Byl proveden rozbor jednotlivých fází technologického procesu podle kriterií:
dostupnost materiálu - úroveň technologie - doba(technologická) - přesnost - čas (historický). Byly hodnoceny Technologie A,B,C,D
Technologie A - současná úroveň
Referenční pohled, jak by se dnešní technologie vypořádala se stavbou pyramidy.
- Za předpokladu, že se kvádry lámaly v lomu před pyramidou, zde použitá technologie umožňuje tvořit a obrábět povrch kvádrů a přepravu:
- Je schopná zajistit časové limity pro provedení stavby za 20 roků.
- Je velmi nepravděpodobná dosažitelnost přesného slícování kvádrů s tolerancí strojního obrábění 0,0254 cm v Králově komoře, Královnině komoře nebo výroba a uložení obkladových bloků napříč vrstev, zhotovení tzv. větracích šachet 20×20 cm i v podmínkách dnešní technologie.
Technologie A by byla schopná postavit pyramidu, ale nezabezpečí toleranci strojního obrábění při usazování a tvorbě kvádrů až do vrcholku pyramidy včetně pyramidionu.
Technologie B - měděného dláta a doleritové koule
- Za předpokladu, že se kvádry těží v lomech, je schopná kvádry těžit a opracovávat.
- Není schopná kvádry těžit a opracovávat v časových limitech pro provedení stavby za 20 let, čímž by se dostala hluboko do předdynastické doby, protože další doba je obsazena následujícími panovníky.
- Není schopná dosáhnou přesnosti strojního obrábění při tvorbě a sesazování kvádrů.
Technologie C - technologie geopolymeru
- Zvládne těžbu nerostu
- Zvládne přepravu
- Zvládne tvorbu kvádrů v místě uložení
- Nezvládne kritické prvky:přesnost, pravoúhlost, měření
Technologie D - vysoká technologická úroveň
Má 100% hodnocení, zvládne veškeré úkony provedené na Cheopsově pyramidě.
- Zvládne těžbu nerostu
- Zvládne přepravu
- Zvládne všechny rizikové úkony na stavbě pyramidy.
- Má k dispozici technické prostředky pro řezání, vrtání a opracování kvádrů všech druhů horniny.
- Má k dispozici vědomosti pro tvorbu umělých kamenných kvádrů.
Cheopsova pyramida stojí, byla postavena s využitím uvedených prostředků.
Ptáme se konstruktéra Christophera Dunna, jestli je možné uvedené výkony provést technologií měděného dláta a doleritové koule:
K tomu namátkově uvádím dokumenty, které jsou nezpochybnitelné.
Technologie D 100% - schopná kompletně postavit Velkou pyramidu v době 20 roků. Technologie A 83% - schopná postavit Velkou pyramidu, nezabezpečí toleranci strojního obrábění při usazování a tvorbě kvádrů až do vrcholku pyramidy včetně pyramidionu.. Technologie C 73% - schopná postavit Velkou pyramidu za 20 roků, ale s nepřesnostmi. Technologie B 10% - schopná provádět pouze menší dostavby a úpravy .
Výsledkem je, že Velká pyramida byla postavena vyspělou technologií D, která v jistých obdobích zahrnovala i technologii geopolymerů a mohla přetrvat až do dynastické doby. Přitom mohla obě technologie kombinovat.
Technolobgie B měděného dláta a doleritové koule vstoupila do dynastické doby Staré říše, ale s minimální účinností 10% v rámci 20 let s možným využitím pro menší dostavby a úpravy stávajících staveb.
Nyní již víme, jakou technologií byla postavena Velká pyramida.
