Motto:
Ramesse I. : Chytrému stačí jediné slovo, hlupák však pochopí
až tehdy, když slepíš z jednotlivých střepů celý hrnec.
Pokusíme se řešit další problém, ke kterému při stavbě pyramid docházelo a odpovědět na otázku, jak je možné, že některé části pyramidy jsou zkorodované více a jiné téměř netknuté.
Ještě za Lepsiusovy výpravy roku 1842 byly spodní vrstvy pyramid zakryty pískem. Výsledkem bylo jejich menší opotřebení. To dokumentuje skutečnost, že kvádry byly tvořeny z měkkého vápence. Opotřebení bylo patrné zejména v horní vrstvě bloku, přičemž svislé strany jsou blokovány již odlitým kvádrem. To je charakteristické pro aglomerovaný kámen.
Na snímcích je zřetelně vidět, jak do 12. vrstvy jsou kvádry vertikálně zalícované a výše, nad čárou jsou kvádry zvětralé. Na pravém obrázku je vidět i šikmé nebo i křivkové zalícování vlevo nahoře, podle již odlitého bloku.
Je třeba vzít v úvahu, že kvádry byly poškozeny při bezohledném dobývání vrchní vrstvy a násilného vytvoření vstupního otvoru. Tento stav dokumentuje i korodování těla Sfingy, přesto, že bylo přikryto pískem. Ke korozi došlo někdy před stavbou pyramid.
Průzkum Královniny komory
V polovině osmdesátých let se v Egyptě začaly používat pokročilé technologie. Byla použita technologie, které s používá k odhalování nebezpečných strukturálních prasklin v jaderných elektrárnách.
V roce 1986 bylo umožněno dvěma francouzským architektům Dormionovi a Goidinovi měření pomoci t.zv měřiče gravitace podle londýnského Ekonomist. Zaměřili se na horizontální chodbu ke "Královnině komnatě z místa vstupu z Velké galerie. Objevené dutiny však nebyly uznány a projekt skončil.
Ještě téhož roku byla povolena další expedice v doprovodu expertů v oblasiti geofyziky. Potvrdili existenci podlouhlé dutiny za západní zdí chodby. Pomocí vysokorychlostního elektrického nářadí vyvrtali do této zdi ve směru záhadné dutíny 3 díry. Cílem bylo zasunout do této dutiny endoskopickou kameru.
Když se provrtali 180 cm tlustou vrstvou a vrtačka pronikla k vrsvě písku. Jednalo se o neobvyklý druh písku - prachovitý jemný písek odlišný od písku na náhorní plošině v Gíze. Byly odebrány vzorky písku pro laboratorní testy ve Francii. Byly svolány oba nejvyšší egyptské úřady a vedoucí pro vědu ministersta zahraničí Francie.
O dva dny později 8. září 1986 egyptské úřady nařídily ukončení veškeré práce a všichni byli posláni domů. Ukázalo se, že písek pocházel z jiné části Egypta obohacen před tím, než jej starověcí architekti umístili do pyramidy.
Tak skončil nadějný pokus o průzkum Velké pyramidy.
Průnik do tajemné komory
Roku 2004 se podařilo proniknout fyzicky až do komory Zacharia Sitchinovi a jeho partnerovi Cogswellovi. Přítomen byl průvodce Abbas Nadim. K dispozici měli ruční baterky, takže tomu odpovídají i fotky. Otvor do výklenku byl zakryt mříží-levý obrázek-, kterou odklopili a pan Cogswell po kolenou vlezl do chodby 75 cm široké. Hned na začátku chodby byly plastové trubky, což byl důkaz, že do chodby již někdo v moderní době vstoupil, snad za účelem osvětlení. Z toho také vyplývá, že to bylo z posvěcení egyptských úřadů, ale tají se to. Po 4,5 metrech se chodba stočila o 30° a poněkud rozšířila, po dalších 4,5 metrech vyústila do komnaty zhruba kruhovitého tvaru s průměrem 3 až 3,5 m a výšky 3,5 m. Je otázka, kdy byly chodby vytvořeny a jestli ve stejnou dobu, a kdo je vytvořil. Tehdy byla vůbec poprve veřejně odhalena existence této komnaty a kdo ji ji objevil.
Není známo, že by někdo v průzkumu pokračoval, ačkoliv mnohokrát byl vstup do pyramidy zablokován.
Koment
Tento nález a další nálezy kolem Královniny komory popírají názory egyptologa M.Lehnera a jeho přizvaného architekta, že pyramida byla hromadou kamení obložená kvádry viz díl
B12. Invazivní i neinvazivní průzkumy prokázaly, že pyramida byla celá postavena z vápencových nebo žulových kvádrů. V pyramidě bylo mnoho dutin, které by vůbec nebylo možné provést v hromadě kamení. Jak to dopadlo s hromadou kamení je uvedeno v dílu B13.
V dalším dílu si se stavitelem projdeme, jak se Královnina komora stavěla.
