Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

A24
Co nám řekly experimenty nálezy a měření
alternatíva



Teorie stavby
Ohledně stavby a funkce Velké pyramidy se vyrojila řada hypotéz.
Některé jsou velmi zajímavé, časem se k nim vyjádřím.

Já zatím zůstávám u technologického aspektu. Některé prvky stavby přesahují možnosti technologie měděného dláta. Uvedu hypotézy, které často zasahují i do oblasti mýtů, které mohou mít reálný základ.

Nejdříve stručně z výsledného protokolu ze simulace stavby v době dynastické při zadaných podmínkách:

1. Dostupnost materiálu
  1. V žádném případě by těžba nestačila na všechny 3 pyramidy těžbou kvádrů z lomů Gíza.

  2. I zvýšená těžba stačila pouze na Mykerinovu a Chefrénovu pyramidu nebo na Cheopsovu pyramidu.

  3. Pokud se nejdříve stavěla Velká pyramida, zase by nebyl materiál na zbývající dvě.

  4. Velká pyramida by se musela stavět z jiných zdrojů. Je prokázáno, že z lomu Tura se stavěly pouze obklady. Není známo, že by se materiál získával z jiných lomů. Na planině Gíza nejsou další zdroje.

  5. V tom případě Velká pyramida byla stavěna jinou technologií a tou je právě metoda geopolymerů, objevenou profesorem Davidovitsem.

  6. Další možností je, že se Velká pyramidy v Gize stavěly historicky jiném období.

2. Úroveň technologie
  1. Technologie A současné úrovně by byla schopna Velkou pyramidu postavit s problémem usazování žulových megalitů, které musely být pokládány shora na tenkou vrstvu malty bez posouvání v Králově komoře. Nebo stavba šachty z Královniny komory napříč vrstvami.

  2. Technologie B měděného dláta a doleritových koulí. Tato technologie dokáže vytěžit a opracovat bloky kamene, jenomže v mnohem delších časových relacích.

  3. Technologie C geopolymerů v předdynastické i dynastické době umožňovala vytvářet umělé bloky kamene.

  4. Technologie D na vyšší úrovni než je současná z předdynastického období, umožňující pyramidu postavit.

3. Lomy Asuán
  1. Technologie A Těžba a přeprava 172 žulových kvádrů z Asuánu do Gízy technologií A by trvala 9 roků.

  2. Technologie B Těžba, řezání a přeprava 172 kvádrů technologií B by trvala 380 roků a více.

  3. Technologie C Těžba a přesun pomoci technologie C by trval 8 roků.

  4. Technologie D Těžba a přesun pomoci technologie D by trval 1 rok.

3. Přeprava kamene z Gízy na pyramidu.
  1. Technologie A - Přeprava žulových megalitů a uložení do Královy by byla obtížná

  2. Technologie B - Přeprava žulových megalitů na saních tažených na laně do svahu 8,6% a 13,5% by byla nemožná.

  3. Technologie C - Přeprava substrátu v koších v by trvala 11 roků po dobu stavby Královy komory

  4. Technologie D zahrnuje jak přepravu kvádrů, tak substrátu geopolymeru a trvala by po dobu stavby Královy komory.

Prvky stavby přesahující možnosti měděného dláta:
  • Nasměrování pyramidy na sever se odklání o 3'6" od přesného zaměření na sever.
  • Rozdíl v délkách stran je 19 cm.
  • Pokud by se úhel sklonu 52° odchýlil na metr výšky o 1 % t.j. o 31', ve vrcholu by se strany nesetkaly o 146 cm.
  • Tloušťka mezer mezi obkladovými kvádry činí 0,5 mm, nadto jemně vyzděné maltou-podle egyptologa Petrieho a později potvrzeno.
O pyramidách na plošině Gíza se obsáhle píše v semitské kronice Hitat. Uvádí se, že pyramidy v Gíze dal postavit král Surid 300 přet před potopou světa , aby uchránil prastaré vědění svého lidu 10.000 let př.n.l. Dovídáme se, že Cheopsova a Chefrénova pyramida nebyly vystavěny ve stejnou dobu, ale mezi jejich stavbou mělo uplynout 1000 let.

Pokud se nepodaří prokázat možnost výstavby pyramid v době dynastické, rozšíříme pátrání na další období pleistocénu.

Těžba vápence v lomech Gíza je rozebrán v dílu A23
Dospěli jsme ke zjištění, že i při optimisticky pojatých výpočtech by těžba kvádrů v lomech Gíza nestačila na stavbu 3 pyramid a dalších staveb jako zádušní chrámy, ohradní zdi, vzestupné cesty. K tomu pod Chefrénovou pyramidou muselo být odtěženo 10 m skalní horniny a to všechno nářadím z doby kamenné. Jiné stopy po těžbě kvádrů na plošině Gíza nejsou.

Pokud Cheopsova pyramida byla postavena z geopolymeru, lomy by stačily pokrýt stavbu Chefrénovy a Mykerínovy pyramidy. V západním lomu byly nalezeny spečené krusty, které mohly pocházet od plazmatického řezu. Podobné vzory řezu se nacházejí i na Mykeríově i Chefrénově pyramidě, nikoliv na Cheopsově pyramidě.

Otázka: Poč nebyl umělý kámen použit i pro Chefrénovu a Mykerínovu pyramidu?
Pokud by se všechny pyramidy stavěly ve stejném období, zřejmě by docházelo k prolínání technologií.
Na spodních vrstvách Chefrénovy pyramidy, v chrámu mrtvých a údolním chrámu byly použity až 200 tunové megality pokryté vrstvou žulových obkladů. Jak bylo manipulováno s megality se nabízejí technická řešení od vaporizace horniny, manipulace s gravitací při překládání megalitů až po vytváření umělých kamenů. Proto je Cheopsova pyramida nejznamenitějších se všech od shora až po zem.

Časově to vypadá, že se Cheopsova pyramida stavěla někdy před 10 000 lety, teprve potom se začala stavět Chefrénova pyramida pomoci jiných technologií, což je patrné z přiložených obrázků. V textu Hitatu se uvádí, že Cheopsova i Chefrénova a Mykerínova pyramida nebyly vystavěny ve stejném období a také nikoli egyptskými faraony.

Různé fáze stavby můžeme rozpoznat u zádušního chrámu Mykerínova komplexu, kde byly ke stavbě použity až 200 tunové megality. Archeologické stopy hovoří o tom, že práce na zádušním chrámu byly zastaveny znenadání. Egyptologie praví, že stavbu dokončil z nepálených cihel Mykerínův následník Šepseskaf, který neměl žádné pokročilé technické možnosti.
K objasnění této a dalších hypotéz je třeba odebrat a prozkoumnat vzorky z uvedených staveb a teprve potom můžeme hovořit o jistých skutečnostech, ať už vyjde cokoliv.

Přeprava megalitů.
Hypotézy egyptologů jsme náležitě popsali-vlečení megalitů na provaze a jejich zvedání do výšky 60 m. Zní to pěkně, ale je zřejmý nepoměr mezi dokonalostí pyramid a metodami výroby a přepravy z doby kamenné. Tím spíš, že se posledním výzkumem v roce 2017 objevily další velké prostory nad Velkou galerií, které by se bez mohutných kvádrů neobešly. Jakýkoliv další objev zneplatňuje často iluzorní představy některých egyptologů o technologii starých Egypťanů.
Vedle toho jsou k dispozici mýtické texty, které uvedené problémy řeší bez velkých problémů. Ve čtvrté kapitole mýtů Hitat se píše:

Cit: Tak vybudoval základy třech pyramid:východní, západní a barevné. Měli popsané listy, a když byl kámen vysekán a dokončeno opracování, tak na něj ony listy položili, potom dali ránu a díky tomu úderu ho posunuli o 100 sahmů (300 m); pak tento postup opakovali až dorazil k pyramidě na místo určení.
Tolik mýtus.
Můžeme se ptát, o co je tento mýtus bizarnější, než tahat 60ti tunové kvádry na provaze do výšky 60 m.

V popisu dalších alternativních technologií by se mohlo pokračovat dále, ale to si necháme do dalších dílů.

----- Mojmír Štěrba -----