Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Civilizace

<>

7
Sundaland

Sunda - Sahul

Abd'El Hakim Dostali jsme se do posledního zatopeného území, které v době glaciálu bylo na suchu. Oblast Sundských ostrovů a Austrálie, která společně se Zélandií tvořila jeden velký prostor s možnou vzájemnou komunikací, ve kterém byly po dobu glaciálu souvislých alespoň 5000 roků pro rozvoj civilizace. Přirozenou vlastností lidské společnosti je její rozvoj, ale i možný následný pád. Jsou indície, že docházelo během stoupání moře ke stěhování na západ i s vědomostmi, kterých civilizace nabyla.

Je otázka kdy to bylo?
Staří Egypťané hovoří o "prvních dobách" (Zep Tepi). Z hlediska vývoje záplav to odpovídá poslední době ledové v období před 25000 až 5500 lety př.n.l. s vyvrcholením 18000 let př.n.l, od té doby teplota stoupala a docházelo k stoupání hladiny moří až do dnešního stavu.

Jenomže stoupání neprobíhalo lineárně, ale docházelo i k prudkým výkyvům. Během oteplování se náhle ochladilo a pak zase stejně náhle se ještě prudčeji oteplilo a s tím se měnila výška mořské hladiny. Tento cyklus se opakoval kolem roku 11500 př.n.l., 9500 př.n.l. a 6000 př.n.l. Při těchto cyklech došlo ke třem rychlým světovým "potopám", které vyháněly lidi ze zaplavených oblastí.

Jaké byly možné příčiny potopy? :

1. Srbský matematik Milutin Milankovič dospěl k poznání, že oteplování klimatu po ukončení doby ledové způsobují 4 orbitální cykly:

První cyklus je excentricita - oběžná dráha Země není kruhová, ale eliptická, tím se mění příjem sluneční energie.
Druhý cyklus - osa, dráha Země kolem Slunce se pomalu otáčí.
Třetí cyklus - sklon osy, kolem které se Země otáčí se mění.
Čtvrtý cyklus - precese. Země není dokonalá koule, na pólech je poněkud zploštěnější, na rovníku vyboulenější.
Podrobnosti Milankovič

Milankovičovy cykly poskytují dobré vysvětlení tendence dlouhodobého oteplování Země. Neříkají ale o příčinách náhlých změn klimatu.

Nejpravděpodobnější příčinou jsou dopady kometárních úlomků nebo asteroidů a následných katastrofických jevů, jako jsou mohutná, až stometrová tsunami, vulkanické erupce velká zemětřesení a následná likvidace životního prostředí s vymíráním flóry i fauny.

Nevyhne se to ani likvidaci civilizačních vymožeností, které spočinou na dně oceánu nebo zasypány pískem. Je pravděpodobné, že mohlo dojít k souběhu přírodních nebo i společenských událostí, které vedly k úplné likvidaci civilizace náhlé nebo postupné.

Jsou tu další neznámé. Když předpokládáme, že se civilizace mohla vyvinout v zaplavených územích, která jsou nyní zaplavena mořem a pozůstatky jsou nedostupné, měly by existovat nálezy v okolních nezaplavených územích. Důsledkem toho jsou nálezy po kultuře lovců a sběračů z poslední doby ledové, na kterých je založen oficiální pohled na prehistorii, jako primitivní společnost neschopnou megalitických staveb.

Uvedené události potvrzují, že civilizace mohla přijít od východu ze Sundalandu i když přímé důkazy zatím schází, ale nepřímé důkazy existují v podobě megalitických staveb např. Göbekli Tepe a Baalbek-Trilithon viz Stavby minulosti. Ty ale oficiální historie nebere v úvahu, ta vychází z kultury lovců a sběračů.

----- Mojmír Štěrba -----