Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

B25
Simulační model stavby Velké pyramidy


Dostupnost materiálu je základním předpokladem pro stavbu, bez toho stavba ani nezačne.

Prověřujeme dostupnost stavebního materiálu v lomech na plošině Gíza.

Začínáme na vápencové plošině Giza.
Hlavními protagonisty plošiny Gíza jsou egyptolog Dr. Mark Lehner, geochemik profesor Joseph Davidovits, architekt Jean-Pierre Houdin, geolog profesor D. Klemm, Univerzita Mnichov a kostruktér Chyristopher Dunn. Zeptáme se jich kolik vápence se vytěžilo a jak a kolik se spotřebovalo na stavbu pyramid. Zobrazíme mapu lomů.

Podíváme se na geologickou mapu plošiny Gíza.

Lomy na plošině Gíza



Na následujícím obrázku jsou lomy označeny červeně a označené čísly a počet vytěžených m3 horniny. 14,15,17 největší lom 2 760 000 m3, 13 lom malý 400 m3, 4 a 5 lomy malé 480 000 m3. Celkem 3 600 000 m3- 30% ztráty
2 520 000m3 byly k dispozici pro stavbu pyramid. Lom č. 16 je na sádrovec pro výrobu malty.
Ve Wádí se netěžily kvádry, ale kamenný štěrk a drobné kameny na cesty nebo pro geopolymery. Podrobnosti:A23-lomy.
Podle našeho zjištění vápenec z lomů na plošině Gíza nestačí na stavbu tří pyramid těžbou kvádrů. Pyramidy stojí, proto musely existovat způsoby jejich stavby a po nich budeme pátrat. Na stavbu 3 pyramid se spotřebovalo více materiálu než bylo vytěženo o 2 562 000 m3. Těžba 2 520 000 m3 by stačila na stavbu Chefrénovy a Mykerínovy pyramidy nebo samotné Cheopsovy pyramidy, pokud se stavěla jako první.

Pokud se nejdříve stavěla Velká pyramida zbývající 2 pyramidy se musely stavět jinou technologií nebo získávat materiál z jiných lomů mimo Gízu nebo v jiném časovém období. To uvádí i věhlasný egyptolog Flinders Matthew Petrie.

Kvádry na Chefrénově pyramidě se jeví jako velmi různorodé viz díl
A23. Asi do 10. stupně jsou kvádry velké a dobře opracované, k sobě příléhající, nad 10. stupeň jsou kvádry malé nepravidelné. To napovídá, že se část pyramidy stavěla v jiném období nebo jinou technologií.

Lomy na plošině Gíza Mykerínova pyramida

Jak to mohlo probíhat
Pyramidy v Gíze jsou z velmi nesourodého materiálu. Např. Chefrénova pyramida je ve spodní části z perfektních dobře přiléhajících pravoúhlých kvádrů, až 200 tun těžkých, v horní části jsou malé nesourodé neuspořádané kvádry. Cheopsova pyramida je homogenní až na vrchol. Mykerínova pyramida je v horní části dodělaná z nepálených cihel. Na severní straně bylo 7 stupňů obloženo mohutnými neopracovanými kvádry, kolem vchodu jsou žulové kvádry hladce opracovány.
Různá homogenita svědčí tom, že pyramidy nebyly stavěny ve stejném období a stejnou technologií. Stavba mohla probíhat v předdynastickém nebo i v pozdějším dynastickém období. Např. Mykerínova pyramida byla podle radiokarbonového datování dostavěna až o 900 roků později. (Lehner)
Mohly být postaveny různými technologiemi v různých obdobích.


Budeme pátrat v jiných lomech, v podmínkách různých technologií nebo v jiném historickém období.

Výkony v produkci kvádrů Lomy
Hlavním materiálem na pyramidách v Gíze je vápenec, žula, okrajově pískovec a čedič. Těžbu lomech budeme posuzovat z hlediska proveditelnosti jednotlivými technologiemi A, B, C, D a časové náročnosti za předpokladu stavby v době dynastické.


Vápencové lomy Gíza - A12 stavba.


Technologie A - současná - je schopná vytěžit vápencové kvádry požadované velikosti a splnit podmínku, že každé 3 minuty musí vytěžit a opracovat vápencový kvádr. Podobné úkony se dnes běžně provádějí, je k dispozici řada těžebních nástrojů.
Splňuje podmínku stavby za 20 roků.
Technologie B - měděné dláto, doleritová koule - je schopná vytěžit kvádry požadované velikosti ale nesplňuje podmínku každé 3 minuty vytěžit, opracovat a usadit vápencový kvádr. Takto by těžba přesahovala dobu stavby až do doby předdynastické nebo pozdější dynastické.
Nesplňuje podmínku stavby za 20 roků.
Technologie C - geopolymery - je schopná vytěžit vápenec v údolí Wádí, vyrobit kamenný substrát a připravit ho do košíků k přepravě a splňuje podmínku každé 3 minuty připravit substrát pro vápencový kvádr.
Splňuje podmínku stavby za 20 roků - netěží kvádry.
Technologie D - pokročilá, předdynastická - je schopná vytěžit kvádry požadované velikosti a splňuje podmínku každé 3 minuty vytěžit a opracovat vápencový kvádr. Má k tomu potřebné nástroje - plazmatické superlasery, plazmatické řezače - Tato technika nespadá do 4. dynastie. Dokáže stavět z lomových kvádrů i z geopolymerů.
Splňuje podmínku stavby za 20 roků.

Splnění časové podmínky 20 roků stavby:
Technologie A splňuje - 100%
Technologie B splňuje - 20%
Technologie C splňuje - 100% - netěží kvádry
Technologie D splňuje - 100%


Vápencové bloky z lomu Tura se používaly k obložení všech tří pyramid. Každá technologie je zpracovávána svým způsobem, jak bylo popsáno. Rozdíl je v tom, že přesně dimenzované kvádry se opracovávají v lomu (Houdin) nebo až na pyramidě (Lehner). Ať již byly kvádry opracovány v lomu nebo na pyramidě, bylo to s přesností odchylky strojního obrábění 0,0254 cm, jejich sestavení s mezerou menší než 2 mm.
Technologie B nesplňuje podmínku přesnosti

Tura-Splnění podmínky přesnosti:
Technologie A splňuje - 90%
Technologie B splňuje - 10%
Technologie C splňuje - 90% - netěží kvádry
Technologie D splňuje - 100%


Přeprava kvádrů splněna s podmínkou dostatku dřeva. Podrobnosti A22-obložení Těžba a přeprava 100 000 vápencových kvádrů by trvala s jednou lodí 2500 let při třídenním cyklu přepravy a 12 hodinové pracovní době a transportu jen při záplavách. Aby se to stihlo za 20 roků, muselo by jezdit 125 lodí. Termín splňuje s podmínkou dostatku dřeva z Libanonu na výrobu a provoz lodí.

Žulový lom Asuán - A18 Asuán


Technologie A - dnešní - by se prováděla klasickým způsobem jak je popsáno v dílu A18. Těžba, opracování a přeprava 172 žulových kvádrů z Asuánu do Gízy Technologií A by trvala 9 roků. přeprava by se prováděla klasickým způsobem pomoci motorových remorkérů s možností naložit až 2 kvádry nebo odpovídající množství žuly. Přeprava 172 žulových kvádrů z Asuánu do Gízy Technologií A by trvala 9 roků jednoho remorkéru. Těžba splňuje podmínky do 20 roků.
Splňuje podmínku stavby za 20 roků.
Technologie B - měděné dláto, doleritová koule. Technologie B - Celková doba by byla: vyhledání 172d + odlomení 5160d + řezání 61920d + sarkofág 1167d + leštění 860d = 69 279 dnů tj. 190 roků při 24 hodinové pracovní době. Při 12 hodinové pracovní době = 190×2=380 roků. měděného dláta. Řezání a opracování 172 žulových kvádrů měděnou pilou a doleritovou koulí by podle testů Denise Stokse trvalo 380 roků. Doba přesahuje do předdynastické dob, protože dynastická je obsazena dalšímí dynastiemi. Podrobnosti A19
Nesplňuje podmínku stavby za 20 roků.
Technologie C - geopolymerů - není třeba těžit a opracovávat žulové kvádry. Provádí se těžba žulové drti a kamenů, které budou při tvorbě bloků chemicky rozloženy a zpracovány na kamenný substrát, ze kterého se vytvoří kvádry v místě uložení nebo v jeho blízkosti.
Ať už v době předdynasticé nebo dynastické měla značné odlišnosti od Technologie B. Nebylo třeba pracně vyhledávat souvislé kvádry, odlomení se provádělo libovolně, řezání se neprovádělo, braly se kameny, které byly k dispozici, sarkofág se nevyráběl řezáním a vrtáním, ale až v Gíze z geopolymerů. Problémem byla přeprava z lomu do přístaviště, protože v kamenitém lomu nebylo snadné přepravovat pomoci saní. Při vyřešení přepravy bylo možné splnit kriterium 20 roků.
Splňuje podmínku stavby za 20 roků - netěží kvádry.
Technologie D - pokročilá, předdynastická - disponující superlaserem a plazmovým řezačem umožňuje snadno těžit žulový kámen, opracovat kvádry, dopravovat je na jakoukoliv vzdálenost, vytahovat je i na nejvyšší polohy pyramidy.
Splňuje podmínku stavby za 20 roků.

Asuán-Splnění časové podmínky 20 roků stavby:
Technologie A splňuje 100%
Technologie B splňuje 10%
Technologie C splňuje 90% - netěží kvádry
Technologie D splňuje - 100%


Přeprava kamene z přístavu Gíza na pyramidu: B23


Z přístavu se přepravují nejtěžší kvádry pro Královninu komoru, Královu komoru, obložení z Asuánu nebo z Tury. Technologie A - Pro přepravu nejtěžších megalitů použito 10MT vznášedlo, menší kvádry vrtulníkem, použity nakladěče, jeřáb.
Technologie A je splňuje podmínku přepravy.
Technologie B - Pro přepravu nejtěžších megalitů lidskou silou do stoupání 8,6 až 13% je nemožná.
Technologie B nesplňuje podmínku přepravy
Technologie C - Tato technologie nepřepravuje kvádry, ale kamenný substrát v koších až na nejvyšší patra pyramidy, ze ktetrého se vytvářejí kvádry v místě uložení.
Technologie C splňuje podmínku přepravy
Technologie D - Přeprava kvádrů alternatívní technologií, pokud existovala, je reálná. V semitské kronice Hitatu se praví:
... měli popsané listy, a když byl kámen vysekán a dokončeno opracování, tak na něj ony listy položili, potom dali ránu a díky tomuto úderu ho posunuli o 100 sahmů (asi 300 m); pak tento postup opakovali, dokud kámen nedorazil až k pyramidě. ... Tak praví mýty.
Technologie D splňuje podmínku přepravy

Přeprava z přístavu Gíza na stavbu:
Technologie A splňuje - 100%
Technologie B splňuje - 10%
Technologie C splňuje - 100% - nepřepravuje kvádry
Technologie D splňuje - 100%



Stavba pyramidy


Některá kritická místa technologie stavby pyramidy:
  1. Šachty z Královy a Královniny komory. Obrácený pravoúhlý U profil šachty bez spár u stropu. vyhlazený bílý vápenec.Viz A15...
  2. Dokonale pravoúhle opracované všechny strany kvádrů s přesností strojního obrábění 0,0254cm i u těch nejtěžších kvádrů. Jinak by se stavba zhrourila. Viz A17 ...
  3. Megatunové kvádry byly pokládány kolmo shora na mikroskopickou vrstvu malty z písku 100 mikronů bez posouvání pro vyrovnání.Viz A17
  4. Vzájemné těsné křivkové spárování kvádrů, kterého nelze v lomech dosáhnout nebo dodatečně upravit.Viz ...
  5. Plochá železná deska v severní šachtě z Královy komory, kterou není možné vytvořit bez znalosti železa a technologie výroby. Uložena v Londýnském muzeu, místo je utajeno.
  6. Zvednutí 60tunového megalitu do výšky 60 m nad základnu
  7. Vytažení 30ti tunového pyramidionu na vrchol pyramidy nebylo možné dříve, než byla pyramida dostavěna až k vrcholu.
  8. Obložení pyramidy 15ti tunovými leštěnými kvádry až na vrchol s milimetrovou přesností. Viz A22-oblozeni
    návrat
Vyhodnocení

----- Mojmír Štěrba -----