A21 Stavba Královy komory technologie B geopolymery
Motto:
Fjodor Michailovič Dostojevskij : Země je ráj, ke kterému jsme ztratili klíč
Pro tuto technologii se stavitel přesunul časově na počátek dynastického
Egypta.
V tehdejší technologii měl sice stavitel k dispozici měděné dláto a
doleritovou kouli, ale přepravit megalitické kvádry z Asuánu k Velké pyramidě si i při svém mistrovství netroufl. Měl však přístup k tajným znalostem o vytváření
umělého kamene, které byly v minulých dobách běžně využívány.
Základní informace o žulovém geopolymeru je uvedena v dílu A11.
Dnes si popíšeme, jak byla postavena Králova komora ze žuly, která byla
vytěžena v Asuánu a přesunuta do přístavu Gíza. Těžba žuly a její
přesun je uveden v dílu A18 a A19. Ale nikoliv ve tvaru na sebe přiléhajících zabroušených kvádrů,
protože to nebylo možné technologií B měděného dláta a doleritové koule dosáhnout.
Jak to probíhalo
Žulu vytěženou a dopravenou ve formě kamenů a žulové drti, která byla
přivezena z Asuánu, měl stavitel k dispozici v přístavu v Gíze. Celé
kvádry neměl k dispozici, protože se je nepodařilo v době stavby
pyramidy jednoduchými prostředky vytvořit. Musel využít technologie,
která umožňovala z přivezené žuly vytvořit substrát pro tvorbu
žulových kvádrů pro Královu komoru.
Přípravné práce Mapa areálu Gíza
Pracoviště Geopolymer 2
pro výrobu vápencového substrátu bylo v provozu při stavbě první
části pyramidy do výšky 43 m. Pro výrobu žulového
substrátu musel stavitel vytvořit nedaleko přístavu Gíza - pracoviště Geopolymer 1. Pracovní postupy byly obdobné jako
nilského bahna a vápence, jenom komponenty se lišily. Pracovníci mohli přecházet z
jednoho pracoviště na druhé. Jak probíhá tvorba kvádru z geopolymeru
je v dílu A11.
Cesty z přístavu k pyramidě
Vzdálenost
z přístavu k pyramidě po rampě je 820 m, obr. 10, modrá (rampa),
červená na začátek rampy nebo přímá cesta 400 m - hnědá tečkovaná. Po
rampě se přepravovaly větší předměty jako nádoby s vodou, potraviny
pro dělníky dřevěné bednění pomocí saní tažených dělníky.
Přeprava substrátu
Přeprava substrátu probíhala přímo z pracovišť pro geopolymery u přístavu v koších jako na obrázku
11. Na obrázku je dohližitel, pod ním jsou záznamy o provedené
přepravě.
Příprava stavby
Na stavbu bylo dopraveno bednění z cedrového dřeva, které stavitel
objednal v Libanonu, měděné dláto a měřicí pravítko, obr.12, dřevěná
olovnice, provazy pro vlečení a tenké provázky pro měření, jemný
křemičitanový písek pro zhlazování povrchu žulových ploch a
sádrovcová malta ke spojování kvádrů.
Stavba komory
Nejdříve
byla kolem podlahy komory vytvořena z vápencových geopolymerů zeď do
výšky bloku. K vápencové zdi se zevnitř skládaly žulové kvádry.
Postupně bylo pro každý blok vytvořeno bednění formy na
čelné a boční straně, formu přední a boční strany tvořily
předcházející bloky.
Tím byly zajištěny dokonalé spáry, které
mechanickým skládáním kvádrů nebylo možné docílit. Do této formy se
nasypal substrát a udusal se. Po zatuhnutí se bednění posunulo o
další blok dopředu a postup se opakoval. Po uložení vrstvy se
vytvořila druhá vrstva vápencových kvádrů, vytvářela se další žulová
vrstva na té předchozí.
Tento postup se opakoval až do páté vrstvy a
tím byla stěna komory hotová. Po každém uložení kvádru nastoupili
brusiči, kteří pomocí jemného křemičitanového písku blok vyleštili,
dokud kvádr nebyl ještě zatvrdlý. Z uvedeného je patrné, jak musel
být perfektně organizován pracovní postup z hlediska návaznosti
tuhnutí žulových a vápencosvých kvádrů a jejich povrchového
ošetřování. To ale tehdejší stavitel ovládal, jak je vidět na
dokončené stavbě.
Jako
další fáze následovala tvorba bednění pro překladové nosníky s
podpěrami uprostřed, obr. 15. Podél bednění byla dřevěná lávka, ze
které se provádělo vkládání substrátu a pěchování. Po zavadnutí se
bednění posunulo na další překlad, přičemž přední část nového bloku
tvořila zadní část formy, a takto se to opakovalo, až byla překryta
celá komora. Potom se vytvořily vápencové podpěry nosníků, další
vrstva vnější vápencové stěny a proces se takto ještě čtyřikrát
opakoval až do nejvyšší komory.
V
nejvyšší komoře došlo ke změně bednění ve tvaru seříznutých kvádrů,
které se plnily vápencovým substrátem a tak byla vytvořena vápencová
sedlová střecha.
To
je stručný popis toho, jak probíhala stavba Královy komory pomoci
Technologie geopolymer. Je vidět, že i s primitivními prostředky to možné
bylo, když byly k dispozici vědomosti, jak toho dosáhnout.
Závěr Vycházíme
ze skutečnosti, že Králova komora byla postavena. Pokoušíme se
vystopovat okolnosti, za jakých komora postavena být mohla a za
jakých nemohla.: Podstatnou skutečností bylo, že všechny úkony uvedené technologie byly v experimentu odzkoušeny 1:1, nikoliv ve formě akademické debaty.
I. Na začátku dynastického období, kdy byla kultura měděného dláta, nemohla
být komora postavena ze žulových bloků
předem vytvořených, protože by se podařilo kvádry vytěžit, upravit a přepravit za více
než 380 roků, takže by ani nebylo z čeho stavět.
II. Na
začátku dynastického období, kdy byla kultura měděného dláta a doleritové koule, mohla
být komora postavena pouze metodou geopolymerů, pokud platila fyzika a geochemie jako dnes.
Podařilo se v době výstavby pyramidy 20 roků vytěžit a přepravit dostatek
žulového materiálu a připravit dostatek pro tvorbu geopolymerů přímo
v místě stavby.
V příštím dílu se podíváme, jak byl proveden obklad bílými vápencovými kvádry
s přesností na 1 milimetr a dokončena stavba. ----- Štěrba -----