A20
Stavba Královy komory technologií A

Motto: Galileo Galilei : Zvědavost stojí vždy na začátku problému, který čeká na vyřešení

V dílech A18 a A19 prováděl stavitel technologickou přípravu stavby Královy komory. Technologie A byla pro něho přijatelná, ale nedostupná i když by se vešla do 20 roků.

Stavba Technologií A - současnou nebo předdynastickou
Tato technologie je uvedena jako referenční pro porovnání s technologií měděného dláta. Modeluje odpověď na otázku, jak by si se stavbou poradila současná technologie.

Jak by stavba s touto technologií proběhla ukážeme v tomto dílu. V minulém dílu A19 jsme převezli z Asuánu do přístavu v Gíze žulu pro stavbu Královy komory. Dnes budeme ze žuly stavět Královu komoru. Opět podle technologie A s vyspělou technologickou úrovní.



Stavitel se přesune o několik tisíciletí zpět, do společnosti s vysokou úrovní a začne stavět komoru. Pyramidu máme postavenou do výšky 43 m z rampy, ze které je vytvořena plošina, na níž bude stavba pokračovat.

Uprostřed je na obr. 6 patrný vstup z Velké galerie.

Technologie A - stavba Královy komory
Technologie A předpokládá vyšší nebo alespoň stejnou technologickou úroveň jako je dnešní, která probíhala v dávných dobách předdynastického Egypta.



Přeprava kvádrů na pyramidu
V přístavu v Gíze máme uložených 172 kvádrů po několikaletém transportu z Asuánu. Nyní nastala jejich přeprava na plošinu stavby ve výšce 43 m, kde se budovala Králova komora, obr 2. Přeprava vrtulníkem nebyla možná, protože ani vysokotonážní stroje neunesly 60 tunové kvádry. Stavitel přistoupil k osvědčenému a běžně dostupnému způsobu přepravy pomocí vznášedla s nosností 100 tun na rovině až 60 tun při 10% stoupání. Nakládka na vznášedlo byla provedena pomocí autojeřábu s nosností 60 tun.

Cesta na pyramidu
Z přístavu vedla cesta – červená, obr.2, délky 500 m se stoupáním 8,6 % na začátek vybudované rampy – modrá, obr. 2, délky 320 m a stoupání 8,7 % na plochu rozestavěné pyramidy. Vlevo od červené cesty jsou patrné lomy pro těžbu vápencových kvádrů. Po těchto cestách vznášedlo přepravovalo kvádry na plošinu stavby komory. Menší nerovnosti do dvou metrů vznášedlu nevadily. Přesuny začaly, až když byly všechny kvádry převezeny do přístavu a mohl začít kontinuální proces stavby. Rychlost vznášedla je 5 km/hod, doba přesunu 10 minut, nakládky a složení 5 min.

Cyklus přesunu
Cyklus nakládka-přesun-složení-návrat vznášedla = 5+10+5+10=30 min. Každé 2 hodiny byla přestávka 30 minut na tankování vznášedla, to jsou 2,5 hodiny. Čistý čas přesunu byly 9,5 hodiny. Za 12 hodin se přepravilo 19 kvádrů, všech 172 kvádrů se přepravilo za 9 dní. To jsou přiměřené časy pro stavbu pyramidy. Kvádry byly na pyramidě uloženy na úložné místo nedaleko stavby, odkud byly odebírány na stavbu, obr. 3. Dále bylo na plošinu dopraveno: připravených 22 bloků vápencových podpěr stropních nosníků, kvádry musí být leštěné a přesně pravoúhle dimenzované.
Připravených 24 vápencových šikmo seříznutých kvádrů pro sedlovou střechu. Před zahájením stavby bylo nutné přepravním vznášedlem dopravit na plochu 400 stavebních vápencových kvádrů hmotnosti kolem 2 tun, které sloužily k vytváření okolní stěny, jež měla zajistit stavbu odlehčovacích komor do výšky 20 m od plošiny.
Příprava stavby
Na stavbě byly k dispozici brousící, leštící kotoučové brusky, měřící nástroje pro průběžné měření rozměru kvádrů, vodováha, úhlové měřidlo, laserový měřič vzdáleností, olovnice, jemná sádrovcová malta pro zajištění styku mezi kvádry.

Pro přepravu kvádrů byl na plochu vznášedlem přepraven mobilní autojeřáb s teleskopickým hydraulicky ovládaným ramenem, který mohl přepravovat kvádry do hmotnosti 70 tun po celé ploše. Stavitel mohl objednat věžový stavební jeřáb pro přímý přesun kvádrů od paty pyramidy, který by svým ramenem dosahoval na okraj plochy, ale nebyl by pohyblivý po celé ploše, proto stavitel zvolil mobilní autojeřáb.

Zahájení stavby
Všechny úkony byly prováděny podle stavebního plánu tak, aby označené kvádry na sebe navazovaly, každý kvádr byl před uložením změřen, dobroušen tak, aby dosedl na sousedící kvádr s milimetrovou přesností.
Následovala stavba okolních stěn z vápencových kvádrů, která zajišťovala stavbu žulové komory. Na obrázku 7 vidíme, že tmavá žulová část stavby je obložena světými vápencovými kvádry. Jak stavba komory narůstá, zvyšuje se i vápencová podpůrná stěna, ze které měli stavební pracovníci přístup k ukládaným kvádrům. Z obrázku 7 je patrné, že stavba navazuje na Velkou galerii, žulová část vpředu je vstupní předkomora se vstupním otvorem, od které stavba Královy komory začíná právě stavbou podlahy. Na tu bude postupně přesunut sarkofág. Pak následovaly stěny, na nich překlady. Následovaly odlehčovací komory. Postupně byly pod každý nosník vkládány vápencové podpěry a na ně stropní nosníky.

Nakonec byla komora zastřešena 24 seříznutými vápencovými kvádry sedlové střechy. A tím byla Králova komora postavena. Na obr. 8 vidíme, jak stavba Královy komory vypadala po dokončení.Tuto stavební činnost vykonával autojeřáb, obr. 4, pro který je tato činnost rutinní záležitost. Nejdůležitější činnost ležela na pracovnících stavby, kteří každý kvádr dokonale očistili, proměřili úhly a velikosti, vyleštili povrch a na sousedící plochy nanesli jemnou sádrovcovou maltu a naváděli jeřábníka k jemnému usazení kvádru. Kontrola jejich práce byly dokonalé spáry, kam by nepronikla ani žiletka viz Kvádry Královy komory Královu komoru máme postavenou.

Tímto dokumentujeme, že pro uvedené technické prostředky použité při stavbě, to zas tak velký problém nebyl. Autojeřáb byl pomocí vznášedla odvezen a pokračovala dostavba celé Velké pyramidy. O tom bude příště. Tento díl je určen pro dnešního, moderního stavitele, který měl k dispozici všechny použité prostředky bez ohledu na náklady.

Historický stavitel se vrátil zpět o několik tisíc roků a použil prostředky, které měl tehdy k dispozici.

A to bude předmětem příštího dílu.

----- Štěrba -----