Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

A12
Stavba Velké pyramidy

Motto: Arabské přísloví: Všechno na světě má strach z času, ale čas se bojí pyramid...

V předchozích dílech jsme se seznámili s okolnostmi, které předcházely vzniku Velké pyramidy a v dílech A10 a A11 jsme se seznámili se dvěma základními prokázanými technologiemi, které Egypťané měli k dispozici při stavbě pyramid :

Při stavbě pyramidy budeme sledovat modely některých významných egyptologů a dalších odborníků a zhodnotíme, jak bude jejich model probíhat.

Doktor Mark Lehner - je nejvýznamějším egyptologem pyramid na gízské plošině. - Kniha Pyramidy
Profesor Joseph Davidovits geochemik - Kniha Nové dějiny pyramid - Model využívající geopolymery.
Jean-Pierre Houdin architekt - Kniha Tajemství Velké pyramidy- podrobný architektonický model stavby pyramidy.

Těžba v lomu, opracování, transport a uložení - nebo

- Využití geopolymeru s tvorbou kvádrů na místě uložení.

Přesně nevíme kdy byla Velká pyramida postavena, ale víme, že to bylo v údobí 80 000 až 2 500 let př.n.l. viz A1. Stavitel měl k dispozici technické prostředky a vědomosti k tomu, aby zvládl požadavky na přesnost, zejména při budování komor a šachet.
Vypadá to, že žádná z obou technologií nemohla probíhat samostatně.

Nyní se vydáme na procházku se stavitelem, který nás provede stavbou, jak od začátku probíhala. Uvidíme, jak se jednotlivé technologie jevily při stavbě.

Jak probíhala stavba Velké pyramidy
Svá přání uvedl vládce v projektu.

Projekt byl předem připraven, tajné vědomosti o tvorbě směsi pro tvorbu kamenných bloků všeho druhu a měřící přístroje měl k dispozici hlavní stavitel.
Ten podle projektu věděl, že si vládce přál vytvořit uvnitř pyramidy komory - Králova komora, Královnina komora a Podzemní komora.
Z každé měly vést šachty 20×20 cm, z Královy komory na povrch, z Královniny k povrchu do komůrky směrem jižním a severním. Dále to byly přístupové chodby a velká galerie, nad kterou se nacházela další velká komora. Vládce si přál pyramidu obložit bílým leštěným vápencem, který by překrýval kamenné stupně jádra pyramidy a na vrcholu pyramidion. Vládce si přál, aby pyramida byla přesně nasměrována ve směru sever - jih.
Opravdu neměl vládce malá přání.


Přípravné práce
Podle rozsáhlého zadání musel stavitel zabezpečit nástroje a přepravní prostředky pro kombinovanou technologii, lámání kvádrů v lomech - tvorba kvádrů z geopolymerů.Na obrázku vidíme skupinu stavitelů pyramidy s kompletní výbavou, kterou měli k dispozici pro monumentální stavbu.
Dělníci s košem - Vzhledem k přepravě 15 tunových vápencových nákladů z lomu Tura objednal z Libanonu cedrové dřevo na stavbu lodí střední tonáže a velkých lodí k přepravě 25 až 63 tunových žulových kamenů z Asuánu. Dále dřevo na výrobu saní pro přepravu menších 0,5 tunových bloků a běžných materiálů jako nářadí, nádoby, jídlo pro dělníky, dřevěné formy pro tvorbu bloků z geopolymerů.
- Dále výroba 10 000 košíků pro přepravu kamenného substrátu geopolymeru.
- Vzhledem ke kombinované technologii - těžba kvádrů, výroba geopolymerů - otevřel na Sinaji další doly na komponenty tvorby geopolymerů - mafkat, tyrkzs, chryzokol.
- Pro zvýšenou spotřebu měděných dlát otevřel na Sinaji měděné doly s výrobou měděného nářadí.
- Uhličitan sodný se těží v údolí Wádí Natún, hašené vápno pálením vápence nebo z popela po vaření.
- Pro dopravu malých kvádrů a kamenného substrátu vytvořil stavitel cestu po vrstevnici (žlutá obr.3) od přístaviště kolem pracoviště geopolymerů, kolem lomů na začátek rampy a přímo k pyramidě pro přepravu kamenného substrátu. Tato cesta měla mírné stoupání 3% a byla vhodná pro přepravu pomoci saní i košíků.

Volba a příprava pozemku
Letecký pohled na Gízskou plošinu
Gízská plošina poskytovala pevný a skalnatý podklad, přičemž jižně nad údolím Wádí a západně od pozemku bylo možné těžit vápencové bloky. Jak je patrné z obrázku 1, za cestou k Mykerinově pyramidě je prudký svah do údolí Wádí.
Na stavbu budou použity 3 druhy vápence:
- obkladový vápenec z Tury pro výrobu obkladových bloků na pracovišti geopolymer2 hmotnosti 15 tun, které se nedaly po rampě se stoupáním 8,5% vytáhnout
- nosné kvádry ze slínového vápence na pracovišti geopolymer2 o hmotnosti 2,5 tuny z místních lomů
- základ pyramidy z vytěžených bloků, o hmotnosti 0,5 až 1 tuna, jak se to podařilo vytěžit.
a
- Žulové kvádry až 63 tun těžké musely být přesně opracovány a nebylo možné je přepravit od přístaviště až do výšky 83 m od přístaviště na stavbu Královy komory, proto vybudoval stavitel pod gízskou plošinou pracoviště pro výrobu substrátu geopolymerů geopolymer1-žula a geopolymer2-vápenec ve kterém se vytvářejí běžné, ale i netypické umělé bloky z různých druhů hornin - vápenec, žula, dokonce i nepálených cihel pro stavbu rampy a cesty. Lomy se nacházejí podle obrázku 3 ve Wádí v dosahu vody z Nilu v době záplav. Z lomů se bude odebírat hornina pro pracoviště geopolymeru a pro těžbu malých kvádrů pro základ pyramidy.

Mapa areálu Gíza
Mapa stavebního areálu Mapa stavebního areálu Práce na takovém pracovišti nebyla pro Egypťany žádná novinka, protože vytváření forem a vkládání materiálu prováděli dělníci při výrobě nepálených cihel, jenomže tentokrát do forem vkládali substrát pro výrobu kamenných bloků. Stavitel musel nechat vyrobit 50 saní pro přepravu materiálu, 100 lodí pro přepravu kamene z Tury a Asuánu všeho druhu a zajistit jejich neustálou údržbu, protože saně se pod vahou kvádrů rozpadaly. Znamenalo to zajistit průběžnou výrobu saní, košů a lodí pro přepravu dřeva z Libanonu a horniny. Začít budovat mini rampu podle dosažené výšky stavby pro vytěžené kvádry a cestu k pyramidě (hnědá obr.3,4).

Prostor pro rampu
Vytvoření cesty pro rampu nebylo jednoduché. Podle obrázku a mapy plošiny je patrné, že rampa mohla probíhat pouze od jihu (hnědá). Pokud by měla vést až k vrcholku pyramidy musel by mít při 8,5% stoupání délku 1820 m a rampa by měla objem větší než samotná pyramida, což velmi přesahovalo vhodný prostor a doshovala by až do protějšího svahu Wádí. Aby se rampa vešla do vymezeného prostoru 300 m od stavby, mohla dosahovat pouze do výšky 43 m a to je základna Královy komory.
Cesta k začátku rampy byla vytvořena pro sběr a převoz malých kvádrů a substrátu pro tvorbu kvádrů v místě uložení (žlutá). Při zvolené technologii stavba rampy do vyšších supňů pyramidy nebyla nezbytná. Náklady substrátu se přepravovaly až na úpatí pyramidy, malé bloky do 1 tuny se vytahovaly po rampě na plošinu pyramidy nejvýše do úrovně 7 m stavby vyšší vrstvy budou stavěny pouze z kvádrů z geopolymeru.

Úprava terénu a vyměření základů
Uprostřed základu pyramidy byla masivní hornina vysoká 7 až 10 metrů (obrázek 5), která musela být upravena tak, aby na ni bylo možné ukládat vápencové bloky. Stavitel dal příkaz ke srovnání pahorku do horizontu. A to nebyla jednoduchá záležitost. Skála se musela odtěžit, skalnatou drť přenosit do roviny, aby bylo možné provést vyměření pozemku. Dokonalost můžeme posoudit na obrázku 8, kde na rovné základně jsou uloženy obkladové kvádry.
Teprve potom se mohlo provést vyměření. Stavitel odmítl různé metody vodních příkopů a dalších metod doby kamenné a pozval kvalifikované geodety, kteří měli k dispozici prostředky na úrovni laserových zaměřovačů, které poskytovaly požadovanou přesnost. Pozemek byl vyměřen s dokonalou přesností s využitím astronomických měření ±2,5cm s orientací na sever s přesností 0,05 stupně, terén musel být v dokonalé rovině (obrázek 6).

Mohlo se začít stavět.

Základna Základna

Stavba začala
Před uložením první vrstvy kvádrů musela být vytvořena šikmá skalní podzemní chodba od základny do hloubky 30 m a šachta studny, která měla v průběhu stavby vést k začátku velké galerie.

Byla vytvořena skalní podzemní komora a vstup do komory. Práce na sestupném koridoru začaly ve velmi raných fázích stavby pyramidy, zatímco základy byly ještě vyrovnány. Začalo to jako průchod řezaný dolů do skalního útvaru, 96 cm vysoký a 1,04 metru široký a sestupoval na jih v úhlu 26,5 stupňů viz levý obrázek. Chodba vedla pod úhlem 26° do hloubky 30 m pod povrch, celková délka je 68 m. V současné době je chodba nepřístupná pro fotografování.
Vstup do podzemní komory Podzemní komora

Po krátkém vodorovném úseku chodba ústí do podzemní komory pravý obrázek. Podzemní komora má nepravidelné rozměry, stěny měří zhruba 8 × 13 metrů a má výšku asi 3,1 metru a je orientována z východu na západ, se severní stěnou zarovnanou na východní / západní ose. Komora také obsahuje nedokončenou "jamku" neznámého určení a zdá se, že je to nedokončené pokračování vodorovného úseku sestupné chodby vystupujícího přes jižní stěnu.

Z hlediska stavby je to mimořádný výkon provedený pomoci měděného dláta. Uvedené přípravné procesy byly stavebně velmi náročné a trvaly 3 roky. Během těchto 3 roků stavitel navštívil vápencový lom Tura a žulový lom Asuán a další místa pro těžbu nerostů na Sinaji a v povodí Nilu v rámci projektové přípravy. Do Tury a do Asuánu poslal stavitel 300 pracovníků, kteří provádějí těžbu. Žulu těžili, převáželi do Gízy a ukládali bez úpravy zatím do skladovacích prostorů, protože Králova komora se začala stavět až po 9 letech od začátku, ale bílý vápenec z Tury byl převážen hned od začátku stavby do výrobny geopolymerového substrátu geopolymer2, který dělníci v koších přenášeli na staveniště pro výrobu 15 tunových obkladových kvádrů, viz obr 1. Nebylo dosažitelné přímo v lomu provádět konečnou úpravu kvádrů, aby na sebe navazovaly s dokonalou přesností.

Těžba v lomu a přeprava
západní lom Bloky pro základovou plošinu měly hmotnost do 1 tuny s pravoúhlým tvarem a byly těženy v nedalekém západním lomu vzdáleném 300 m. Kvůli stabilitě a zachování přesného tvaru a plochy, byly v rozích umístěny 4 mohutné vápencové desky 6×6×0.5 m o hmotnosti 45 tun.Vzhledem k obtížnosti těžby, opracování a přepravy, stavitel nechal desky vytvořit z geopolymeru. Ostatní kvádry 1 tunové pro základovou rovinu byly vytvořeny a přetaženy po cestě pro rampu do základu pyramidy.

První vrstva
První vrstva tvořila přesnou vápencovou plošinu z kvádrů výšky 50 cm pocházejících se Západního lomu, jsou vidět ve spodní části obrázku 8, některé části plošiny byly vyplněny geopolymerem. Vápencová plošina byla narušena 7 m od středové čáry pyramidy sever-jih otvorem pro chodbu do podzemní komory.

Stavba probíhala zevnitř. Na plochu daného stupně se dopravoval veškerý materiál, protože z vnějšku nebylo možné se přes instalované obkladové kvádry dostat. Kameníci dopravují substrát k úpatí rozestavěné pyramidy. Na plochu se materiál přepravoval zpočátku pomoci rampy nebo při ruční přepravě po schůdcích. Substrát přebírají zedníci, kteří po schůdcích přepraví materiál na plochu stupně. Na ploše se postupně vytvářejí obkladové bloky z geopolymeru s posouváním bednění, které se po ztvrdnutí posunuly páčidlem na místo uložení viz obr.9. Takto se usadí po obvodu příslušného stupně obkladové bloky ze substrátu z Tury. Souběžně jsou vytvářeny podkladové bloky z místního slínového substrátu geopolymeru přímo podél obkladových kvádrů, bednění se po napěchování posouvá viz obr. 10. Takto se postupuje v příslušné vrstvě stavby. Proti sobě postupovalo několik instalačních skupin podle dosaženého tempa výroby kvádrů. Jihozápadní část pyramidy v šíři 20 m zůstane bez obkladů pro přepravu substrátu. Rampa se bude zvyšovat pouze do 3. vrstvy. Do vyšších vrstev bude substrát přenášen pomoci košíků po schůdcích. viz obr.11
Obkladové kvádry Stavba obkladů Stavba geopolymerů Doprava substrátu po shodech Druhá a třetí vrstva
Druhou a třetí vrstvu kvůli stabilitě tvořily mohutné kvádry viz obr. 8 hmotnosti až 15 tun bez možnosti použití výplňového materiálu, protože základ byl nosný a nesměl být sypký. Substrát se přepravoval na plošinu pomoci malých saní po rampě nebo v menších objemech v košících. Po rampě se přesunovaly i menší bloky jádra pyramidy. Těžké bloky 15 tun nebylo možné na pyramidu vytahovat z lomů proto byly vyrobeny z geopolymeru.

Na obrázku 8 to vidíme všechno v jednom – nízkou precizní základovou plošinu jako první stupeň, velké kvádry v druhém a třetím stupni a také zkosené obkladové kvádry, o kterých bude dále řeč. Není ale pravidlem, že se kvádry s výškou zmenšují.

Aby se celá stavba stihla za 20 roků, museli denně vyrobit a přepravit alespoň 315 kvádrů při celoroční 12-hodinové pracovní době, a to i těch velkých. Musel vzít v úvahu, že na druhou a třetí vrstvu se muselo položit 2×25.000 kvádrů a při denním výkonu 315 by to trvalo 160 dní.


Tímto skončila první etapa výstavby v prvních 3 letech:
Výroba saní, košů, vybudování cesty k pyramidě a základu rampy-vytvoření pozemku pro pyramidu-postavení základové plošiny-založení pracovišť pro výrobu geopolymerů-vybudování prvních třech vrstev pyramidy.

Závěr
Poznali jsme, že i začátek stavby může být velmi dramatický. Vidíme, že při stavbě metodou zvedání a posouvání kvádrů, může mít stavitel problémy, často nepřekonatelné i ten největší mistr stavitel. Vycházíme ze stavu, který existuje, který se dá změřit a byl experimentálně ověřen. Náš stavitel měl k dispozici tajné vědomosti od architekta Imhotepa, jak vytvářet geopolymerové směsi, jak přesouvat mohutné kamenné bloky, jak je zvedat, leštit, usazovat a spojovat. Takovéto informace po dokončení pyramidy uložil do komnaty vědomostí která čeká na objevení.

I když egyptologický nestor Zahi Hawass je zastáncem teorie – všechno bylo provedeno technologií měděného dláta, tak považuje objevení komory vědomostí v Cheopsově pyramidě a hrobku architekta Imhotepa za základní výzvu egyptologii. (viz. FB Hawass). Škoda, že právě Z.Hawass další výzkum komor zablokoval.


Příště budeme postupovat dále, resp. výše do nitra pyramidy.

----- Mojmír Štěrba -----