Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

B14
Královnina komora

Motto: Ramesse I. : Chytrému stačí jediné slovo, hlupák však pochopí až tehdy, když slepíš z jednotlivých střepů celý hrnec.


Pokusíme se řešit další problém, ke kterému při stavbě pyramid docházelo a odpovědět na otázku, jak je možné, že některé části pyramidy jsou zkorodované více a jiné téměř netknuté.

Ještě za Lepsiusovy výpravy roku 1842 byly spodní vrstvy pyramid zakryty pískem. Výsledkem bylo jejich menší opotřebení. To dokumentuje skutečnost, že kvádry byly tvořeny z měkkého vápence. Opotřebení bylo patrné zejména v horní vrstvě bloku, přičemž svislé strany jsou blokovány již odlitým kvádrem. To je charakteristické pro aglomerovaný kámen.

Opotřebení kvádrů Svislé spáry kvádrů

Na snímcích je zřetelně vidět, jak do 12. vrstvy jsou kvádry vertikálně zalícované a výše, nad čárou jsou kvádry zvětralé. Na pravém obrázku je vidět i šikmé nebo i křivkové zalícování vlevo nahoře, podle již odlitého bloku.
Je třeba vzít v úvahu, že kvádry byly poškozeny při bezohledném dobývání vrchní vrstvy a násilného vytvoření vstupního otvoru. Tento stav dokumentuje i korodování těla Sfingy, přesto, že bylo přikryto pískem. Ke korozi došlo někdy před stavbou pyramid.

Průzkum Královniny komory
V polovině osmdesátých let se v Egyptě začaly používat pokročilé technologie. Byla použita technologie, které s používá k odhalování nebezpečných strukturálních prasklin v jaderných elektrárnách.
V roce 1986 bylo umožněno dvěma francouzským architektům Dormionovi a Goidinovi měření pomoci t.zv měřiče gravitace podle londýnského Ekonomist. Zaměřili se na horizontální chodbu ke "Královnině komnatě z místa vstupu z Velké galerie. Objevené dutiny však nebyly uznány a projekt skončil.

Ještě téhož roku byla povolena další expedice v doprovodu expertů v oblasiti geofyziky. Potvrdili existenci podlouhlé dutiny za západní zdí chodby. Pomocí vysokorychlostního elektrického nářadí vyvrtali do této zdi ve směru záhadné dutíny 3 díry. Cílem bylo zasunout do této dutiny endoskopickou kameru.
Když se provrtali 180 cm tlustou vrstvou a vrtačka pronikla k vrsvě písku. Jednalo se o neobvyklý druh písku - prachovitý jemný písek odlišný od písku na náhorní plošině v Gíze. Byly odebrány vzorky písku pro laboratorní testy ve Francii. Byly svolány oba nejvyšší egyptské úřady a vedoucí pro vědu ministersta zahraničí Francie.
O dva dny později 8. září 1986 egyptské úřady nařídily ukončení veškeré práce a všichni byli posláni domů.
Ukázalo se, že písek pocházel z jiné části Egypta obohacen před tím, než jej starověcí architekti umístili do pyramidy.
Tak skončil nadějný pokus o průzkum Velké pyramidy.

Opotřebení kvádrů Opotřebení kvádrů Opotřebení kvádrů

Průnik do tajemné komory
Roku 2004 se podařilo proniknout fyzicky až do komory Zacharia Sitchinovi a jeho partnerovi Cogswellovi. Přítomen byl průvodce Abbas Nadim. K dispozici měli ruční baterky, takže tomu odpovídají i fotky. Otvor do výklenku byl zakryt mříží-levý obrázek-, kterou odklopili a pan Cogswell po kolenou vlezl do chodby 75 cm široké. Hned na začátku chodby byly plastové trubky, což byl důkaz, že do chodby již někdo v moderní době vstoupil, snad za účelem osvětlení. Z toho také vyplývá, že to bylo z posvěcení egyptských úřadů, ale tají se to. Po 4,5 metrech se chodba stočila o 30° a poněkud rozšířila, po dalších 4,5 metrech vyústila do komnaty zhruba kruhovitého tvaru s průměrem 3 až 3,5 m a výšky 3,5 m. Je otázka, kdy byly chodby vytvořeny a jestli ve stejnou dobu, a kdo je vytvořil. Tehdy byla vůbec poprve veřejně odhalena existence této komnaty a kdo ji ji objevil.
Není známo, že by někdo v průzkumu pokračoval, ačkoliv mnohokrát byl vstup do pyramidy zablokován.

Koment
Tento nález a další nálezy kolem Královniny komory popírají názory egyptologa M.Lehnera a jeho přizvaného architekta, že pyramida byla hromadou kamení obložená kvádry viz díl B12. Invazivní i neinvazivní průzkumy prokázaly, že pyramida byla celá postavena z vápencových nebo žulových kvádrů. V pyramidě bylo mnoho dutin, které by vůbec nebylo možné provést v hromadě kamení. Jak to dopadlo s hromadou kamení je uvedeno v dílu B13.

V dalším dílu si se stavitelem projdeme, jak se Královnina komora stavěla.

----- Štěrba -----