Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy

A

Menu-volba témat

A21
Stavba Královy komory technologie B
geopolymery

Motto: Fjodor Michailovič Dostojevskij : Země je ráj, ke kterému jsme ztratili klíč

Pro tuto technologii se stavitel přesunul časově na počátek dynastického Egypta. V tehdejší technologii měl sice stavitel k dispozici měděné dláto a doleritovou kouli, ale přepravit megalitické kvádry z Asuánu k Velké pyramidě si i při svém mistrovství netroufl. Měl však přístup k tajným znalostem o vytváření umělého kamene, které byly v minulých dobách běžně využívány. Základní informace o žulovém geopolymeru je uvedena v dílu A11.

Dnes si popíšeme, jak byla postavena Králova komora ze žuly, která byla vytěžena v Asuánu a přesunuta do přístavu Gíza. Těžba žuly a její přesun je uveden v dílu A18 a A19. Ale nikoliv ve tvaru na sebe přiléhajících zabroušených kvádrů, protože to nebylo možné technologií B měděného dláta a doleritové koule dosáhnout.


Jak to probíhalo
Žulu vytěženou a dopravenou ve formě kamenů a žulové drti, která byla přivezena z Asuánu, měl stavitel k dispozici v přístavu v Gíze. Celé kvádry neměl k dispozici, protože se je nepodařilo v době stavby pyramidy jednoduchými prostředky vytvořit. Musel využít technologie, která umožňovala z přivezené žuly vytvořit substrát pro tvorbu žulových kvádrů pro Královu komoru.

Přípravné práce Mapa areálu Gíza

Mapa stavebního areálu Pracoviště Geopolymer 2 pro výrobu vápencového substrátu bylo v provozu při stavbě první části pyramidy do výšky 43 m. Pro výrobu žulového substrátu musel stavitel vytvořit nedaleko přístavu Gíza - pracoviště Geopolymer 1. Pracovní postupy byly obdobné jako nilského bahna a vápence, jenom komponenty se lišily. Pracovníci mohli přecházet z jednoho pracoviště na druhé. Jak probíhá tvorba kvádru z geopolymeru je v dílu A11.


Cesty z přístavu k pyramidě Cesty k pyramidě
Vzdálenost z přístavu k pyramidě po rampě je 820 m, obr. 10, modrá (rampa), červená na začátek rampy nebo přímá cesta 400 m - hnědá tečkovaná. Po rampě se přepravovaly větší předměty jako nádoby s vodou, potraviny pro dělníky dřevěné bednění pomocí saní tažených dělníky.

Přeprava substrátu
Přeprava substrátu probíhala přímo z pracovišť pro geopolymery u přístavu v koších jako na obrázku 11. Na obrázku je dohližitel, pod ním jsou záznamy o provedené přepravě. Cesty k pyramidě

Přeprava substrátu Příprava stavby
Na stavbu bylo dopraveno bednění z cedrového dřeva, které stavitel objednal v Libanonu, měděné dláto a měřicí pravítko, obr.12, dřevěná olovnice, provazy pro vlečení a tenké provázky pro měření, jemný křemičitanový písek pro zhlazování povrchu žulových ploch a sádrovcová malta ke spojování kvádrů.

Příprava stavby Stavba komory
Nejdříve byla kolem podlahy komory vytvořena z vápencových geopolymerů zeď do výšky bloku. K vápencové zdi se zevnitř skládaly žulové kvádry. Postupně bylo pro každý blok vytvořeno bednění formy na čelné a boční straně, formu přední a boční strany tvořily předcházející bloky.

Tím byly zajištěny dokonalé spáry, které mechanickým skládáním kvádrů nebylo možné docílit. Do této formy se nasypal substrát a udusal se. Po zatuhnutí se bednění posunulo o další blok dopředu a postup se opakoval. Po uložení vrstvy se vytvořila druhá vrstva vápencových kvádrů, vytvářela se další žulová vrstva na té předchozí.

Tento postup se opakoval až do páté vrstvy a tím byla stěna komory hotová. Po každém uložení kvádru nastoupili brusiči, kteří pomocí jemného křemičitanového písku blok vyleštili, dokud kvádr nebyl ještě zatvrdlý. Z uvedeného je patrné, jak musel být perfektně organizován pracovní postup z hlediska návaznosti tuhnutí žulových a vápencosvých kvádrů a jejich povrchového ošetřování. To ale tehdejší stavitel ovládal, jak je vidět na dokončené stavbě.

Stavba komory Jako další fáze následovala tvorba bednění pro překladové nosníky s podpěrami uprostřed, obr. 15. Podél bednění byla dřevěná lávka, ze které se provádělo vkládání substrátu a pěchování. Po zavadnutí se bednění posunulo na další překlad, přičemž přední část nového bloku tvořila zadní část formy, a takto se to opakovalo, až byla překryta celá komora. Potom se vytvořily vápencové podpěry nosníků, další vrstva vnější vápencové stěny a proces se takto ještě čtyřikrát opakoval až do nejvyšší komory.

Nejvyšší komora V nejvyšší komoře došlo ke změně bednění ve tvaru seříznutých kvádrů, které se plnily vápencovým substrátem a tak byla vytvořena vápencová sedlová střecha.

To je stručný popis toho, jak probíhala stavba Královy komory pomoci Technologie geopolymer. Je vidět, že i s primitivními prostředky to možné bylo, když byly k dispozici vědomosti, jak toho dosáhnout.

Závěr
Vycházíme ze skutečnosti, že Králova komora byla postavena. Pokoušíme se vystopovat okolnosti, za jakých komora postavena být mohla a za jakých nemohla.:
Podstatnou skutečností bylo, že všechny úkony uvedené technologie byly v experimentu odzkoušeny 1:1, nikoliv ve formě akademické debaty.

I. Na začátku dynastického období, kdy byla kultura měděného dláta, nemohla být komora postavena ze žulových bloků předem vytvořených, protože by se podařilo kvádry vytěžit, upravit a přepravit za více než 380 roků, takže by ani nebylo z čeho stavět.

II. Na začátku dynastického období, kdy byla kultura měděného dláta a doleritové koule, mohla být komora postavena pouze metodou geopolymerů, pokud platila fyzika a geochemie jako dnes. Podařilo se v době výstavby pyramidy 20 roků vytěžit a přepravit dostatek žulového materiálu a připravit dostatek pro tvorbu geopolymerů přímo v místě stavby.

V příštím dílu se podíváme, jak byl proveden obklad bílými vápencovými kvádry s přesností na 1 milimetr a dokončena stavba.
----- Štěrba -----