Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

4
Předdynastická technologie a dynastická realita -
Serapeum

Motto:Philip Mountbatten, vévoda z Edinburhu:
Nemůžete sfouknout prach, aniž by někdo začal kašlat.

Při zkoumání vysoké technologie dávnověku jsme zkoumali stavbu pyramid Džosera v Sakaře a pyramid 4. dynastie v Gíze, zejména Velkou pyramidu. V modelu jsme dospěli spolu s odborníky k závěru, že takové stavby by nezvládla ani současná technologie. Pyramidy 5. až 12. dynastie však zdaleka nedosahovaly technologické úrovně v Gíze a jeví se jako neforemné hromady kamení.
Přesto se v dalších dynastiích vyskytují artefakty, které nebylo možné tehdejší technologií vytvořit viz obelisky

Tentokrát se podíváme spolu s inženýrem Dunnem na nejzáhadnější objekt starověkého Egypta - Serapeum. Budeme se zabývat detaily, které nejsou uvedeny v historických knihách, resp. které byly úmyslně zatajovány.



Jak bylo Serapeum objeveno
Dvojhlava boha Serapion Mapa Alej sfing Serapeum se nachází severozápadně od stupňovité pyramidy v Sakkáře mimo turistické trasy. Název pochází od zdvojeného boha Serapea s hlavou z jedné strany hlava lidská, z druhé strany býčí obr. 3. Ke vchodu do podzemí vedla alej 600 býčích sfing s lidskou hlavou do podzemí, (dnes jsou v muzeu obr. 1), která pokračovala chodbou ze které odbočovaly krypty vydlabané ve skále, každá z nich obsahsahovala 24 sarkofágů s víkem hmotnosti 70 až 100 tun. Alej sfing a Serapeum objevil řecký spisovatel a cestovatel Strabo v roce 24 n.l. Serapeum upadlo v zapomnění. Novodbě ho objevil francouzský cestovatel Paul Lukas roku 1700 n.l. na výpravě krále Ludvíka XIV. a popisuje to takto:

Dospěli jsme k jámě, kterou jsme hledali. Sestoupili se svícemi až na dno, tam jsme narazili na malý otvor, kterým jsme se museli plazit 20 stop po břiše. Ocitli jsme se v prostorné chodbě a spatřili tam bezpočet hliněných nádob, jejichž hrdla byla zapečetěna maltou. Mnoho jich bylo roztříštěných, mnoho jich zůstalo nedotčených. Podzemní krypta byla ohromná, měla mnoho postranních galerií. Všechny chodby byly tesané ve skále, některé byly plné těch nádob, jinde ležely mumie v rakvích, většinou rozpadlé na prach. V mnoha výklencích jsem viděl býčí hlavy. Býk ležel ve velké rakvi, na níž byla vyobrazena hlava tura; rakev byla malovaná, zlacená obklopená 5 stop vysokým sloupovím. Našli jsme v nich nabalzamované ptáky, zavinuté do dlouhých pásů tkaniny jako mumie. Když nám nestačil provaz (3446 m), museli jsme se vrátit.

Znovu Serapeum objevil Auguste Mariette r. 1850 a započal s výzkumem. Vynesl mnoho artefaktů, které byly rozebrány a jsou exponátem v mnoha muzeích na světě. Nalezená socha posvátného býka je v Louvru, ale zlatá maska se nenávratně ztratila. Pořídil kompletní mapování celého podzemního komplexu. Všechny dokumenty se kompletně ztratily a množství dalších vstupů do Serapea bylo zapečetěno úřady a přístup do těchto prostor je zapomenutý.

Já jsem Serapeum navštívil v roce 1980, od roku 1985 je Serapeum neprodyšně uzavřeno, povolení vstupu vydává pouze egyptské ministerstvo kultury z bezpečnostních důvodů, protože tam pořád něco padá a něco se drobí.

Je celá řada veřejně dostupných vyobrazení Serapea. My se budeme zabývat technologickými zvláštnostmi a tvorbou sarkofágů nalezených uvnitř a opracovaných možnou nebo nemožnou technologií. Dále poukážeme na některé skutečnosti, které jsou zatajovány nebo zamaskovány.

První otázka zní - Kdy bylo Serapeum vytvořeno?

Mapa Serarapeum Podle současné egyptologie se Serapeum nachází ve skalním podloží, jež tvoří zbytky Serapidova chrámu. Chodby byly využívány ve třech obdobích viz obr. 2. Dynastie 18. Amenhotep III. 1350 p.n.l, dynastie 19. Ramses II. 1250 př.n.l., dynastie 26 pozdější Amose II. 600, naposledy byly využívány v Ptolemaiovském období 305-330 př.n.l. Je možné, že některé části byly vykopány až v uvedeném období Střední říše.

Tímto není řečeno, že všechny artefakty a tunely v Serapeu byly vytvořeny v uvedeném období. Uvedené časové údaje jsou uvedeny na základě stél, které ležely v chodbách, nebo byly zavěšeny na zdech tunelu nebo podle vyrytých nápisů a na vnějších obrazcích na sarkofázích.

Já jsem chodbami procházel, ale žádné stély jsem nespatřil, pravděpodobně byly odneseny jako mnoho dalších atrtefaktů. Ovšem 70 tunové kvádry však zůstávají na svých místech na věčnost. Dolů po schodech do části z 19. dynastie jsem se nedostal.



Nejdříve si uděláme procházku Serapeem spolu s inženýrem Dunnem.

Serapeum jsem prošel a mohu potvrdit, že to co uvádí inženýr Dunn ve své knize "Ztracené technologie" odpovídá skutečnosti, ještě k tomu připojím svoje poznatky.

Chodby Serapea
Vstupní schodiště Kvádr ve vstupní chodbě Kvádr ve vstupní chodbě Kvádr ve vstupní chodbě Když vstoupíte hlavním vchodem (obr. 4) do Serapea, vstoupíte do 26. dynastie. Pokud máte povolení od Nejvyšší rady pro památky, můžete sestoupit po schodech o patro níž do 19. dynastie, pokud máte další povolení, můžete sestoupit ještě o patro níže do 18. dynastie. Do těchto prostor je vstup přísně zakázán, povolení má pouze výzkum a údržba.
Pokud je Serapeum otevřené pro veřejnost, návštěvník se dostane vstupní chodbou do vestibulu a na začátek hlavní chodby. Prostory jsou místy dobře osvětleny, zvláště když je povoleno natáčení. Cestou se musí protáhnout kolem masivního kvádru (obr. 5). Na odbočce do vedlejší chodby je další ještě mohutnější kvádr 2,1×2,1×4,0 m hmotnosti 50 tun, kolem kterého je možné se protáhnout ještě s většími potížemi obr. 6. Kvádry jsou nahrubo opracované, sotva se do chodby vejdou.

Byl proveden pokus s přesunem kvádrů, ale neúspěšně. Těžká technika se do chodby nevešla ručně s ním nepohnulo ani 20 lidí.



Následuje vsup do vestibulu.
První pohled je velmi neutěšený. Prostor je velmi hrubě vytesaný, vpravo i vlevo jsou patrné vytesané komůrky obr.7. Některé z nich mohou být výsledkem vrtacích prací. Při pohledu do chodby vidíme vpravo i vlevo 6 krypt se sarkofágy. Na konci chodby jsou dřevěné zábrany pro vstup do další (Ptolemáiovské) části chodby, do které byl přístup neúplatně zakázán.

Do prostoru chodeb se provádějí velké stavební zásahy, které zakrývají původní vzhled. V prostorách není žádná výzdoba, jako je v jiných staroegyptských svatyních. Původně prostor Serapea zřejmě nesloužil jako pohřební nebo obřadní prostor.



Sarkofágy a komory Serapea
Prostor krypty Měření sarkofágu Měření sarkofágu Velký sarkofág V hlavní chodbě se podíváme jak vypadá krypta. Je to velký prostor, hrubě tesaný, po nějaké výzdobě a opracování ani památky. Na osvětleném obrázku 8 vidíme vrstvy vápencové horniny, takto určitě nesloužily k rituálním účelům. Dno bylo položeno o 50 cm pod úrovní chodby, výška stropu je až 10 m. Neopracované kvádry ve vstupní chodbě by mohly svědčit o tom, že vyhloubení a opracování kvádru bylo provedeno až v podzemí.

V další kryptě narazíme na první šokující objekt.
Je to obrovský sarkofág, jehož velikost se vymyká všem dosavadním představám o sarkofázích, které jsme doposud potkali. Je 4m dlouhý, 2,30 m široký a 3,3 m vysoký, vází 80 tun. Kdo se chce přesvědčit, že je sarkofág prázdný, může se tam podívat výstupem na připravené schůdky (obr. 9). Uvnitř sarkofágu jsou stěny dokonale hladké, vnější strany jsou neopracované, jsou na nich rytiny a obrazce velmi nekvalitně provedené, spíše je možné říci, že je to amatérská práce, která se s dokonalými staroegyptskými kresbami v hrobkách a chrámech nedá ani náznakem přirovnat. Všechny sarkofágy byly prázdné. Na sarkofágu je víko mírně natočené, jako kdyby se pro přístup do sarkofágu provádělo natáčení víka. Na obr. 10 je měření sarkofágu v jiné kryptě. Je třeba vzít v úvahu, že krypty byly v moderní době různě stavebně upravovány, zavádělo se tam světlo, zaváděly se přístupové lávky, zábradlí, nikoliv však vlastní sarkofágy, s těmi nikdo nepohnul.

Měření geometrických vlastností
Měření vnitřku sarkofágu Měřidlo roviny a pravého úhlu K měření dostal inženýr Dunn povolení od samotného guru egyptologie Zahi Hawasse. S povolením správce vlezl pan Dunn vylomeným otvorem ve stěně do rakve (obr.11), vybaven dlouhým nástrojářským úhelníkem s 35 centimetrovou kalibrovanou hranou na přesnost 0,002 milimetru. Když utřel prach, přiložil úhelník jednou hranou ke spodní ploše víka a broušeným pravítkem ke svislé stěně, rozsvítil baterku, nezaznamenal jedinou nerovnost ani v jednom směru. Jak si můžete všimnout na detailním obrázku 11, je povrch žuly tak hladký, že se v něm zrcadlí některé detaily. Tento odraz také dokumentuje optickou přesnost-odraz je nezkreslený a nedeformovaný. Výsledek absolutní rovina.
Pravé úhly stěn byly provedeny s dokonalou přesností, přechod obou kolmých stěn měl poloměr 4 mm.
Další měření pomocí laseru ukázalo, že vana i víko je zhotoveno s fenomenální přesností, kterou bychom dnes dosahovali jen s velkými obtížemi.

Nyní se dostáváme k závěrečné fázi průzkumu. Máme dostatek podkladů pro to, bychom odpověděli na otázky:
  1. Kdy bylo Serapeum vybudováno?
  2. Kdo Serapeum vybudoval a jakými nástroji?
  3. Kam byly ukládány pozůstatky posvátných býků?
  4. Kdo vyrobil mohutné sarkofágy?
1. Kdy bylo Serapeum vybudováno?
Serapeum bylo vybudováno v předdynastické době za účelem úschovy sarkofágů.

2. Kdo Serapeum vybudoval a jakými nástroji?
Podzemní dutiny vytvářeli kameníci pomoci ručních i mechanických nástrojů. Opracování a přesunování kvádrů prováděli kněží pomoci špičkové měřící a obráběcí techniky, obdařeni znalostí geometrie, matematiky s pomocí lejzrů a antigravitace.

3. Kam byly ukládány pozůstatky posvátných býků?
Ukryté komory Ukryté komory za bedněním Pozůstatky posvátných býků byly ukládány až v Ptolemaiovské říši jako pohřební rituál do postranních komor viz obr. 7 podle nálezu Lukase do dřevěných pomalovaných rakví, které odpovídaly velikosti býků obr. 15. Tyto podzemní komory ještě existují, nebo byly správcem Serapea zakryty dřevem.
Posvátní býci v ptolemaiovském tunelu Rakev s mumií býka Druhý tunel byl vykopán 600 let př.n.l. Pohřbívání posvátných býku Apis tam bylo prováděno za Ptolemaiovské dynastie. Mumie vyly ukládány do dřevěných rakví. Mumie býků nebyly ukládány do mohutných sarkofágů v kryptách, nikde nebyly nalezeny žádné zbytky, ani náznaky, že tam někdy nějaké zbytky byly. Aby se potvrdila oficiální teorie o pohřbívání posvátných býků do sarkofágů, jsou pohřební komory zakryty a znepřístupněny viz obr. 12 a 15.


4. Kdo vyrobil mohutné žulové sarkofágy?
Rozhodně to nebyli kameníci z dynastické Nové říše bronzovým dlátem, kteří neměli prostředky k těžbě, přepravě a vyhloubení dutin sarkofágů. Neovládali technologii, která by umožňovala nevratné zásahy do žuly s přesností strojírenských výrobků a manipulaci s 80 tunovými kvádry v omezených prostorech Serapea.



Serapeum nevytvořil dynastický Egypt Nové a Ptolemáiovské říše, ale pouze využíval vytvořeného objektu k obřadům pohřbívání posvátných býků Apis. Dynastický Egypt neměl technologii na tak vysoké úrovni, aby mohl vytvořit geometricky dokonalé sarkofágy.
Serapeum vytvořila předdynastická civilizace, která měla k dispozici potřebné prostředky.

----- Mojmír Štěrba -----