Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
A
Menu-volba témat
B
Alternativní témata
Motto:Inventární stéla praví: Chufu „Založil dům Esety, vládkyně pyramidy, vedle domu Sfingy...
Jean-Pierre Houdin architekt - Kniha: Tajemství Velké pyramidy- podrobný architektonický model stavby pyramidy v podmínkách měděného dláta, lámání kvádrů v lomu a přeprava kvádrů na saních.
Model architekta Jean-Pierre HoudinaKoment:
Tak si to představuje architekt Houdin. Neuvádí, za jak dlouho takový kvádr bude vyroben. Celkem bude muset být vyrobeno 100 000 15cti tunových obkladových bloků, to znamená že musí vyrobit každou hodinu 1 blok, aby se to stihlo za 20 roků. Není známo, že by byl vytvořen experimentálně jediný obkladový blok o hmotnosti 15 tun měděnými dláty, přesunut k řece a naložen na loď. Podrobně v A22 obložení
Koment:
Pan Houdin zapoměl uvést, jak budou kvádry nakládány, skládány a opracovány. Těžba bude uskutečněna od začátku stavby, kvádry skladovány 9 let, dokud nebude stavěna Králova komora. Podrobný popis uvádíme viz
Těžba žuly A18 a Přeprava žuly A19
Koment:
Když odhadneme délku
spřežení na 20 m a 20 m mezeru, tedy 40 m na 1 soupravu, vešlo by se na přístupovou cestu 800/40=20 tam a 20 zpět, celkem 40 souprav × 20 dělníků=800 dělníků + 200 na nakládku a vykládku = 1000 dělníků pro přepravu po rampě obkladových kvádrů, žulových kvádrů, velkých vápencových kvádrů pro Královu a Královninu komoru. To znamená, že jenom na přepravu kvádrů na plošinu by se spotřebovalo
1000 tažných dělníků, 24 malých a 24 velkých saní. Velké saně by
byly potřeba po celou dobu výstavby, protože velké kvádry byly
instalovány podle potřeby v celém rozsahu stavby, jak dále uvidíme.
Tolik architekt Houdin.
Koment:
Model který předvádí je velmi komplikovaný a nejsou prokázány ani elemntární úkony při stavbě. Není známo vytvoření a opracování jediného obkladového 15 tunového kvádru měděnými dláty, jeho přeprava do Gízy, vytažení po 8,5% svahu k pyramidě. Použitím protizávaží pan Houdin zavádí použití kladky, které bylo známé až o 1000 let později.
Uvedený způsob přepravy na kmenových válcích (použití kola) bylo zavedeno Hyksósy na konci střední říše roku 1700 př.n.l. Do dnešní doby se nenašly náznaky stavby rampy kolem Velké pyramidy. Našly se malé rampy v Sakkáře u pyramidy Sechemcheta ze 3. dynastie. Takové rampy naznačují, že byly používány k výstupu na pyramidu během stavby.
Japonský egyptolog Dr. Jošimura chtěl podobné úkony prokázat a vymohl provedení experimentální stavby 12 metrové zmenšeniny Velké pyramidy. Při pokusu o převezení 2 tunových bloků se dřevěné sáně rozpadaly, proto nechal Dr. Jošimura kvádry opracovat strojními frézami a přepravit je pomoci nákladních automobilů a vrtulníku. Nakonec egyptská vláda stavbu zakázala dokončit.
Podobně dopadl další pokus o stavbu minipyramidy viz A8
egypyptolog Mark Lehner
Podle pořadu BBC Rozluštěné poklady - Cheopsova pyramida ČT2 10.11.2017 došlo k velkému objevu. Byly nalezeny útržky papyru z deníku jednoho ze stavitelů pyramid. Ten dokumentuje existenci přístavu v době 3. a 4. dynastie Wádí al-Jarf, přes který byly dopravovány uvedené suroviny zejména bílý vápenec z lomu Tura, 12 km od Gízy na druhé straně Nilu, údajně jedna cesta trvala 3 dny.
Hlavním protagonistou pořadu byl egyptolog Mark Lehner, který nález považuje za převratný. Pozval si stavitele z Liverpoolu, aby jako stavitel posoudil možnosti stavby Cheopsovy pyramidy. Stavitel usoudil, že normálním stavebním postupem nebylo možné s tehdejšími prostředky pyramidu postavit. Jeho pohled je, že pyramida byla hromada suti, obklopená obalem kvádrů. Mark Lehner si nechal vyrobit 2 měděná dláta, aby mohl vyzkoušet, jak snadno se vápencové bloky opracovávaly. Dokonce předváděl povrchovou úpravu pomoci brusného písku. Nyní shrneme, co nám pan Lehner říká a co nikoliv:Neuvádí v jakém tvaru, jestli kvádry již obroušené, nebo kvádry neobroušené nebo vápenec bez úpravy, vhodný pro geopolymerizaci. V jiném dokumentu Pyramidy uvádí, že se kvádry přepravovaly neupravené a až na pyramidě se seřezávaly do úhlu 52° a leštily.
- stavitel uvádí že pyramida byla hromada suti, obklopená obalem kvádrů.Ani náznakem neuvádí, jakým způsobem se ta hromada suti postaví, když už by se taková pyramida postavila, neuvádí, jakou by měla stabilitu, jak by vydržela zemětřesení v roce 1 301 n.l., kdy Káhira byla zbořena a pyramida vydržela bez úhony.
Nezmiňuje se jak v té suti byly vytvořeny prostorné dutiny.
Bohužel nepředvedl opracování tím, aby opracoval alespoň jeden kvádr a přepravil ho nahoru k pyramidě a vyzvedl do nějaké vyšší vrstvy pyramidy.
Naopak, na obrázku jsou dělníci v lomu s košíky v rukou.
Očekávali bychom, že dělníci v lomu budou držet v rukách 10 tunový vápencový blok, zatímco drží košíky ve kterých může být nejvýše suť.
Buď to v košících nosili pro výrobu geopolymeru, čemuž ale pan Lehner nevěří, nebo to skutečně podle architekta sypali na hromadu a tak stavěli pyramidu!?
Rozluštěné poklady - Cheopsova pyramida
přinesla, tak nikoliv Rozluštěné.., ale Nerozluštěné poklady.
Příště budeme postupovat dále, resp. výše do nitra pyramidy
----- Mojmír Štěrba -----