Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

24
Brány do vesmíru

[Stanislaw Jerzy Lenc] Motto: "Všichni bohové bývali kdysi nesmrtelní"

V minulých dílech Civilizace 16 až 23 jsme dospěli k poznání, že v celém starověkém světě se vyskytovaly příběhy o vyspělých bytostech, které přišly z hvězd a zanechaly na Zemi dílo, které obyvatelé Země v době kamenné nebyli schopni vytvořit.

O tom, odkud tvůrci naší civilizace přišli, se nikde nedovíme, proto sami budeme pátrat, odkud z vesmíru mohli, nebo nemohli někdy v minulosti přijít a jakou cestou.
Artefakty existují a nám nezbývá, než pátrat po jejich původcích.

Zde mld = miliard let

Jaké mohly existovat cesty ke hvězdám nebo z hvězd
1. Cesty na planetární úrovni naší Sluneční soustavy.
2. Cesty k nejbližším hvězdám - Proxima Centauri.
3. Cesty ke vzdáleným objektům ve vesmíru.

Budeme se ptát, jestli život byl možný, nebo nikoliv.
1. Nejdříve začneme ve Sluneční soustavě
1.Jaké jsou nebo byly možnosti obývání Sluneční soustavy živými bytostmi
1.1. Možnost obývání malých pevných planet Sluneční soustavy
1.2. Možnost obývání pevných měsíců velkých plynných planet
1.3. Možnost obývání planet v Kuiperově pásu
1.4. Možnost obývání asteroidu Sluneční soustavy
1.5. Možnost obývání planety 9, t.zv. Nibiru

Malé planety
1. Merkur
nejbližší planeta k Slunci. Na osvětlené straně je teplota +430°C a odvrácené je mráz -180°C bez atmosféry. Tak to bylo podobné i v minulosti. Podmínky pro život nejen člověka, ale i rostlin jsou zcela nemožné.
Na Merkuru nebyly a nejsou podmínky možné pro život.

2. Venuše
Co do velikosti a hrubé skladby je velmi podobná Zemi. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, je na obloze vždy zhruba ve stejné vzdálenosti od Slunce a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Oproti Marsu je průzkum Venuše mnohem komplikovanější. Sonda, která tam přistála, vydržela hodinu a půl, potom ji zničily teploty a tlaky.
Planeta Venuše
Jinak to ale bylo v minulosti. Vědci z americké kosmické agentury NASA vypracovali model vývoje klimatu na Venuši, jehož výstupem bylo překvapující zjištění:

Na sousední planetě panovalo klima vhodné pro existenci života ještě dvě miliardy let po jejím vzniku. Studie naznačují, že v minulosti měla atmosféra podobné složení jako na Zemi, což umožňovalo existenci kapalné vody potřebné pro vznik života.
Důkazy o nejstarších živých organizmech na Zemi máme z fosilních nálezů v Austrálii. Jsou staré 3,55 miliardy let, tedy 1 miliardu po začátku tvorby planet. Jedná se o jednobuněčné SINICE. K životu nepotřebují kyslík, ale jen vodu (H2O), oxid uhličitý (CO2), dusík (N2), sluneční světlo a minerální látky. Produkují kyslík a uhličitan vápenatý (CaCO3, vápenec).

Příjemné prostředí na Venuši připouštěli někteří vědci už dřív, ale pouze po velmi krátkou dobu. Dvě miliardy let je podstatně déle, než trvalo takzvané noachiánské období Marsu, tedy éra, kdy byly podmínky příznivé pro život i tam. Přitom na Zemi se za dvě miliardy let stačil život vyvinout do poměrně vyspělých forem. V té době na Venuši panovaly optimální teploty umožňující existenci oceánů, tekuté vody, a tedy potenciální místo pro vznik života. Krátery na Venuši Před 500 miliony let došlo k mohutné vulkanické činnosti a došlo k celkovému překrytí povrchu Venuše novým sopečným materiálem. Do té doby byly příznivé podmínky pro rozvoj života. Země v té době byla v prvohorách", kdy se rozvíjel s přestávkami život. Od té doby došlo na Venuši ke změnám složení atmosféry z báze kyslíku na bázi oxidu uhličitého a hustá atmosféra postupně vytvořila skleníkový efekt, který měl za následek zvýšení teploty nad mez přijatelnou pro živočichy.
A tady vznikly první otázky:
- život na Venuši zanikl?
nebo
- přizpůsobil se život novým atmosférickým podmínkám ?
nebo
- migroval vyspělý život na jiné nebeské těleso i s dosaženou kulturou? A po tom budeme nadále pátrat, ale každopádně:


Podmínky života:
Na Venuši byly podmínky vhodné pro život po dobu 2 miliard let jako na Zemi. Za tu dobu byl možný rozvoj života až na úroveň inteligentních bytostí.


3. Mars
Zem v porovnání s Marsem
Co do velikosti je Mars druhá nejmenší planeta Sluneční soustavy. Vzhledem k dostupnosti vody je Mars nejobyvatelnější planeta Sluneční soustavy. Proto bude pravděpodobně dalším cílem lidské expanze. V současné době je obyvatelná pouze s ochrannými prostředky s technologií umožňující zpracování přítomné vody.

V září 2015 přišla NASA s důležitým objevem:

Podle zjištění kosmických sond se na povrchu Marsu za příznivých podmínek občas vyskytuje tekutá slaná voda.

. Oceány na Marsu Koryta řek na Marsu Bývalé koryto řeky

Příznivé podmínky pro život podle kosmické sondy Global Surveyor byly v noachiánském období Marsu, t.j. před 4,6 - 4,0 mld stejné jako na Zemi. Nacházela se tam hustá kyslíková atmosféra a kapalná voda, která jako celoplanetární oceán pokrývala převážnou část severní polokoule, o čemž svědčí důkazy v podobě říčních koryt, viz obr.4,6,7. Odborníci při zkoumání snímků povrchu Marsu objevili i další neklamné stopy po proudící vodě. Jedná se o ohromná řečiště, jimiž protékal proud vody 1 000x větší, než jaký má dnes řeka Mississipy. Ve kterém období k tomu docházelo však není zatím známo. Avšak v období Noachián docházelo k mohutné vulkanické činnosti a masivnímu bombardování asteroidy, takže k faktickému vývoji života pravděpodobně nedocházelo. Od té doby podle posledních výzkumů byl Mars neobyvatelný.

Jeskyně na Marsu Podle sondy Mars Odyssey byly na Marsu objeveny vstupy do jeskyní, které umožňují vyrovnání nočních a denních teplot. Není známo, jestli byly vstupy vytvořeny uměle. Zatím se nepodařilo žádné sondě do jeskyně vstoupit. Někde na Marsu mohou jeskyně poskytnout chráněné místo pro minulý, nebo současný život, nebo úkryt pro lidi v budoucnosti. Objevení těchto podzemních oblastí dává šanci, že jednoduchý mikrobiální život mohl na Marsu přežít, viz obr.5.

Historie povrchu planety Mars
Pro naše účely, tedy zkoumání vývoje života na Marsu, toho, co se v kterých obdobích odehrávalo:
Marsologové rozdělují vývoj Marsu na 3 období:

Noachián - před 4,60 až 4,0 miliardami let došlo k frekventovanému bombardování meteority, na celém území vulkanická činnost, tvorba oceánu a řek. Toto bombardování postihlo i Zemi, proto je známé datum i na Marsu. V tu dobu mohl vzniknout jednoduchý život do inteligentní úrovně, ale pravděpodobně nikoliv.
Hesperián - před 4,0 až 2,7 mld. Vulkanizmus nebyl až tak rozšířený jako v Noachiánu. Souvislý oceán v Hesperiánu vyschl a na povrchu Marsu byly v tomto období izolované oceány, jejichž rozsah se zvětšoval a zmenšoval tak, jak docházelo k záplavám. Zvláště v pozdním Hesperiánu se začala vyskytovat období náhlého a rozsáhlého proudění vody při epizodickém roztávání ledu. V tomto období se na povrchu planety objevuje rozsáhlé zalednění.
Amazonián - před 2,7 miliardami let až současnost. Tvorba impaktních kráterů v tomto období prakticky ustala. Sopečná činnost se téměř celá soustředila do hornaté oblasti Tharsis a Elysium.
Po dobu raného a středního Amazoniánu docházelo k náhlým výtokúm vody, která proudila hlavně výtokovými kanály (viz obrázek 6 a 7). Tyto záplavy měly katastrofický charakter.
Marsologická aktivita postupně klesala. Příčinu toho marsologové hledají ve ztrátě povrchové vody a také v postupném vyčerpávání zdrojů tepla. Postupně se stal Mars chladnou neobyvatelnou zemí.

Byl na Marsu život?
Sonda Curiosity Do současnosti bylo hledání života na Marsu neúspěšné a nepřineslo žádný jednoznačný důkaz, který by život zcela jasně potvrdil v minulosti i v současnosti. Výzkumníkem existence života na Marsu je sonda, pojízdná loaboratoř Curiosity, která zkoumá 155 km široké území kráteru Gale po dobu 10 roků. Rover ujel 28,2 km, překonal převýšení 612 metrů, provedl 35 vrtů, nabral 6 vzorků. Bylo posláno přes 4 milionů povelů, pořízeno téměř
500 000 fotografií a přeneseno 310 GB dat. Výzkumy Curiosity měly impakt v 883 vědeckých článcích.
Pro hledání života přistálo v roce 2021 na Marsu další výzkumné vozítko Perseverance v oblasti, kde v minulosti proudily řeky, též za prioritním účelem hledání života.

Poznámka - varování:
Vstup do skály Vstup do podzemí Na webu vedazive.cz byl zveřejněn černobílý i barevný snímek, obr.11,12, vstupu do skály na Marsu s odvoláním na sondu Curiosity. Ohromující snímek má ukazovat na uměle vytvořený objekt směřující do nitra skály. Ze snímku není patrná velikost. Prohledal jsem snímky od týmu NASA, který řídí Curiosity, ale snímek, nebo jemu podobný jsem nenašel. Další článek webu je, že na Marsu byla humanoidní civilizace zničena masivním nukleárním výbuchem.
Varuji před unáhleným závěrem, že na Marsu žijí nebo žily inteligentní bytosti. Počkejme na další výzkum, který probíhá, zejména na průzkum podzemních objektů podle sondy Mars Odyssea.

Podmínky života:
Na Marsu byly podmínky pro vznik života omezenější než na Venuši nebo Zemi. Vhodné prostředí trvalo kratší dobu, pouze půl miliardy let. Existovaly ale lepší podmínky pro přežívání života, který mohl přijít z okolního vesmírného prostředí - buď z meteroritu, nebo migrací ze Země, nebo z Venuše s ohledem na prokázanou přítomnost tekoucí vody v minulosti i současnosti.

Porovnání vývoje života planet Venuše, Země a Mars
Na Venuši byly vhodné podmínky 2 miliardy let po vzniku, tedy v letech před 4,6 až 2,6 mld, na Zemi byl prokázán výskyt elementárního života před 3,6 mld, tedy 1 mld po vzniku. Na Marsu v době před 4,6 až 4,0 mld, tedy v období Noachián mohl vzniknout nebo existovat život. Podle výzkumu mohl existovat život i v období Hesparián před 2,7 mld. Uvedená období jsou odhadovaná, v různých studiích se mírně liší. Dalším výzkumem se mohou měnit.

Jak je patrné z uvedených údajů, některá období se prolínají, t.zn. že mohlo dojít k vzájemnému ovlivňování. Např. dobře vyvinutý život na Venuši, než zanikl, mohl migrovat na Mars, kde mohl v daném období přežívat, než i tam zanikl. Mohl migrovat i na Zemi. A to je dnes předmětem zkoumání Marsu i Venuše.



Na začátku se ptáme, odkud tvůrci mohli přijít, tak po tom pátráme. Provedli jsme první krok zkoumáním malých planet Sluneční soustavy. Dospěli jsme k poznání, že na planetách Venuše a Mars v minulosti mohl být život. Nemáme ale důkaz o tom, že to mohl být život inteligentní, který by ptřinesl naší Zemi civilizaci, která po sobě zanechala artefakty vysoké úrovně. Příště budeme pokračovat v pátrání v dalších oblastech Sluneční soustavy.


----- Mojmír Štěrba -----