A10
Jak se těžily kvádry

Motto: Diodóros Sicilský: Navzdory obrovským rozměrům stabveb zde není žádná stopa ani po náspu, ani po lámání kamenů, jako kdyby byla vytvořena naráz, nějakým božstvem

jsme uvedli, jak se Velká pyramida nestavěla, dnes začneme uvádět, jak se pyramida stavěla. Komu se bude chtít, může s námi sledovat postup stavitele, jak prováděl stavbu pyramidy.

V tomto dílu nebudeme vstupovat do sporu o to, jestli se pyramidy stavěly lámáním kvádrů v lomu, jejich dopravou a uložením, nebo vytvářením bloků pomoci geopolymerů přímo na místě uložení. Staří Egypťané byli velmi zruční ve zpracování kamene těmi kamennými a měděnými nástroji, které měli k dispozici. Pokud nebylo možné takto některé úkony provést, např. tvarování, povrchová úprava, prováděli to pomocí tvorby umělého kamene a jeho zpracování. Egyptští kameníci prováděli zpracování kamene takovým způsobem, který byl pro ně nejvýhodnější.

My budeme stavět pyramidu tak, jak to prováděli staří Egypťané.

Jaký byl materiál pro tvorbu kamenných kvádrů?

Stavitelé měli k dispozici vodu z Nilu, tvrdý vápenec pro kamenné kvádry, měkký slínový vápenec pro geopolymery, kaolinit, jíl, vápno, natron - egyptská sůl (v nedaleké Wádí Natrún), maltu k jejich spojování nebo provedení výplně, nepravidelné bloky, kameny a písek jako výplňový materiál.

Kameníci vytvářeli kvádry buď:

1. Těžbou v lomu
nebo

2. Využitím geopolymeru

1. Těžba v lomu

Jak kameníci vytvářeli a opracovávali kvádry?
Uvedeme experiment, který provedl Josh Byrnes (Bernstein).
Kameníci získávali kvádry v lomu na tvrdý vápenec, který se vodou nerozmělní a lze z něj těžit kvádry, které již byly hrubě opracovány při těžbě. V lomu se vytvářela stupňovitá struktura, která umožňovala oddělovat pravoúhlé kvádry podle potřeby. Ty se přesouvaly na nedaleké staveniště.

Jak probíhala těžba v lomu a opracování bloku:
Kameníci uměli vytvořit opracovaný blok libovolné velikosti následovně:

TL1: Do předem připraveného důlku se na vhodné místo vložil klín, třeba měděný, a vhodným úderem kladivem došlo k oddělení bloku, který už byl opracovaný.
TL2: Při úderu se objevila podélná přímočará prasklina
TL3: Při dalším úderu se odklopila část bloku

Koment:

• tvar kvádru musí být pravoúhlý, jiné tvary nejsou možné, protože by vyžadovaly opracování měděnými nástroji a to je možné jen v nepatrném rozsahu
• omezení v hmotnosti kolem 2 tun, ale obří kvádry u základny Velké pyramidy a v obkladech dosahovaly hmotnosti až 15 tun, což by znemožňovalo přepravu
• použití takovýchto kvádrů je možné jako základního stavebního materiálu jádra. Další využití při stavbě vnitřních prostor, např. velké galerie, chodeb, šachet je omezeno resp. zcela vyloučeno viz. B7
• tato metoda je vyhrazena pro vápenec, pro žulu a další tvrdý kámen je vyloučena
• využití tohoto postupu je omezeno vzdáleností lomu od pyramidy. Vzhledem k velkému množství kvádrů je třeba, aby lomy byly v její bezprostření blízkosti. Pro Velkou pyramidu se těžil kámen v lomu 300 m jižně
• přeprava nad 2 tuny znamená další zvyšování počtu tažných pracovníků, zejména do svahu až 13%, zvětšování rozměru a únosnosti saní a stavbu únosnější cesty.
• další problém je možná produktivita. Je třeba si uvědomit, že při stavbě Cheopsovy pyramidy, aby se to stihlo za 20 roků se musel kvádr vysekat, přesunout a zvednout na místo každé 3 minuty. To už nechám na posouzení každého.

Závěr
V tomto dílu jsme poukázali na to, jaké technologie měli Egypťané k dispozici pro těžbu kamenných kvádrů. Dospěli jsme k poznání, že tato technologie byla možná v menším měřítku pro menší stavby, ale pro produkci kvádru každé 3 minuty pro výstavbu Cheopsovy pyramidy po dobu 20 roků ve dne v noci nebyla postačující.

Příště se seznámíme s další možnou technologií, kterou staří Egypťané disponovali a tou je výroba geopolymerů.

----- Mojmír Štěrba -----