Motto:
Albert Einstein: Vyvrátit nějaký předsudek je těžší než rozbít atom
Jaké je řešení
V dílechA18 a A19
jsme zjistili, že s technologií měděné dláto, doleritová koule není možné provést těžbu, opracování a přepravu 172 žulových megalitů pro stavbu Královy komory dříve než za 380 roků.
Pro našeho stavitele to znamenalo, že by Královu komoru ve Velké pyramidě za svého života nepostavil. Proto se rozhodl pro jinou technologii, která byla v té době známá. Tuto technologii jsme popsali v minulých dílech.
Stavitel se rozhodl použít technologie geopolymerů.
Zjištění použitelnosti bylo provedeno na základě provedených experimentů a časovým výpočtem.
V dalších dílech uvedeme další možné technologie se kterými bylo možné Velkou pyramidu postavit v době 20 roků.
Technologie těžby a opracování, na kterou může navázat již popsaná technologie geopolymerů.
Vytěžily se
žulové kameny různých velikostí a tvarů, případně i drť, které se
přepravily k Nilu na dřevěných saních, bez rizika
poškození a na nákladních člunech se převážely do Gízy, kde
byly podrobeny dalšímu zpracování ve formě geopolymerů při stavbě.
Vzhledem k tomu, že
stavitel převážel kamenný materiál bez problému nakládání a skládání
kvádrů, probíhal celý proces mnohem rychleji.
K přepravě byl použit remorkér, který vlekl člun rychlostí 8 km/hod+rychlost proudu řeky, výsledná rychlost přesunu byla 10 km/hod. Převoz probíhal jen ve dne 12 hodin. Cesta do Gízy trvala 8 dní. Ten den bylo provedeno vyložení kvádru a člun se mohl vrátit do Asuánu. Remorkér se člunem se vracel proti proudu traťovou rychlostí 6 km/hod. A cesta zpět do Asuánu trvala 10 dní. Cyklus plavby trval 18 dnů ×172 = 8 roků.
Např. při 8 člunech by přepravní doba byla 1 rok.
Dalším přínosem bylo použití i menších člunů a jejich větší množství umožňující využití 3 měsíčního plavebního období Akhet.
Dalším přínosem byla úspora nedostatkového dřeva z Libanonu pro stavbu lodí.
Cyklus by se mohl ještě zrychlit díky menšímu nákladu, žulové drti a menším člunům a odstranění problému s nakládáním a skládáním velkých kvádrů.
Závěr
Z uvedeného je patrné,
že i přeprava kvádrů je závažný problém, kterého si různé teorie
příliš nevšímají, prostě se konstatuje, že žulové kvádry se přivezou
z Asuánu. Lze konstatovat, že uvedené výpočty jsou velmi střízlivé.
Např. experiment řezání podle Stockse
probíhal na kvádru 75 cm do hloubky 8 cm, kdežto kvádry pro Královu
komoru měly délku až 7 m a hloubku řezu přes 1 m. Výsledkem našeho
experimentu je, že:
Technologií A je možné
172 kvádrů pro Královu komoru vytvořit a přesunout v rámci doby
výstavby pyramidy 20 roků. Tu však stavitel neměl v době stavby k
dispozici.
Technologií B není možné
172 kvádrů pro Královu komoru vytvořit a přesunout v rámci doby
výstavby pyramidy 20 roků. Jenom tvorba kvádrů pro Královu komoru s
přepravou by trvala kolem 380 roků, stavba celé pyramidy by trvala
touto technologií stovky roků.
