Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

B9
Jak se vyráběly nádoby z tvrdého kamene

Miroslav Verner-Pyramidy: Komplex Stupňovité pyramidy odrážel v mnoha ohledech jiný svět, než byl ten z konce pravěku.

Historicky jsme se dostali na začátek dynastického Egypta, kdy kamenné artefakty existovaly, ale nikdo je v té době neuměl vytvářet, takže to muselo existovat mnohem dříve.

Kamenné nádoby Umělé nádoby i artefakty není žádná pohádka. Profesor Davidovits dokáže ve své laboratoři vytvořit artefakty i z těch nejtvrdších kamenů. Na obrázku jsou sošky ze všech hornin, které se v přírodě nacházejí - vápenec, žula, rula, pískovec, dolerit, ...
Geologové nejsou schopni rozeznat, který kámen je umělý a který přírodní. Prof. Davidovits vysvětluje, že k tomu jsou potřeba špičkové měřící metody jako analýza pomoci synchrotronu, magnetické rezonance, Particle Induced Gamma-Ray Emission, Particle Induced X-Ray Emission, X-ray fluorescence a ty bohužel nejsou k dispozici při běžném posuzování hornin.
Popelník Cesta za aglomerací hornin ve starověkém Egyptě začala pro profesora Davidovitse na výstavě "Egyptské umění z doby pyramid", když zahlédl tvarovanou misku misku vyrobenou z nejtvrší anortozitické ruly. Stěny jsou obdivuhodně tenké, jako kdyby byla nádoba vytvořena a modelována z měkkého materiálu hrnčířské hlíny. Na otázku, jak to mohli vytvořit egyptologové odpovídají, že ti tvůrci byli velmi, opradu velmi šikovní a takový artefakt vytvářeli po milimetru celý život.

Skutečnost byla poněkud jiná. Od pradávna hrnčíři uměli vyrobit z keramiky nádoby s úzkým hrdlem. Pokud by znali chemii přípravy pasty pro tvrdý kámen, nebyl by pro hrnčíře problém takové nádoby vytvořit.

Jak se takové nádoby z tvrdého kamene dají vyrobit?
Podle egyptologie byly nádoby z tvrdého kamene ze Staré říše 3 500 let př.n.l. vyrobeny rovnou tyčí a zhnutou klikou. Na klice jsou zavěšeny 2 kameny nebo 2 sáčky s pískem, které ručním otáčením vybrušují vnitřní prostor, samozřejmě, musí odbrousit veškerý materiál vnitřku a na stěnách zanechat stopy po broušení.
Na obrázku vpravo dole v hrobce Ceje jsou 2 dělníci, kteří otáčejí zahnutou klikou a vyábějí podle dosavadních výkladů nádoby z tvrdého kamene. To je třeba upřesnit. První nádoba zprava je nádoba z egyptského alabastru - velmi měkkého materiálu, do něhož lze vyhloubit otvor s použitím octové vody. Druhá nádoba je keramická, která má hubici, kterou není možné primitivními nástroji do kamene vytesat.
Spíše to vypadá, že dělníci provádějí mísení kapaliny v hotových nádobách.

Výroba nebo použití nádob

Geopolymery nejsou pouhou teoretickou otázkou akademiků, ale již v současné době mají široké uplatnění v průmyslu a dopravě.

VLASTNOSTI A UPLATNĚNÍ
Geopolymery nabízejí široké a různorodé uplatnění. Pro svou extrémní odolnost mohou sloužit jako vynikající izolace a stavební materiál. První aplikace ve stavebnictví pocházejí z let 1972–1976, kdy byl geopolymer nanášen na dřevotřískové desky, aby zvýšil jejich ohnivzdornost. Geopolymerní cement Pyrament™ byl použit například na opravu letištní plochy v Los Angeles. V brzké době lze očekávat využití geopolymerů při výstavbě silnic, mostů, budov a jiných původně betonových staveb.

Mechanické vlastnosti geopolymerů hlavně pevnosti v tlaku rostou i v časovém období 360–520 dnů (vývoj pevností je sledován již devět let) ,vykazují minimální smrštění, mikromechanické a další mechanické vlastnosti jsou stále ve stadiu výzkumu. Narozdíl od současného betonu, ze kterého jsou postaveny mosty nadjezdy a jsme svědky toho, že padá jeden za druhým, geopolymerový beton je trvanlivý a stářím se pevnost zlepšuje.

Využití v jiných oborech
Už nyní se tyto materiály využívají rovněž v jiných oborech např. na výrobu výfukového potrubí vozů Formule 1 nebo na výrobu tepelných štítů pro raketoplány. A do budoucna může být velmi podstatná stabilizace nebezpečných a radioaktivních odpadů pomocí geopolymerních matric (tzv. solidifikace) nebo schopnost zpracovat jako surovinu pro výrobu geopolymerů (alkalicky aktivovaných materiálů) odpadní produkty z teplárenských a energetických provozů. Tyto výzkumy v České republice provádí již řadu let Ústav skla a keramiky VŠCHT ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze (od roku 1973).

----- Mojmír Štěrba -----