech po celém světě je celá řada aktivních sopek, které často explodují a kdykoliv hrozí v katastrofickou explozi, včetně Yellowstone v USA.

Která z příčin může způsobit zánik naší současné civilizace, kdy s jakou pravděpodobností a v jaké podobě..