30
Jak viděly Sluneční soustavu dávné civilizace

Jaké jsme našli podmínky pro existenci života

Jsme na konci Sluneční soustavy a podmínky pro vznik a uchování života jsou mizivé. I když by se našla planeta Devět někde v Oortově oblaku, tak vzhledem ke vzdálenosti od Slunce, někde za oblastí Heliopauzy, by se jednalo zmrzlý objekt, jak to vidíme na objektech Kuiperově pásu nevhodný k životu jak ho známe.

Astronomové hledají planety s podmínkami pro život
Hledají planety terestrické-kamenné, nikoliv plynné, s podmínkmi podobnými na naší Zemi, na kterých může probíhat fotosyntéza, tudíž rozvíjet se život. V naší Sluneční soustavě se v současné době nepodařilo zjistit známky života, snad někdy v minulosti.
Hledání pokračuje na planetách jiných hvězd. Na hoře La Silla v nejsušším místě na světě v Chile byla vybudována řada observatoří, viz. obr. 1. Některé jsou věnovány pro hledání exoplanet a studium komet a astrobiologie.

Česká republika vybudovala observatoř, uvedenou do provozu v dubnu 2022 viz obr.2.

Existuje mnoho artefaktů po inteligentní civilizaci, po které budeme nadále pátrat. Česká republika bude mít i vlastní odborníky na život ve vesmíru. V roce 2022 byl zaveden obor Astrobiologie na Matematicko fyzikální fakultě UK v Praze. To nás velmi potěšilo, protože i na našem webu hledáme stopy po životu ve vesmíru. Tímto oblast astrobiologie přechází z představ do reálného výzkumu, ze kterého budeme sledovat vědecké výstupy i na našem webu.

Jak viděly Sluneční soustavu dávné civilizace
V našem seriálu sledujeme starověké civilizace a jejich tehdejší kulturu. Vidíme, že jejich současné znalosti pro běžný hospodářský život, jako jsou základní matematické operace sčítání, odčítání, někdy násobení, později dělení, jsou v rozporu s výpočtem astronomických dějů, vyžadujících vyšší matematiku a znalosti fyziky.

Zastavíme se u dvou civilizací, kde je k dipozici velké množství písemných památek, které popisuje pohled
na sluneční soustavu. Jsou to starověký Egypt a Sumer.
Další civilizce měly velké množství nesrovnalostí, ale chybí tam dokumentovný pohled do Sluneční soustavy - jsou to Harapa, Indie, Puma Punku v Andách. Ty jsou popsány v uvedených odkazech.

Začneme v Egyptu
Na hvězdnou oblohu se promítá celá civilizace starověkého Egypta. Pěticípými hvězdami jsou zdobeny pohřební komory králů počínaje hvězdou nejbližší Sluncem. Na stěnách pořebních komor některých pyramid jsou t.zv. texty pyramid. Vypravují o událostech, které se staly dávno před okamžikem jejich sepisování. Jejich čtení vysvětlování je velmi náročné. Klasičtí egyptologové v textech vidí popis rituálu pohřbívání, alternativní badatelé rozebrali návaznosti všech textů z hlediska astronomického s vyústěním do představy o sluneční soustavě a dráze slunečního boha Re, prezentujícího planetu Nibiru.

Podívejme se nyní na dráhu oběhu Re/Nibiru kolem Slunce, obr. 12. Orion a Sirius mají dvě funkce. Druhý význam spočívá v tom, že se Orion nachází v nejvzdálenějším bodu oběhu Re kolem Slunce. Spolu se závěrečným obrazem Knihy bran se před námi nachází znamenité vyobrazení dráhy Re. Pátrání po planetě Re/Nibiru Pokud Re není Slunce, ale tajuplná planeta, hodiny v knize Amduat odpovídají jednotlivým částem oběžné dráhy Re, velkého oválu. Pokud podle znalce sumerského klínopisu Sitchina doba oběhu Re představuje 3600 let, potřebuje 300 let, aby proběhla jednou částí Sluneční soustavy, pásmem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. A právě odtud sestupovali "bohové" na naši planetu, aby nám přinesli vědomosti, které v době kamenné byly nedostupné.

Naše pátrání po životě ve Sluneční soustavě skončilo neúspěšně
Přesto