Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Technologie

10
Lodě ve starověku

Motto: Oscar Wilde:
Samozřejmě byla Amerika objevena již před Kolumbem; dokonce mnohokrát. Jenom se to neustále tají

Lodě hrály ve starověku velmi důležitou roli. Sloužily k přepravě lidí, přepravě materiálu po řekách i mořích, sloužily jako obřadní artefakty pro převoz panovníka do věčného života.
Archeologové nalézají lodě v povodí řek, na břehu mořském, u památníků panovníka, chrámů, pyramid, ale také v místech, která neumožňovala plavbu, např. v poušti, vysoko nad úrovní vodních toků.
Technologie jejich výroby se vyvíjela z jednoduchých plavidel, až po dokonalé koráby Řeků, Féničanů a Římanů.



Začneme u obřadních lodí
Jáma lodi u Cheosovy pyramidy Součásti lodi Vazba Prkna Nejmarkantněší jsou lodi v blízkosti Cheopsovy pyramidy. Celkem jich tam bylo objeveno 6. Jedna z nich ve stavu, který umožňoval její rekonstrukci a poznání výrobní technologie a materiálu, viz obr.1.
Při výkopu byly nalezeny zachovalé součásti díky konzervaci v písku, viz obr.2.
Při stavbě nebyly použity hřebíky, plechy, veškerý materiál byl z cedrového dřeva a konopných lan, viz obr.3.
Na obrázku 4 vidíme, že sestavování lodi tak aby těsnila, nebylo jednoduché. Nebyly pásové pily ani hoblovky, všechno se provádělo kamenným nebo měděným nářadím. Na obrázku 5 je sestavená loď v ochranném objektu, který je přístupný divákům.
Komora s lodí Poznámka:
Při prohlídce stavby vidíme, že loď nemohla být použita jinak než k ceremoniálním účelům. I když oceníme zručnost egyptských řemeslníků, loď nesplňovala podmínky pro plavbu na řece nebo na moři. Již požadavek na dodávku cedrového dřeva z Libanonu a jeho zpracování v množství pro 6 lodí si mohl dovolit skutečně jenom faraon.

Zatím se mi nepodařilo zjistit postup, jak z kulatiny stromu nařezali prkna s prmitivním nářadím, jestli bylo z jedné kulatiny 1 prkno. Potom by musela být ohromná spotřeba surového dřeva. Jenom na 6 Cheopsových lodí by padl celý les kvalitního dřeva.

Pokud někdo ze čtenářů ví jak, prosím o sdělení na e-mail, do webu to přidám s jeho jménem.

Loď z Abusíru Loď Ramesse II. V Abusíru Další loď je pohřební člun z 3. dynastie, kterou objevil Český egyptologický ústav v Abusíru, obr.6. Člun byl postaven z místního akáciového dřeva a byl dlouhý 18 m. Člun nikdy nebyl schopný plavby, byl pouze ceremoniální, protože leží 50 m nad hladinou Nilu.
Na obrázku 7 je loď z pohřební výbavy Ramese II. Je to 1000 let po 4. dynastii. Vidíme, že vzhled se příliš nezměnil. Zřejmě šlo o loď ceremoniální, obraz je z pohřební komory.
Na nástěnné kresbě chrámu Sahure, kde loď přepravuje více lidí, v průčelí je katuše faraona Sahure. Je otázka, kde ta loď plná lidí pluje, jestli na Nilu, nebo na jezeře. Je vidět, že za 1000 let se vzhled lodí příliš nezměnil. K prudkému rozvoji lodí došlo až v 1. tisícíletí před.n.l. nástupem Féničanů, Řeků a Římanů.

Lodě k přepravě kamene z lomu
Nyní se dostáváme k přepravní funkci lodí. Pokud skutečně byla žula přepravována z Asuánu a současně bílý obkladový vápenec z lomu Tura v době dvaceti let stavby Cheopsovy pyramidy, bylo třeba velkého množství lodí. A kolik? To je uvedeno v dílu Přeprava Asuán1 a Přeprava Asuán2. V tomto případě nás asi zaujme stabilita nákladu, způsob nakládání velké zátěže a poměrně úzké lodi. Vynořila se řada teorií, ale žádný experiment v původních podmínkách, který by reálnost prokázal.
Odborníci alespoň vytvořili model lodi pro přepravu kvádrů v úložném prostoru, obr.8, ve kterém přepravovali žulové nebo vápencové kvádry, obr.9. Ale naložení 70 tunového žulového kvádru nikdy provedeno nebylo.

Přepravní loď Přepra kvádrů Z lomu Tura se přivážely kvádry bílého vápence na obložení pyramidy. Podrobně to je uvedeno s reálným výpočtem v dílu Přeprava Tura1 a Přepava Tura2. Dospěl jsem k výsledku, že pro přepravu 100.000 15cti tunových kvádrů za 20 roků by bylo třeba 125 lodí, aby každou hodinu byl převezen a přetransportován náklad kvádrů. Když počítáme spotřebu 50 prken potažmo 50 kmenů na jednu loď, spotřebujeme 6250 cedrových kmenů vzrostlých stromů, to jsou 2 hektary vzrostlého lesa. Když vezmeme v úvahu, že veškerý transport materiálu a lidí probíhá na dřevěných saních s velkým opotřebením a nutnou výměnou, spotřeba cedrového dřeva v Egyptě byla kritická. A to se z Libanonu vyvážely cedry nejen do Egypta.
Tento problém nikdy nebyl uváděn v oficiálních dokladech egyptologů. Prostě se konstatovalo, že dřevo bylo dováženo z Libanonu.

Měl Oscar Wilde pravdu?
Budeme zkoumat, jestli v předhistorických dobách evropské a africké civilizace překonávaly Atlantický oceán.

Při pohledu na zobrazená plavidla, na obr.7,8,10, nedávají představu, že by byla použita pro námořní záoceánskou plavbu. Přesto v Americe byly nalezeny artefakty původem z Egypta.
Socha z Egypta Kukuřice z Ameriky Na obrázku 11 je soška z Der el Bahrí z doby 1470 př.n.l. Byla objevena ve státě Illinois a je uložena v soukromé sbírce historika Wayna Maye. Ve spodní části jsou vyryty hieroglyfy, soška drží v ruce hůlku a důtky jako rekvizity faraona.
Dalším artefaktem je kukuřičný klas vyobrazený na zdech Der el Bahrí v Luxoru, obr.12, chrámu královny Hatšepsut. Kukuřičné klasy se nacházejí na zdech dalších chrámů a na papyrech. Kukuřičné klasy, které pocházejí z Ameriky, jsou důkazem předhistorické komunikace mezi Evropou, Afrikou a Amerikou.

Je k dispozici velké množství historických artefaktů v muzeích a soukromých sbírkách v Americe, dokumentující komunikaci přes Atlantský oceán ve starověku. V tomto dílu není prostor k uvedení všech doličných artefaktů, které jsou v muzeích nebo soukromých sbírkách.

Jak zdolávali oceán ve starověku?
Jak jsem uvedl, zobrazené čluny sloužily spíše k říční plavbě než přes oceán. Přesto jsou důkazy o dávné komunikaci.
Uvedu rčení:„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment".
A ten provedl Thor Heyerdahl. Byl si vědom a vyzkoušel, že plavba na vratkých člunech takové cesty neumožňuje. Přesto takové cesty byly prováděny již od Sumeru na stabilních plavidlech z rákosu nebo z papyru. Aymarskými indiány nechal postavit stabilní plavidlo z rákosu RA II, jaké se běžně používá na jezeru Titicaca.

Plavidlo RA II RA II v přístavu Stavbara 2RA II Plavidlo uneslo 8 člennou posádku, obr.13 a za 53 dnů dorazilo na ostrov Barbados. Plavidlo odstartovalo z marockého přístavu, obr.13. Plavidlo sestavili aymarští indiáni od jezera Titicaca, obr.15.

Tímto dílem potvrzujeme tvrzení Oscara Wilda, že existovala komunikace mezi Evropou, Afrikou Amerikou v dobách předhistorických. Dokumenty k tomu existují, ale není odvaha k jejich vědeckému zkoumání, aby se neporušilo dlouho zažité tabu.



----- Mojmír Štěrba -----