Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

B13
Jak postupovala stavba

Motto: Reinhard Habeck: Když se pohybujeme na hranici vysvětlitelného, je argumentování zvlášť obtížné"


Ve stavbě pokračoval i architekt Houdin

Jeho kmniha: Khufuova stavba odhalena

Stavba pokračovala společně se stavbou ramp. Rampa vnější sloužila k přepravě těžkých kvádrů na odstavný skladovací prostor přímo na pyramidě. Vnější rampa měla 3 pruhy. Jeden úzký středový určený pro přepravu 60 tunových megalitů byl dokonce dlážděný dobře kalibrovanými 2 tunovými bloky zalitými sádrovou maltou, po stranách 2 širší, které by se s výškou zužovaly. Pan Houdin uvádí, že rampa byla po transportu žulových kvádrů demontována a vnitřní rampou využita pro stavbu pyramidy viz obr. 12, takže po rampě nezbyly žádné stopy. Po jedné trati se přepravovalo a druhá souběžná se zvyšovala na další stupeň a potom se to vystřídalo, aby se nemusela přerušit stavba.
Na obrázku 9 jsou vnější rampy - červená zde popsaná - a modrá. Té pan Houdin jí říká přirozená pro přepravu stavebních kvádrů do vstupu na vnitřní rampu v severovýchodní straně pyramidy je znázorněn na obr. 12. Na obr 8 je znázorněna vnitřní rampa levotočivá, po které se každé 3 minuty přepravoval a ukládal kvádr.
Vnější rampy Východní vstup Rampa spirálová

Takto vznikla spodní třetina pyramidy, ve které byly 2/3 hmoty. V této třetině byly všechny známé dutiny a stavby - chodby, Velká galerie, Královnina komora.

Koment:
Pan Houdin uvádí stoupání rampy 8,6%, skutečnost je ale 14,3% (43/300m). Do tohoto svahu posouvat lidskou silou 15 až 63 tunové kvádry bez pomoci techniky je nemožné, porotože by to vyžadovalo 600 tažných dělníků, kteří by se na rampu ani nevešli. Jeho teorie kladky s protizávažím do Velké galerie nebyla možná, protože kladka byla známá až o 1000 roků později.
Pan Houdin zapoměl popsat, jak byla stavěna Královnina komora k ní vedoucí chodba a další chodbysoučasně nepřístupné viz A15 se stovkami bloků hmotnosti 4 až 10 tun.

Jaký je rozdíl mezi stavbou z tesaných kvádrů a kvádrů z geopolymeru
Není spor o to, jestli je nebo není možné postavit pyramidu z opracovaného kamene. Taková pyramida má však jinou strukturu než z re-aglomerovaného kamene.

Podle dílu A12 se pyramida stavěla jako hromada kamení se slupkou z kvádrů - podle tvrzení renomovaného stavitele, kterého pozval egyptolog M.Lehner. Jak taková stavba dopadne uvádíme na následujících dvou obrázcích:

Na levém obrázku je Džoserova pyramida z 3. dynastie, vedle ní vpravo je Veserkafova pyramida, prvního vládce 5. dynastie. Obě pyramidy jsou v Džoserově areálu v Sakaře.

V případě Džoserovy a Veserkafovy pyramidy máme co do činění se děma různými stavebními metodami.
Džoseova pyramida je dílem stavitele Imhotepa z měkkého reaglomerovaného vápence. Stavba je stabilní odolávající působení času.

Veserkafova pyramida byla postavena tak že se jednoduše sezbíraly a nalámaly kameny z tvrdé křemičité vrstvy. Bloky křemičitého vápence se nedaly opracovávat měděným dlátem, proto byly nepřesné a takto se navršily a vytvořily hromadu neutěšeného vzhledu. A co víc, Veserkafova pyramida je novější, 200 roků po Džoserově.

Pyramida Džoser Pyramida Veserkaf



Takto dopadly další pyramidy z 5. a dalších dynastií, protože se stavěly z neopracovatelného křemičitého vápence. Staly se z nich nevzhledné hromady kamení.

Příště budeme pokračovat vzhůru do Velké galerie a komor

----- Mojmír Štěrba -----