Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Civilizace


20
Stopy vedou na východ

Motto:[M. Verner, Pyramidy]: Egypťané měli přes Palestinu styky mnohem dále na východ: do Sumeru, Avganistánu, Indie.

V dílu Civilizace19 - Harappa - Mohedžodaro se nám nepodařilo zjistit stopy Harappské kultury ve Staré říši Egypta. Sledovali jsme vývoj úžasné civilizace a pak přišel náhlý konec.
Ať už to bylo vpádem neznámých sil z nebe nebo vpádem indoevropských kmenů, výsledkem byla totální likvidace tisícileté kultury.
Jak to bylo dále?
Jak to v té době probíhalo ve starověkém Egyptě. Byly nějaké kontakty?

Zatímco v poříčí řeky Indu rozkvétala vyspělá městská kultura, ve stepích ve Střední Asii se začaly dávat do pohybu početné skupiny. Ptáme se:
Kdo byli ti lidé?


Kdo byli naši předkové
Byli to společní předkové celé indoevropské civilizace, staří Indoevropané. Zdá se, že nikdy netvořili nějakou jednotnou "rasu" s výraznými společnými rysy. Neměli ani osobitou keramiku či jiné společné výtvarné projevy.
Jejich nejvýraznějším vzájemným pojítkem byl jazyk, jehož prvky se nacházejí v evropských jazycích.

Říkali si Árjové "urození".
Kde vzaly roztroušené kmeny na velkém území společný jazyk?
Vysvětlením je předpoklad, že předkové těchto národů žili kdysi před tisíciletími na společném území a teprve v průběhu věků se rozdělili, aby postupně osídlili obrovskou oblast k Atlantiku na západ, po východoindické končiny na východě, polární kruh na severu a severní část indického subkontinentu. Dodnes není známo, kde leží ono společné území.

Jak to bylo dále po pádu Harappské kultury
Mnoho historiků má o totožnosti Indoevropanů se strůjci zkázy měst na Indu vážné pochybnosti. Ke zkáze došlo 1900 let př.n.l. Na území bývalé Harappské civilizace zůstalo poměrně nepočetné obyvatelstvo, výrazně se odlišující vzhledem, mluvou i způsobem života. Obyvatelé Árjům nekladli velký odpor. Někteří přejímali jejich zvyky, jazyk i náboženskou víru a začali k nim přidávat elementy vlastních jazyků i staré pověry a náboženské představy svých předků. Ostatní, kteří se postavili na odpor, byli zatlačeni k jihu do džungle jako dnešní Drávidové. Z obou těchto zdrojů vznikla ona příznačná kultura, kterou nám představují už nejstarší památky Indie.

Pandžáb
Příchod Árjů nebyl náhlý, proces vzniku nové kultury trval 500 let a vznikla nová civilizace. Původní vlast Árjů byla za těžko proniknutelnou až osmitisícovou hradbou pohoří Hindukúše, postupně zaplavili oblast Pandžábu mezi řekami Satladžem a Jamunou, zvanou posvátná země Brahmávarta, viz obr1.


Jak to v té době probíhalo ve Starověkém Egyptě
Ve Staré říši Egypta došlo ke zhroucení civilizace, došlo k celkovému hladomoru, polovina obyvatel zahynula, došlo k občanské válce, která vyústila k opětnému sjednocení Horního a Dolního Egypta pod vládou faraona Mentuhotepa II., viz Zánik Staré říše Egypta.
Tím začalo období Střední říše Egypta, které trvalo stejnou dobu 500 roků, jako formování nové civilizace v Indii. Hlavním sídlem faraona se staly Théby. První 3 století došlo k uměleckému rozkvětu, výstavba Karnaku.
Došlo k budování posvátných míst, novým stavebním prvkem se staly skalní hrobky a skalní chrámy.
Přes kulturní pokrok stále tahali v Egyptě lidé břemena na provazu po písku nebo menší břemena na oslu a na hlavě, obr.10,11, používali měděné nástroje, neznali bronz, kolo ani kolová vozidla.

Hyksózové Hyksózové jiné etnikum Egypťané Egypťané - vlečení kvádru V 17.století př.n.l. se v Egyptě usídlili Hyksósové, lidé odlišného etnika, obr.11, od Egypťanů, viz obr.3, z předního východu Asie a roku 1638 př.n.l. se díky slabým králům chopili nadvlády a vládli 100 roků až do doby, kdy je ze země vyhnal faraon Amose I. zbraněmi, které Hyksósové přinesli, čímž začalo období Nové říše Egypta.

Hyksósové přišli do Egypta ze střední Asie a do země přinesli nové vynálezy - kola s loukotěmi, válečné nebo obchodní vozy tažené koněm, luky, meče a přilby, přinesli technologii výroby bronzu, čímž Egypt posunuli do doby bronzové, viz obr.2. Přinesli novou architekturu běžného života. Staré egyptské domy byly zbořeny a místo nich postaveny domy nové, které měly prvky kultury indické, původem kultury Harappské. Na obrázku 10 a 11 vidíte, jak staří Egypťané přesouvali kvádry a jiný materiál.
Zde vidíme první průnik kultury indické do Egypta.

Jak vznikala nová civilizace v Indii
Znaky vytvářející se společnosti se přenesly z původní Harappské kultury, některé přinesli Árjové. Čtyři veršované sbírky Védů přinesly mnoho cenných informací o době, ve které vznikly. Je to soubor vědění a znalostí, jak Indové žili, jaké uctívali bohy. Nejvýznamnější z nich je Rgvéd, nejstarší dílo indoevropských národů, obsahující 1028 hymnů. Jsou to veršované hymny, které však obsahují mnoho nejednoznačných a symbolických slov, metafor, jejich správná interpretace je tvrdým oříškem i pro indology, nikoliv záhadology.

To vedlo ke spekulacím o létajících strojích, zvaných vimany, které se mohou pohybovat velkou rychlostí libovolným směrem, mizet, objevovat se.
V jakém tvaru jsou hymny uvedeny uvedu v krátké ukázce z Rgvédu:

Chci zapět vznešenost vozu boha Větru.
Řítí se vpřed a hrom je jeho hřmotem.
Nebe se při letu dotýká, vytváří blesky
křižuje hranice země a zvedá prach.

Čtenář si může provést vlastní interpretaci verše.

O čem vypovídají VÉDSKÉ HYMNY
Popisují védské období po zániku Harappské civilizace 1900 let př.n.l. až do vstupu nových věrozvěstů Buddhy a Džíny na scénu 500 let př.n.l.

V té době již byl Egypt v područí cizích nájezdníků: Persie, Řecka a Říma.

První období nové Indie bylo 500 roků po pádu Harappské civilizace ve znamení dobývání nového území Árjové a po roce 1500 let př.n.l. přišel na svět ve formě VÉDŮ - Rgvéd, Sámvéd, Jadžurvéd a Atharvavéd.

Tutanchamon na lovu Vozík Tutanchamona V té době již v Egyptě končila Střední říše a začala Nová říše, která již plně využívala poznatků z Indie - kolo s loukotěmi, vozy válečné, přepravní i lovecké, koňská spřežení, kovové předměty z bronzu. Na obr.8 je Tutanchamon na lovu pštrosů, na obr.9 je vozík Tutanchamona v Egyptském muzeu. (18. dynastie 1333 př.n.l.)

Komentář:
Zde je třeba zmínit závažnou skutečnost, že Védy byly uchovávány nikoliv v písemné formě, ale ústním podáním kněží až do začátku našeho letopočtu. Tato skutečnost vedla k tomu, kdy byl skutečný začátek psaného indického písemnictví. Historikové indického starověku se v časovém určení Védů velmi rozcházejí o celá tisícíletí, některé sahají až do roku 25000 let př.n.l. To je za předpokladu, že existovala ještě jedna vrstva vědění, orálně přenášená, která sahala do historie daleko před Harappskou kulturu.

Teprve v 5. století př.n.l. již nebyl nositelem indické kultury védský jazyk, nýbrž jeho vývojový pokračovatel sanskrt, který svou gramatikou předběhl ostatní svět o celá staletí.

Písmo, písemné památky ve starém Egyptě
Rosetská deska-stela Rosettská deska První písemné znaky se objevily v archaické době na konci 4. tisíciletí. Od začátku v podobě hieroglyfů, ze kterých se vyvinulo písmo hieratické a démotické. Na rozdíl od Indie, kde se texty uchovávaly ústně, texty se ve starém Egyptě od samého začátku zaznamenávaly na různé povrchy - hliněné destičky, kamenné stély, obr.5, stěny pyramid (Venisova), papyrové svitky, dřevo pokryté štukem, džbány, rakve.
Rosetská deska-hieroflyfy Harapské písmo Rosettská deska - démotická
Hieroglyfy byly určeny pro monumentální nápisy na stěnách chrámů a někdy hrobek. Na obrázku 7 je souvislý text na Rosettské desce, podle které Champollion rozluštil hieroflyfy. Vedle, na obr.2, je harappské pečetidlo, podobné hieroglyfům. Egptské hieroglyfy zaznamenávají celé písemné texty, harappské jsou jen nepřeložená pečetidla, působí snad jako razítka při obchodování, našly se i v Sumeru. Hieratickým písmem se psaly texty literální a náboženské a démotickým záznamy každodenního života.
Na obrázku 7 je hieroglyfický text a na obrázku 6 stejný démotický text na Rosettské desce.

Komentář:
Cílem tohoto textu není uvádět obsáhlé informace o písemnictví, o tom existuje množství historické literatury. Naším cílem je zkoumat, odkud přicházely prvky kultury do starého Egypta.

Z toho, co bylo uvedeno, je patrné, že egyptské písemnictví se vyvíjelo samostatně, nejsou patrné žádné souvislosti s texty na pečetidlech.

Indie má jméno Bharat,
se dovídáme, když přijedeme jako návštěvníci do Indie. Árjové přicházeli na území Indie ve vlnách, po překonání velehorského masívu Hindukúš. Jádrem nových obyvatel Indie byl kmen Bharatů. Přinesl novou kulturu, jejíž život zachytil ve Védách. Zlikvidoval původní obyvatelstvo Harappy, které se neumělo bránit a bylo vytlačeno na jih do džunglí se jménem Drávidové i s jejich jazykem. Árjové po celých 1000 let obývali oblast Pandžábu až k řece Jamuna, ale některé jejich vymoženosti převzali - stavěli přehrady, zavlažovali pole, přešli na usedlý způsob obživy - pěstování obilí, později rýže, pěstovali ovce, kozy, slona ani tygra nepoznali, ty poznali, až když se rozšířili na východ k řece Ganga ve 3. století př.n.l.
Uvedli počátky kastovní soustavy. Komunity byly rozděleny na tři úrovně - jakási elita, šlechta, prostý lid a třetí vrstvou dásové, sluhové, nedotknutelní, čtvrtá vrstva se formovala jako kněží až do dneška.
V 5. století př.n.l. došlo ke zlomu vývoje kultury, náboženství a písma sanskrt nástupem budhizmu, džinizmu a hinduizmu s rozsáhlou stavbou chrámů a soch, ale to už je jiná kapitola.

Dostali jsme se k podivuhodné civilizaci v Indii po pádu Harappské civilizace. Přišli přistěhovalci Árjové, původní obyvatelstvo zdecimovali a sami založili novou civilizaci Bharat v podhůří velehor Hindukúše, obklopeni ze dvou stran mořem.

Přesto po sobě zanechali civilizační vymoženosti: jako kolo, kladku, technologii bronzu a tím v Egyptě zahájili dobu bronzovou prostřednictvím Hyksosů, kteří je do Egypta přenesli.


P.S. Kdo má zájem, doporučuji knihu : "Starověká Indie /Dušan Zbavitel/".

----- Mojmír Štěrba -----



loe př.n.l.