Stéla praví: „Založil dům Esety, vládkyně pyramidy, vedle domu sfingy ...".
Nejdříve otázka:
Proč se komory nad královskou komorou nazývají odlehčovací?
Tento název komorám přidělil plukovník Vyse roku 1837, když komory objevil
a od té doby se tento název traduje dodnes.
Skutečností je, že se takovéto komory nevyskytují nad Královninou komorou, ani
nad hlavní komorou Chefrénovy pyramidy.
Tuto skutečnost prověřil inženýr Christopher Dunn (viz. jeho kniha
"Ztracené technologie stavitelů pyramid)"
a provedl statický výpočet
zatížení stropu královské komory a dospěl k závěru, že soustava komor
nad královskou komorou neměla odlehčovací funkci, ale funkci jinou,
která je zatím neznámá. V komorách se nachází mnoho pozdějších grafit
společně s dalšími kartušemi, neznámo co je původní a co pozdější.
V té nejvyšší je těžce zkoušená a mnohokrát zneužita kartuše Cheopse.
Stěny Královy komory jsou vybudovány z pěti vrstev a celkem stovky
kamenných bloků a strop je tvořen obrovskými až sedmdesátitunovými
žulovými monolity.
Pohled na odlehčovací komory nad t.zv. Královou pohřební komorou.
V 1.- Davisonově komoře nebyly žádné značky ani písmo,
V 2.- Wellingtonově komoře byla nalezena 1 kartuš jiného krále než Cheops a kamenické značky, na podlaze byl černý prach původu neznámého, strop byl z břidlicových desek s
nepatrnými spáry viz obrázek
V 3.- Nelsonově komoře byly značky kameníků, ale
žádná královská kartuš nebo nápis. Obě komory byly do příchodu
objevitelů hermeticky uzavřeny.
Pakliže se tam dnes propracujete, tak zjistíte, že tam jsou zapsána jména
Wellingtona a Nelsona, které tam jistě nenapsal Cheops..
Ve 4.- Komoře Arbuthnot bylo několik královských kartuší, některé byly v
poloze vertikální, některé horizontální a několik písemných záznamů,
ale některé vzhůru nohama. Pokud by byly kresleny v době stavby,
nebyl důvod aby byly vzhůru nohama, pokud později, tak to lze přičíst
stísněnému prostoru kolem 85 cm. Ale kartuše byly jiných králů než v
komoře Campbellově. Na obrázku jsou na ukázku kartuše z jedné stěny.
O tom, koho nebo co která kartuš nebo nápis představuje a kdy byly provedeny necháme na odbornících na kartuše a hieroglyfy.
Koment:
Jako jediný důkaz o staviteli pyramidy považují egyptologové kartuši v Campbellově komoře se jménem Cheops.
5.- Komora Campbellova.
Pakliže se hovoří o vstupu do odlehčovacích komor, všeobecně se vystupuje do
nejvyšší Campbellovy komory, protože vstup do nižších komor je obtížný
– výška stropu je kolem 90 cm. Na stropě nejvyšší komory vidíte
jak je popsaný grafity, osvětlená je kartuše Cheopse.
To divadlo se odedhrává právě v nejvyšší komoře Campbellově, kolem které
se dneska točí všechny skandály.
Tam je kartuše Cheopse u které se
nechávají fotografovat různé prominentní osobnosti jako důkaz Cheopse
jako stavitele.
Nápisy
Nápisy v komorách byly zkoumány experty z Britského muzea v čele se znalcem
hieroglyfů Samuelem Birchem a německým egyptologem Richardem
Lepsiusem. Hned se objevil fenomén původnosti nápisů a vyrojilo se
mnoho otázek.
- Birch měl potíže s pravopisem a písmem textů,
protože byly psány písmem hieratickým, které se objevilo o staletí
později, takže hieroglyfické symboly objevené Vysem patřily do jiného
období.
- Birche udivovala posloupnost hieroglyfů z nejvyšší
Campbellovy komory. Hieroglyfy znamenající "vznešený" byl
použit jako číslovka, přečtena a uvedena egyptologem M.Lehnerem jako "sedmnáctý
rok" Chufevovy vlády.
- Další problém je v tom, že se na
nápisech uvnitř pyramidy objevovalo ne jedno, ale hned dvě královská
jména. Kartuše Cheopse byla nalezena v nejvyšší Campbellově komoře a
další karuše byly nalezeny v komoře Arbuthnotové.
Jelikož se
stavělo od spodu, znamenalo by to, že nesprávné královské kartuše
byly napsány v nižší komoře a ta správná až v komoře nejvyšší
Campbellově? Přítomnost druhého jména je stále nerozřešena. Přes
všechna navrhovaná řešení způsobuje tento problém potíže dodnes.
- Další otázkou je skutečnost, že nejsou absolutně žádné nápisy a
značky v první komoře, kterou objevil Davison roku 1765.
Pokus orientalisty Sitchina
Do vyrovnávacích komor se pokoušel vstoupit i badatel Zecharia Sitchin.
Zecharia Sitchin byl přesvědčen, že Cheops nebyl stavitelem Velké pyramidy,
ale pouze doprovodných staveb. Po plánech stavby pyramidy Chufev
usilovně pátral.
Vedle nepřímých důkazů chtěl Sitchin získat důkaz
přímý. Po velikých peripetiích se mu podařilo získat povolení ke
vstupu do Campbellovy komory, kde se nacházela kartuše Chufevova.
Chtěl získat vzorek barvy pro rozbor. Jeho výstup do komory byl
pečlivě sledován dohližitelem, jehož úkolem bylo zabránit Sitchinovi
dosažení komory a odebrání vzorku. Úderem dřeva do Sitchinovy hlavy
došlo k poranění a zamezení jeho dalšího výstupu do komory.
Tímto byl
zmařen další pokus o získání vzorku kartuše. Snad se to jednou
podaří.
Pakliže existují artefakty u kterých je možné určit stáří nebo období vzniku,
způsob zhotovení, materiál, tak by mělo být povinností vynaložit
veškeré úsilí k jejich analýze, abychom byli blíže odpovědi na otázku
odkud přicházíme a kam směřujeme.
Koment:
Je otázka, jestli by nestačilo provést alalýzu některých původních textů nebo znaků stavitelů z doby stavby. Bohužel záměr je, aby se žádné testy neprováděly.
Bohužel to tak jednoduché není. Artefakty mizí v depozitářích muzeí nebo
soukromých sbírkách nebo je bráněno jejich zkoumání.
Kdo má zájem na bránění ve výzkumu?
Jenom otázky kolem odlehčovacích komor, kartuší a větracích šachet:
dřevěný kus v severní šachtě nenávratně zmizel někde v depozitářích
Egyptologického muzea v Londýně-
další dřevěný kus, který je ještě v severní šachtě je vhodný k
analýze C14
zákaz jakéhokoliv výzkumu kartuše Chufua až na hranici věznění výzkumníků,
neprovádí se výzkum kartuší v komoře Lady Arbuthnot- proč se
výzkumy neprovádějí po dohledem světových odborníků, ale jsou závislé na
rozhodnutí jistého orgánu a jednotlivce?
V odlehčovacích komorách je řada artefaktů, které si zasluhují
náležitého výzkumu.
Nabízejí se některá vysvětlení:
- jak by asi dopadl cestovní ruch, kdyby Cheopsova pyramida přestala
být Cheopsova? - jak by asi dopadlo renomé současných egyptologů,
kdyby se ukázalo, že velkou pyramidu postavil někdo jiný a jindy?
- Mohou být i další důvody např. náboženské, ideologické apod.
Závěr
Shrňme možné výsledky případné analýzy vzorku kartuše, které napoví:
- pakliže se zjistí stáří kolem 180 roků, tak kartuše je praděpodobně
falsifikátem plukovníka Vyse.
- pakliže se zjistí stáří kolem 4500 roků, tak můžeme blahopřát
Cheopsovi k úžasnému výkonu – v tom případě budou mít radost
egyptologové jako M.Lehner, Z. Hawass, z toho, že oni mají pravdu o
stáří a autorství Velké pyramidy.
- pakliže stáří vzorku bude podstatně převyšovat 4500 roků, budou na koni např.
R. Schoch, Ch. Dunn, E. Ercivan, kteří z různých důvodů
předpokládají stáří větší.
Problémem je, že jakýkoliv pokus o laboratorní identifikaci vzniku kartuše je
zablokován v čele s Zahi Hawassem a tím je zamezeno dalšímu pátrání po době vzniku Velké pyramidy.
Přitom není nebezpečí, že by při použití současných metod mohlo
dojít k poškození nápisu.
Tolik zatím stručně k problému komor ve Velké pyramidě. Je k dispozici řada
dalších informací, ale pro rozsah článku je snad tato informace postačující.
V dalším dílu budeme sledovat průzkum dutin Velké pyramidy
----- Štěrba -----
Pohled na odlehčovací komory nad t.zv. Královou pohřební komorou.
