A23 Co nám řekly experimenty, nálezy a měření - lomy
Sofistikované prostředky
Při stavbě pyramidy byly použity technologie, které odpovídají vysoké technické úrovni provedené stavby. Podle zjištění odborníků jsou stavební prvky tak vysoké úrovně, že k jejich provedení bylo potřeba sofistikovaných nástrojů a přístrojů a nikoliv nástroje z doby kamenné.
Uvedeme přehled zdrojů bez ohledu na to, jestli to odpovídá názoru egyptoloů.
Odkud pochází materiál pro výstavbu pyramid je velice závažná, ale složitá otázka.
Uvedu základní teorie zdrojů vápence podle posledních nálezů od renomovaných odborníků pro plošinu Gíza. Ostatní druhy kamene jsou dobře lokalizovány - Tura, Asuán, Fajúm:
Od toho se odvíjejí teorie o možných technologiích výstavby.
1. Egyptolog Mark Lehner: Tvrdé vápencové kvádry se těžily v blízkosti pyramid - vytěženo 2 760 000 m3 + 4 400 000 m3 (neznámo kde?) celkem 5 220 000 m3 bez 30% odpadu -
2. Architekt Pierre Houdin:Tvrdé vápencové kvádry se těžily v blízkosti pyramid na plošině Gíza - celkem vytěženo 2 760 000 m3.
3. Geochemik profesor Joseph Davidovits:Měkký slínový vápenec se těžil ve Wádí - vyrobeno 5 080 000 m3 pro všechny pyramidy.
4. Profesor D. Klemm, Univerzita Mnichov:Vápenec se netěžil v tvrdé vrstvě Mukattam v blízkosti pyramid, ale 97% měkkého slínového vápence 5 080 000 m3 se těžilo ve Wádí pod skalní plošinou.
1. Mark Lehner: Pyramidy-Stavby pyramid ve staré říši str. 14: Cit.:Asi 300 m jižně od Chufuovy pyramidy se nachází lom, z něhož pocházela většina kamene na stavbu jádra pyramidy. Kameníci během 4. dynastie vylámali 2 760 000 m3 kamene. Značná část kamene o objemu 4 400 000 m3 mínus 30% ztrát dohromady 5 220 000m3.
Provedli jsme průzkum lomů plošiny Gíza podle dostupných zdrojů s následujícím výsledkem:
Na mapě jsou červeně vyznačeny lomy označené čísly, ve kterých bylo možné těžit kvádry. Lomy 14, 15 a 17 s těžbou 2 760 000 m3 jsou ty, které zmiňuje Mark Lehner. Další prokázaný malý lom s číslem 13 u Mykerínovy pyramidy 400.000 m3, a prokázaný lom 5 a 4 západní u Chefrénovy pyramidy 440 000 m3, dohromady 3 600 000 m3. Další lom je v geologické formaci Mádí číslo 16, tam se těžila sádrová hornina, nikoliv vápenec. V oblasi Wádí se mohl těžit kusový vápenec nebo štěrk, nikoliv vápencové bloky.
Koment:
Egyptolog Mark Lehner neuvádí, kde se to ohromné množství 4 400 000 m3 vytěžilo - uvádí, .. že někde ve Wádí.. Pro další rozbory budeme brát v úvahu 3 600 000 m3 vytěžených na plošině Gíza, dokud nebudou prokázány další lomy, kde se mohly lámat bloky vápence.
2. Jean-Pierre Houdin
vypracoval podrobný model (zmíněný v seriálu) stavby Velké pyramidy na základě předpokadu, že vápencové bloky se těží v bezprostřední blízkosti pyramidy viz A12 a od toho se odvíjel průběh modelu stavby.
Ušlechtilý vápenec pochází z lomu Tura východně od Nilu.
Žulové bloky pro obklad u druhé a třetí pyramidy a stavbu Královy kmory ve Velké pyramidě pochází z lomu Asuán, vzdáleného 900 km.
Sádra pochází z lokality Maádí pod Gízskou plošinou, čedič z oázy Fajúm.
V tom případě budeme předpokládat, že Pierre Houdin spotřebuje veškerý vápenec z Gízy na Velkou pyramidu. Dále uvádím různé varianty, jak by to mohlo probíhat
Kolik materiálu bylo vytěženo na gízské plošině a kolik spotřebováno
Odborníci vycházejí z toho, že v lomu 300 m jižně od Velké pyramidy bylo vylámáno:
2 760 000 m3 a to by stačilo na objem 2 600 000 m3 Velké pyramidy.
Pokud by se těžilo a upravovalo mechanicky, byla by ztráta 30%, takže by zbylo pro kvádry 1 932 000 m3. To by však nestačilo na Velkou pyramidu. Pokud připustíme, že se lom prodloužil až k cestě na Mykerinovu pyramidu + těžba v západním lomu, tak by se těžba mohla zvýšit na 3 600 000 m3. Potom by čistá těžba byla 2 520 000 m3 a těžba by stačila na Mykerinovu a Chefrénovu pyramidu t.j.2 230 000 + 250 000 = 2 480 000 m3, ale už by nestačila na na Velkou pyramidu 2 600 000m3. Z toho vyplývají následující závěry:
1. V žádném případě by těžba nestačila na všechny 3 pyramidy.
2. I zvýšená těžba stačila pouze na Mykerinovu a Chefrénovu pyramidu.
3. Pokud se nejdříve stavěla Velká pyramida, zase by nebyl materiál na zbývající dvě.
4. Velká pyramida by se musela stavět z jiných zdrojů. Je prokázáno, že z lomu Tura se stavělo pouze obložení. Není známo, že by se materiál získával z jiných lomů. Na planině Gíza nejsou další zdroje.
5. V tom případě Velká pyramida byla stavěna jinou technologií a tou je právě metoda geopolymerů, objevenou profesorem Davidovitsem.viz A11
6. Další možností je, že se pyramidy stavěly historicky jiném období.
3. Profesor Davidovits
Na snímku je profesor Davidovits a vápenec z Velké pyramidy, kterou poskytl egyptolog Lauer, na které jsou prokázána pod mikroskopem vlákna zanesená při výrobě a bublinky v horní části kvádru, které se vyskytují jenom u umělých kamenů. V údolí Wádí byl vytěžený slínový vápenec přeměněn v kamenný substrát, pomoci kterého mohlo být vyrobeno 5 080 000 3 případně ve spolupráci s těžbou malých bloků, které se daly snadno transportovat.
4. Profesor Klemm, Univerzita Mnichov.
Prováděl geologický průzkum lomů Asuánu a v Gíze a zkoumal původ kamenných bloků z pyramid a období, ve kterém těžba probíhala. Zkoumal fosilní ulity na blocích pyramid a porovnal je se vzorky pocházejícími z lomů. Měl k dispozici vzorky ze 62 bloků Cheopsovy, 77 z Chefrénovy a 22 Mykerínovy pyramidy.
Výsledkem bylo zjištění, že stavitelé pyramid netěžili vápenec ve tvrdé šedé vrstvě formace Mukattam, která tvoří základnu pyramid, ale až 97 % kamenných surovin získávali z vrstavy měkkého slínového vápence pod skalní plošinou. 10% kamenů pocházelo z nelokalizovaných zdrojů.
V západním lomu (4 a 5) byly nalezeny spečené krusty, jež by mohly pocházet od tavení. Stejné krusty se nacházejí v kamenných blocích na Chefrénově i na Mykerinově pyramidě. Na Cheopsově pyramidě se tyto krusty nenacházejí. Z toho se dá usoudit, že Cheopsova pyramida byla vytvořena technologií gepolymerů, kdežto kvádry obou menších pyramid byly vytvořeny pomoci plasmatických superlaserů. Pokud byly k dispozici plazmatické lasery, tak bylo možné vyrobit přesné kvádry bez velkého odpadu. Žula a pískovec má teplotu tání 650°C, čedič 1000 - 1200°C, vápenec kolem 1300°C. Nemůžeme se potom divit opracování žuly v Králově komoře s milimetrovou přesností.
Více lomů již na plošině nebylo.
Jsou tu 2 možnosti: těžba kvádrů v lomech nebo těžba vápencové drti a kamenů ve Wádí pro geopolymery.
V lomech se nepochybně těžilo, ale je otázka kdy. Na obrázku je na svislé stěně západního lomu vytesán nápis s kartuší faraona Ramsese II., který vládl 1250 let př.n.l. t.j. 1300 let po Cheopsovi. Ukazuje se, že v lomech Gíza se netěžilo jen v době 4. dynastie, ale i ve Střední a Nové říši až do doby římské. Musíme vzít v úvahu, že vedle pyramid se stavěly ohrady, zdi, vzestupné cesty, údolní i zádušní chrámy atd. podrobně viz A5
To, která je praděpodobnější zjistíme dalším zkoumáním technologií.
Na levém obrázku jsou mohutné kvádry na Chefrénově pyramidě a nad nimi malé kvádry, které bylo možné umístit ručně. Nabízí se možnost, že část stavby, která je precizní, proběhla pomoci geopolymerů, protože ruční manipulace s až 200 tunovými kvádry je nemožná. Na druhé straně vyrábět malé a nepravidelné kvádry pomoci geopolymerů nemá smysl a ani to technicky není možné.
Na pravém obrázku žulové obložení na Mykerínově pyramidě. Na snímku jsou žulové kvádry nedokonale ručně opracované, ve střední části kolem vchodu jsou kvádry, které mají dokonalé opracování, které není možné provést ručně, ale aglomerací. Na Mykerínově pyramidě jsou vidět stopy po nástrojích a po aglomerovaných kvádrech.
Z uvedeného je patrné, že stavby pyramid v Gíze se prováděly smíšenou technologií - lomový kámen a geopolymer.
H. Bergmann v knize "Tajemství pyramid" podle sbírky semitských kronikářů Hitat konstatuje, že Velká pyramida byla postavena převážně z geopolymerů, pravděpodobně v jiném období před více než 10 000 lety. Chefrénova a Mykerinova rozestavěna později alespoň o 1 000 let, kdy již nebyly známy postupy pro technologii geopolymerů z přírodních kamenů. Otázkou je, jak se do Chefrénovy pyramidy dostaly až 200 tunové kvádry, ale i k tomu dojdeme.
Cheopsova a Chefrénova pyramida
Cheopsova pyramida byla postavena nejpozději před 10 000 lety pomoci geopolymerů. Stavba Cheopsovy pyramidy je mnohem kvalitnější oproti Chefrénově. Chefrénova pyramida byla započata ve stejné době jako Cheopsova zbudováním plošiny a stavbou spodních vrstev z žuly s monolity vážícími až 200 tun. V té době měli stavitelé k dispozici arzenál technických možností - od manipulace s gravitací až po směsi odlévaných bloků. Horní vrstvy byly postaveny v době 4. dynastie faraonů z velmi malých špatně opracovaných kvádrů. Tehdy měli k dispozici celý arzenál technických možností - od manipulace s gravitací pro přesouvání obřích kvádrů přes vaporisaci (odpařování) horniny až po odlévané geopolymery. Stavba Chefrénoy pyramidy byla přerušena a dokončena až v době 4. dynastie faraonů. V té době takové prostředky již nebyly k dispozici a pyramida byla dostavěna z malých, špatně opracovaných kvádrů - viz levý obrázek - všiměte si perfektního provededení spodních vrstev a špatného provedení vyšších vrstev Chefrenovy pyramidy.
Jak probíhala stavba nejmenší pyramidy Mykerinovy.
Kamenné bloky jádra Mykerinovy pyramidy jsou opět menší, než bloky obou předchůdkyň. Obložení se skládalo z největší části z vápence z Tury a dnes již není zachované. Na úpatí pyramidy na severní straně se nacházhí 7 vrstev obložení z červené žuly. Povrchy těchto obkladových kvádrů nejsou opracované a nevznikla hladká plocha. Protože ale byla obkladovými kvádry pokryta celá pyramida, nachází se zde přelom v rámci provádění celé stavby a dalo by se to vysvětlit různými stavebními fázemi.
Nejspodnější vrstvy jsou obloženy vysoce kvalitní červenou žulou. Když nebylo dost žuly, následuje pokračování obkladů se stejně hodnotným vápencem z Tury, základy zádušního chrámu se skládají z megalitických vápencových bloků a zde nastalo z neznámých důvodů přerušení stavby a na závěr byly použity nepálené cihly až v době dynastických faraonů.
Uvedený popis jsou dedukce na základě zjištěných vlastností hornin, vytěženého množství a provedení staveb na základě technických možností v té době podle sbírky kronikářů Hitat. Pokud to bude někdo považovat za nedokonalou hypotézu, tak ta není o nic horší, než hypotézy některých egyptologů, kteří tahají 60 tunové megality na provaze do svahu 35% do výše 60 m.
Na snímku je profesor Davidovits a vápenec z Velké pyramidy, kterou poskytl egyptolog Lauer, na které jsou prokázána pod mikroskopem vlákna zanesená při výrobě a bublinky v horní části kvádru, které se vyskytují jenom u umělých kamenů. V údolí Wádí byl vytěžený slínový vápenec přeměněn v kamenný substrát, pomoci kterého mohlo být vyrobeno 5 080 000 3 případně ve spolupráci s těžbou malých bloků, které se daly snadno transportovat. 
