Cheops stavitelem?

Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

2
Technologická úroveň nálezů

Technologie na plošině Gíza
Velkou pyramidu máme postavenou. V modelu jsme se setkali s některými objekty Tentokrát si prohlédneme objekty na Gízské plošině a budeme vyhledávat objekty, které nás přesvědčí o mistrovství egyptských stavitelů a matematiků. Budeme hledat svědectví o obráběcích technologiích, hledat technické a fyzikální prostředky, kterými bylo možné geometrických tvarů dosáhnout. V dílu A15 Stavba Královy komory ze Seriálu model jsme si prohlédli Královu komoru s precizním uložením žulových kvádrů vážících až 63 tun a dokonalým obložením Velké pyramidy. Povrchní pohled je úchvatný, ale pokud chceme být ohromeni, nezbývá než použít nejmodernějších technických prostředků pro měření úhlů, povrchů, vzdáleností, zakřivení.
Plošina Gíza Prozatím opustíme Velkou pyramidu a uděláme si procházku po Gízské plošině.

Naším průvodcem je inženýr Christopher Dunn (autor publikace 'Ztracené technologie stavitelů pyramid'), který jako konstruktér kosmických lodí má k špičkovým měřicím přístrojům přístup, umí s nimi zacházet a těch už 30 roků používá k proměřování egyptských artefaktů. Umožňuje nám posoudit, co může a co nemůže technologie měděného dláta vytvořit.

Veškeré závěry Christophera Dunna jsou podloženy mnohonásobnými experimenty jak s prostředky, které měli staří Egypťané k dispozici, tak s nejmodernějšími nástroji, aby mohl porovnat výsledný stav.

Chefrénův sarkofág

První cesta, doprovázená filmovým štábem, vedla do hrobky Chefrénovy pyramidy, kde byl uložen sarkofág. Pan Dunn měřil jeho vnitřní povrch. Stěny byly leštěné, naměřil dokonalou rovinu u třech stěn, poslední měla odchylku 0,025 mm, stěny měly dokonale pravé úhly v tolerancích používaných jen v dnešním přesném strojírenství.

Nabízí se otázka, proč řemeslníci opracovali s tak vysokou přesností právě vnitřní plochy sarkofágu, které neměl nikdy nikdo vidět.
Pro strojního inženýra je ta přesnost ohromující. Neexistuje žádný způsob, jak srovnat stěny sarkofágu do pravého úhlu poté, co jsou jejich plochy finálně vyleštěny do roviny. Představa, že se tak může dít bez ortogonální strojní osy, která vede řezný nástroj, je na hranici čiré nemožnosti.
Tolik pan Dunn.
Koment:
Z vyhodnocení strojního inženýra vyplývá, že technologie 4. dynastie neumožňovala dosažení uvedené přesnosti. Artefakty byly tudíž vyrobeny dávno před 4. nebo dlouho po 4. dynastii.Toto zjištění odpovídá závěru simulačního modelu.


Údolní chrám panovníka Chefréna

Nyní se přesuneme do Údolního Chefrénova chrámu


Na obrázku 7 je jižní zeď chrámu. Na vrcholu ve výšce 15 m byla ozdobná římsa ze žulových tvarovaných kvádrů, z nichž každý vážil 17 tun. Římsa se zřítila směrem ven z chrámu a zůstaly žulové části, viz obr. 9, 6, na kterých je vidět geometrie, jak byly kvádry obrušovány. A jak byly obrušovány, po tom pátrá inženýr Christopher Dunn. Na obrázku 8 provádí kontrolu rohového rádiusu formou z technického vosku.
Pan Dunn: Tento opracovaný žulový kvádr nese všechny příznaky strojního opracování. Pomocí nářadíčka, měděných dlát a doleritových koulí, nic tak velkolepého nemohli vytvořit ani náhodou.

Další část spadlé římsy



Další část spadlé římsy je na obrázku 3, ta je po pádu z výšky obrácená oproti původnímu zasazení. Jedná se o tvarovaný žulový kvádr s větším konkávním poloměrem, který plynule přechází v konvexní, přičemž přechod z konkávní ke kovexní křivce nevykazuje žádnou odchylku, kterou na obrázku 4 proměřuje Christopher Dunn.

Rekostrukce ozdobné římsy na zdi údolního chrámu

Jedná se o architektonický prvek, který byl kdysi umístěn na zdi ve výšce, kde si jej návštěvník sotva může prohlédnout.
Jestliže objevíme nejen geometricky přesně definované vymezení tvaru, ale současně i strojní přesnost opracování na žulovém kusu, který měl být pouze elegantní ozdobou, máme tu zcela jasný doklad o ztracené technologii, kterou Egypťané ve starověku disponovali.

V jihovýchodní hale je vývrt s jádrem průměru 12 cm, vrtaný rotačním diamantovým vrtákem, na obr. 5. Na obrázku jsou vidět spirálové drážky po rotačním vrtání a jádro.
Na uvedených obrázcích je i pro laika zcela jednoznačně patrné, že tvůrci tak dokonalých přesností mohli dosáhnou s použitím strojního opracování, nikoliv použitím měděných dlát a doleritových koulí.

Čedičové dláždění
Na východ od Velké pyramidy se nachází bazaltové (čedičové) dláždění. Je tvořeno z čedičových bloků 1 m vysokých. V dobách středověku bylo rozebíráno na stavbu mešit, proto tam vidíme mezery. Na odkrytých kvádrech vidíme řadu řezů způsobených pilou. A jakou pilou, po tom budeme pátrat. Ch. Dunn nepřipouští, že by k řezání byly použity laserové řezné nástroje. Každopádně stopy po řezání vyvřelinové skály vykazují stejné vlastnosti jako po moderních obráběcích strojích. Je otázka, z jakého matriálu byly použité nástroje. Pokud někdo tvrdí, že se používala tvrzená měď, asi to nezkoušel. Ta se po krátkém použití lámala a štěpila, proto žulu obrábět nedokázala. Je otázka, co řídilo řezné nástroje.

Dále je několik ukázek řezů do bazaltu východně od Velké pyramidy.
Na obrázku 14 vidíme stopu řezu do bazaltu. Tento tvar pravděpodobně nemohl být vytvořen přímkovou listovou pilou, ale rotačním nástrojem, protože má křivkový průběh. Na obrázku 15 je několikrát nepovedený přímkový řez do bazaltu, svědčící o opakovaném nasazení řezu.

Závěr
Uvedený článek uvádí technické pohledy na možnou tvorbu a opracování artefaktů z nejtvrdších vyvřelin, jako žula a diorit, v takovém rozsahu, který vyvrací jakékoliv možnosti jejich tvorby s využitím měděného dláta. Uvedená měření prokazují, že mohly vzniknout s využitím sofistikovaných výkonných zařízení, která disponovala schopností řezat a opracovávat přesné 3D povrchy s přesností na tři setiny milimetru ve třech osách.
Ale kde ty stroje jsou...? Archeologové tvrdí, že žádný takový stroj nenašli, přesto existuje velké množství důkazů, které na jejich existenci ukazují. Egyptolog Mark Lehner poukazuje na to, že v předdynastické době byla společnost lovců a sběračů, kteří takové výtvory nebyli schopni vytvořit …

ale ty přesto existují.
Rýsuje se tu další otázka, jestli neexistovala kultura před kulturou lovců a sběračů, která byla schopna uvedené výtvory vytvořit. Představa o tom, že by vyspělá kultura mohla existovat a zaniknout následkem katastrofických událostí, které v minulosti nastaly, je zcela reálná.

O takovýchto událostech hovoří starověké moudrosti o společnosti spadající do dob před 50 tisíci lety a za tu dobu mohla beze stop zaniknout. Ale nějaké stopy, nad kterými žasneme, přece jen zanechala.

Měření pana Dunna prokázala, že geometricky přesné artefakty byly vytvořeny vyspělou technikou. Tento závěr potvrzuje výsledky simulačního modelu.

----- Mojmír Štěrba -----