Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy


A

Menu-volba témat

Teorie

3
Teorie
Do hry vstupuje fyzika

Kolem pyramid se formují energetická pole o nízké hladině. Toto pole lze zesílit či zeslabit pomoci jiných sil nebo energií. To se odehrává v malých i velkých pyramidách. Ve Velké pyramidě je velké množství dutin, nerostů a velká hmotnost žuly a vápence, čediče , pískovce, takže jsou předpoklady, že by k jistým fyzikálním jevům mohlo docházet.

Další experimenty
Testování polí kolem pyramidy Joe Parr zkoumal účinek gravitace uvnitř bubliny pomoci měření úbytku váhy předmětů umístěných do modelů pyramid na testovací aparatuře na obr. 1. Vlevo je měřící přístroj propojený s prostorem centrifugy. Zjistil, že bublina nejen naprosto blokuje všechny známé druhy elektrických polí, ale že také předměty ztratily na váze.
Bublina částečně blokuje ostatní energetické zdroje, ale v určitých obdobích během roku se uzavírá před vemi známými silami a předměty uvnitř jsou v beztížném stavu. Dochází i k takovému jevu, že pyramida se z mechanického ramene vzdálí do prostoru. Parr se domnívá, že pyramida má v určitém okamžiku schopnost prostoupit fyzické objekty a dostat se do jiné prostorové dimenze, kterou nazýváme časoprostor-spacetime. Žijeme v trojrozměrném prostoru-x,y,z, zatímco časoprostor je definován čtyřmi rozměry x,y,z,cv.
Tímto pro pyramidu přestává platit Newtonova fyzika a nastupuje fyzika Einsteinova.

To jsou závažné závěry podložené experimenty, u kterých se vždycky ptáme, jestli byly experimenty zopakovány.

A to se podařilo Danu Davidsonovi, nezávislému badateli z Arizony.
Davidson soudí, že když se bublina uzavře před fyzikálními silami, začne se model pyramidy pohybovat, čímž rychle získává velké množství energie a dále se pohybuje po tomto energetickém kanálu. Oba zjistili, že bublinu lze energetizovat a zapínat a vypínat pomoci zvuku s rezonanční frekvencí 51,5 Hz.

Uvedené experimenty mě přivedly k tomu, že se seznámíme s některými poznatky Einstenovy teorie realativity. Fyzikové prominou, ale toto není výuka fyziky, ta probíhá jako náročné studium na MATFYS UK a předem se omlouvám za možné nepřesnosti poplatné stručnému sdělení. Je to pouze nástin procesů, ke kterým nás přivedly provedené experimenty.
Samozřejmě, kdo nechce o fyzice nic slyšet, může odstavec s modrou barvou přeskočit.

Trocha fyziky nikoho nezabije

Časoprostor je zakřivený Normální život probíhá ve třech rozměrech x,y,z a v tom probíhá Newtonova fyzika - jablko nepoletí do vesmíru, ale spadne nám na hlavu.
Příchodem Einsteinovy teorie relativity přichází další rozměr tedy x,y,z,ct, kde ct je časový rozměr a oproti třem prostorovým rozměrům je význačnný např. tím, že se může pohybovat jedním směrem. Jak uvádí fyzik Hawking: Cestovat časem do budoucnosti můžete, ale už se nevrátíte ... a když se vrátíte zpátky tak do okamžiku předcházejícímu chvíli, kdy jste vyrazil. Tento jev pociťujeme i v současném životě. Kdyby GPS nebrala v úvahu čtvrtý rozměr, tak by byly výsledky zkreslené.
Fyzikové pro čtvrtý rozměr používají výrazu časoprostor (prostoročas). V obecné teorii relativity je časoprostor obecně zakřivený viz obr 2. Projevy zakřivení prostoročasu pozorujeme jako gravitaci. Přesně takto Slunce přitahuje všechny své planety včetně Země. Gravitace je tedy přímým důsledkem zakřivení prostoru. Cestu časem lze vykonat cestováním v prostoru.

Zakřivený časoprostor se projevuje kolem kždého tělesa Gravitace závisí na hmotnosti. Čím je objekt hmotnější, tím více zakřivuje prostor kolem sebe a tím spíše nutí okolní objekty, aby "klouzaly" do jeho blízkosti. A každé hmotné těleso (a tedy i Země a pyramidy) se pak v takto "zprohýbané krajině prostoročasu" pohybuje po nějkratší možné dráze - tzv. po geodetice. Každé těleso kolem sebe zakřivuje prostor bez ohledu je-li malé nebo velké, viz obr. 3.
"Čas je jednou ze souřadnic 4-rozměrného prostoročasu" Tento čas se zároveň shoduje s "biologickým" časem a umožňuje cestování v čase.

Opět se vrátíme k pyramidám
Dan Davidson soudí, že když se bublina uzavře před fyzikáními silami, začne se model pyramidy pohybovat, čímž rychle získává velké množství energie a díky tomu se pohybuje po tomto energetickém kanálu.
Ve fyzice časoprostoru je uvedeno, že pohyb v časoprostoru nemá žádná omezení. Po oddělení od centrifugy se model může pohybovat až ke hvězdám.
Parr rovněž uvádí, že bublinu lze energetizovat či zapínat pomoci zvuku. Objevil rezonanční frekvenci bubliny, která je 51,5 Hz.
Na toto téma vypracoval ruský fyzik Jevljuchin teorii, kde uvádí, že struktura pyramidy rozptýlila a pohltila mnohem více energie z elektromagnetických vln než z ostatních šířek vlnového pásma. Vědci dokázali vypočítat, že při vystavení vlnovým délkám kolem 500 m se pyramida "rozezvučela".
Uvedená čísla nelze porovnávat, každý z badatelů měl jiné přístroje, ale princip je stejný, že akustika je významným fenoménem v pyramidě.
Experimenty a výzkum Parra a Davidsona, který ověřil akustické vlastnosti pyramid a přivedly pyramidy do světa časoprostoru. Stavitelé pyramid si byli vědomi určitých skutečností, které jsou nám doposud neznámé, ale začínají se objevovat.

Uvedené skutečnosti nás vedou k možnosti kontaktu s hvězdami, konkrétně se souhvězdím Orion. K tomu vznikla řada teorií například Roberta Bauvala, který říká: Všechny starověké kultury spojují lidské původy s nebesy. Egypťané například byli neochvějní, že jejich předkové přišli z hvězd Orionu a Siriuse.
Pro nás je důležité, že teorie jsou doložitelné fyzikálními experimenty.

Lokálně čas stále ještě plyne vpřed, ale teď už existuje možnost, že prostoročas je tak zakřivený, že by se člověk mohl pohybovat po takové dráze, jež by ho dovedla zpátky do okamžiku předcházejícímu chvíli, kdy po ní vyrazil.

Příště se vypravime ke hvězdám, kam vzhlížejí všechny starověké civilizace.


Hned v úvodu seriálu uvádím, že model se zabývá změřenými nebo změřitelnými údaji, proto doposud nevysvětlené aspekty kolem pyramidy nejsou zahrnuty přímo do simulačního modelu. Přesto jsem problém pyramid zařadil, když už jsou postaveny.


----- Mojmír Štěrba -----