Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

11
Návrat do Sakáry

Motto:Albert Sánchez Piňol: Všechny oči se dívají, ale jen některé pozorují, a ještě méně je těch, které rozpoznávají.

Při minulé návštěvě Sakáry Sakára a Sakára koment jsem spolu s uvedenými egyptology a podrobně výpočtem rozebral stavební možnosti celého areálu.
Zůstala řada nezodpovězených otázek, proto se obracím na egyptskou mytologii uchovávanou ústním podáním Abd'el Hakim Awyana, studovaného archeologa na Káhirské univerzitě z vesnice Nazlet v Gíze a jeho následovníky.


Nejdříve uvedenou mytologii krátce přiblížím.

Domorodá ústní tradice nám říká, že místní civilizace se nazývala Chemit a její obyvatelé byli Chemiťané hovořící chemitským jazykem. Existoval pouze historický a prehistorický Chemit tam, kde se dneska nachází Egypt.
Vznikla nová disciplína chemitologie založená na ústní tradici vzniklé dávno před řeckými a egyptskými záznamy.
Společenský systém Chemitu byl matriarchální s přenosem majetku a moci z matky na dceru. Patriarchát mužských vládců vznikl až v době dynastické. Dlouhé období matriarchátu přineslo mírový rozvoj stavitelství a věd, přechodem na patriarchát došlo k válkám, které vedly k postupnému rozkladu Egyptské společnosti, využívání a boření toho, co bylo doposud vybudováno.

Oázy v Libyjské poušti Území Chemitu zahrnovalo v časovém rozpětí 65 000 roků př.n.l. stejné území jako dnešní Egypt a území kolem západní řeky Ur Nil, kde dnes leží oázy Charga, Bahária, Dáchla, Faráfra.
Domorodé učení nás informuje o tom, že oblast známá jako Bu Wizzer čili Osíridova země byla jednou z nejdříve osídlených částí Chemitu. Zahrnoval místa jako Dahšúr, Sakkára, Zvíjet el- Arján, Abusír, Gíza, Abu Roaš, Abú Guráb. U základů rané civilizace byl prvním vládcem Wizerra. Dodnes existují objekty v západních oázách Charga, Bahária, Dáchla, Faráfra. Oblastí dnešních oáz protékala mohutná řeka zvaná Ur Nil, vzdálená kolem 200 km od nynější řeky Nil. Stavby objevené v oblasti Bu Wizzer jsou většinou z dob faraónského Egypta, případně z doby Řecké a Římské, často postaveny na původních objektech z doby předdynastické.
V Chemitu byla hojnost srážek, vyvinula se společnost s pokročilou technologií, schopnou vytvářet významné stavby, opracovávat nejtvrdší horniny a přetvářet je do ušlechtilých tvarů, opracované kvádry přepravovat na velké vzdálenosti.

Poznámka:
Výzkumu západní pouště se účastní i pracovníci z Egyptologického ústavu ČR. Novodobá historie oáz v Libyjské poušti sahá pravděpobně do do 6. století př.n.l., do 30. dynastie, posledních panovníků egyptského původu. Osídlení je však datováno daleko před dynastický Egypt, tam nedosahuje dnešní egyptologie, avšak je obsažena v chemitských mýtech až do 60 000 let př.n.l.
Uměli využívat přírodních zdrojů, znali geologii, fyziku, matematiku a astronomii.
Dnes je možné tuto oblast uvedených oáz naštívit s cestovní kanceláří.


Domorodé učení pojmenovalo objekty podle jejich účelu a funkce:

Per-Ka bylo místo, kam se umisťovalo mrtvé tělo neboli hrobka. Ve většině starobylých společenství tělo obvykle zakopali pod zem a zakrývali deskou a vznikaly lavice, kterým Arabové říkali "mastaby", nebo do jeskyně jako ochrana proti šelmám.

Per-Ba dům duše, místo modliteb, meditací a posvátných rituálů. Později na sklonku prehistorie či v raném historickém období se na těchto místech vytyčily pilíře, stély či brány a tak vznikly chrámy. Často vznikaly na vršcích sloupů doby prehistorické.

Per-Neter řecký koncept pyramid je interpretpván jako "dům přírody" a "dům energie". Neslučoval se s tím, že by byl v Per-Neter někdo pohřben. Všechna nalezená těla pocházejí až z dodatečných pohřbů, které byly uskutečněny mnoho tisíc let poté, co Per-Neter přestaly sloužit původnímu účelu. Dokonce i Mark Lehner prohlašuje, že v pyramidách nebyl nalezen žádný původní pohřeb panovníka.

Objekty vzniklé v prehistorickém období byly smeteny z povrchu země následkem světové kataklyzmatické události. Zůstaly pouze megalitické kamenné stavby jako Sfinga a pyramidy na plošině Gíza, Tiahuanaco v Bolívii, v Libanonu Baalbek Tam všude byly pokročilé technologie umožňující vytvářet, opracovat a přesouvat megality, s kterými nepohne ani současná nejpokročilejší technika.


V dalším našem sledování staroegyptské historie se budeme pohybovat v chemitském světě a budeme rozlišovat co bylo Per-Ka nebo Per-Ba nebo Per-Neter.

Jaké jsou doklady o prehistorické existenci Chemitu?

Věhlasný egyptolog Mark Lehner říká, že doklady nejsou žádné:

"Ukažte mi nějaké artefakty nebo alespoň střepy z předdynastického období.

Spolu s badateli v různých oborech se přeci jen pokusíme některé ty střepy z předdynastického období Chemitu najít. Velká apokalypsa před 11 500 lety menší artefakty spláchla, ty větší zasypal písek a ty největší vyčuhují z píslu dodnes.

- Překvapení pro archeology nastalo, když v šesté a sedmé šachtě Džoserovy pyramidy bylo objeveno 40 000 kamenných nádob z hornin různé tvrdosti, hlavně alabastr, diorit, vápenec, porfyr a břidlice shromážděné v pytlích. Původně byly jednotlivě rozptýleny v oblasti a Chasechemuej (2. dynastie) a Džoser (3. dynastie) je dali uložit do podzemí pyramidy jako pohřeb.
Pro nás jsou zjímavé horniny mimořádné tvrdosti jako diorit tvrdosti 8,5, břidlice 7, gtranit 8,0, porfyr 8,5. Je možné si je prohlédnout v dílu nerosty.
Chemitologie je jednoznačně zařazuje do předdynastického období Chemitu. Pozdější vládci je shromáždili ve svých Per-Ba a Per-Ka jako rituální artefakty. Jsou uloženy v Káhirském nebo v Londýnském muzeu nebo v Louvru v Paříži.



Kamenné nádoby Porfyrová váza z Egyptského muzea z předdynastické doby, tvrdost 8,5 Mohsovy stupnice - nelze opracovávat jiným prostředkem než diamantem. O měděných dlátech nemůže být ani řeč, protože porfyrová váza má tvrdost 8,5 a měděnými nástroji můžeme opracovávat kámen do tvrdosti 3 Mohsovy stupnice.

Rotační disk Dalším exponátem, kterého si všimneme, je rotační disk z předdynastického období 3150 př.n.l. nalezený v hrobce královského prince Sabua, syna krále Adžiba z 1. dynastie v Sakkaře, uložený v Egyptském muzeu v Káhiře. Disk je z břidlice s jemně modelovanými tvary, jako kdyby byl z měkké hlíny ve skutečnosti je z kamene tvrdosti 7. 

Popelník Miska z anortozitické ruly tvrdosti 8 uložená Luvru v Paříži. Stěny jsou obdivuhodně tenké, neuvěřitelně přesné, jako kdyby byly vytvořeny z měkkého materiálu. Je vyloučeno to vytvořit měděným dlátem.



Kamenné nádoby s úzkým hrdlem Nádoby z tvrdého kamene 3 500 let př.n.l. uložené v Louvru jsou vázy s širokým vnitřkem a úzkým hrdlem z alabastru, dioritu, granitu a břidlice. Takovýchto váz bylo v Džozerově pyramidě nalezeno skoro 40 000. To znamená, že byly vyrobeny do doby 2 700 př.n.l. Do té doby byla známa podle klasické egyptologie technologie hliněných nádob.

Tak přeci jen se nějaké ty střepy z doby prehistorického Chemitu našly. Je celá řada dalších artefaktů, popsaných v tomto seriálu, které nemohly být vytvořeny pomoci technologií doby kamenné.

Příště se s Abd'el Hakim Awyanem projdeme Chemitem a budeme zjišťovat, které artefakty podle mytologie byly Per-Ba, Per-Ka per Neter.

----- Mojmír Štěrba -----