Motto:
Werner Jäger:Skutečnost nekončí tam, kde končí naše vědomosti o ní
Doposud jsme udělali
první kroky při stavbě pyramidy a dospěli jsme na začátek
stavby Velké galerie. Před námi stojí stavba, která je největším
architektonickým divem starověku. Jakou technologií byla stavba provedena?
Nevstupujeme do sporu,
jestli ta či ona teorie je lepší nebo horší. Principem je, že jestli
technologie byla v minulosti známá, používaná a prokázána nálezem a
jestli byla i v současnosti ověřena experimentem, mohla být
využita. A tak byla Velká galerie postavena. Nyní budeme postupovat
dále do nitra pyramidy.
Budujeme Velkou galerii
V minulém díle stavba pyramidy pokračovala až do kritické výšky 43 m,
kde byla základna pro stavbu Královy komory, která byla rozhodující pro další vývoj
stavby. Tato výška tvořila 2/3 celkového objemu pyramidy a byla
základnou pro stavby uvnitř pyramidy. Na této úrovni byly
budovány všechny vnitřní stavby Velké pyramidy.
Do Velké galerie
vstoupíme Vzestupnou chodbou obr.7
Velká galerie je
architektonický unikát, tvořící vstupní halu do Královy komory. Je
8,5 m vysoká, na úrovni podlahy 2,1 m široká, s výškou se zužuje až
na 1,04 m ve vrchní části. Pokračuje směrem vzhůru ve stejném úhlu
26° jako Vzestupná chodba. Zdi se zvedají v sedmi schodech z
leštěného vápence, z nichž každý je uložen o 7,5 cm do středu, viz
obr. 2. Říká se tomu přečnělková architektura nebo nepravá klenba.
Délka Velké galerie je 48 m. Vstup do ní je ze
Vzestupné chodby 1,2 m vysoké a 1,06 m široké.
Příprava stavby
Na obrázku 3 je grafické schéma Velké galerie, které zachycuje hlavní
stavební součásti.
Příprava stavby
probíhala podle projektu vycházejícího z přání vládce. Bylo třeba
zajistit tvorbu a přísun kvádrů na místo stavby těchto základních
materiálů :
podle průzkumu arch. Houdina je od země po celé délce galerie po obou
stranách stěna z kvádrů výšky 1,8 m, šířky 1 m, délky 3 m hmotnosti
15 tun
po celé délce galerie 48 m, celkem 2×16 kvádrů celkové hmotnosti 480
tun, na kterou navazují přečnělkové kvádry.
2×7 přečnělkových
kvádrů v déce 48 m. Přečnělkové kvádry nejsou v jednom kuse, mají
rozměr výšky 1 m, hloubky 1,5 m délky 3 m, hmotnosti 13 tun. 1
přečnělka se skládá z 2×16 kvádrů o celkové hmotnosti 350 tun.
Mohutnost kvádrů je dána požadavkem na zatížení horními vrstvami.
2 přízemní nízké rampy výšky 0,50×0,50×3 m, hmotnosti 2,1 t délky 48 m
Vládce si přál, aby
stěny byly hladké bez výstupků, aby stavba vypadala jako na obrázku
1 a 2. Na obrázku 1 vidíme hladké stěny, jako kdyby byly omítnuty z
jednoho kusu. Na obrázku 2 je detail přečnělkové konstrukce, kde
každý blok přesahuje o 7,5 cm dovnitř, tzv. nepravá klenba. Po
pravé a levé straně jsou nízké rampy, ve kterých je po celé délce v
pravidelných intervalech 27 obdélníkových otvorů.
Jak probíhala stavba pomoci geopolymerů
Podle výčtu stavebního materiálu jsme napočítali 204 kvádrů od 5,6 do 15 tun. Takovouto stavbu stavitel nedokázal realizovat lámáním v lomu, opracováním, transportem do výšky 30 až 40 m + 50 m z lomu, proto stavbu prováděl výrobou kvádrů z geopolymeru na místě uložení s dopravou substrátu v koších.
Pyramida byla postavena do výšky 30 metrů a tvořila komolý jehlan.
Horní základna tvořila
rovinu z kvádrů viz obr.4, na které je provedena stavba Velké galerie,
Královy komory a Královniny komory a chodby ke Královnině komoře. Ve spodní části začíná vzestupná chodba která ústí do Velké galerie a vodorovná chodba ke královnině komoře
Zde se začne stavět Velká galerie, profil je na obrázku 5.
Na obrázku 6 je detail
stavby. Galerie stoupala vzhůru pod úhlem 26°, souběžně byla
budována stavba pyramidy ze stavebních kvádrů, která umožňovala
přístup ke stavbě galerie. Na obrázku vidíme běžně opracované
stavební kvádry na okraji obklopující precizně opracované stavební prvky
galerie. Detailně stavba probíhala podle postupu stavitele, kvádry se
ukládaly s ohledem na jejich dostupnost a přístupnost místa.
Do výšky 1,8 m je stěna
tvořena z kvádrů, na ně jsou postupně z obou stran vkládány
přečnělkové kvádry, vždy posunuté o 7,5 cm dovnitř viz obr. 2. Ty slouží nejen
pro ozdobu, ale hlavně pro rozložení velkých tlaků které na galerii
působí. Stavba galerie je obklopena stavebními kvádry do hmotnosti
kolem 2 tun, které postupují spoučasně. Stavební kvádry Velké galerie
jsou precizně opracovány, jejich tvar a velikost přesně odpovídá
uložení. Povrch je leštěný vápenec.
Poznámka: Použil jsem 3d
vyobrazení, aby bylo možné si představit, jak probíhá stavba galerie
a co všechno je ve hře. Jsou to pohledy, které běžně nejsou vidět,
kdo navštíví galerii, projde tunelem a nevnímá, co je kolem.
Jaké byly použity metody
Prověření možností tchnologií: Technologie 1 - kámen z lomu.
V lomu stavitel zjistil,
jestli je možné s přesností podle projektu vyrobit kvádry a provést
jejich precizní opracování nářadím: měděné dláto a kamenné kladivo.
Dále ověřil, zda je možné kvádry o hmotnosti 2 až 13 tun vytáhnout z
lomu a přepravit po vybudované rampě do výšky 43 m stavby pyramidy. U
paty stavby prověřil, jestli je možné zvedat kvádry na místo uložení
v galerii. Technologie 2 - kámen z geopolymeru.
Pracoviště na sušené
cihly a geopolymery bylo v provozu při dosavaní stavbě. V podstatě se
na dosavadním provozu mnoho nezměnilo. Substrát se v koších dopravil
z wádí na staveniště, kde ho převzali kameníci. Stavitel zajistil, aby ti nejlepší kameníci
prováděli stavební práce při stavbě galerie. Znamenalo to schopnost
připravit formy a zajistit správnou konzistenci substrátu a jeho
napěchování do forem a náležité opracování povrchu.
Výběr postupu
Stavitel neměl žádné
ideologické zábrany při výběru postupu. Hlavním kritériem byla
proveditelnost v požadované kvalitě a čase.
Zjištění: Malé kvádry do
2 tun umožňoval přesun do svahu rampy na saních pomoci 60 tažných
dělníků. Přesun kvádrů do 13 tun by vyžadoval až 200 dělníků. Byl by
problém, aby se na rampu vešli a problém s jejich ovládáním.
I při velké zručnosti
kameníků nebylo možné s požadovanou přesností měděným dlátem a
kamenným kladivem vytvarovat a opracovat kvádry s precizností podle
projektu.
Stavitel se obrátil na technologii geopolymerů.
Velká pozornost byla věnována přípravě forem, aby
zajišťovaly precizní povrch kvádrů. K dispozici byla i sádrovcová
rychle tvrdnoucí malta, která umožňovala zahlazení případných
nerovností a hladkou omítku, jak je vidět na obrázku 1. Dopravu bylo
možné zajistit přenášením substrátu v koších.
Při porovnání možností se
rozhodl stavitel pro stavbu galerie technologií geopolymerů. Výstavba
pokračovala souběžnou stavbou okolních částí pyramidy, aby byl
zajištěn přístup k jednotlivým částem galerie.
Takto mohla stavba
probíhat s využitím tehdy známých a dnes experimentálně prokázaných metod. Pokud by
do hry vstoupila ještě jiná, doposud neznámá technologie, stavba by
se urychlila a zkvalitnila.
Závěr
Popis stavby probíhá na
základě experimentů, které proběhly a prokázaly reálnost postupu,
nikoliv na základě nedoložených tvrzení a představ. Pokud některé
metody existovaly a je možné je dnes ověřit, předpokládáme, že byly
použity. Až bude známá jiná ověřitelná metoda, budeme ji používat a
zpřesňovat výsledky. Pakliže se stavitel řídil zdravým selským
rozumem, můžeme očekávat, že existující metody používal tak, jak se
to jevilo nejvýhodnější.
Poznámka: Platí
absolutní zákaz jakéhokoliv individuálního výzkumu, odedbírání vzorků
nebo testů Velké galerie. Uvedené údaje jsou od šťastlivců, kterým
to bylo umožněno. Údaje by bylo možné po podrobnějším průzkumu
korigovat, ale z globálního hlediska odpovídají skutečnosti a je
množné je použít k další analýze.
