A13
Jak postupovala stavba

Motto: Inventární stéla praví: Chufu „Založil dům Esety, vládkyně pyramidy, vedle domu Sfingy...“

Kam jsme došli
V minulém dílu jsme udělali první krok při stavbě pyramidy. Stavitel využíval obou známých technologií stavby:

- technologie měděného dláta, lámání kamene a přeprava stavebních kvádrů
- technologie geopolymeru s tvorbou kvádrů na místě uložení. pokud je ještě nějaká neznámá, zatím nevíme, ale stavitel to věděl a využíval toho.

Pyramida stojí, nezbývá než jít po stopách, jak mohla vzniknout. Stavitel vybudoval lom, cestu k pyramidě, pracoviště pro výrobu geopolymerového substrátu a sušených cihel. Vybudoval základovou plošinu pyramidy. Potom začala stavba druhého a třetího stupně pyramidy. A už začaly velké problémy.

Budeme sledovat, jak probíhala stavba chodeb. Uvidíme, jak se jednotlivé technologie jevily při stavbě.

V minulém dílu A12 jsme sledovali výstavbu základové plošiny a dvou vrstev, které bylo možné stavět od paty pyramidy. Tím jsme vyzkoušeli schopnost přepravy a stavby metodou kombinovanou. Základová plošina byla převážně z lomových kamenů.

Další problém byl, že výstavba rampy by spotřebovala právě tolik materiálu, kolik se spotřebovalo na vlastní pyramidu. Kromě toho se musely stále vyrábět sušené cihly, ze kterých se spolu s drtí v lomu cesta stavěla. Rampa se nezvyšovala, zůstala pouze do výšky 7 m pro přepravu materiálu a lidí. Výše se substrát přenášel po schůdcích pomoci košíků. Vzhledem k počáteční velikosti bloků nebylo možné dodržet tempo, vytěžit, přepravit a uložit 315 15cti tunových kvádrů z lomu za den, proto do hry vsoupily geopolymery.

Znamenalo to rozjet výrobu kamenného substrátu pro tvorbu bloků pyramidy. Materiál pro tvorbu substrátu byl těžen v lomech v údolí ve Wádí Natrún (údolí), položeném 50 m pod úrovní skalní plošiny, na které byla pyramida postavena. Vzhledem k velké potřebě vody pro rozmělnění slínového vápence, výroba substrátu probíhala na úrovni wádí, odkud se substrát v koších nebo na saních přepravoval k úpatí pyramidy, kde substrát přebírali zedníci a přepravovali ho na staveniště.
V nedalekém geologickém útvaru Mádí se těžil sádrovec, který byl podkladem pro rychle tvrdnoucí maltu, která se používala ke spojování umělých i přírodních kvádrů a k vyplňování vzniklých mezer a dutin.
Podrobnosti A23 lomy

V průběhu stavby musela současně probíhat od prvního stupně i stavba chodeb.

Chodby
Chodby tvoří samostatný fenomén stavby Velké pyramidy. Stavba chodeb a šachet byl nesmírně náročný úkol, protože nebylo možné postavit pyramidu a potom do ní dělat chodby, ale ty musely být postupně stavěny tak, jak narůstala pyramida. Předem musel být vypracovaný podrobný projekt. Chodby probíhaly většinou napříč vrstvami pyramidy, to znamená, že v každé vrstvě se musela postavit část chodby, která nebyla zpravidla rovnoběžná s vrstvou. Z toho důvodu nebylo možné stavět chodbu metodou kvádrů z lomu, ale pomoci geopolymerů.
Všechny chodby probíhají ve svislé rovině 7 m východně od severo-jižní půlící čáry pyramidy. Vstup do pyramidy leží na severní straně na 15 stupni pyramidy. Sestupná chodba vede od vstupu do podzemní komory, vzestupná chodba odbočuje od sestupné na 4. stupni do Velké galerie, obě pod úhlem 26 °, výška 1,2 m šířka 1,06 m. Od začátku Velké galerie pokračuje horizontální chodba dlouhá 39 m do Královniny komory.

Vstup
Vstup do pyramidy je na 15. stupni, vstup pro návštěvníky je na 6. stupni, tam je chodba, kterou vylámal chalífa Al Maamún v 9. století n.l. Na obrázku 2 jsou bíle označeny vápencové kvádry, ze kterých se chodba stavěla. Vodorovně je vyznačena chodba pro návštěvníky (s bílou značkou). Kdo navštívil Královu komoru, právě touto chodbou prošel.

Vstup byl zastřešen pomocí sedmi obrovských bloků tvaru hranolu, některé mají boční strany zkoseny, ale horní a dolní strany byly rovnoběžné. Když už by se podařilo obří 40 tunové kvádry vytesat v lomu a dopravit k úpatí pyramidy, jejich vyzvednutí do výšky 17 m bylo nad možnosti stavitele, proto je nechal vytvořit z geopolymeru. Na obr. 3 je pod hlavním vstupem současný vstup pro návštěvníky.

Stavitel rozhodl, že specielně tvarované a umístěné kvádry se budou provádět pomoci geopolymerů, standardní stavební kvádry mohly být vytvářeny v lomu. Ale i u geopolymerů docházelo k problémům. U stavebních cca dvoutunových kvádrů nebyly problémy, protože během pracovní směny byl kvádr dokončen a příští den se vytvářel další. U velkých kvádrů, zejména v nestandardních polohách a u nestandardních tvarů v chodbách, docházelo často k nedostatečnému napěchování celého prostoru formy, který se potom musel vyplňovat sádrovou maltou. Tu je možné spatřit při prohlídce. Musíme vzít v úvahu, že plnění forem probíhalo v pracovním procesu, kdy nebylo možné každý úkon kontrolovat, jestli byl proveden důsledně. To se poznalo až po odkrytí bednění. Přitom mohlo docházet k drobným nesrovnalostem v tvarování kvádrů. Pokud nešlo o tvorbu speciálního tvaru kvádru, probíhal proces s minimální spotřebou bednění, protože dřevěné bednění se při postupu vpřed vkládalo na přední nesousedící stranu, boční stranu a formu zadní strany tvořil předchozí kvádr viz obrázek 10

Dalším problémem bylo, že když se kvádr nestačil dokončit během směny, druhý den se na stejné zatvrdlé části kvádru pokračovalo. Tím se vytvářely stykové plochy, kde se mohly vytvářet nerovnosti, dutiny, nedokonalé spojení. Tento stav se mohl zjistit až po odstranění bednění formy. Potom stavitel nařídil vyplnit dutiny, vyspravit spáry rychle tvrdnoucí sádrovcovou maltou. Některé byly těsné, ale některé měly šířku až 10 cm. I když některé kvádry tvořily obraz nepravidelnosti, musel stavitel zajistit stabilitu pyramidy.

Celkem bylo použito 8 různých velikostí kvádrů, které se používaly v celém rozsahu stavby, nikoliv zmenšování velikosti kvádrů směrem vzhůru. Důvodem bylo zvýšení odolnosti proti zemětřesení. To všechno stavitel zjistil z Imhotepovy knihy moudrostí. Pro odolnost vůči zemětřesení bylo důležité právě vertikální spárování viz obr.4.
Právě jistá nepravidelnost zajistila, že když v r. 1301 n.l. zemětřesení zbořilo Káhiru, pyramidy zůstaly nedotčeny.

Podle vzájemné polohy spár je možné sledovat, které kvádry mohly být z lomu a které jsou z geopolymeru. Z obrázku 4 je patrné, že zobrazený úsek stavby byl vytvořen pomoci geopolymeru, protože vzájemné nepravidelné vertikální spárování sousedních ploch není možné zajistit předem v lomu. Např. u hlavy nebo nohou postavy jsou šikmé spáry, úplně nahoře vlevo je vidět křivkové spárování. Na bloku, na kterém stojí postava, jsou patrné vměsky, to znamená, že se do pěchovaného substrátu dostal větší kámen a tam zatvrdnul. Na obr 5 je detail šikmé spáry.

Na obrázku 6 jsou kvádry s nepravidelnými vertikálními mezerami. V podstatě takovéto menší kvádry je možné vytvořit technologií geopolymerů vkládáním substrátu do forem jako u hliněných cihel a jednotlivě je usazovat. Formou kdy zadní strana předchozího kvádru tvoří přední stěnu následujícího a tvoří těsnou spáru, přední strana má formu z prken. Takto se ukládaly kvádry nosné, které zajišťují stabilitu. Stavitel o těchto vlastnostech ví a náležitě je využívá.

Vzestupná chodba
Na obrázku 7 vidíme, že Vzestupná chodba jižním směrem je precizně vyspárovaná, překlady a stěny jsou bez mezer a výstupků. Tohoto stavu není možné dosáhnout pomoci kvádrů z lomu. Je 38 m dlouhá a ústí do Velké galerie. Od vstupu začíná chodba sestupná a v místě zlomu odbočuje Vzestupná chodba pod úhlem 26°. Kdo průchod chodbou absolvoval potvrdí, že strmá cesta v sehnutí je velmi nepříjemná a kdo trpí klaustrofobií, mohl by mít určité problémy. Chodba má pečlivě vyspárované překlady se schůdky pro snadnější výstup a sestup, protože chodba je pro normální chůzi opravdu strmá.

Na obrázku 1 vidíme, že na začátku vzestupné cesty je kamenná zátka, která blokuje vstup do Vzestupné chodby. Zátka je vyrobena z tvrdého křemene, slídy a živce. Aby se Al Mamunovi dělníci dostali do Vzestupné chodby, prokopali se kolem zátky měkčím vápencem. Zátka je jedním z mnoha "proč", na kterou neumíme odpovědět. To věděl pouze stavitel a možná ani ten ne, je to v souvislosti s pohřbem. Je vytvořena chodba a zároveň je do ní zavedena nepřekonatelná zábrana, aby do chodby nemohl nikdo vstoupit.

Závěr
Stavba pokročila, prošli jsme Sestupnou a Vzestupnou chodbou, pokusili jsme proniknout do tajů stavebních technologií. Je možné provést podrobný rozbor umístění kvádrů po celém povrchu pyramidy a posoudit způsob stavby. Při tom je třeba brát v úvahu poškození kvádrů erozí, pokud nebyly chráněny nánosem písku. Pro rozsah článku uvedené příklady stačí.
Doposud jsme vytvořili stavbu do výšky 30 m, kde jsme mohli sledovat použité technologie při stavbě chodeb. Na této vrstvě se buduje stavba Královniny komory a k ní vodorovná chodba od začátku Velké galerie.
Z uvedeného bylo možné vyloučit situace, kdy nebylo možné použít technologii měděného dláta a doleritové koule.

Koment:
Opakovaně se setkáváme s názorem - i u renomovaných egyptologů, že pyramidy byly hromady různého materiálu z toho co bylo po ruce a byly obloženy kvádry. Bohužel takový názor vyslovil i renomovaný egyptolog profesor Miroslav Verner v pořadu ČT o výzkumu českých egyptologů v Abúsíru. Pokud měl na mysli pyramidy 5. a další dynastie, tak s tím lze souhlasit, jak dokládá obrázek - vlevo Cheops 4. dynastie, vpravo Veserkaf 5. dynastie,
ale pravděpodobně to neplatilo pro Cheopsovu pyramidu.
Právě na stavbě chodeb vidíme, že je téměř vyloučené vybudovat je pomoci vysekaných kvádrů v prostředí suti, jejich přeprava a usazení v různých šikmých polohách. Jak bylo uvedeno v dílu A9 a A11 bylo možné vytvářet různé formy kvádrů. Zejména "větrací" šachty ve tvaru obráceného U nebylo možné vytvořit z lomu.

Příště budeme pokračovat do Královniny komory vodorovnou chodbou.

----- Mojmír Štěrba -----