Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

B22
Stavba obložení pyramidy

Motto: Dante Alighiery: Nebe se ti točí nad hlavou, staví na odiv svou věčnou slávu, a tvé oči přesto stále bloudí po zemi

Mark Lehner[Pyramidy, str. 38, 39, 40, 41, 42, 43]

  1. Neopracované bloky vápence byly přepraveny z lomu Tura na opačném břehu v pohoří Moqattam lodí, přesunuty na saních a umístěny na plošinu pyramidy. Pyramida se stavěla z vnějšku.

  2. Stupeň pyramidy měl 3 pásma – jádrové (vnitřní), rubové zdivo (základová plošina), bloky obložení.
    Jádro tvořily malé nepravidelné kameny, případně kamenná drť, základovou plošinu tvořily pevné 2 tunové kvádry jako podklad pro obložení z místních lomů a pro stabilitu pyramidy, obložení tvořily 15 tunové kvádry z lomu Tura.

  3. Podle Martina Islera, který prováděl zvedání půltunových bloků na experimentální pyramidě, se kamenné bloky se zvedaly po kamenném schodišti na vyšší stupeň pákami a na kolébce.
    Po usazení bloku mohli kameníci opracovat lícovou stranu a horní hranu základové plošiny

  4. Pro velkou spotřebu mědi, museli běžci neustále nechávat brousit měď nebo přinášet nové nářadí, dláta a doleritová kladiva.

  5. Stavitel prováděl proměření linií obložení, aby se strany pyramidy setkaly v jednom vrcholu pyramidy

  6. Kameníci zakreslovali vodící čáry konečného povrchu pyramidy začínali usazením rohových a středových bloků, které postupně doplňovali dalšími bloky, postupovali od spodu nahoru.

  7. Neopracovaný kámen, který přesahoval plánovanou rovinu výsledného po vrchu byl dočištěn.

  8. Před přisazením sousedího bloku narýsovali čáru sklonu 52°, podle které obrovským řezem odtesali přebytečný materiál.

  9. Ze staveniště pyramidy se tak stalo obrovské pracoviště kameníků tesajících kvádry, každou hodinu musel být hotový a uložený nový obkladový kvádr.

  10. po dokončení pyramidy kameníci odsekali přebytečný kámen a opracování začali nahoře a postupně sestupovali dolů.

  11. Nakonec na vrchol pyramidy uložili 15cti tunový pyramidion.


Koment: k Mark Lehnerovi
ad.2 nejdříve se podíváme, jak vypadá řez Velkou pyramidou struktura pyramidy Obkladový kvádr

Na levém obrázku je zobrazena struktura pyramidy. Pan Lehner uvádí, že do vnitřní jádrové části se ukládala kamenná drť a menší nepravidelné kameny na základě Vysova odstřelu v jižní stěně, kde se vytvořil 9 m kráter, ve kterém pravidelnost není patrná.

K tomu můžeme dodat, že Al Mamun nechal v severní stěně vysekat 30 m dlouhý tunel, kterým mohou návštěvníci vsoupit až na začátek vzestupné chodby kolem kvádrů žulové zátky.
Obrázek vlevo je přímo na vstupu do vzestupné chodby k Velké galerii. Na obrázku dole nevidíme žádnou kamennou drť, ale mohutné kvádry. Na pravém obrázku je zobrazena vylámaná chodba s bílou značkou v místě levého snímku.
Komě toho napříč pyramidou prochází řada chodeb, dutin a šachet, které by nebylo možné v kamenné drti vytvořit.
Vstup Al Mamun Vylámaná chodba
obkladový kvádr obkladový kvádr

Na dalších dvou obrázcích je zobrazeno uložení obkladových kvádrů. Jak uvádí pan Lehner:..Kvádry byly dopraveny na příslušnou plošinu pyramidy bez jakékoliv úpravy. Před usazením kameníci obrovským řezem otesali přebytečný materiál na levém obrázku označený B v úhlu 52° a otesaný kvádr uložili vedle sousedního kvádru.

10. Po dokončení pyramidy kameníci odsekali přebytečný kámen a opracování začali nahoře a postupně sestupovali dolů.

To je velmi závažné tvrzení. Jak vidíme na pravém obrázku, tak po otesání přebytečné části B z původního kvádru, zůstala hladká plocha povrchu, který měli kameníci opracovat od hora pyramidy. Jak by se nahoru přes hladký povrch dostali a potom na něm pracovali, to je záhada ..

Jak si Mark Lehner představuje dopravit 15 tunové obkladové kvádry a 30 tunový pyramidion až na vrchol, egyptolog neuvádí. Pouze publikuje různé druhy ramp, ale sám o jejich reálnosti pochybuje, protože jejich stavba by byla rozsáhlejší než samotná pyramida.


Pierre Houdin - Virtuální projekt stavby Velké pyramidy

  1. Práce na zahájení lomu Tura 500 pracovníků

  2. Vápenec je měkký po vytěžení, bloky musí být ještě v lomu tvarované a leštěné s milimetrovou přesností, než budou dodány. Jinak vápenec ztvrdne a nebude opracovatelný.

  3. Musí být dostatek mědi a běžců, kteří by otupené nástroje nechali nabrousit a přinášeli nové.

  4. Bloky budou v lomu očíslovány tak, jak budou ukládány při instalaci.
    Bloky budou převezeny na lodích do Gízy, obr.10.

  5. Na stavbu jsou přetaženy pomoci saní, obr. 9,12,13, po bílé cestě obkladové kvádry, po modré cestě žulové kvádry z Asuánu a kvádry z lomu.

  6. Obkladové kvádry jsou vytaženy samostatnou rampou na plošinu na saních tažených 12 dělníky obr. 12.

  7. Všechny bloky jsou stejně velké, obr. 10,12
    - od 1. vrstvy budou architekti kontrolovat správný úhel 52°.

  8. Jakmile je blok vybroušen, bude leštěn před usazením pomoci křemenného prášku, obr.11.

  9. Před usazením obkladového bloku musí být precizně opracované žluté vápencové bloky základové plošiny, aby obklady byly stabilní.

  10. Po usazení bloku bude za každým bílým blokem nosná vrstva žlutého bloku,obr. 9.

  11. Vnitřní rampa bude postavena do této pevné vrstvy, obr. 8.

  12. Hrubné jádro, jako komory, chodby budou uvnitř jádra pyramidy obr.9.



Nakládání kvádrů na nábřeží Vytažení obkladových kvádrů


Koment k Pierru Houdinovi:
Model stavby Velké pyramidy Pirre Houdina je podrobný, nejlépe propracovaný ze všech které jsem viděl.
.Neprovedl však jediný fyzický experiment, kterým by svůj model podpořil.
.Nevytvořil jediný obkladový kvádr původními nástroji - měděné dláto, doleritová koule.
.Nepředvedl jediný pokus s transportem 15 tunového kvádru na saních ani po rovině, natož do 8,6 % svahu z přístaviště k pyramidě, o žulových kvádrech nemluvě.

Bohužel jeho projekt je založen na existujících dutinách - komory, chodby - a na vlastních fiktivních objektech. V neposlední řadě poslední výzkumy objevily další dutiny nad Velkou galerií s možností jejich kvalifikace dalším výzkumem, který by model mohl znehodnotit. Takový projekt potom ztrácí důvěryhodobnost.

Archeologové Vyse a Pering:

Stéla Ahmose z XVIII. (1580-1558 př.n.l.). dynastie byla objevena v lomech v Tuře. Tato stéla již dnes neexistuje, náčrt pořídili Vyse a Prring. Náčrt ukazuje přepravu kamenného bloku na saních tažených býky. I když v této době již v Egyptě znali kolo, tak stéla dokazuje, že k přepravě kamenů se kolo nepoužívalo.
Ahmose znovu otevřel lomy v Tuře kvůli krásnému měkkému bílému vápenci, který potřeboval ke stavbě chrámu boha Ptaha v v Memfidě.
Stéla z Tury však nepředstavuje dostatečný důkaz k obhájení klasické teorie bloků, přemisťovaných na saních, protože stéla pochází z doby přibližně 1000 let po stavbě velkých pyramid.


Přeprava sochy
V každé civilizaci existují nové technologie, jež nahrazují technologie zanikající. Archeologové nejsou pověstni tím, že by předkládali bláznivé teorie; uznávají však, že musela existovat nějaká zvláštní metoda, kterou znali stavitelé velkých pyramid.

Anglický archeolog egyptolog I.E.Edwards:

"Chufu by nikdy nemohl za dobu své třiadvacetileté vlády postavit památku takové velikosti a životnosti jako je Velká pyramida, kdyby jeho architekti neměli k dispozici vyspělé technologie, díky nimž byli schopni manipulovat s kamennými bloky obrovsských rozměrů a váhy.

Někteří egyptologové jako např. M.Lehner a Zahi Hawass jsou neoblomní a do konce svého života budou tvrdit, že ty šedesátitunové kvádry tahali na provaze do výšky 60 m.

----- Mojmír Štěrba -----