18
Zánik jedné velké civilizace

V dílu Možnosti zániku a obnovy civilizací jsme prošli od prvohor přes druhohory, třetihory až do dneška pět hlavních velkých vymírání a jejich charakteristiky.
Dnes se zastavíme u kolapsu Staré říše starověkého Egypta a budeme hledat skutečné příčiny na základě nejnovějších poznatků vědeckého výzkumu, které přinášejí nové světlo na zánik civilizace Staré říše Egypta.
Tohoto výzkumu se osobně zúčastnil egyptolog profesor Bárta a přinesl s dalšími výzkumníky závažná zjištění, která doplňují závěry v jeho knihách.

Útlum prosperity Staré říše Egypta
Tento jev se začal projevovat již počátkem 5. dynastie. V dílu 24 Vývoj architektury pyramid vidíme, že od pyramid 5. dynastie až po 6. dynastii docházelo k postupnému úpadku, po dokonalých pyramidách 4. dynastie vznikaly pyramidy v podobě hromad kamení.
V 6. dynastii (2180 př.n.l.)pokračoval úpadek architektury. Tehdy vládl vládce
Pepi II., nejdéle vládnoucí faraon, vládl 94 roků, 4×déle než Cheops, přesto nevybudoval monument, který by se mu alespoň přiblížil. Sice se ještě objevují dozvuky stavebních tradic 4. dynastie, ale jako by ztratil technologickou dokumentaci, je vidět, že materiálu a času měl dostatek.

V souladu s publikacemi profesora Bárty o Staré říši docházelo k postupnému oslabování moci faraona. Po smrti vládce Pepiho II. jeho následovníci nedokázali udržet centralizovanou moc. Vládci jednotlivých provincií se chopili moci, vytvořili vlastní armádu a vypukla vnitřní občanská válka všichni proti všem.
Hlavním fenoménem zániku společnosti 2150 let př.n.l. bylo její náhlé zhroucení a okolnosti, za kterých k tomu došlo. Co bylo v pozadí?

Poznatky z nedávného výzkumu
Uvedeme důkazy, že ještě v době stavby pyramid byla kolem savana plná zvěře a života.To umožnilo obživu kolem pyramid i západně od Nilu.

To dokazují malby na stěnách komor Venísovy paramidy v Sakaře(2500 let př.n.l.) s vyobrazením volně žijících antilop, obr.1 a 2.


Salina Ibrahimová se zabývá mumifikací zvířat i lidí na území Egypta i celé Sahary. Podle jejího zjištění byla Sahara ještě po roce 3000 př.n.l. propojena sítí vodních toků, které umožňovaly pohyb západoafrických krokodýlů po celé Sahaře. Jejich výskyt je uveden na obrázku 4. Muzeum mumifikovaných krokodýlů je v chrámu Com Ombo, obr.3. Tímto se prokazuje, že savany plné zvěře existovaly na Sahaře ještě v době stavby pyramid, ale i potom.

Na scénu vstupuje egyptolog profesor Bárta
Profesor Bárta zkoumá, kdy došlo k obnažení dříve zatopených oblastí na ostrově Elefantina, obr.6. Na počátku vlády Pepiho II. v době Staré říše, byla hladina Nilu velmi vysoko. Ostrov Elefantina byl rozdělen na dvě části, obr.7 ostrov východní a západní. Na východním ostrově byla pevnost 90 m nad hladinou moře, prostor mezi ostrovy byl zaplaven vodou, obr.8.

S egyptologem Bártou jsme vstoupili do prolákliny, která je nyní na suchu, obr.9, 10.
Okolo prolákliny jsou skály, na kterých byla postavena pevnost, která vyčnívala nad hladinou. Hladina ve Staré říši byla velmi vysoko a během vlády faraona Pepiho II. postupně klesala. Na konci jeho vlády již byla proláklina úplně suchá, jak to odpovídá současnému stavu, viz. obr.10,20.

S egyptologem Bártou jsme přidali další důkaz, že v době Staré říše byly pyramidy stavěny nikoliv na vyprahlé písčité poušti, ale v živé savaně plné zvěře, než přišlo dvacetileté sucho, které krajinu vysušilo.

O stavu přírody v době Staré říše existuje řada výzkumů
Výzkumy ukazují, že došlo k náhlému zhoršení klimatu v celém pásu kolem 30. rovnoběžky. Důvod je zatím neznámý. Byly provedeny výzkumy ledovců na Kilimanžaru pomocí vyvrtaných ledových jader, která ukazovala, že došlo 2150 let př.n.l. k nánosu písku na ledovcích po dobu 20 let.

V té době došlo k vyschnutí jezera Lac Orum.

Jezero mělo v době Staré říše hloubku 70 m, viz or. 17 a za 20 roků zcela vyschlo, viz obr. 19.
Podobné události postihly výšku hladiny Nilu a ornou půdu pro obživu obyvatel a došlo k hladomoru. Trvalo to 20 let a mělo devastující vliv na společnost.

Po ukončení vlády Pepiho II. vznikl totální hladomor a Egypt se rozpadl
Výzkum z posledních 5 let dokazuje, že během hladomoru došlo k vymření poloviny obyvatel a přežil ten silnější. Docházelo ke kanibalizmu, lidé požírali i svoje děti, jak to popisují záznamy na stěnách hrobky. Byly objeveny nezvratné důkazy.
Po 20 letech extrémního sucha a Nil začal rozlévat z břehů, do země se vrátila prosperita, ale zkáza byla dokonána. Vypukla občanská válka, začal boj o moc. 50 let po vypuknutí sucha se centrem staly Théby (Luxor). O vládu se ucházel Antech II., který se pasoval na vládce celého Egypta, i když nebyl sjednocený.

Boje o převzetí moci, sjednocení celého Egypta
Centrem války byl Asjůt, obr. 14, kterého se zmocnil Mentuhotep II. Ten pokořil vládce Herakleopolis a tažením na jih dobyl Théby. Měl dobře vycvičenou a organizovanou armádu s novými prvky boje - lučišníci a beranidla. Obětem bojů vybudoval pohřební památník s hromadnými hroby, obr. 16,18.

Mentuhotep se stal sjednotitelem Egypta a prvním vládcem nové Střední říše.

Dva fenomény
Dnes řeším dva fenomény, které mohou nastat i v naší společnosti
a brzy nastanou.

1. Fenomén - náhlá změna klimatu
Jako to nastalo v Egyptě, změna klimatu může nastat okamžitě v rámci jednotek roků na obě strany - do tepla i do chladu. Společnost se může proti přírodním živlům bránit, ale není schopná se ubránit.

2. Fenomén - zánik civilizace
Podle zkušeností z Egypta kolaps může nastat okamžitě. Kolaps nikdy nebyl absolutní, vždycky zůstal nějaký život, jaký přinesl
Mentuhotep II., ale i smrt, kterou přinesly bratrovražedné boje, jako na obr. 18. Došlo k události bez varování, kdy život vzkvétal, když byl aktivován spouštěč.

----- Mojmír Štěrba -----