Cheops stavitelem?

Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

3
Mýty o potopě světa

Zprávy o potopě jsou rozšířené po celém světě. O velké potopě vyprávějí Peršané, Indové, Aztékové, Toltékové, indiáni Tlingitové na Aljašce, indiáni Hopi a další na všech obydlených kontinentech. Vypadá to na událost, která proběhla s dopadem na celou zeměkouli. Naším nejbližším mýtem o potopě je Bible-archa Noémova, jeho předchůdcem je sumerský Epos o Gilgamešovi. Oba eposy jsou si podobné, čtenář se s nimi může seznámit v Bibli-kniha Genesis nebo Eposu o Gilgamešovi (Zamarovský).

Na našem webu budeme pátrat po tom, jak k tomu došlo a kdy.
Pro přehled začneme hluboko ve spodním pleistocénu, kdy se střídaly doby ledové-glaciály s dobami meziledovými interglaciály, jak popisuje v Geologické encykloopedii prof. Petránek. V pleistocénu bylo pět ledových dob. Znamená to, že teplota poklesla o 15°C s následkem snížení hladiny moře a obnažení velkých území. Vzestup teplot znamenal roztání pevninských ledovců a opětné zaplavení nízkopoloženého území. Doba trvání glaciálu byla stovky tisíc let, interglaciály trvaly kolem desítek tisíc let, a to je dostatečně dlouhá doba, ve které se mohla rozvinout civilizace.
Zde nemáme prostor k podrobnému popisu střídání glaciálů a interglaciálů. Za dobu pleistocénu došlo pětkrát k zaplavení a vysušení rozsáhlých území, ve kterých se mohla rozvíjet civilizace. Současná věda předpokládá rozvoj lidských civilizací až ve svrchním pleistocénu, kdy se na scéně objevil homo sapiens a tím se budeme zabývat.

Začneme ještě hluboko v době ledové 20 000 let př.n.l. Tehdy hladina moře byla o 140 m níž. V oblasti jihovýchodně od Asie leží pevnina velikosti kontinentu. V té době tuto pevninu nezasahovalo zalednění a v příznivém klimatu se mohla rozvíjet společnost. Abychom si uvědomili, jaký byl rozdíl mezi současným a pleistocénním prostředím, můžeme se podívat na mapu pleistocén v době iterglaciálu a současnost.
Někteří badatelé, např. W.Lauritzen a S.Openheimer uvádějí, že právě Sundaland se nejlépe hodí k Platónovu popisu Atlantidy, aniž bylo nutné přistupovat k fantastickým hypotézám. Tvrdí, že západní civilizace vznikla jako důsledek migrace Sundalanďanů, kteří s sebou nesli své dovednosti a vědění, které pak umožnily vznik sumerské a egyptské civilizace.
Po několika teplotních výkyvech nahoru a dolů se v období kolem roku 5 500 let př.n.l. hladina moře dostala na přibižnou úroveň jako dnes.

Podle názoru Alexandra a Edith Tolmanových z Vídeňské univerzity způsobila Noémovu potopu, k níž došlo uprostřed osmého tisíciletí př.n.l. Série dopadů velkých těles do oceánu byla doprovázena řadou menších pevninských kolizí. Toto datování podporují rozbory vrstev grónského ledovce určeného na rok 7630 př.n.l., kdy došlo k extrémní vulkanické nebo kometární aktivitě. Série dopadů sedmi velkých kometárních fragmentů do Atlantiku, Pacifiku, Jihočínského a Tasmánského moře způsobila obrovské tsunami a spustila řadu vulkanických erupcí a zemětřesení.

Událost kolem roku 7553 př.n.l. mohla odstartovat definitivní zátopy Sundalandu, mohla spustit fázi oteplování, která vedla přibližně o 1500 let později ke zborcení laurentinského ledovcového příkrovu a k náhlému vylití tisíců kubických kilometrů vody do světových oceánů.

Předdynastické stavby

Koment:
Je otázka, co si Sundalenďané vzali s sebou. Pravděpodobně společenský model králů, rozvrstvení společnosti a vědomosti o stavbách, astronomii a měření. Předpokladem je, že Sundaland nebyla izolovaná lokalita, ale v jejím sousedství byla další zatopená území Zelandie, Jonaguni?, které poskytovaly možnosti rozsáhlého vývoje.


Pro nás je důležité, že mýty připouštějí přesah egyptské civilizace do předdynastického období, ke kterému jsme dospěli hodnocením použitých technologií.

----- Mojmír Štěrba -----