Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

27
Dále k ledovým planetám

Arthur C. Clarke: „Existují dvě možnosti. Buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé."

Na řadě jsou další objekty Sluneční soustavy - měsíce ledových planet - Saturn, Uran a Neptun, kde budeme hledat život resp. podmínky pro vznik života.

Stále ale musíme brát na vědomí, že na naší Zemi zůstaly artefakty po dávné inteligentní civilizaci, které daleko překračovaly schopnosti lidí doby kmenné.

AU = astronomická jednotka (astronomical unit) vzdálenost Země-Slunce = 150 milionů km

Vnitřní oblast Sluneční soustavy
zahrnuje všechny planety a jejich měsíce

Části Sluneční soustavy, které jsou pro nás aktuální při hledání života

1. Hlavní pás
Hlavní pás Sluneční soustavy Mezi Marsem a Jupiterem je hlavní pás asteroidů - bílé tečky. Na stejné dráze jako Jupiter jsou Trojské asteroidy - zelené tečky. Mezi nimi jsou Hilda asteroidy - hnědé tečky.
Možnosti života na asteroidech jsme uvedli v dílu Civilizace 26. Pro naši orientaci Hlavní pás asteroidů je ve vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Všiměte si, že se asteroidy vyskytují v celém Hlavním pásu a často překříží i oběžnou dráhu Země.
Bylo zaznamenáno přes 300 000 objektů, které se srážejí vzájemně i s planetami.
Poznámka:
Dne 26.9.2022 Sonda DART americké vesmírné agentury NASA zasáhla měsíc planetky Didymos, šlo o první test obrany Země před srážkou s vesmírným tělesem. Tento test se odehrál asi 11 milionů kilometrů od Země. Sonda narazila do měsíce Dimorphos, jenž má průměr asi 160 metrů. Jestli se podařilo odchýlit planetku od své trajektorie, se dozvíme za několik týdnů a čtenářům to sdělíme.
Zdroj: https://eurozpravy.cz/zahranicni/amerika/sonda-nasa-zasahla-asteroid-slo-o-prvni-test-obrany-zeme.e7d713ee/
Výledek je již k dispozici:
Nárazem sonda DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, 11 milionů kilometrů od Země. Dobu jeho oběhu kolem planetky tím 27. září zkrátila o 32 minut. NASA o tom v úterý informovala na tiskové konferenci.

Můžeme klidně spát. Pokud se podaří zjistit dráhu asteroidu alespoň 1 rok dopředu, lidstvo se nárazu ubrání.


Planety Sluneční soustavy Porovnání měsíců Doposud jsme se zabývali hledáním existence života v Hlavním pásu vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Nyní postoupíme za Hlavní pás, kde jsou postupně plynnní obři, viz obr.1 - planety Saturn, Uran a Neptun se svými měsíci.
Budeme se zabývat objekty, které jsou dostatečně prozkoumány pomocí sond, u kterých je možné hledat podmínky pro možnost života.

2. Další planety za Hlavním pásem asteroidů
jsou ve vnitřní oblasti Sluneční soustavy.

Jsou to : Saturn, Uran, Neptun, na jejichž měsících budeme hledat známky života.

Planeta Saturn a jeho největší měsíc Titan

Měsíc Titan byl velmi podrobně zkoumán sondou Cassinini-Huygens, přičemž modul Huygens na povrchu Titanu přistál. Je jediným měsícem Sluneční soustavy, u něhož byla objevena silná atmosféra a kromě Země je jediným objektem ve vesmíru, u něhož byla s jistotou ověřena přítomnost stálých kapalných struktur na jeho povrchu.
Toto je závažné zjištění při velké vzdálenosti od Slunce. Na to se podíváme podrobněji. Struktura měsíce Titan

Atmosféra
Atmosféra dosahuje výšky 600 km a je velmi větrná. Podstatnou částí složení atmosféry je dusík 93% a 7% je metan+etan, které v atmosféře vytvářejí oblaka, (obdobně jako na Zemi 78% dusíku, ale 21% kyslíku, na rozdíl od Titanu). 6. června 2013 ohlásili vědci z Andaluského astronomického institutu (IAA-CSIC), že ve vrchních vrstvách atmosféry Titanu detekovali polycyklické aromatické uhlovodíky, měřeno sondou Cassini. Rychlost větru u povrchu je kolem 1m/sec, s výškou se prudce zvyšuje, protože Titan je superrotátor, to znamená, že atmosféra rotuje významně rychleji než povrch planety. Atmosférický metan vytváří skleníkový efekt, bez něhož by byla na povrchu mnohem nižší teplota.
Sonda Huygens při přistání naměřila na povrchu tlak 146,7 kPa (1,45 atm). Naměřená teplota povrchu byla -179,5 °C.

Povrch
Uhlovodíková jezera na Titanu Přítomnost kapalných uhlovodíků je v malých oddělených nádržích nebo ve velkých oceánech. Hledaná uhlovodíková jezera jsou první stabilní kapalné útvary nalezené mimo planetu Zemi, viz obr.6. Měření hustoty ukázala, že se Titan skládá ze 60 % z kamenného materiálu a ze 40 % z vody ve formě podpovrchového oceánu a řek. Nálezy sondy Cassini naznačují, že tento oceán neleží více než 100 km pod povrchem a jeho hloubka se odhaduje až na 300 kilometů. Povrch měsíce se během každého oběhu kolem Saturnu periodicky zvedá a zase klesá, a to až o deset metrů následkem povrchu plovoucího na vodní hladině.
Vulkanická činnost je na Titanu sporadická. Pokud je hypotéza o vulkanické činnosti na Titanu správná, předpokládá se, že je podobně jako na Zemi napájena energií z rozpadu radioaktivních prvků uvnitř pláště.

Podmínky pro život
Podle laboratorních simulací se na Titanu nachází dostatečné množství organického materiálu, aby byla započata chemická evoluce tvorby komplexních organických sloučenin, jež stála za vznikem života na Zemi. Předpokladem této analogie je přítomnost kapalné vody.


Poznámka:
Stále musíme brát na vědomí, že rozvoj života se nepohybuje v rozměrech lidského života nebo jeho generacích, ale v dějinách vývoje planet jsou to desítky a stovky milionů let. Je tedy otázkou času, kdy existující artefakty vznikly, aby vydržely dodnes - před 100 tisíci lety, nebo před 100 miliony lety?


Další měsíce Saturnu, které jsou podstatně menší a méně prozkoumané, zkoumat nebudeme, postoupíme k dalším planetám vnitřní oblasti.

Planeta Uran a jeho měsíce
Měsíce Uranu Vnější měsíce s pravidelnými drahami obíhají ve střední vzdálenosti až za prstenci. Jejich dráhy jsou také prakticky kruhové a leží téměř přesně v rovině rovníku. Do této rodiny patří největší Uranovy měsíce: Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon.

Uran a jeho okolí byly za celou dobu kosmických letů zkoumány pro svoji vzdálenost od Slunce pouze jedinou planetární sondou, která přinesla většinu poznatků, jež lidstvo o této planetě má. Byla to americká planetární sonda Voyager 2, která v roce 1986 prolétla okolo planety.
Teplota atmosféry kolem Uranu dosahuje jen 53 K (−220°C). Největší měsíce jsou Titania a Oberon s průměrem přes 1200 km.

Podmínky pro život
Trvale nízká teplota, absence tekoucí vody na povrchu i pod povrchem a nedostatek slunečního svitu na Uranu a jeho měsících v Sluneční soustavě způsobují, že život není možný ani v mikrobiálních fázích. Dále možné stopy života sledovat nebudeme.

Neptun a jeho měsíce
Planeta Neptun je značně podobná Uranu. Obě planety mají jiné složení než další plynní obři Sluneční soustavy Jupiter a Saturn. Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie, jako tzv. „ledoví obři". Již to předznamenává ledové klima na měsících, kterých má Neptun 14. Největší z nich je Triton, který má obrácenou rotaci než planeta. Zřejmě nevznikl společně s planetou, ale byl zachycen z Kuiperova pásu. Jediné informace, které jsou k dispozici přinesla sonda Voyager 2, která zkoumala i Uran. Sonda Voyager 2 objevila všech 6 měsíců, na obrázku 8 a 9.

Měsíce Neptunu Oběhy měsíců Neptunu 6 měsíců obíhá kolem planety po téměř kruhových drahách, zatímco měsíc Triton je velmi daleko na vnější dráze s protáhlým eliptickým oběhem, viz obr.9. Samotná planeta Neptun pohlcuje velkou část slunečního záření, zatímco Triton odráží 70%. Viz zářící bod na obr.8.

Co víme o Tritonu
Vzhledem k jeho výjimečnému odrazu světla a oběžné dráze, uvedeme několik dalších informací.
- Triton je sedmý největší měsíc a šestnácté největší těleso Sluneční soustavy, je větší než trpasličí planety Pluto a Eris.
- Tritonova atmosféra je tvořena především dusíkem se stopami oxidu uhelnatého a blízko povrchu i se stopami metanu. Povrchová teplota dosahuje minimálně 35,6 K (−237,6 °C).
- Povrch je poměrně plochý a jeho výškové převýšení mezi dvěma body nepřesahuje výškový kilometr. Na měsíci je celkem málo impaktních kráterů. Na povrchu jsou ledové plochy, nejčastěji ze zmrzlého metanu.
- Triton je jedním z mála známých objektů Sluneční soustavy, na kterém byla pozorována aktivní vulkanická činnost.

Podmínky pro život
Již pohled na životně důležité podmínky pro život nás vede k závěru, že drastické podmínky na Tritonu neumožňují život ani v nejjednodušších formách. Nezbývá nám, než postoupit dále do vesmíru a tam hledat známky života.



Vnitřní oblast Sluneční soustavy opouštíme na ledových měsících Uranu a Neptunu a ptáme se, jak jsme pokročili v hledání života. Bohužel stopy života jsme nenašli, pouze existující podmínky pro vznik života. To je ale málo ke zjištění, kdo byl tvůrcem pokročilých artefaktů, které na Zemi nějaká civilizace zanechala.

Příště postoupíme dále v hledání života - do vnější oblasti Sluneční soustavy .


----- Mojmír Štěrba -----