Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Civilizace


17
Možnosti zániku a obnovy civilizací

Civilizce až do dnešních dnů

V dílech Civilizace 10 až Civilizace 16 jsme dospěli do dnešních dnů. Prošli jsme od prvohor přes druhohory, třetihory až do dneška pět hlavních velkých vymírání a jejich charakteristiky.
Jak to časově probíhalo, je patrné z následující tabulky: Vymírání a podrobný přehled vymírání je na Hromadná vymírání. My si všimneme toho, jaké byly důsledky.

Denně se vyskytuje otázka: Kdy a jak skončí naše civilizace. Na toto téma napsal egyptolog pofesor Miroslav Bárta několik knih s tématem Příběhy civilizace ....


Jak to vidí egyptolog profesor Bárta ve svých knihách

On vychází z důvěrného poznání vzestupu a pádu civilizace Starověkého Egypta a příčiny pádu vidí takto:
- Komplikovanost právního systému,
- rozpory mezi právem a povinností,
- stát na své zachování spotřebuje více energie, než vyprodukuje,
- nejde o zničení civilizace, ale návrat do jednoduššího tvaru.

Zákonitosti existence civilizcí:
  1. Každá civilizace je definována v čase a prostoru, to znamená kdy a kde.
  2. Civilizace se nevyvíjejí lineárně, ale skokově v duchu přerušovaných rovnováh.
  3. Pokud civilizace spotřebovává více energie, než je schopna vyprodukovat, spěje ke kolapsu.
  4. Civilizace roste a upadá prostřenictvím svých vnitřních procesů.
  5. Ty faktory, které stojí na začátku vzestupu, jej nakonec přivedou ke krizi - stále vzrůstající mandatorní výdaje. Růst byrokracie je nejprve pozitivní, poté spotřebovává více energie, než produkuje a neúnosně komplikuje řízení státu.
  6. Když civilizace ztratí svou vizi, implicitní právo a hodnoty, zaniká.

Profesor Bárta hodnotí převážně společenskou stránku, kterou měl možnost sledovat v egyptské historii. Uvádí závažné okolnosti vzniku a zániku civilizací. Pokusím se rozšířit pohled o další procesy, kterými civilizace Země procházela od začátku existence života a nadále prochází.

Jaké byly důvody vymírání v pěti velkých vymíráních a dalších lokálních
    prvohory - prvohory
  1. ordovik - ochlazení vody o 4° C - vymření 85% živočichů a rostlin v moři
  2. devon - kontinentální deště, nízká hladina kyslíku, odplavení živných látek do moře, ochlazení, sopečná činnost
    - vymření 75% rostlin a živočichů
  3. perm - permské kataklyzma - kilometry krychlových m3 lávy na celé Zemi
    - vymření 95% živočichů a rostlin na zemi i ve vodě
    druhohory - druhohory
  4. jura - silná sopečná činnost
    - vymření 80% živočichů a rostlin
  5. křída - silná sopečná činnost, pád asteroidu, vysoká teplota, tma, ztráta fotosyntézy
    - vymření 95% rostlin i živočichů
  6. Na scénu vstoupil člověk - Homo Sapiens Sapiens a přinesl další aspekty pádu civilizací - společenské. Společenské pády civilizací nebyly tak rozsáhlé a okamžité, byly ale častější a často je zapřičinil vedle přírodních jevů, právě člověk.

  7. Zalednní Evropy v době ledové Doba ledová před 20 000 lety
    - Evropa byla řídce osídlena - kolem 20 000 obyvatel.
    - Polovina Evropy byla pod ledovcem, život byl těžký, počet obyvatel začal klesat.
  8. Před 20 000 - 15 000 lety, došlo k oteplování.
    - Vymírání fauny a lidí až na malé skupinky lovců a sběračů.
    - Důvod není známý - existuje mnoho nedoložených teorií.
  9. Civilizace Göbekli Tepe 10 800 let př.n.l. Göbekli Tepe
    - Objevila se civilizace se smíšeným obyvatelstvem - na jedné straně lovci a sběrači a současně s nimi stavitelé náročných staveb.
    - Zánik byl způsoben pádem asteroidu a silnou sopečnou činností.
    - Došlo k prudkému ochlazení, které mělo za následek dramatický pokles počtu obyvatel a návrat k nomádskému způsobu lovu. - Podíl lidského faktoru na zániku není známý - výzkum pokračuje.
  10. Potopa světa 7 500 př.n.l.
    - Na Zemi již existovaly společenské útvary.
    - Došlo k sérii dopadů velkých vesmírných těles do oceánu. Následkem toho došlo k zaplavení obydlených oblastí vlnou tsunami. Tím byla zničena řada civilizací.
    - Současně došlo k zaplavování oblastí stoupající vodou z tajícího ledu. Vznikl kanál La Manche, Británie a Irsko přestaly být součástí kontinentu, zmizela Beringie. Klimatické změny přicházely rychle.
  11. První návštěvníci 6 000 až 4 000 př.n.l.
    - Zánik způsobilo zvýšení hladiny moří, zaplavení velkých obydlených území. zatopení civilizací
    - Vznik nových civilizací migrací ze zatopených území, průměrné teploty byly o 3° C vyšší než dnes.
  12. Civilizace v povodí Nilu - Egypt
    - Stará říše 2 700 až 2 100 př.n.l.
    - Zánik Staré říše byl způsoben především změnou klimatu, nedocházelo k nilským záplavám, vypukla vlna hladomorů.
    - Navazoval zánik vyčerpáním nárůstem byrokracie a ústřední moc nebyla schopná kontrolovat společnost a říše se zhroutila. Bylo to za vlády Pepiho II. 2150 př.n.l.
    - Střední říše 2 000 až 1 520 př.n.l.
    - Zánik - území zejména Egypta dobyli Hyksosové,
    erupce vulkánu Théra ve východním Středomoří zdevastovala celou oblast,došlo k hladomoru.
    -Nová říše - Zánik Nové říše 1 520 až 1 069 př.n.l.
    Zánik - změna klimatu kolem roku 1 200 př.n.l.- prudké snížení teploty, bylo způsobeno pádem meteorických rojů - hladomory.
    - Vpád mořských národů a Egypt se dostal do cizích rukou - perských, řeckých, římských,
    - dovršen přechod moci od panovníka ke kněžím, nastal rozpad státu.
  13. Civilizace kolem Středozemního moře po roce 1 630 př.n.l.
    - Vzkvétala Minojská kultura na Krétě - luxusní keramika, luxusní paláce.
    - Zánik - výbuch vulkánu Théra v souostroví Santorín, k zemi padaly mraky meteoritů, hořely paláce, přišla vlna tsunami, byly zničeny civilizace ve Středomoří.
    - Kolem roku 1200 př.n.l. došlo ke kulturnímu kolapsu následkem rozsáhlého sucha, hladomoru na různých místech světa. Na středním východě zanikla Chetitská říše.
  14. Civilizace prvního tisíciletí př.n.l. - Evropa a Středomoří.
    - Severně od Alp od 9. století př.n.l. byly náčelnické společnosti v čele s vládcem.
    - Řecko
    Partheon - Kolem roku 1150 př.n.l. byly zničeny všechny městské komunity následkem velmi silného ochlazení v Řecku a na středním východě.
    - Po kolapsu mykénské civilizace nastal v Řecku temný věk. Od 9. stol. př.n.l. se formovaly městské státy - polis - s četnými válečnými střety.
    - V 6. století př.n.l. došlo k vzestupu měst Athény, Sparta, Korint. Solónovy reformy - lidská práva, na základě majetku - zaveden "ostrakismus", sklony k tyranii trestány vyhnanstvím.
    - Klasické období Řecka 4. stol. př.n.l. - vrchol vývoje demokracie - Perikles, Sokrates, Platón - konflikt se Spartou, peloponéská válka - dlouhé boje vedly k celkovému vyčerpání.
    - Nástup Filipa a Alexandra Velikého 336 př.n.l. - Helénistické období - dobytí přední Asie Alexandrem Makedonským. Řecko se stalo koloniální mocností.
    - Po smrti Alexandra Makedonského 323 př.n.l. rozpad Řecké říše, Helénistické království absorbováno během 2. století př.n.l. Římskou říší.
  15. Civilizace prvního tisícíletí n.l.
    Řím

    Římské Koloseum - Osada v Římě byla založena v 8. století př.n.l. jako království etruského krále Superba.
    - Roku 475 př.n.l. se stal Řím republikou - vznik lidového shromáždění, vůdcem byl tribun lidu.
    - V době 206 př.n.l.došlo ke katastrofě, podle Livia se objevila 2 slunce, jedno z nich byla kometa.
    - Z nebe padaly kameny, došlo k neúrodě a hladomoru.
    - Císařství od roku 27 př.n.l. do roku 476 n.l. Prvním císařem byl syn Caesara Augustus.
    - V roce 100 n.l. za císaře Trajana dosáhla Římská říše největší rozlohy.
    - Roku 395 n.l. došlo k rozpadu na Západořímskou a Východořímskou říši - Byzanc.
    - K rozpadu došlo vnitřním rozkladem a ztrátou obilnice v severní Africe obsazením Vandaly a následkem ochlazení.
    - V roce 410 n.l. vyplenili Řím Vizigoti, 429 n.l. se Vandalové usídili v severní Africe.
    - V roce 476 n.l. byl sesazen poslední západořímský císař Romulus Augustus a vlády nad Římem se ujal velitel germánského vojska.
  16. Středověk - doba temna, krutých válek a hladu
    - Na počátku temného středověku v šestém století n.l. nastala katastrofální neúroda obilí, Evropu stíhal hlad.
    - V roce 542 n.l. zasáhla Středomoří pohroma ve formě epidemie moru -
    epidemie začala v Egyptě a vyrazila na zhoubnou pouť Evropou.
    - O hladomorech píší i čínští kronikáři, neúroda a nemoci postihly celou Asii.
    - Hlad a nemoci napadly i jihoamerický Teotihuacán, podílely se na jeho zániku.
    - Dlouhé zimy, deště, sněhové vánice i v Mezopotamii a snížení úrody trvaly až do konce 6. století n.l.
    Co to způsobilo?
    Výbuch podmořského metanu - Došlo k strašlivému zemětřesení a výbuchu sopky Rabaul na Nové Guiney, spojené s pádem kometárních částic, ze země se uvolnil hořící a explodující metan a kysličnk siřičitý uvolněný ze dna oceánů. Uvolněný plyn se v podobě "suché mlhy" rozšířil na celé Zemi a způsobil následné snížení teploty a zastavení růstu rostlin.
    Podle kronikářů padal z nebe déšť a ze země šlehaly plameny.

    Poznámka autora:
    Pod mořským dnem je uloženo obrovské množství metanu ve formě metanhydrátu CH4•5,75•H2O v tuhé formě. Velké množství je zejména v t.zv. permafrostu nebo v pobřežních šelfech. Při zahřátí se uvolňuje plynný metan, který při zapálení hoří nebo vybuchuje. K tomu může dojít při pádu meteoritu, zemětřesení nebo zahříváním v souvislosti se zvyšováním teploty. K takové explozi došlo v blízkosti přímořských šelfů s katastrofálními následky. Viz obr. 4.

    - V roce 1178 n.l. došlo podle kronikáře Gervase z Cantenbury v Anglii k události, kdy se měsíc rozdělil na dva kusy a šlehal z něj plamen. Na zemi došlo k mohutným požárům a došlo k velkému stěhování obyvatel.
    Podle astronoma Hartunga došlo ke srážce astronomického tělesa s Měsícem s následným dopadem částí astronomického tělesa na Zemi, které způsobilo rozsáhlé škody.
  17. Novověk - na konci tunelu - tma
    Výbuch vulkánu Tambora - Tambora je v současnosti nečinný stratovulkán, který se nachází na severu indonéského ostrova Sumbawa. Vrcholovou část tvoří mohutný kráter o průměru 7 km, jehož nejvyšší stěna dosahuje nadmořské výšky 2 850 m.
    Výbuch vulkánu Tambora Tambora je známá svojí erupcí z roku 1815, jejímž následkem zahynulo přibližně 100 000 lidí, a je proto považována za jeden z největších sopečných výbuchů zaznamenaných v historii lidstva. Vzhledem k velkému množství sopečného popela, který se dostal vysoko do atmosféry, došlo následující rok, zejména na celé severní polokouli k výraznému ochlazení podnebí (tzv. sopečná zima). Rok 1816 bývá označován jako rok bez léta.
    - Sluneční bouře v roce 1859, rovněž známá jako Carringtonova událost, byla silná geomagnetická bouře v roce 1859 během 10. slunečního cyklu. Výron koronální hmoty ze Slunce zasáhl zemskou magnetosféru a vyvolal jednu z největších zaznamenaných geomagnetických bouří. Erupce v sluneční fotosféře byla pozorována a zaznamenána anglickými astronomy Richardem Christopherem Carringtonem a Richardem Hodgsonem.
    Studie z roku 2012 ukázala, že sluneční bouře této intenzity by v dnešní době způsobila moderní civilizaci problémy ve velmi širokém spektru, až k úplnému kolapsu, přičemž je 12% šance, že se podobná událost stane mezi lety 2012 až 2022.
    - Krakatoa - erupce 1883 n.l. inspirovala Karla Čapka k románu Krakatit.
    Vznikla sebezničením stejnojmenného ostrova při nechvalně proslulé katastrofální erupci roku 1883, kterou doprovázely obří pyroklastické proudy a čtyřicetimetrové tsunami, jež v oblasti zahubilo více než 36 000 lidí.
    Výbuch vulkánu Krakatoa Na stejném místě se časem vynořil nový vulkanický ostrov, Anak Krakatoa („Dítě Krakatoy“). Vzniklý sopečný kužel vysoký 338 m se při nevelké erupci 22. prosince 2018 sesunul a způsobené tsunami zahubilo přes 400 lidí. Celková výška ostrova se snížila na 113 metrů.

    - Tunguzský meteorit 1908
    Výbuch vulkánu Tunguzskéhbo meteoritu
    byl mimořádně silný výbuch, ke kterému došlo 30. června 1908 nedaleko řeky Podkamenná Tunguska v prostoru centrální Sibiře, v dnešním Krasnojarském kraji. Událost je připisována výbuchu přilétnuvšího kosmického tělesa s rozměry 50 až 190 metrů (záleží na hustotě, rychlosti, kompaktnosti a úhlu dopadu), které vybuchlo ve výšce asi 5 až 10 km nad zemským povrchem. Exploze byla natolik silná, že v oblasti přibližně 2150 km2 vyvrátila a přelámala víc než 80 milionů stromů.

  18. Sopky v současné době a blízké minulosti
    - Na Islandu v roce 2010 sopka Eyjafjallajökull, byl ohrožen letecký provoz, došlo k uzavření vzdušného prostoru v celé Evropě.
    - Na tektonických zlomech po celém světě je celá řada aktivních sopek, které často explodují a kdykoliv hrozí v katastrofickou explozi, včetně Yellowstone v USA.
Dospěli jsme do současnosti
Máme před sebou příčiny vzniku a zániku velkých civilizací od počátku života na Zemi. To nám umožňuje posoudit otázku dne:

Která z příčin může způsobit zánik naší současné civilizace, kdy s jakou pravděpodobností a v jaké podobě..

Uvedl jsem největší civilizace, které jsou nám kulturně blízké, v nichž došlo k popsaným událostem v minulosti. Na nich jsem prezentoval, co kolaps zapřičinilo.

Přehled událostí, ke kterým na Zemi docházelo:
- ochlazení klimatu - ordovik, devon (prvohory), Göbekli Tepe 10 800 let př.n.l., Nová říše Egypt, 1150 př.n.l. prudké ochlazení Řecku, Střední východ, dlouhé zimy hlad na celém světě, 1815 sopečná zima
- zaplavení oblastí, potopa - 7 500 př.n.l., 6 000 až 4 000 př.n.l.
- sopečná činnost, zemětřesení - perm, jura. křída, Nová říše Egypt - vulkán Théra, Minojská kultura, 1815 erupce sopky Tambora, 1883 vulkán Krakatoa
- pád asteroidu, velkých vesmírných těles- křída, Göbekli Tepe 10 800 let př.n.l., 206 př.n.l. pády meteoritů, komety, 546 n.l. výbuch sopky Rabaul na Nové Guiney, 128 n.l. pád asteroidu na Měsíc s dopadem na Zemi, 1908 Tunguzský meteorit
- epidemie, 542 n.l. epidemie moru, hladomory na celém světě
- hladomory, epidemie - Stará říše Egypt, 1200 př.n.l. hladomor na celém světě, 206 př.n.l. hladomor, začátek středověku - katastrofální neúroda, hlad
- vyčerpání společenského života - Stará říše Egypt, 395 př.n.l. rozpad Říše římské na Západořímskou a Byznac
- ekologická katastrofa, klima - doba ledová před 20 000 lety, exploze podzemního mnetanu, zamořeno ovzduší na celé Zemi, t.zv. suchá mlha
- vpád cizí mocnosti - Střední říše Egypt-Hyksosové, Nová říše Egypt, 2 století př.n.l. převzetí moci Filipem a Alexandrem Makedonským, 323 př.n.l rozpad Řecké říše - Helénizmus, 2. stoletní př.n.l. převzetí Řecka Římem, Řím vyplenili Vizigóti a později Vandalové a dobyli Germáni.

Uvedené události postihly Zemi nesčíslněkrát v minulosti. Způsobily zánik civilizací, ale nikoliv života. Ten se po katastrofických událostech přetransformoval do jiné jednodušší podoby a založil podmínky pro vznik nových civilizací s novými hodnotami.
Dnes si můžeme být jisti, že uvedené události budou nadále probíhat a přicházejí ještě další.


Současná civilizace stojí před samodestrukcí
Kromě uvedených, přicházejí další rizika, která přináší dosažený pokrok. Nová rizika jsou známá, ale je otázka, jestli je člověk schopen a ochoten jim bránit. Souhrn nových rizik nebudu opakovat. Kdo má zájem může si je přečíst v publikaci Kolaps a regenerace: Cesty civilizace a kutur, Miroslav Bárta, Martin Kovář. Kniha není jednostranná, obsahuje pohledy mnoha oborníků různých profesí.
Před námi je
temná předpověď - "Šesté hromadné vymírání je v plném proudu"

V uvedeném dílu docházím k závěru, že kolaps civilizace nikdy nebyl absolutní, ať již před existencí člověka nebo v době člověka. Vždycky zůstal nějaký život, ze kterého se vyvinula nová civilizace, však vždycky v jednodušší formě. Vždycky došlo k události bez varování, když byl aktivován spouštěč. Žádný systém nedokáže věčně růst.

Tímto zjištěním docházím ke stejným závěrům jako profesor Bárta.




----- Mojmír Štěrba -----



loe př.n.l.